tomtomtoma

Upraveno v říjnu 2020. Stíny a mlha jsou klaunovou variací na téma německé exprese. Nejpůsobivějším triumfem tklivého intelektuálního (míním jako místo jeho uličnických nezbedností) klauna je vizuální stránka, zkušený Carlo Di Palma zapsal notový klíč v esteticky stylizovaných obrazech a do choreografických obřadů světla se stíny. Klaunovým impulsem pohybu je hledání vnitřního naplnění a osobního štěstí, neváhá pro zdar věci obětovat ani sám sebe, nezapomíná na očekávání a morální licoměrnosti, neodpouští si nezdvořilé jízlivosti k vyššímu střednímu stavu. Klaun se zlomyslně všude ptá: co je to normálnost? Je úzkost způsobena procesem přizpůsobení se očekávání té škrobené ctihodnosti společnosti? Dostáváme se ke klaunově filozofické potměšilosti o svobodě, a proto za spásu s úlevou představuje vůli k osvobození vnitřních světů z nesnesitelných společenských okovů. Klaun se baví žánrově, esteticky i intelektuálně. Klaunovým nástrojem zaníceného provokování je Max Kleinman (velmi příjemný Woody Allen), obyčejný mužík v neúprosném tlaku okolí. Klaun si pohrává s Hitchcockem, s židovstvím i s tolikerou odezvou na něj. Nakonec jen světy bláznů, vyděděnců a hříchů noci jsou jedinými bezpečnějšími útočišti před hněvem pletich bigotní morálky. Hlavní ženskou postavou filmu je Irmy (příjemná Mia Farrow), cirkusová polykačka mečů v nejzásadnější životní situaci, seznamuje se více s vlastní intimitou i akutní potřebou vnitřního světa. Důležitější postavou je Paul (pozoruhodný John Malkovich), cirkusový klaun v životní a intimní krizi. Nespokojenost je vyvolána materialistickou podstatou života, ale i pocitem osobního selhání a neochotou přijmout osobní zodpovědnost. K výraznějším postavám tu patří také Jack (zajímavý John Cusack), student filozofie s hédonistickou zhýralostí, s níž život bez zábran neúnavně polyká. Z dalších rolí: vůdčí člen ostražitých hlídek, budící Kleinmana, Hacker (David Ogden Stiers), Kleinmana povzbuzující paní domácí (Camille Saviola), cirkusová ženská smyslnost Marie (Madonna), akutním přebytkem mrtvol zaneprázdněný lékař (Donald Pleasence), naprosto zásadově vstřícný policejní šéf (Greg Stebner), vilnější šmírák a Kleinmanův nadřízený Paulsen (Philip Bosco), jistý seznam sestavující kněz (Josef Sommer), knězův policejní asistent (Ira Wheeler), proslavený čmuchal Spiro (Charles Cragin), Kleinmanova v noci probuzená snoubenka Eve (Kate Nelligan), Kleinmanova bývalá snoubenka ve stavu nenávisti Alma (Julie Kavner), vysmívající se Kleinmanův rival v povýšení Simon Carr (Wallace Shawn), cirkusový kouzelník v obdivuhodném vzepětí tvůrčích sil Almstead (Kenneth Mars), s Maxem náhle vstřícná animírka Dorrie (Jodie Foster), posmutněle vážná animírka Jenny (Lily Tomlin), či původce hysterického strachu a znamení smrti (Michael Kirby). Film Stíny a mlha je estetickou lahůdkou intelektuálního klauna. Klaunovo niterné cítění tak nezbedně dování s přirozenou rozpolceností podstaty života lidí. Půvabné žánrové i myšlenkové hrátky!

Upraveno v říjnu 2020. Zlaté časy rádia jsou čiperně uličnickou vzpomínkou klauna na vlastní dětství v šibalském opojení životem. Klaun ani v nostalgickém ohlédnutí nezapomíná na své ztřeštěné kousky, karikaturní odlehčení a rozveselenou snůšku bezbřehé radosti při hltání života a jeho anekdotických nezbedností. Klaunovo rozjímání nad minulostí se rozhlíží kolem nejpopulárnějšího média času jeho dětského seznamování se s životem, ostatně i v mém klukovském věku sehrálo rádio důležitou úlohu. Mekkou doby je olbřímí hudební síň Radio City Music Hall a vládcem rozhlasový koncern a výrobce rádií RCA. Klaun v povznesené náladě připomene i přelomové činy rozhlasového vysílání, s nezměrnou chutí nahlíží i do vlastních rodinných řad a nevynechává ani hudební hitovky od veličin doby, jako byl Glenn Miller, Benny Goodman, Duke Ellington a mnoho dalších. Woody Allen se vzrušením, klukovinami a rozverností baví a rozjásaně vše doprovází. Očima, pozorující ty křehké nezbednosti života, je Joe (příjemný Seth Green), klaunovo dětské já. A jako správný kluk rozpoznává život i za cenu neshod, uličnických extází a nesmlouvavého výchovného doporučování. Důležitou postavou filmu je Martin (zajímavý Michael Tucker), Joeův otec, bez hrdosti na to své taxikářské povolání. Neméně důležitou postavou je též Tess (příjemná Julie Kavner), Joeova matka s pragmaticky vystřízlivělým pohledem na život, manželství a rodinu. Významnou postavou je Sally White (velmi zajímavá Mia Farrow), naivní prodavačka cigaret a doutníků s obětavě svéráznou cestičkou za slávou a popularitou. A k výraznějším postavám patří také Bea (pozoruhodná Dianne Wiest), teta v romantickém snění a očekávání velikánské lásky. Z rozhlasových osobností: prťavý idol kluků Maskovaný mstitel (Wallace Shawn), neodbytně záletný Roger Daley (David Warrilow), jeho manželka Irene Draper (Julie Kurnitz), k bdělosti ve válečném času vyzývající Biff Baxter (Jeff Daniels), konferenciér soutěže Stříbrný dolar (Tony Roberts), či moderátor soutěže hudební hádanky (Don Pardo). Z dalších členů rodiny: ryby donášející tlustý strýc Abe (Josh Mostel), jeho nespokojená žena Ceil (Renée Lippin), či bezstarostná sestřenice Ruthie (Joy Newman). Z dalších rolí: přísný rabín Baumel (Kenneth Mars), gangsterský zabiják Rocco (Danny Aiello), jeho soucitná matička (Gina DeAngelis), ten nejodolnější baseballista Kirby Kyle (Brian Mannain), z invaze marťanů vyděšený Bein nápadník Sidney Manulis (Andrew B. Clark), ženatý Bein milenec Sy (Richard Portnow), či obnažený učitelský záskok, slečna Gordon (Sydney Blake). Film Zlaté časy rádia jest příjemně odlehčeným ohlédnutím za dětstvím nezbedného klauna. Rozkošně pružné filmové pobavení.

Upraveno v říjnu 2020. Purpurová růže z Káhiry je vzletně ironickou anekdotou klauna s neodbytnou stopou zlomyslnosti. Klaun si pohrál s nejrozšířenější podstatou hollywoodské studiové výroby na pozadí hospodářské krize třicátých let a těch neutěšených lidských životů uprostřed setrvalé existenční a emoční nejistoty. Dokořán otvírá bariéru mezi realitou a snem, nabízí opojné zpestření melancholickému smutku všedního dne, s hřejivou laskavostí přeměňuje v náruči smutek v naději, aby na samotném konci s cynickou škodolibostí připomenul krušnou realitu, z níž nenabízí snadných útěků. Klaun se opíjí životem, ochutnává důvěřivou potřebu romantického polibku, a přitom občas rozdává štiplavé políčky a vrtošivě poskakuje mezi slzami a kapkou štěstí. Vyvolenou osobou propojených krajin povznášející fantazie a trudné reality je Cecilia (velice příjemná Mia Farrow), zasněnější servírka v neuctivém manželském svazku. Kinosál je bezpečným útočištěm k načerpání potřebné životní energie, úporná představa dostává hmotné tvary a přináší okamžiky niterného osvobození. Ale realita se nenechá jen tak odbýt. Hrdinou intimních chvilek naděje je Tom Baxter (velmi dobrý Jeff Daniels, taktéž v roli domýšlivého filmového herce Gila Shepherda), idealistický snílek a romantická filmová postava. Ten život za celuloidovým pásmem se zdá být v barvě bohatší a povznášející. Hříčka si užívá povzbuzenou paměť a kochá se nezpůsobně nezbednou radostí z romantického opojení. Důležitější postavou filmu je Monk (zajímavý Danny Aiello), Ceciliin nezaměstnaný manžel. Život v hospodářské nestabilitě nabyl hrubějších a vulgárnějších rozměrů a nestydatě zneužívá svůj patriarchální pocit výsady. Z dalších rolí: z nevyzpytatelné filmové postavy šokovaný ředitel kina Jewel (Irving Metzman), Ceciliina pragmatičtější sestra (Stephanie Farrow), se zasněnou Cecilií nespokojený majitel restaurace (David Kieserman), Monkovo potěšení těla Olga (Camille Saviola), křehká animírka Emma (Dianne Wiest), náhlou vzpourou filmové postavy zaskočený filmový producent Raoul Hirsch (Alexander H. Cohen), alarmující Gilův filmový agent (Michael Tucker), či z idealisty Toma zděšené filmové postavy: manhattanský dramatik Henry (Edward Herrmann), jeho společníci na egyptské dovolené Jason (John Wood) a Rita (Deborah Rush), odměřená paní hraběnka (Zoe Caldwell), zmatený vrchní Copacabany Arturo (Eugene J. Anthony), šarmantní zpěvačka Kitty Haynes (Karen Akers), nebo vzpurný komunista (Peter McRobbie). Purpurová růže z Káhiry je osvěžující a povznášející anekdotickou hříčkou s cynickou zlomyslností klaunské blaženosti. Půvabné filmové občerstvení s rozkošnou nadsázkou.

Upraveno v říjnu 2020. Film Manhattan uchvátí svou vizuální estetikou kameramana Gordona Willise, dokázal podchytit tu ezoterickou magii Velkého Jablka. Genius loci místa a pohybu je podbarven podmanivými hudebními tóny newyorského rodáka Jacoba Bruskina Gershowitze. Klaun ze svého obvyklého tíhnutí k nihilismu zanechal jen některé stopy, své pocity zaměřil na jízlivost a ironii. Ze svého škádlivého rozpoložení nevynechává ani sám sebe, k nohám not skládá choreografii pohybu a potřeb. Tklivě melancholický klaun vychází z důvěrně známého intelektuálního prostředí, vyzývavě se staví proti intelektuálnímu snobství a znepokojeně se snaží naplnit základní potřebu po niterném štěstí partnerskou harmonií. Naráží na předsudky, stereotypy, citovou okoralost a neschopnost k otevřenosti. Utrápeným a niterně nejistým pátračem pokladu lidského štěstí je Isaac Davis (zajímavý Woody Allen), televizní scénárista komediálních kusů. Nespokojenost setrvává a nekončí, vlastní seberealizace je nepříliš probádaným územím a poklidu nepřeje ani vnitřní zmatek, ale ani pochybnosti o sobě samém. Hlavní ženskou postavou je Mary Wilkie (zajímavá Diane Keaton), zářivá ukázka intelektuálního snobství a vnitřní nejistoty současně. Potřeby jsou častokrát v příkrém rozporu s přesvědčením. Významnou postavou je Yale Pollack (příjemný Michael Murphy), Isaacův nejlepší kamarád a spisovatel v tíživé povznesenosti bytí, ve kterém převládají pocity nespokojenosti a tělo i mysl se bouří. Důležitou postavou je Tracy (pozoruhodná Mariel Hemingway), mladičká studentka herectví a Isaacova jediná upřímná milenka. Jízlivost si pohrává se situací, kdy citově nejzralejší osoba je zároveň též tou jedinou ještě právně nedospělou. K výraznějším patří také Jill Davis (zajímavá Meryl Streep), bývalá Isaacova manželka. Pomstychtivostí se vynahrazují i vlastní nedostatky. Z dalších rolí: Yaleova decentní manželka Emily Pollack (Anne Byrne Hoffman), Jilliina životní partnerka Connie (Karen Ludwig), bývalý Maryin manžel a tělesností posedlý intelektuál Jeremiah (Wallace Shawn), či Isaacův malý synáček (Damion Scheller). Manhattan je estetickým vyznáním lásky autorově rodnému městu a niternou nejistotou a konzumní dobou poznamenaným hledáním osobního štěstí. Nitro nedokáže sladit potřeby s pocity a zmateně se honí za vlastní chimérou. Nejistota vnitřního světa je podávána v estetické vibraci, snažící se zachytit dokonalou nedokonalost místa a času.

Přepsáno v květnu 2019. Taking Off je osobitou komedií se sklony k znevažování, rozpustilému nadšení z procesu tvůrčí činnosti a poetickému nadání. Miloš Forman byl ambiciózním filmovým tvůrcem, tuzemská politická situace jeho přerod ve světovou veličinu filmového umění urychlila. Nebál se využívat a rozvíjet své vlastní a již uvedené rozverné filmařské hrátky, pečlivě se stará o nalezené absurdity a kontroverze, šmíruje intimní kraj, občas se hlasitě vysmívá, jindy smířlivě utírá zármutek prolitých slz. Miroslav Ondříček otvírá obrazy básníkovým pohledem, zasněně přemýšlí nad přítomností, kterou rád ochutnává i přes pohoršení konvekčních zvyklostí. Přelom šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století zaznamenal jeden z nejdivočejších generačních rozporů i vzájemných nedorozumění. Pokrok civilizace ubíhá vpřed stále zběsilejším tempem, ideály naráží v realitě na tvrdou zeď pokrytectví, hodnoty jsou plně v područí prosperity konzumního materialismu a útěk je odmítnutím prudérní přetvářky. Konzervatismus svazuje, liberalismus vzbuzuje pohoršení, kokain přináší odvahu, kyselina nabízí jiné dimenze bytí a tráva obrací pozornost k niterným pocitům. Ztráta znamená bolest hlavy i možnost hlubšího prožitku. Odlehčení si pohrává s postupy, řádem i každou jednotlivou situací. Hlavní postavou ironické až nihilistické ozvěny americké reality bytí je Larry Tyne (velmi zajímavý Buck Henry), spořádaný člen středního stavu. Rutina všedního dne přináší největší vzrušení při pokusech o zbavení se kuřáckého zlozvyku. Útěk dospívající dcery je nepochopitelnou událostí, úpěnlivé hledání rozšiřuje vlastní obzory a překonává i svou dosavadní spokojenost se stavem maloměšťácké morálky. Hlavní ženskou postavou je Lynn Tyne (zajímavá Lynn Carlin), Larryho vzorná manželka. Je zdrcenější i bezradnější z neočekávané situace. Společenské konvence vyžadují úplné přijmutí morálního pokrytectví a zásadní životní zvrat přináší rozpor vnitřních světů i probuzenou zvědavost a neznámou žízeň po životě. Důležitou postavou je Jeannie Tyne (křehká Linnea Heacock), dcera Larryho a Lynn. Útěk není skutečným útěkem, ale první samostatnou cestou životem, kdy se zkouší uchopit prožitky přímo do vlastní ruky bez pomoci prostředníka. Rozpor životních hodnot má vůni květinové lásky. K výraznějším postavám patří manželský pár Margot (sympatická Georgia Engel) a Tony (příjemný Tony Harvey), rodinní přátelé Tyneových. Pestřejší sexuální život dráždí zábrany i představivost konvenčního uspořádání, přesto se nezapomíná na pomoc při hledání. K významnějším postavám patří také manželský pár Ann (pozoruhodná Audra Lindley) a Ben (zajímavý Paul Benedict) Lockstonovi, nová známost manželů Tyneových ze sdružení rodičů uprchlých dětí. Stejná zkušenost sbližuje, odlišnosti se překonávají a život ukazuje veselejší náladu. Z dalších rolí: nestrojený a zkušený instruktor správné aplikace marihuany Schiavelli (příjemný Vincent Schiavelli), nový přítel Jeannie a hippie muzikant Jamie (David Gittler), kamarádka Jeannie s vlastním problémem rodičovské poslušnosti Corinna Divito (Corinna Cristobal), mladá dcera manželů Lockstonů na útěku Nancy Lockston (Gail Busman), po ženské společnosti lačný Norman (Allen Garfield), jeho zdrženlivější parťák Schuyler (Barry Del Rae), z jiného nálezu rozpačitý policista (Philip Bruns), psychoterapeut rodiny Tyneobých Dr. Bronson (Robert Dryden), pořadatel nezvyklé marihuanové seance právník Bob Besch (Jack Hausman), jeden z otců uprchlých dětí (Jára Kohout), populární pěvecké manželské duo (Ike Turner a Tina Turner), či nejvýraznější zpěvačky z konkurzu (Kathy Bates, Carly Simon a Catherine Heriza). Taking Off je evropský způsob filmařiny za americké peníze. Krutý cynismus si nezdvořile pohrává s osudy svých hrdinů, obrazy kreslí své básnické okouzlení a rýpe se do stavu společenské morálky. Zábavné, stylové a umanutě si dál kráčí vlastní cestou.

Zajímavé smutněveselé vzpomínání prostého naivního člověka, stoupajícího na vrchol svého snu, aby pak smířlivě přijal své vyvržení a dopad z vrcholu hlouběji než dolů. Jan Dítě (Ivan Barnev, jako starší Oldřich Kaiser), pikolík a čísník na stále lepších místech, aby pak pohádkově přišel k ženě, uvědomělé árijce Líze (Julia Jentsch) a prostřednictvím židům zabavených poštovních známek k bohatství a milionům. Nakonec dopadá do reality komunismu se spravedlivou převýchovou a uplatněním ve vylidněném pohraničí. Zajímavé postavy: vrchní v hotelu Paříž Skřivánek (Martin Huba), židovský obchodník Walden (Marián Labuda), cynický profesor ve vyhnanství (Milan Lasica) s živočišnou Marcelou (Zuzana Fialová), vlastenecký hoteliér Brandejs (Josef Abrhám), židovský hoteliér Tichota (Rudolf Hrušínský ml.), prvorepublikový rozmarný generál (Pavel Nový), a dívky Jaruška (Petra Hřebíčková), Vanda (Eva Kalcovská) a Jůlinka (Šárka Petruželová), příjemná zkrášlení Dítětova života. Nespěchající vzpomínky, netečnost, nepochopení změn, splnění snu o zbohatnutí, ale neschopnost plně pochopit skutečnou realitu a stav věcí, které ve svém důsledku nedoléhají na něho, ale národ jako celek s velkou zhoubou. Zaslepený romantik je převálcován sadistickou přítomností ve své touze po ovládnutí světa. Možné netečné proplouvání, využití příležitostí a přijetí jakýchkoliv podmínek. Zajímavé, pochmurné, se špetkou radosti.

Příjemná komedie o absurdní ironii fungování vlády komunistů na počátku 40. let 20. století. Škodolibě a ironicky ukazuje absurditu a s tím spojenou zrůdnost, nefungující pro stát, ale jen plnící a upevňující politické ambice jedné osoby s vyvoláváním všeobecného strachu. A anonymní udavačství, pramenící často z pouhé zloby, či závisti. A tak prostý voják Ivan Čonkin (Gennadij Nazarov) je v rámci stráže vržen do zapadlé vesnice Rudá, kde si užívá normálního života s vnadnou Ňurkou (Zoja Burjak). Chování postav jen zvýrazňují absurditu fungování systému, který si liboval v sadistickém odstraňování a vyvolávání strachu. Tu zastupuje kapitán NKVD Miljaga (Sergej Garmaš), lapený bezpáteřností při domělém dopadení. Další zajímavé postavy: ustrašný předseda venkovského kolchozu Golubjev (Vladimír Iljin), čekající na příchod NKVD pro jeho maličkost, Politický agitátor na vesnici Kilin (Valerij Zolotuchin), dbající na zásady osvěty komunismem, židovský obuvník Mojše Solomonovič Stalin (Zinovij Gerdt), libující si v bezradnosti sadistické moci, vesnický fanatický vědátor Gladyšev (Alexej Žarkov), a horlivý generál Drynov (Vjačeslav Molokov). Drsnost venkova, úchvatné dobývání vesnice při absurdním chytání Čonkina patří k tomu nejlepšímu ve filmu. Ironie, nadhled, absurdita, lehkost.

Příjemně satirická a metaforická komedie o zneužívání zákonné moci, o prorůstání kriminálního podsvětí se státní správou. A symbol o hromadném okrádání normálních občanů pro blaho a rozkvět státu prostřednictvím nenažrané státní správy. Překrásný herecký koncert chladnokrevného zločince a násilníka a lamače dívčích srdcí kapitána Machetha zvaného Mack (skvělý Josef Abrhám). Ženy jsou pro něj pohromou, jako bezkrupulózní prostitutka Jenny (dobrá Libuše Šafránková), či požehnáním, jako jeho dvě manželky Lucy (Veronika Freimanová) a Polly (Barbora Leichnerová). Nádherné postavy jsou policejní velitel Bill Lockit (dobrý Rudolf Hrušínský), otec Lucy a skutečný vládce podsvětí a kriminální představitel státní moci, a William Peachum, Mackův konkurent (Marián Labuda), otec Polly a ochotný Lockitův spojenec z donucení. Další zajímavé postavy: Peachumova praktická manželka Elizabeth (Nina Divíšková), čestný kapsář Harry Filch (dobrý Jiří Zahájský), Mackovi komplicové Jim (Oldřich Vízner) a Jack (Ondřej Vetchý), prostitutky (Jana Švandová, Mahulena Bočanová a Naďa Kotrčová), a naslouchající vězeň (Jeremy Irons). Rošťácky veselé se závěrem, že je dobré na chvíli sklonit hřbet, aby se pod maskou loajality zasadil rozhodný úder. Pokorné přijetí reality, ve které se vivine neskutečná přizpůsobivost ve využívání všech možných výhod. Veselé a chmurné zároveň.

Půvabná básnická oslava romantické šlechtické vznešenosti za první republiky, kdy společenskou vážnost si bylo možno odkoupit. Jako vichr se přižene na scénu kníže Alexej Nikolajevič Megalrogov (skvělý Josef Abrhám), aby si svým přirozeným aristokratickým šarmem zajistil obdivovatele, srdce a náruč žen, a nenávist žárlivých mužů. Kníže je renesančně vzdělaný muž mnoha dovedností a znalostí, hbitým jazykem, neutuchajícím elánem a sexuálním chtíčem. Upřímný a dobrý prorok svého hostitele, velkostatkáře Josefa Stoklasy (Marián Labuda), bohatého dobráka toužícího po aristokratickém životě a společenské vážnosti, za kterou platí. Jeho osobními zájmy zainteresovaní rádci velkostatkář Jakub Lhota (dobrý Rudolf Hrušínský) a advokát Pustina (Jan Hartl) jsou přitahováni Stoklasovými penězi a jeho dcerou Michaelou (Barbora Leichnerová). Obyvatelky zámku jsou vysloveně natěšné z přítomnosti knížete, jako vychovatelka Susanne (Chantal Poullain), a klíčnice Cornelie (Ljuba Krbová). Vypravěčem příběhu je sečtělý knihovník Bernard Spera (dobrý Jaromír Hanzlík), který nakonec našel otevřenou náruč u učitelky Ellen (Alice Dvořáková). Další zajímavé postavy: syn Jakuba Lhoty Jan (dobrý Jan Hrušínský), majordomus Kotera (Jiří Adamíra), buran Charousek (dobrý Josef Somr), konečný vhodný spojenec pana Stoklasy, sluha knížete Váňa (Pavel Zvarič) a hbité děti Kitty (Tereza Chudobová) a Marcel (Jan Novák). Lahodné pohlazení po duši, rozveselí, pobaví a zahřeje svou vlnou optimismu.

Krásná oslava prostého života ve větší vesnici, či malinkém městě Křečovice. Starosti, škádlení, radost, smích, nevěra, žárlivost, ale především nádherná radost života, který ještě neubíhal tak závratným tempem. Prosťášek Otík (dobrý János Bán), holubář a dobrák, i když momentálně zaostalý. Na povrch tvrďák Pávek (dobrý Marián Labuda), který se o Otíka stará, i když dává najevo, že nechce. Doktor Skružný (dobrý Rudolf Hrušínský), životní romantik a uctívač, cynický k přehnanému hypochondrismu. Žárlivý a samolibý Turek (dobrý Petr Čepek), jeho miloučká žena Jana (Libuše Šafránková) a její čestný a neodbytný milenec Kašpar (Jan Hartl). Uvědomělý předseda družstva Kalina (Miloslav Štibich), všudypřítomný Kunc (Oldřich Vlach), mladicky nešťastně zamilovaný Kája (Stanislav Aubrecht), malíř Evžen Ryba (Zdeněk Svěrák), zvědavá drbna Hrabětová (Milada Ježková), sebevědomý pražák Rumlena (Ladislav Županič), hypochondrický hostinský Bedřich Rambousek (Jiří Lír), přejetý Drápalík (Rudolf Hrušínský ml.), provokatér Duda (Petr Bruckner), a ředitel pražského Dřevoplechu (Josef Somr). Nádherné pohlazení po duši, vtipné, zábavné, radostné v touze po krásách života.