Olík

Dalo by se říci standartní středoškolské chodby (myšleno: šablony, které známe z každé druhé americké komedie), jen s tím rozdílem, že se po nich prohání praví a falešní pyrenejští upíři. Ze startu téměř nekoukatelné. Nezajímavé nic s nesympatickými (nebál bych se říct extrémně nesympatickými) hrdiny. Ale abych nebyl úplně negativní, časem se HollyBlood rozjede do celkem stravitelné formy. Přibyde trochu akce i humoru (obého tedy hodně poskromnu), kde hodně pomáhala postava otce (Jordi Sánchez) nebo „nového upíra v ulici“ (Piero Mendez). Takže se to nakonec nějak do konce doklouzat dá, ale dře to víc, než by se slušelo.

Možná by se dalo říct, že jsem fanouškem, ale už i já cítím, že to by to chtělo něco nového. Dát si delší pauzu, vyměnit porotce, pohrát si s formátem….prostě něco. Falešná realita válcuje všechno okolo už příliš okatě. Máš od narození tři ruce - postupuješ, jsi z jedné dvacetišestiny Eskymák – postupuješ, tvůj skautský vedoucí ti šahal, kam se nemá – postupuješ. Motáme se pořád v tom stejném talíři…..tohle ani nebudeme ochutnávat….máte poslední minutu….nevím jestli to stihnu (nebojte, vždycky to stihnou)….řekl jsem si, že budu riskovat….ruličky do ručky (pardon, to je zase jiná pohádka)…..vaří se dokola podle toho stejného receptu a i dobrého jídla se dá lehce přejíst.

Recenzi internetového seriálu Pizza Boy (r.2015) jsem končil větou: „Adame Hobziku a co dál?“ Tak teď už víme, kudy dál vede cesta. Víme, ale nerozumíme. Měl to být žižkovský Guye Ritchie (zápletka), nebo snaha se zavděčit méně náročnému divákovy (především obsazení v čele s příšerným Rumlem)? Já osobně vůbec nevím. Dát palec nahoru za snahu po delší době udělat něco jiného, než „Anna Polívková hledá prince na jakémkoliv koni“? Nebo otočit prst směrem k zemi, protože spousta momentů právě současnou mainstreamovou komedii připomínalo. Nevím…..asi bych to nakonec viděl jako dvakrát jo, třikrát ne a jednou možná

Navlečeme Langmajera do podprsenky, necháme ho se nechlapsky zakroutit a je hotovo, můžeme se začít smát. Neříkejte mi, že je krize, musíme se začít uskromňovat a podobně, když jsou peníze na pokračování úplně zbytečných (až hloupých) filmů, jako jsou všechny ty Špindly, Šťastné nové roky nebo právě těla si měnících Langmajerů. A to jedním dechem musím dodat, že jednička toužících mužů byla kvalitativně o hvězdičku jinde. Nechci si tady hrát na Mirku Spáčilovou, ale i já čekám od komedie víc, než jen prdícího Leoše Nohu. Ženy jsou křehké, muži pijí pivo a ženská v mužském těle neumí s lopatou….to je opravdu jako všechno?

Takové to, když začnete jako slibné černošské sociální drama a skončíte jako Netlix obžaloba bílého heterosexuálního muže. Přežít se to dalo i nějaká atmosféra tam byla, ale když spoutaná Queen Latifah vymlátila celý ku-klux-klan…..asi nejsem sám, kdo si myslel své.

Národní házená rovná se Michal Suchánek. Tak jak ho znáte z televize, tak jak ho vnímáte z posledních rozhovorů….prostě Suchoš. Nový Okresní přebor se nekoná, ale jestli jste fanoušky jeho stylu humoru, tak pro vás to nemusí být úplně na škodu. I jeho postava jako by kopírovala Michala Suchánka, jednoho z osazenstva Partičky. Dále tu je Martin Pechlát, herec, který přesně ví, co má dát své postavě. Petr Vršek, kterého jsem moc neznal, ale velmi příjemně překvapil. Stále stejný Jiří Langmajer, kterého už začíná být moc. Václav Neužil a jeho házenkářská variace na Robina Guhu z Lajny…..Neužil tohle umí a jeho Pučma je asi nejzábavnější postavou. Největší zklamání Jakub „Kašpar“ Špalek…..opravdu jsem se na Edu ze Šakalích let těšil, ale on úplně zapomněl hrát. A pak vedlejší účelové postavy. Kaňkovský, který si jede dokola jeden gag s oční vadou. Schneiderová za mrchy. Taclík protože je Taclík a nesmí chybět. Čím dál krásnější Rybová a nebo Filip Červenka, kterého je poslední dobou také všude plno i když moc hereckého talentu nepobral. Takže to máme jednoduchý situační  humor, postavy a postavičky, propocené dresy, národka v srdci….tohle asi pochopí jenom chlap, který (plácnu) do svých čtyřiceti kopal čtvrtou třídu v Horní Dolní a nebo oddaný fanoušek Partičky.

Uf, taky  jste se lekli, že už nikdy dalších 365 dní nepřijde? :D A víte, co je největší sranda? Ne, nejsou to neuvěřitelně hloupé věty vycházející z úst polskie pochwy chtivých mafiánů. Největší srandou je, že tohle třetí pokračování polsko-kmotrovské telenovely je o milimetr kvalitnější, než předchozí Ten den. Jako je to ve stylu, je lepší spadnou mezi devětsetdevadesátdevět krokodýlů, než mezi tisíc, ale je tam o toho jednoho plaza méně. Takže jedeme dál….házíme romatickodramatické pohledy, vedeme romantickodramatické řeči, děláme romatickodramatická gesta, romantickodramaticky kopulujeme….prostě klasický den polské paničky a jejich italských souložníků.

Kevin Hart už se asi momentálně usadil na trůnu pro černého komediálního krále (nebo alespoň pro první volbu u black and white dvojice)…..no, v tomto případě svoji pozici nepotvrdil. Takže Kevin Hart. K tomu k ruce dostane dost možná nejkomplexnějšího herce své generace Marka Wahlberga a autora kousků jako Fort je lotr nebo Zoolander….tohle mělo dopadnou mnohem lépe. Ale ono by to nemělo být o Hartovi nebo Whalbergovi, mělo by to být o humoru a já marně vzpomínám, zda jsem byť jenom pousmál. Nebál bych se použít otřepané „nemastné - neslané“ a nebo být ještě krutější a označit Čas na sebe za zbytečný. Necháme se překvapit, kdo další stojí ve frontě na Kevina a zda budeme mít větší štěstí, než méďův kámoš Marky Mark, protože jemu to pomalu uvadající kariéru určitě nepomohlo vrátit, tak kde byla dejme tomu před patnácti lety.

365 dní…..mělké, prostomyslené, afektované…..ok, stalo se…..dokonce si našlo i své fanoušky. Ovšem natočit parodii na sama sebe….tak to je inna liga. Jestli chcete vidět opravdu něco hloupého….hloupě napsaného, hloupě natočeného, hloupě zahraného. Tak prosím, Anna Maria Sieklucka čeká na další bambány pro tu svoji bembeřici.

Natočit pokračování úplně zbytečného filmu a dát tím světu úplně hloupý film….vítejte na potápějící se lodi jménem česká kinematografie.