Marthos

Neodolatelný Kopecký. Co je na Hamletovi k smíchu? – Nic. – Tak proč se smějete? – No to je tak. Jak bych vám to řekl... Podívejte se, já vždycky když jsem smutný, nebo mi není tak nějak zvlášť veselo, tak si vezmu knížku Tři muži ve člunu od Jeroma Klapky Jeroma. Já se vždycky tak strašně směju! Já řvu smíchy, že si potom nakonec musím vzít něco uklidňujícího, něco pro utišení... třeba zrovna Hamleta.

Morální dilema, které Halina Pawlowská ve své televizní hře nastínila, je srozumitelné bez ohledu na dobu vzniku, tím spíš, že se jedná o otázku ryze etickou. Tomu odpovídají i herecké výkony Jiřího Schmitzera i Vladimíra Hlavatého.

Poláčkovu anekdotu o anekdotě ozvláštnil Jaroslav Vojta nejen důmyslným převlekem, ale také tím, že ji vlastně ani nepředčítá, ale přímo hraje. A skvěle.

Nuda, nekonečná bezbřehá nuda. Není tu co hrát a není se čemu smát. Dana Medřická promine.

Božena Šimková, spisovatelka, scénáristka a překladatelka, jejíž jméno se po okupaci v srpnu '68 ocitlo na indexu, svými verši složila hold českému jazyku. Podmanivost slova (vypravěč Štěpánkův) i krása pohybu (přední sólisté Baletu Národního divadla) se tu protkávají v působivé symbióze. Navzdory skromným podmínkám televizního studia.

Režisér Ludvík Ráža překvapivě zahladil všechny zlověstné ostny a jeden z nejslavnějších andersenovských příběhů proměnil v groteskní, expresivní deformaci postav i prostoru. Krutost je nahrazena humorem a ironickou nadsázkou, přičemž tato vědomá svévole dílo nepoškozuje, jen pozměňuje. Komediální stylizaci odpovídají i herecké výkony – Bohdalové čarodějnice, popleta, která je zábavná už tím, jak vypadá i jak mluví, Lipského pošetilý král, nasupený generál ve výtečném podání Miloše Kopeckého či věčně cupitající chůva Marie Rosůlkové. Jak pravil Konfucius, zlo může být vyloučeno jen dobrem.

Jiřina Šejbalová oživila příběh o jednom nešťastném ruském občánkovi, co v šeru nahmatal místo vodky láhev s petrolejem, groteskním zabarvením svého hlasu. Sledovat tyto výjimečné umělce "při činu" je nezapomenutelný zážitek.

Kdo jiný než Miloš Nedbal by dokázal interpretovat Poláčkovu úsměvnou povídku o "osvobozeném" hokynáři, který už nemusí zdravit profesorský sbor, s takovým zanícením a originalitou. Malý klenot!

Třetí řada překonává veškerá očekávání. Všechny důležité postavy jsou znovu vystaveny tvrdým zkouškám, v nichž obstojí jen ti nejsilnější. Otis a Maeve, Eric a Adam, Jackson a Cal, Jean a její neplánované těhotenství, nová ředitelka Hope a její teror, školní výlet, který se zvrtne, rozchody a nová sblížení... Přestože seriál výrazně zvážněl a dávno překročil stín nezávazné zábavy, o situace ve stylu funny and crazy není nouze ani tentokrát. Jo, a na závěrečnou epizodu si připravte balík kapesníků.

Osobnost Jana Evangelisty Purkyně (1787 – 1869), jednoho z nejvýznamnějších vědců bouřlivého devatenáctého století, zůstává dodnes nedoceněnou kapitolou tzv. národního obrození. Jeho zásluhy o rozvoj českého jazyka jsou nezpochybnitelné, přestože nebyl žádným radikálním řečníkem. Právě na to, ale i na další aspekty dlouhého a bohatého života tohoto muže pevných zásad a jedinečného intelektu upozorňuje tato třídílná televizní inscenace s vynikajícím Aloisem Švehlíkem v titulní roli.