Olík

"Protože já, protože já, protože já miluju. A miluju a miluju, a miluju a miluju a miluju a maluju a miluju a maluju"....."a recykluju a recykluju a recykluju". Recyklace tématu, recyklace Suchoše s Geňou a nakonec vlastně recyklace i toho Novotného. Pánové Suchánek s Genzer jedou na horské dráze(jednou nahoře, dvakrát dole), vykukují zpoza úkrytu, která televize jim pro další sezónu otevře svoji náruč a chovají se jako vysloužilí seladón v baru ve čtyři ráno (tj. berou vše). Další přestupní stanicí jejich jízdy televizní estrádou a zároveň dočasnými chlebodárci se rozhodla být TV Barrandov, které se G&S odvděčují tak nějak po svém. Genzer se sice snaží, ale to nejlepší ze sebe už vydal v konkurenční Partičce a Suchánek? Ten jenom neskrytě grimasami hodnotí, který z hostů je mu jak sympatický a jeho rádoby vtipné výkřiky snad ani nemá cenu komentovat. Cítím k těm dvou docela sympatie, Mr.GS jsem měl rád, Partičky jsem byl fanoušek, ale tohle je hodně okaté "zbal prachy a vypadni" a velmi krátkou životností.

"Banana", "banana", "banana"......nic proti banánům nebo dokonce žluté barvě, ale to že něco funguje jako zábavná částečka většího celku ještě nemusí znamenat, že automaticky utáhnu celovečerní film a už vůbec že dokážu uspokojit diváka jenž již dlouhé roky nenavštěvuje základní školu. Nic proti jednoduchosti, ba naopak, bývá v ní krása, ale tenhle animák je až příliš dětsky infantilní.....každopádně moje dvě dcery (3 a 5 roků) na Mimoních ujíždějí v pravidelných dávkách....takže asi tak.

V pointě celkem neškodná zábava na všední usínání, ale...... Chápu, že TV Nova se zavázala k nějakému formátu, ale proč to neudělat po našom. Formát sousedského soaré kořeněného hraním párty her je určitě v pořádku, ale proč každou druhou sekundu ejchuchovat, strkat si petardy do uší, žonglovat hořícími pochodněmi, objíždět studio na jednokole a vůbec dávat světu na odiv jak jsme všichni duchem mladí a nikdo není víc cool než já. Korunu tomu domovská stanice ještě nasadila tím, že do prvního dílu pozvala účinkující z Tvoje tvář má známý hlas, což jsou v současné době asi nejvíc falešně free tvorové naší Showbyznysové kalužinky a tím odradili i tu nejotrlejší skupinu diváků. Naštěstí žijí na naší planetě i lidé, kteří nemají naprogramováno se na každém kroku chovat prvoplánově (např. sportovci) a tak některé z dalších dílů by se daly zařadit do šuplíku "koukatelné".....pachuť však zůstává

Miluji tohle čétéčkářský šťourání se v historii tuzemské hudby.....a když přijde na věc, je mi jedno jestli jde o dřevný underground nebo Kornovo šaškování v Ein Kessel Buntes. Připomenout (těm dříve narozeným) a nebo seznámit (nás, které Lýra minula nebo jenom lízla) diváky s ve své době nejpopulárnějším československým festivalem považuji za poděkování hodný nápad. Za sebe mohu pouze: "Jen houšť podobných programů".

OK chápu, z momentálně (především díky improvizační show Partička) nabité popularity Ondřeje Sokola se musí vytřískat co nejvíce....však nikdo nemá křišťálovou kouli, která nám řekne, kolik let mu ještě zbývá. Ale proč za každou cenu? A tím "za každou cenu" myslím především první polovinu Chlumského "duble taškařice", jejíž nejvýraznějším poznávacím znamením je právě ono "za každou cenu" a to především co se týče rádoby humoru. Nebudu si hrát na Mirku Spáčilovou a bez mučení se přiznám, že druhé polovině komedie se u mne několikrát podařilo vyvolat cukání koutků....každopádně pachuť zůstala až k závěrečným titulkům. Nemohl jsem se zbavit pocitu, že se tady někdo pokoušel navázat na odkaz zlatých let pana Vorlíčka, ale zapadnul až po uši do Jak ukrást Dagmaru.

Hollywoodští výminkáři berou útokem (spíše útočkem) město hříchů. Pánům v reálu ubývá sil a sil jim ubývá i na filmovém plátně, špacírují si to takovou tou rychlostí důchodce po přechodu na přechodu, což samo o sobě nemusí být tak úplně na škodu. V každém bijáku nemusí být co minutu převrácen kamión na střechu a "seniorské" tempo hollywoodských bardů je příjemné na omak....v pointě možná trochu nudné, ale pořád příjemné.

"Tak nám to pořád ještě nezrušili paní Müllerová". OK, berme jako fakt, že tento opeřenec pro fanoušky Karla Gotta, recese a strachu z uprchlíků ještě z posledních sil zmateně mává křídly. Nebudu se vyjadřovat k oceněným, jelikož tento fakt se netýká pořadu jako takového - nemluvě o tom, že vypovídací hodnota této ankety dosahuje záporných čísel. Tonoucí Slavík si tentokráte vzal na pomoc momentálně v kramflecích silného Sokola, který si jel tu svoji lajnu z "Tváře" -jsem nadržený, že bych ojel i mikrofon a rád bych, aby to věděl celý svět - + nesměli samozřejmě chybět novodobí hrdinové youtubeři nebo někdo od Krausů.....ruku na srdce, pochopil někdo výstup Honzíkovy družky Ivanky? Hudební vystoupení byla jako vždy "něco mezi" - nesmí chybět klasika, tentokráte v podobě Kabátů - návratu Mariky Gombitové by více slušelo nějaké sólíčko - "čerství vítr" Sebastian zklamal sázkou na jistotu v podobě téměř dva roky starého hitu - Ewička Farná (stylizovaná do Leony Šenkové) nám zrekapitulovala svých deset let na prknech, jenž znamenají love -. Sečteno podtrženo, další zbytečný večer zbytečné ankety....ale zase, kde jinde by jsme mohli provětrat svoje róby z outfitu?!?!?!?

Nevím jestli přímo andílka, ale něco na nervy to rozhodně chtělo! Mohl by mi někdo zasvěcený prozradit tajemství, proč se ještě v dnešní době točí podobné "taškařice"? Ani Troška ani rak....možná zkusit trochu zariskovat a pojmout to stylem americké středoškolské vaty ala mladá Amanda Bynes nebo Lindsay Lohan - to sice také nejsou žádné osmé divy světa, ale člověk alespoň ví na čem je. U podobných tuzemských rádoby lidových komedií (a je jedno zda jde o celovečerní film nebo například televizní seriál) mi na první dobrou naskakuje jednoduchá otázka: "jaká sorta obyvatelstva nalezne při sledování uspokojení?". Dokážu pochopit, že někdo ujíždí na Slunci, senu.., reality-show, Hřebejkovy nebo třeba nekonečných seriálech....ale kdo přesně je cílová kategorie podobných "veleděl"? Potom je mi líto herců, které mám jinak v oblibě jako Rybové nebo Vladyky, kteří také platí složenky a musí překousnout přítomnost "vtipných strejdů" Knora či Jablonského.

Konečně mám nějaký kousek, které si moje podvědomí spojí s tváří Jiřího Bartošky. Nic proti němu, jeho filmotéka je obsáhlá jako poštovní schránka Justina Biebera, ale tak nějak pro mne vždy byl "pouze" tím ředitelem filmového festivalu a když už bych byl dotázán na nějakou jeho roli, tak na první dobrou mi naskočí Sokol z pravěké trilogie podle Eduarda Štorcha. Ale k filmu: To, že nadosmrti budu mít "Barťáka" spojeného právě s touto dramedií znamená jednoduše to, že má tvář. Je charismatická, nenuceně vtipná i vážně hořká, má myšlenku...zkrátka to se týče tuzemské tvorby, dalo by se říci nadstandardní. Ačkoliv jsem nakonec ohodnotil (možná pouze) třemi hvězdičkami, Teorie tygra dává víru, že ještě není tak zle.

S Mojí rodinou jsem se relativně natrápil. Nejprve jsem se jí tak nějak záměrně vyhýbal...ačkoliv moje rodina (s malým "m") podával pravidelně kladné reference. Po odhodlání konečně se smočit jsem propadnul v nadšení, které se každou další sérií menšilo až postupem času došlo k holému boji o přežití. Zpočátku svěží a zábavná záležitost postupně začala ukazovat svou pravou tvář, kterou je téměř vražedná závislost na postavě flakáčského syna Nicka, jehož odejití za lepším dopadlo na seriál jako dýmějový mor na Konstantinopoli v roce 541. Zoë Wanamaker a především Robertu Lindsaymu se v žádném případě nedá upřít snaha díru zalepit, ale samotní tvůrci jim sebedestruktivně házejí klacky pod nohy neustálím doplňováním nových "ha ha ha" postav, které vždy značí pouze jediné: =POZOR!, zoufalí pokus tonoucího se=. Moje rodina je brit-comem, který na tuzemských gaučích bezesporu zanechal svou nesmazatelnou stopu, ale svou recyklací již recyklovaného na svou pozvánku mezi seriálovou smetánku čeká zbytečně.