tomtomtoma

Pasáček vepřů je roztomilým výchovným pohlavkem. Dán Hans Christian Andersen byl upraven pro české podmínky, Milan Kundera přizpůsobení zveršoval a Karel Höger je svým zvukomalebným hlasem přednesl. Hermína Týrlová využila věrných služeb stvořitelů loutek Ludvíka Kadlečka a Václava Dobrovolného. Káča nahradila hrnec, nálada je nezbedně rozpustilá a se svým výchovným dopadem až zlomyslná a škodolibá. Pasáček vepřů je rozkošnou loutkovou anekdotou.

Uzel na kapesníku je triumfem dětské představivosti. Režisérský tandem Hermína Týrlová, Josef Pinkava se vypořádal s hmotnými nedostatky padesátých let za pomoci nezdolné vůle fantazie, nepotřebuje bohatství, stačí nezapomenuté umění snít a rázem vše neživé ožívá a v probuzených vášních křepčí. Vizuální podoba je stylizována hřejivým tónem výtvarníka Kamila Lhotáka za asistence Ludvíka Kadlečka a Václava Dobrovolného. Pinkava řídil Martina Bremse v tom klukovském běhu za svou vlastní povinností. A svět, na který se zrovna nedívá lidské oko, bujaře oslavuje chvilky svobody a opojení ze sluneční záře. Uzel na kapesníku je úžasným fantaskním světem. Jedinečně stylizované animované dílko!

Film Všem nelze vyhovět je rozkošnou alegorií o ideologiích. Loutkové hrátky Hermíny Týrlové těží ze sehrané spolupráce s animátorem a spolurežisérem díla Janem Dudeškem, výtvarníkem loutek Ludvíkem Kadlečkem, hudebním konstruktérem Zdeňkem Liškou a spisovatelem Josefem Menzelem. Alegorie s lehkostí využívá protiproudy a lekce kontrastů rozdílných ideologických proklamací. Vysvobozením z vlastní úzkosti je svérázné vypořádání se s rozdílností nároků. Díky alegorické podstatě loutkové kratochvíle jde o skvostný filmový kousek.

Kalamajka je folkloristickým loutkovým filmem Hermíny Týrlové. Na scénáři se podílel též otec slavného filmového režiséra Jiřího Menzela Josef, výtvarnou podobu dřevěných loutek spáchal neméně slavný tvůrce Krtečka Zdeněk Miler, na stejné archetypy dřevěných hraček mám uschovanou vzpomínku z dětství. Lidové písničky se vznáší dětskou jednoduchostí, sám příběh má obžerství ve výzvě a škodolibosti. Nadhled osobitému loutkovému filmu pomáhá ke vzletnosti a zpěvnosti.

Míček Flíček je jadrným loutkovým filmem Hermíny Týrlové pro dětské publikum. Za výtvarnou podobou stojí znovu Ludvík Kadleček, předloha se našla v loutkové hře Jana Malíka, učitele loutkařské katedry DAMU a ředitele Ústředního loutkového divadla. Výrazným doplňkem je hudební doprovod Zdeňka Lišky, probouzí ostří nálady i uličnickou hravost. Konstrukce se opírá o štědré oplácení nezištné pomoci a vedle dělostřelce se objevuje strašák a vděčný benzínový stojan. Nápaditost je podpořena rozverností a výsledkem je osobitý loutkový film, určený především dětským divákům.

Zlatovláska, klasická erbenovsky výchovná pohádka, je ve veršované podobě básníka Josefa Kainara a v loutkoherecké drobnokresbě Hermíny Týrlové nápaditou přehlídkou dětskému publiku. Hřejivý hlas Václava Vosky je nadán laskavostí, výtvarná podoba loutek, dílo Ludvíka Kadlečka, pečlivě dbá na detaily, souvislosti a genia loci tvůrčího nadšení. Týrlové Zlatovláska láskyplně působí na city malého človíčka, neschází ji nadhled a zurčení.

Věneček písní je osobitým animovaným filmem. Hadrové panenky a panáčci jsou výtvorem Miluše Hradské, dekorace jsou dílem Aleny Macků, cílem bylo utkat fyzickou podobu desítce nejznámějších dětských říkadel a popěvků. Secvičené ozvučí Dětského sboru Československého rozhlasu dokonale uvozuje písně, začínají Kolem mlýnským, nevynechávají Nanynku a stylově se loučí křehkým zpěvem Jdi už spát, má holubičko. Hermína Týrlová dala koloběhu písňovému věnečku řád, akci, pohyb, spojitosti a uličnické mezihry. Jedinečná animovaná propagace dětských písní!

Ukolébavka je nápaditě přizpůsobivou poezií nejmenším dětem od Hermíny Týrlové za rytmického doprovodu začínajícího mladého skladatele Zdeňka Lišky. Strasti ukládání nemluvňat ke spánku se za pomocí hravé představivosti stávají lákavou kabaretní přehlídkou plastové panenky Ku-Ku (dle návrhu Rudolfa Prokopa). Laskavé pohlazení Hermíniny fantazie a také okouzlující propojení reality s představou!

Vzpoura hraček je legendární groteskou plastické symbiózy hraného filmu s loutkovým. Účty krutosti válečného běsnění je moudřejší vystavovat se šarmantním nadhledem, což velkolepé galapředstavení fantazie Hermíny Týrlové (za režisérské spolupráce Františka Sádka) dokonale naplňuje. Výsměch poraženému světovému nepříteli je tu zdrojem všeobecné úlevy, Eduard Linkers byl ideálním představitelem všehoschopného úlisného nacisty a Jindřich Láznička se uzdravil svou úlohou hračkářského mistra Josefa Hoblíka. Zlo musí být po zásluze potrestáno a je celkem jedno, zda-li ty způsoby evokují něco hrdinského, nebo se dopřává prostor pro uličnickou duši hravé Hermíniny podstaty. Choreografická souhra prastarých a již dávno zapomenutých hraček je úchvatná, míra potrestání se nestává vulgaritou, ale vyznačuje se důvtipem, rozverností a radostí ze života. Rozkošné to pobavení při záslužném potrestání nacistické zlovůle.

První filmový Ferda Mravenec je vítěznou demonstrací dosud neznámých možností loutkové tvorby prostřednictvím filmu. Ondřej Sekora posloužil jako volná inspirace, Stanislav Mikuláštík smontoval charakteristické figurky, Zdeněk Plesník pak dokreslil krajinu hmyzí říše, Elmar Klos byl tou dobou již prověřeným scénáristou (spolu s Jiřím Kolajdou), Miroslav Ponc přispěl komiksovou muzikou a Hermína Týrlová (režie taktéž Ladislav Zástěra) byla obdařena citem pro nadsázku, koketní škádlivost a psychedelické úzkosti i životní nebezpečenství. První Ferda Mravenec nepostrádá vtip, hravost, nebo nadšení. Rozkošné to loutkohraní!