Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Dobrodružný

Recenze (4 334)

plakát

Dítě z Marsu (2007) 

Tak má první recenze na novém ČSFD :-). Jako u každé změny to asi bude chtít chvilku na aklimatizaci... Dítě z Marsu mně nebavilo. A to hlavně díky dětskému hrdinovi. Ten hošík mi byl totiž nesympatický natolik, že kdyby místo něj obsadili Marťana Alzáka (kterého fakt nesnáším), tak by mi pořád nevadil jako Bobby Coleman. Cusack se snažil i Zounar, který ho daboval, ale slzičky by to vyždímalo jen z málokoho. Kdosi tu napsal, že je to odlehčená dětská verze Světa podle Prota což by i mohlo platit za předpokladu, že tohle je opravdu light verze. K-Paxovi se to nevyrovná ani náhodou. Dávám za 2 hejblátka promítající fotky na strop. *

plakát

Charlieho andílci (2000) 

Andílci mi tentkrát také nějak utekly, přeci jen jsem měl v těch časech v zaměřovači spíše válečné snímky, protože ta doba jim přála a byl jich dost k pokoukání. Jeden čas se mi líbila blonďatá Cameron Diaz a Drew, Lucy na mne až moc šilhá a nejvíce na ní je sexy ten její hlas, který ovšem patří Nele Boudové... :-). Jedne z potomků teď docela holduje těmto akčním komediím a tak jsem si řekl, proč si neudělat zářez a zároveň dohnat co jsem zameškal... A ty holky před 21 lety taky vypadaly líp než dnes tak warum nicht? Začátek docela bavil a bylo to takové svěží. Souhlasím s Malarkeyem, holky se snaží být tak moc drsné až je to místy směšné a působí to lehce kontraproduktivně. Pár efektů na svoji dobu pobavilo, ale konci to začala být nuda a na jedno brdo. Jako jednohubka to může na jeden večer fungovat, ale to je asi tak vše. Chcete-li vidět pořádnou špionážní retro jedohubku, pak raději volte film - Krycí jméno UNCLE, který je o několik levelů jinde a pobavíte se u něj mnohem víc. Dávám za 2 kopance. * *

plakát

Jmenuji se Oliver Tate (2010) 

Důvodů proč se podívat na nějaký film může být nespočet. Slyšeli jste, že je super, četli jste nadšenou recenzi, hraje tam váš oblíbený herec, točil to známý režisér, nebo za kamerou stál skvělý vámi ctěný kameraman... U mne to nebyl ani jeden z těchto důvodů. Tím důvodem byl pro mne naprosto geniální hudebník, chlápek jménem Alex Turner. Ano, modří už vědí Alex je členem skupin Arctic Monkeys a The Last Shadow Puppets a já žeru jak jeho kytarovky tak zpěv. A tak když jsem se dozvěděl, že v tomhle filmu dělal hudbu, bylo mi docela jedno o čem film bude. Vnitřně jsem ale tušil, že by nešel do nějakého bizáru ani kýče a že to bude mé duši blízké podobně jako jeho písničky. A sakra jsem se trefil ! Film byl super! Celé to bylo takové to echt british jak to mám rád, pobřežní městečko omývané příbojem, ve vzduchu křik racků... A do toho příběh poněkud zvláštního Olivera, který chodí na střední a řeší úplně ty stejné problémy, které jsme řešili na středních my. Hodně čte a jeho osamnělosti ani moc neprospívá, že je jedináčkem a tak svoji pozornost zaměřuje na rodiče přičemž ve škole se chová spíše plaše. Střední, to jsou ale rvačky se soky, první nesmělé kontakty s dívkami, které už najednou nejsou pro kluky blbé, ale naopak nějak podivně člověka k sobě přitahují jakýmsi zvláštním tajemným kouzlem... První nesmělé polibky i první sex když rodiče vypadnou do kina a dům je volný... Filmů o týnejdžrech ze středních je kupa. Leckteré jsou na mne řekl bych až vulgání a americká produkce nás jimi jeden čas úplně zaplavila až to jednoho znechutilo. Tohle je ale jiné. Film je zvláštní, stejně jako je zvláštní Oliver a jeho dívka Jordana i lidičky kolem nich. Dneska večer mi to ale moc sedlo a nejen kvůli té hudbě, která mně k filmu přivedla. Dávám za 5 fotek z polaroidu. * * * * *

plakát

Vrtěti psem (1997) 

Film bavil, ale pokud hodnotím pouze jej, tak to po chvilce začalo být na jedno brdo. Dustin i Robert super, ale to jaksi nestačilo. Navíc už dnes tak trochu úsměvně působí ta digitální kouzla ve studiu s albánskou holčičkou. Tehdy z toho asi diváci nechápali, ale v dnešním digitálním filmovém světě to dokonce může působit trochu úsměvně. Mnohem horší ovšem je to co s filmem nesouvisí. Ačkoliv je tato metoda ,,Vrtěti psem'' profláklá už hodně dlouho, stále dobře funguje a kupodivu i v dnešních časech, kdy se informace díky digitálním technologiím šíři až neskutečně rychle. A nebo možná právě proto. Je to celkem oblíbená metoda nejednoho politika v prekérní situaci. Převést pozornost veřejnosti jinam a poskytnout mu tak čas k zametení stop nebo k ,,zapomenutí'' jeho selhání. Koneckonců můžeme to dnes parádně vidět na Rusku, které vyžaduje omluvu od ČR a v celé kauze Vrbětice vystupuje jako poškozený. Dávám za 3 bílá koťata. * * *

plakát

Velká čínská zeď (2016) 

Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš. Levná pracovní síla, kradení nápadů a patentů ve světě, přísný dozor komunistické strany atd... to je mix substancí díky kterému se ČLR stala ekonomickým tygrem. A zatímco by nejeden stát měl být před tygrem na pozoru, leze k němu do klece a servilně ho drbe za uchem. To se týká i filmu a tak vznikají takovéto bizardnosti. Nevím jestli Damon a Dafoe neměli doma na složenky, každopádně odjeli do daleké Asie chytat s Číňany na Velkou zeď Pokémony. Uvidíme vše, šípový útok, ohnivý útok, jestřábí útok, dokonce útok střelným prachem. Nebude chybět ani jiskření mezi Damonem a šikmookou Tian Jing samotnou generálkou všech modrých i červených. Čína totiž brání celý svět před obrovským nebezpečím a měli bychom jí být vděční. Nakonec ale musí stejně pomoci Amík aby hlavní Žlababa dostala co proto. No a jestli mrtvé Pokémony začali jíst (zesnulý princ Philip prý jednou v Číně utrousil, že Číňan sežere vše co má nohy pokud to není židle) nedivím se, že tu máme coronu. Pche kdepak netopýři nebo luskouni... ! Dávám za jeden šíp a honem pryč od tohoto Čína / USA / Hongkong / Austrálie / Kanada - filmařského přátelství ! *

plakát

Kat Mydlář (2012) (divadelní záznam) odpad!

Muzikály dělím na ty klasické a na ty české. Těm českým - muzikály - říkají jen jejich tvůrci, ale já to považuji za naprostý brak. Sem tam zaujme jednotlivě nějaká píseň, ale jako celek je to děs. Včera jsem náhodou narazil na tento klenot v TV a tak jsem tomu popřál trochu ze svého času. Ať mně klucí přesvědčí, teď mají možnost řekl jsem si... Vydržel jsem 20 minut. Nechápal jsem kulisy, kostýmy ani děj. Strašné. Být mistrem popravčím Mydlářem vstanu z hrobu a postupně si najdu všechny kdo by mi takto brutálně zprznili jméno i katovskou čest pány Vaculíkem a Davidem počínaje ! A schválně bych si nechal tupý meč. Tohle je odpad jak vyšitý! - ODPAD

plakát

I ve smrti sami (2004) (TV film) 

,,Co se to stalo s touto zemí..?.'' ------ Perfektní záležitost o protinacistickém odboji natočená podle slavného románu. Tento byl v podobě vyvěšovaných letáků, které mají lid v Berlíně probudit ze slepého naslouchání vůdci. Po letácích samozřejmě jde okamžitě Gestapo, jenže se nedaří získat jedinou stopu... Z tohoto TV filmu jsem byl opravdu nadšený a je škoda těch pár detailů (rozsvícené pouliční lampy večer, nezatemněná okna...) , no a pak ten srandovní nálet, kdy po prskavce a ohnivé kouli začal hořet dřevěný stánek se zeleninou...Eh... Jinak ale super, válečný Berlín se docela povedl i stěmi všemi nezbytnými cedulemi a podobiznami vůdce. Oceňuji i šipky na fasádách domů ukazující nejbližší kryt. Co bylo ale největší devozou tohoto filmu je herecké obsazení. To bylo vskutku hvězdné a na filmu se to zatraceně podepsalo. Skvělý byl Rösner, Švehlík, Munzar, Dvořák. Super byl i pan Táborský, byť byl opravdu odporná svině... :-). Je dobré na Němce, kteří se odmítli postavit zlu a říci své jasné ne třeba formou protinacistického letáku vyvěšeného kdesi v průjezdu či na úřadě nezapomínat. I oni bojovali za lepší svět a nezřídkakdy za to jako vlastizrádci zaplatili cenu nejvišší v sekyrárně v Plötzensee. Dávám za 4 letáky. * * * *

plakát

Holka na krátkou trať (1984) (TV film) 

Zprvu mi to přišlo neskutečně pitomé, roztěkané... Nuda říkal jsem si, Zinnerová tentokráte napsala cosi co nedává hlavu ani patu a korunu tomu daly samotné herecké výkony některých z děvčat. Ony některé snad ani nebyly herečky a tak tam ta jakási jalovost opravdu ostře vyznívala. Sem tam se záběrem mihnul R. Vrchota v roli pracujícího důchodce a prudiče, který pro své neustálé rady lezl dívkám v závodě na nervy a nejen jim. Jenže pak jsem pochopil, že ten začátek byl záměr, že to tak bylo schválně. Hlavní hrdinka totiž prochází fází postupného dospívání a začíná jí docházet, že život není jen zábava. Ten závěr u Vrchoty v baráčku se mi moc líbil. Tak jak postupně stárneme, stáváme se taky takovými starými dělníky s potřebou radit mladším. ne že bychom chtěli prudit (i když tací mezi námi jistě také jsou), ale protože už máme určité životní zkušenosti, vyznáváme určité hodnoty a tak máme potřebu těm mladším něco z toho předat. Někdo si poradit nechá, někdo pochopí až po pár životních kotrmelcích. A tak dávám za 3 mávnutí červeným praporkem při posunování! * * *

plakát

Poslední rozloučení s princem Philipem (2021) (pořad) 

Někdo tvrdí, že funusy jsou většinou představení hlavně pro pozůstalé. Psychologové tvrdí, že pohřeb, truchlení a poslední rozloučení se zesnulým je naprosto zásadní sociální záležitostí pro duševní zdraví pozůstalého. Když zemře člen královské rodiny, je třeba nějak rozumně zkombinovat oboje. Zde to bylo jednodužší o to, že si vévoda Philip řadu věcí stanovil dopředu od hudby po samotný obřad. Byl to velký muž a myslím si, že pohřeb byl důstojný a opravdu na úrovni. jsem moc rád, že nad Anglií v ten smuteční den vykouklo slunce a nebylo anglické pošmourno či dokonce deštivo. To jak stáli zástupci armád na hradním nádvoří se sklopenými hlavami, to bylo opravdu emotivní. S Philipem odchází kus starých dobrých časů. Odešel další statečný veterán z bojů druhé světové války, odešel pamětník starých časů, který si nebral servítky v dnešní přiblblé době. Neměl to zapotřebí a starého psa novým kouskům nenaučíš. Celý ten obřad byl takový opravdu echt britský i s tím armádním Defenderem a jen mne osobně trochu mrzí, že Royal Navy nemělo potřebu na nějaké velké výlečné lodi vypálit čestnou salvu za tohoto muže. Je otázkou co bude dál. Kdesi jsem četl, že Austrálie a Barbados čekají na skon královny a pak možná dojde k odtržení těchto zemí od koruny a nacionalizaci. * * * * *

plakát

Růžový panter (1963) 

Znáte to. O něčem slýcháte takové chvalozpěvy, že ač jste to neviděli, přijmete za své, že je to něco super. Růžový panter mi až doposud unikal, nicméně k mému naprostému údivu se mne jeden z potomků zeptal zda jej mám a zda jsem jej viděl. Na první otázku jsem odpověděl ano, na druhou ne. Nu což řekl jsem si, je třeba odškrtnout další z legndárních filmů, které jsem ještě neviděl a asi bych jako fanda měl. A tak tedy dnes na pantera došlo. A asi to bylo příliš pozdě. Ačkoliv na jednu stranu má film opravdu skvělý feeling šedesátek a asi budu za rasistu, ale fakt bylo příjemné pro jednou vidět něco bez účasti Afroameričanů v hlavních rolích (vlastně v žádných rolích), přesto film poněkud vyčpěl. Humor byl takový lehce primitivní, ty všeliké záměny, jízda v gorilých maskách městem, pády z oken do sněhu.... Mnohem více jsem si užíval dialogy, z nichž některé byly opravdu vypilované k dokonalosti. Niven jako Sir Charles byl velmi charismatický i Petr Sellers v roli roztržitého kriminalisty. Potomstvu se komedie líbila a smálo se jí, což možná celkem přesně naplňuje mé závěrečné hodnocení. Dávám za 3 sklenky šampáňa, které dělá přátele. * * *