Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (2 841)

plakát

Blázni ze stadiónu (1972) 

Bláznivá komedie, kde je čtveřice Bažantů Gérard (Gérard Rinaldi), Jean (Jean Sarrus), Phil (Gérard Filipelli) a Jean-Guy (Jean-Guy Fechner) nucena do velkých sportovních výkonů pro slepou lásku Gérarda k přelétavé Délice (půvabná Martine Kelly). Ta je ohromena svalnatými sportovci, pro které neváhá opakovaně utíkat z domova a čtveřice ji svými sportovními výkony a vítězstvími dobývá pro zaslepeného Gérarda zpět. Půvabné je odlehčování sportovních výkonů Francouzů, pro které je důležitější vítězství a úspěch než fair play. Z dalších zajímavých postav jsou to obchodník a otec Délice Jules (Paul Préboist), jeho syn Lucien (Gérard Croce) a národní trenér francouzského týmu (Jacques Seller), který připravoval čteřici k dalším a dalším vítězstvím za slávu Francie. Má to velký potenciál, který je občas srážen určitou přehnanou destrukcí vtipných gagů. Ale i tak je to příjemně vtipná zábava.

plakát

Blázniví bažanti (1971) 

Velmi bláznivá komedie s tehdy ještě pěti Bažantama Jean-Guyem (Jean-Guy Fechner), Philem (Gérard Fillipelli), Gérardem (Gérard Rinaldi), Jeanem (Jean Sarrus) a Luisem (Luis Rego). Má to velmi solidní a vtipná místa, bohužel se všechny slibně rozjeté akce proměňují v totální destrukci. Čehokoliv a kdykoliv. A tak se z nadějí v soutěži hudebních skupin stávají nuceně povolanými branci. Z dalších postav: Creme (Marion Game), pro kterou pětice udělá všechno a která je vehementně podporuje v jejich hudebním snažení. Dále plukovník (Jacques Dufilho) a seržant Bellec (Jacques Seiler), kteří zažívají to, co nikdy dříve.

plakát

Trhák (1980) 

Další lehká komedie se zpěvy. Zpívá se hodně a zpívá tam opravdu hodně tehdejších populárních zpěváků. Ale z písní zaujme snad jen Nech brouka žít. Hodně ironická parodie na natáčení filmů. Vynikající postavy jsou především režisér Kohoutek (skvělý Ladislav Smoljak) a produkční (skvělý Petr Čepek). Z ostatních rolí je potřeba jmenovat pyrotechnika v zemědělství Ticháčka (Josef Abrhám), hrabě Lenský (Juraj Kukura), ze kterého se vyklubal strašpytel a řezník, scénarista Jíša (Zdeněk Svěrák) a osobní režisérova klapka (Dagmar Patrasová). Ale těch postav je tam dost a dost. Má to vynikající potenciál na výbornou parodii, ale tak trochu se rozplynul.

plakát

Drahé tety a já (1974) 

Další nenáročná komedie plná zpěvů. Aneb lehká detektivka, kde jsou všichni podezřelí ze zločinu neustále trápeni dvojicí stařenek. Nakonec přispějí k odhalení pravého pachatele díky své mánii všechno si zapisovat. Fany (Nataša Gollová) je z těch dvou stařenek urputnější ve svém boji proti pachatelům ohavného zločinu. Andělka (Eva Svobodová) je zase zapomětlivější a hodnější. Hermínka (Iva Janžurová) je jejich neteří, která jim přivezla ukázat svého snoubence Michala (Jiří Hrzán). Michal se pro Fany stává tím nejhlavnějším podezřelým, který díky všem okolnostem zažívá nejhorší chvíle svého života, kdy už se pomalu smiřuje s tím, že půjde do vězení. Z dalších rolí stojí za zmínku ještě kapitán Jedlička (Ota Sklenička), který případ vyšetřuje, skutečný pachatel drogista Vilda (Svatopluk Beneš) a nešťastný soused stařenek Tomeček (Jiří Koutný). Z hudebních čísel mě pobavily ironické odpovědi zpěvačce v práci.

plakát

Noc na Karlštejně (1973) 

Nenáročná lehká komedie se zpěvy. Hodně zpěvu, většinou dobré herecké výkony a hra: najdi si ženu na místě, kde by žádná žena býti neměla. Císař Karel IV. (Vlastimil Brodský) má jediné místo, Karlštejn, kde si může oddychnout od žen a oddávat se významnému rozjímaní. Arnošt z Pardubic (Karel Höger) je velmi vnímavý pozorovatel, jemuž nic neunikne a jenž se snaží zabránit skandálu. Purkrabí (Jaroslav Marvan) je už stařec, pro něhož je jeho post příjemným dosluhováním. Bavorský vévoda Štěpán (Miloš Kopecký) se do hry při hledání ženy zapojí tak vehementně, až se mu jednu podaří chytit. Kyperský král Petr (Waldemar Matuška) touží pouze po ženě a jeho chtivost vede k řadě odhalení. Císařské páže Pešek (Jaromír Hanzlík), osobní Karlův číšník, má problémy se svou snoubenkou toužící porušit císařský zákaz. A pak jsou tu ženy. Karlova žena Eliška Pomořanská (Jana Brejchová), lamačka mečů, je hnána na hrad žárlivostí, a Karel tak rád přistoupí na její hru. Alena (Daniela Kolářová), nezbedná Peškova snoubenka, chce být odhalena, aby jí někdo mohl dosvědčit, že na hradě byla. Ofka (Slávka Budínová) porušuje zákaz z osobní uraženosti a je nakonec ulovena Štěpánem. Nenáročné, zabaví, ale bohužel převažuje ta velká nenáročnost.

plakát

Ďábelské líbánky (1970) 

Bláznivá komedie plná černého humoru. O tom, jak se může změnit život nenapravitelného sukničkáře, když se dvě jeho favoritky rozhodnou ho dostat jen pro sebe. A berou to velmi cílevědomě, velmi osobně, velmi sobecky v zakrývání stop, až jde sukničkářovi nepřetržitě o život. Navíc parodické narážky na radu Vacátka a špetka narážek na vynikající komunistické zřízení. Docent Kostohryz (dobrý Vlastimil Brodský), vynálezce, svým pubertálně chtivým chováním připraví nejednu horkou chvilku nejen sobě, ale i ostatním zúčastněným. S vypětím veškerých svých sil bojuje o svůj holý život a ve chvíli domnělého konečného klidu se vrací vše znova na začátek. Dagmar (dobrá Jana Brejchová) se tak stává jeho první ženou, která mu připravuje překvapení na každém kroku. Je nelítostná ve své cestě za svým cílem a za uchránění své beztrestnosti a tak manipuluje a vraždí. Ester (Iva Janžurová) se pak stává Kostohryzovou druhou ženou, neméně ctižádostivou ve svých cílech. Kapitán Libíček (skvělý Jan Libíček) se snaží dopadnout toho pravého vraha. Z toho důvodu navádí Kostohryze do nových a nebezpečných situací ve prospěch spravedlnosti. Alžběta (dobrá Jiřina Jirásková) je Libíčkovou pravou rukou, která nakonec poklidnou silou dostává svého šéfa k oltáři. Příjemně zábavné.

plakát

Světáci (1969) 

Velmi příjemná komedie. Rozverná, zpívané vsuvky, patřičný nadhled, krásná ironie a společenská kritika o stavu zřízení, které je tak jemné, že i přes svoji mrazivost baví. A tak fasádníci ze Šumavy se chtějí bavit na úrovni, neboť touží po tom, co je ve slušné komunistické společnosti zapovězeno: po kapitalistické noblese a eleganci. Prouza (skvělý Vlastimil Brodský) je tím nejdychtivějším po nenuceně intelektuální zábavě. Skopec (dobrý Jiří Sovák) je zase tím nejzatvrzelejším a nejhlučnějším ve své obhajobě, ale nakonec se nádherně pokládá do své nové role. Navíc uvažoval dost ekonomicky, ale marně. Petrtýl (skvělý Jan Libíček) je tím nejprostším, nejpřirozenějším a ne vžy mu dojde vše na první pokus. Dvorský (dobrý Oldřich Nový), profesor chování, který tak rád vzpomíná na staré zlaté kapitalistické časy a nepokrytě lituje příchodu nových časů. Dodává třem fasádníkům alespoň zdání velkého intelektu, a to i přesto, že trojice si prohazuje slova ve svých naučených frázích. Šatnářka a kuplířka Marie Trčková (dobrá Jiřina Šejbalová), v očích snadný zisk, jim připravuje nevšední zážitek v učení tří prostých a zároveň vesele lehčích dívek. A tak zažijou přesně to, po čem touží, i když je to jen jejich představa, že to bylo ono. Božka (jiřina Bohdalová) je z dívek nejhubatější. Marcela (dobrá Jiřina Jirásková) je z dívek nejvíce distingovaná díky své "umělecké" minulosti. Zuzana (Iva Janžurová) je z dívek tou nejnaivnější ve své mladosti. Z dalších rolí je třeba zmínit neodbytného pana Nováka (dobrý Vladimír Menšík) a dalšího napáleného amanta (Otto Šimánek). A tak je nám předváděna velmi příjemně hravá zábava.

plakát

Bílá paní (1965) 

Toto je neskutečně půvabný filmeček, který se škodolibou ztřešťeností a cynickým nadhledem kritizuje společenské poměry a zřízení komunistické vůbec. Skoro všechno je jen přetvářka a šalba. Říkat pravdu je nebezpečné. Líní byrokrati jsou obdivuhodní ve své okázalosti při hře na dělání práce a tím zlepšují podmínky pro život v báječné komunistické společnosti. Jsou zde perly v dialozích, které už v současné době vykouzlují úsměv ve tváři. I když stále z toho něco přetrvává. Nebo kolik lidí má opravdu potřebu říkat pravdu? Vždyť tady není žádný most! Ty a ta tvoje pravda! Drž hubu a plav! Vždyť to není pravda! on to ví, ale nemůže to říci, ať žije předseda! Musíme s tím opatrně, aby lidi nezačali moc přemejšlet. Kastelán Jindřich Pupenec (dobrý Vlastimil Brodský) si stojí za pravdou, i když je za ní většinou trestán. A nakonec i povýšením se dá člověk umlčet. Předseda MNV František (skvělý Rudolf Hrušínský) je nádherný představitel komunistického funkcionáře, který i neúspěch dokáže zahalit do hábitu úspěchu komunistické strany. A ten nádherný projev na balkóně, kterým paroduje Ádu. Tajemník MNV (skvělý Miloš Kopecký) je ctižádostivý ve své touze po kariérním postupu ve straně a zprvu odmítání věcí pod vlivem předsedy proměňuje ve svůj trumf pro blaho obce a větší slávu strany. Bílá paní Perchta (Irena Kačírková) je vyvolána za jednoho úplňku partou opilců větou: Věř a komu věříš měř. A začala plnit skromná přání uklízečky Blažkové (Darja Hajská). Před zneužitím jejích schopností je odstaněna silou, která nechce za žádných okolností podlomit víru v tak skvělé společenské zřízení, kde nic starého nemá místo k životu. Další zajímavé postavy: servírka Andula (Jiřina Bohdalová), která v roli Bílé paní pěkně zavařila Pupencovi, pracovník zvláštního oddělení ministerstva školství a kultury Alois Kudrna (dobrý Josef Bek), který měl fascinující odjezd z Komonic po prvním střetnutí s Bílou paní a jeho stav byl na pokraji nervového zhroucení z toho, že imperialističtí nepřátelé by mohli mít navrch, referent dr. Tomeček (Čestmír Řanda), kterého Bílá paní na chvíli uvěznila ve svém obrazu, psychiatr Boukal (Václav Voska), který si jediný užíval se živou Bílou paní, Pupencova manželka Anežka (Vlasta Chramostová), ředitel školy (Vladimír Hlavatý), horlivý komunista, který vlivem Bílé paní trochu obrací, a přednosta úřadu na ministerstvu (Ilja Prachař), který si za každé situace věděl rady. Nádhera a skvost, pravda a půvabný ironický humor.

plakát

Kam čert nemůže (1959) 

Příjemně hravá komedie s dávkou mystického tajemna o nezvyklých nedorozuměních vedoucí přes zdanlivý chaos k vtipně ironickému nadhledu a rozuzlení. Dr. Faust (skvělý Miroslav Horníček s neuvěřitelně přirozeným herectvím) se dostává pod velkým vypětím k pocitům frustrace a vyčerpání. S následnou utkvělou představou o čertovi pak rozehrává nevšední zážitky, které ho ale dostávají svým nezaměnitelným ženským půvabem a čerstvým ovzduším zpátky do reality a do chomoutu. Mefistofela (dobrá Jana Hlaváčová) se rozhodne dostat pod čepec svého vyvoleného. A i když ten ani neví, že existuje, nevzdává se a při první vhodné příležitosti a využití jeho blouznění, ho unáší do své rodné vísky s hradem a s velkou vytrvalostí ho dostane až k oltáři. Další zajímavé postavy: předseda družstva Hátl (dobrý Jiří Sovák), který nemá rád záhady, je neustále a záměrně maten a tak se snaží dopátrat pravdy, kastelán a otec Mefistofely Borovička (dobrý Vlastimil Brodský), který se velkou měrou podílel na vyvářených záhadách a matení, a Faustův kolega Dr. Vágner (dobrý Rudolf Hrušínský), který má strach o zdraví svého přítele. Krásně rozverná komedie s neuvěřitelně půvabnými dialogy a humorem s potřebným nadhledem, kde se herci vyžívají ve svých rolích.

plakát

Apocalypto (2006) 

Napínavý běh a boj o holý život Jaguáří Tlapy (Rudy Youngblood) a jeho těhotné ženy s dítětem. Ráj, který je oázou skutečného žití a souznění s přírodou je tvrdě zasažen dekadentní zvrhlostí mayského uspokojování po krvi. A tak začíná velkolepý útěk Jaguáří Tlapy ze spárů zajetí a smrti vstříc prostému životu se svojí nejbližší rodinou do srdce přirody tak, jako jeho předci. Jeho obrovská vůle mu dodává neskutečnou sílu, odvahu a donutí ho k chytré lstivosti, po které odpadává jeden pronásledující za druhým. Až dochází ke kýženému shledání a definitivní soukromé záchraně. Silnou stránkou je mluvící jazyk Mayů. Za zbabělé a zkreslující považuji vydávání filmů za obraz zániku mayské civilizace, která se svoji dekadentní krvavostí rozpadla zevnitř. Pro připomenutí snad stojí za zmínku, že snad každá civilizace a doba má podobně drsné podmínky k životu, kde je neustálá chamtivost po krvi, divadle plném násilí a ostrých loktů, které tak často vedou k dlouho očekávaným krvavým tragédiím. Film je prostě akčńák o útěku Indiána před jeho druhy v touze po záchraně života své rodiny. Přesto působivé.