Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (2 842)

plakát

Copak je to za vojáka... (1987) 

Copak je to za vojáka..., i mne tato svižná filmová komedie ve své době uchvátila. S třicetiletým odstupem vnímám jeho nedostatky. A zanechává jistý pocit zklamání. Příběh v podstatě neexistuje, vše se ve zrychleném tempu žene v dychtivosti vpřed ve jménu akce a zodpovědnosti. Romantická linie je hloupá, což zdrženlivost sukničkáře posouvá až do nepřirozeně strojené roviny. Naštěstí zůstal humor, ztřeštěný nadhled, radost ze života a několik úchvatných hereckých etud. Hlavní postavou odlehčené filmové komedie je výsadkářský svobodník Milan Kouba (velmi dobrý Jiří Langmajer), novodobý bohatýr socialistické společnosti. Životem se především baví, k výsostnému postavení mu slouží vojenské dovednosti a nebývalá schopnost přizpůsobivosti. Jen ukončení volnomyšlenkářského záletníka je jaksi nedomrlé a odbyté. Protihráčem je Koubův nadřízený kapitán Tůma (dobrý Karel Roden) v hysterické obraně vlastní profesní vážnosti i nejužšího rodinného kruhu. Pes, který štěká, nikdy nekouše. Hlavní ženskou postavou je Vlasta (zajímavá Veronika Gajerová), Tůmova sestra a poštovní úřednice, uchvácená výmluvným svůdníkem. Výraznou postavou je major Průcha (velmi zajímavý Vítězslav Jandák), velitel praporu, který jen s velkým sebezapřením snáší porážky při profesním soupeření. Z Koubových spolubojovníků: u prasat schovaný vojín Jiří Šlapetka (sympatický Pavel Hejlík), po autech létající vojín František Jirsa (Tomáš Valík), zdatně plavající vojín Štěpán Tekely (Václav Čížkovský), vášnivý řidič vojín Trůneček (Tomáš Karger) a svědomitý vedoucí skupiny četař Honza Dostál (Ivo Helikar). Z dalších rolí: bodrý náčelník Veřejné Bezpečnosti (Bronislav Poloczek), zmatená babička Evy (příjemná Miriam Hynková), Vlastina kamarádka Lenka (pohledná Vlasta Mészarosová), po něžnosti dychtivá stopařka (příjemná Ivana Vávrová), nespokojený vlakový průvodčí (zajímavý Mirko Musil), vychloubačný a neschopný vojín Kořínek (příjemný Michal Kocourek), či nenapravitelný vykradač chat (Svatopluk Schuller). Copak je to za vojáka...zuřivě vpřed, bez zbytečného otálení, zkratkovitě zůstává na místech akce, kašle na pevnou strukturu budování příběhu. A přece svým humorem i dnes pobaví. Dříve to byl fenomén, dnes pouze nenáročná oddychovka, s jejímž dávkováním by se měl mít divák na pozoru.

plakát

Corpus delicti (1991) 

Corpus delicti. Charakterizovat film jako podobenství a pronikání mikrobu zla je troufalé. Hladina morální kritiky je násilná a lhostejná, upocená a nezkušená. Corpus delicti zaujme napětím partnerských vztahů, úpornou snahou zbavit se pocitu osamělosti, rozpolceným hledáním niterného štěstí a ironickým nadhledem konfliktu mezi ženou a mužem. Za kamerou stál F. A. Brabec a obraz se díky němu vyznačuje hravostí, pečlivou sehraností orchestrálního souboru a vzletnou poetickou stínohrou. Nejmalebnější úseky jsou určeny pro opulentní herecké exhibice, smutné tišiny neohrabaně tonou v křečích a v prkenném ustrnutí se bezradně rozhlíží kolem sebe. Hlavní partnerskou kontraindikací je Jana (zajímavá Lenka Kořínková), učitelka na základní škole. Rozpor mezi vznešeným ideálem a přízemní realitou se promítá do cynismu a nedůvěřivosti. Jedinou známou možností úniku ze sevření zaběhnutých společenských konvencí je partnerský vztah. Ale k oboustranné upřímnosti a šťastnému naplnění se cesty nedostává. Nejvýraznější mužskou postavou je Jaromír Kadlec (velmi dobrý Karel Roden), novinář, Janin bývalý manžel a slaboch. Svou životní i pracovní impotenci svádí na nepřízeň osudu a špatnou politickou konstelaci běžného života. Nespokojenost se utápí v alkoholu a v úsecích malicherných vítězstvích mužského chtíče. Titulární mužskou postavou je Tomáš (Šimon Pánek s hlasem Martina Veldy), inženýr a Janin přítel. Jeho nespokojenost utíká z města na venkov a ani dobré srdce není synonymem ryze zásadové upřímnosti. Důležitou postavou je Viktorie Chladová alias Viky (pozoruhodná Jiřina Bohdalová), Janina sousedka od naproti. Velkolepá minulost romantického okouzlení odkvetla s věkem. Osamělost si vzpomíná na vlastní oběti, užívá si kyprého života a nepřipouští si možné komplikace. Bujnost života je soukromou vzpourou proti mužské dominanci a nevšímavosti. Výraznou postavou je Helena Pulíková (sympatická Jitka Asterová), osamělá úřednice. Víra v harmonický partnerský vztah jí do cesty přinesl novou lákavou kořist, i když zdání pouze bolestivě klame a vysmívá se. K výraznějším postavám patří také dr. Karel Chlad (zajímavý Michal Dočolomanský s hlasem Ladislava Freje), uhlazený diplomat a Vikin manžel. Manželství je ve stadiu stereotypní zvyklosti a hlavní životní hodnotou je osobní prosperita. A žádné pečlivě ukrývané tajemství se nesmí dostat na veřejnost. Z dalších rolí: mladá a naivně zneužitá dívka Marta (Magda Čermáková s hlasem Lucie Vojtěchové), Vikin mladý milenec Gojko (Daniel Malaniuk s hlasem Davida Prachaře), Tomášova nadšeně světaznalá kamarádka Gábina (Háta Hlavatá), bezdomovec Bobo (Václav Křístek), či Vikina kamarádka z disentu Milena (Milena Dvorská). Corpus delicti chrání svůj záměr recenzovaným slovem. Nespokojenost vnitřních světů je způsobena nefunkčními vztahy. Konflikty čerpají ze stereotypů, nepříjemných ženských zkušeností i osobní polohou s ironickým nadhledem. Corpus delicti občas nadchne, někdy zklame, snaží se pojmout hodně, trpí poruchou pozornosti, trochu selhává a uchvátí hereckým vystoupením jednotlivců.

plakát

Co se šeptá (1938) 

Co se šeptá je melancholický film. Hugo Haas upekl romantické drama z hlavního proudu vkusu tehdejší doby. Tělesný chtíč se dostává do rozporu s ušlechtilostí lidského ducha, prostředí událostí je zjednodušeno, přítmí laskavosti odlehčuje sice přijetí traumatu, ale i samo sebe, přirozenost nemá dostatečně vyladěny všechny pomocné přístroje a velmi nápadně kulhá na pravou nohu. Obraz si vychutnává detail, vytvořená nálada zaslouží chválu za vystižení niterné rozpolcenosti. Co se šeptá se vydalo kompromisní cestou, umění udělalo ústupky a veškerou energii vkládá do konfrontací a na vnější svět morálního dilematu, bez hlubšího zkoumání souvislostí. Hvězdou filmu je Vilém Gregor (velmi příjemný Hugo Haas), tichý a vzorný absolvent hudební konzervatoře s bohatě zajištěným zázemím. Školní zamilovanost dostává svou šanci, laskavá ušlechtilost muže je silnou zbraní v rázu kultivované společnosti. Zatajovaná minulost se však nečekaně objeví na prahu, dychtivě tluče na dveře a prosí o další nezávazné pokračování. Hlavní ženskou postavou je Helena Horáková (zajímavá Jiřina Štěpničková), Vilémova spolužákyně a později také jeho manželka. Společenská hanba je důstojně zažehnána, láska má mnoho podob a touží po pohodlí, přesto tělesná touha dokáže znejistit i přesvědčené. Důležitou postavou je Rudolf Martin (nevyrovnaný Jozef Budský), Helenin a Vilémův spolužák z konzervatoře a později kapelník pařížské opery. Mládí touží po úplném poznávání života, ale případné závazky stojí v cestě vlastní seberealizaci. Ani pouto nejpevnějšího mužského přátelství není na překážku slastným cílům. K výraznějším postavám patří také Ivan (Ríša Novák), malý Helenin synek. Dusivé napětí vztahů dostává v dětském pohledu černobílé rozlišení a ďábel se musí vyhnat každým dostupným způsobem. Z dalších rolí: Vilémův ctihodný otec a výrobce šněrovaček (Karel Veverka), Ivanův kamarád a Novákův starý zahradník Šebor (František Roland), veselí spolužáci trojlístku z konzervatoře Růžička (Jiří Vondrovič), Krištůfek (Stanislav Neumann), Nečas (František Paul) a Klára (Eva Prchlíková), drby lačně poslouchající důchodce (Saša Rašilov st.), či bezstarostné klepny (Růžena Šlemrová a Lola Skrbková). Co se šeptá má zajímavé i silné momenty, přesto nevykračuje ze standardu průměru a vystačí si s ním, byť atmosféra sebejistě jitří střety až k prahu hysterie.

plakát

Co takhle svatba, princi? (1986) (TV film) 

Hudební pohádky nikdy nepřirostly k mému srdci, a nemůže k němu přirůst ani filmová pohádka Co takhle svatba, princi? Své příznivce si svou laskavostí najde, ale pohříchu je jejím jediným kladem Nárožného herecký výkon. To, co Menšík zvládal svou přirozenou nenuceností, to Nárožný dosahuje pitvořením a parodováním. Výsledek je obdobný a scény s Nárožným baví. To ostatní, včetně textů písní, nemá potřebnou příchuť a ztrácí se v zapomnění průměrnosti a bezduchosti popové hudby. Nejzábavnější postavou je král Bedřich (velmi dobrý Petr Nárožný), marnotratný a sebestředný povýšenec. Užívá si svého postavení a šibalsky rozdává příkazy. Hlavní postavou má být princ David (Miroslav Vladyka se zpěvem Marcela Zmožka), ale utápí se v bezradnosti scénáře. Hlavní ženskou postavou je služebná a zrcadelnice Běla (příjemná Ivana Andrlová se zpěvem Ivety Bartošové) se svou důležitou úlohou, do kterého se nechává vmanipulovat ve jménu státního zájmu. Důležitou postavou je královský vychovatel Matěj (Karel Černoch), který v masce spravedlnosti a státního zájmu tahá za nitky osudu. Zajímavou postavou je intrikující královský komoří (zajímavý Vlastimil Bedrna) s komickým vkladem. Výrazné postavy jsou soupeřící princezny Brigita (Jaroslava Kretschmerová se zpěvem Marcely Holanové) a Babeta (Jarmila Švehlová se zpěvem Heidi Janků), rozmazlené ve svém boji. Z dalších rolí: starostlivá královna (sympatická Jiřina Bohdalová se zpěvem Jitky Zelenkové), uvědomělý královský astronom a amatérský uzenář Bettergueli (příjemný Ladislav Křiváček), rozmarný zásnubář (sympatický Josef Dvořák), roztržitý oslavář (příjemný Eugen Jegorov), nesmělý jídelník (Jiří Císler), či neúnavný písař Pravčický (Roman Skamene). Nadsázka baví, ale bezduchost obsahu a textů kultury středního proudu nečiní z této filmové pohádky nijak příjemnou zábavu a zanechává pocity rozčarování.

plakát

Cotton Club (1984) 

Přepsáno v červenci 2019. Cotton Club je dalším z řady neskromných monumentů filmové komerce. Francis Ford Coppola možná stylizací předběhl svou dobu a nenaplnil představu finanční návratnosti. V současných podmínkách spotřební éry by zřejmě dosáhl pronikavějšího úspěchu. Cotton Club barevně září nad krajinou se sopouchy diváckých hlav, zasněně víří tancem a hudbou, vyhledává romantické jiskření a přijímá formu stylizovaného mužství, dychtivého po zločinu a světských požitcích. Vše se shlíží v odrazech mihotavého zrcadlení, nařaseném bohatství minulosti i jazzových výkřicích not. Cotton Club je opulentní žánrovou podívanou, odlehčenou, sebejistou, chlapáckou, uhlazenou, korektně oduševnělou. Film Cotton Club je pečlivě stylizovaným pohledem do světa organizovaného zločinu se zpěvy a tanci, příjemné pro oči, zanedbatelné pro prožitek vnitřního světa. Morálně přijatelným hrdinou velkorysého vyprávění je Dixie Dwyer (sympatický Richard Gere), respektovaný jazzový muzikant. Náhoda mu nabízí možnosti vzestupu i nepříjemnou hořkost nedobrovolného podřízení. Morální hladina nedovolí překročit jeho vnitřní hranice, ale faktor štěstí hraje v jeho prospěch. Hlavní ženskou postavou je Vera Cicero (příjemná Diane Lane), mladá atraktivní nymfa s jasnou představou o osobním vzestupu. A vlastní blahobyt je nadřazen i nad romantickou pohádku. Druhým hrdinou, upozorňující na nehezké společenské zvyklosti doby, je Delbert "Sandman" Williams (sympatický Gregory Hines), černošský stepař s niternou touhou po výrazném uměleckém prosazení. Přesto nezapomíná ani na city a trpělivě kresli osudovou životní lásku. Delbertovým romantickým protějškem je Lila Rose Oliver (příjemná Lonette McKee), rasově smíšená tanečnice a zpěvačka s ambicí po zanechání obdivné stopy umělecké profese. Láska je třešničkou na dortu. Velmi výraznou postavou je Owney Madden (zajímavý Bob Hoskins), nejmocnější manhattanský vůdce zločinecké bandy a provozovatel noblesního jazzového kabaretu Cotton Club s černošskými umělci a bílými zákazníky. Důležitou postavou je Arthur Simon Flegenheimer alias Dutch Schultz (vzteklý James Remar), zuřivý a vlivný newyorský zločinec německo-židovského původu. Sadistická brutalita je jeho charakteristickou známkou osobnosti a návaly zášti určují jeho kroky. K výraznějším postavám patří Vincent Dwyer (sebevědomý Nicolas Cage), dychtivý mladší bratr Dixieho, nadšený ze své nové práce pro Dutche Schultze. A svět organizovaného zločinu nabízí uspokojení všech potřeb životního pohodlí. Stačí jen nemít strach a střílet. K výraznějším patří také George Fox DeMange alias Big Frenchy De Mange (zajímavý Fred Gwynne), Maddenův spolehlivý partner komerční a výdělečné podnikatelské činnosti v oblasti masové zábavy i ve vlně světa zločinu. Z dalších rolí. oddaný Schultzův účetní zločinu Otto "Abbadabba" Berman (Allen Garfield), matka Dixieho a Vincenta se zářnou taneční minulostí Tish Dwyer (Gwen Verdon), Schultzova žárlivá manželka Frances Flegenheimer (Lisa Jane Persky), zklamané, odstrčené a méně úspěšné Sandmanovo stepující dvojče Clayton "Clay" Williams (Maurice Hines), Schultzův drsný zabiják (stylizovaný Julian Beck), nová krev v newyorském zločinném světě italského původu Charles "Lucky" Luciano (Joe Dallesandro), ctižádostivý vůdce rostoucí zóny černošského podsvětí Bumpy Rhodes (Laurence Fishburne), svědomitý inspicient Cotton Clubu Irving Starck (Tom Waits), Schultzův konkurent zločinu Joe Flynn (John P. Ryan), Vincentův nadšený stín Ed Popke (Glenn Withrow), Vincentova bezprostřední manželka Patsy Dwyer (Jennifer Grey), zákulisní romantice umělců nepřející Mike Best (Ron Karabatsos), hollywoodská filmová producentka Gloria Swanson (Diane Venora), či umělci tehdejší doby Fanny Brice (Rosalind Harris) a Cab Calloway (Larry Marshall). Cotton Club je zábavním filmařským produktem,šoubyznys se obalil do zářivých barev a svítí do širokého okolí. Zločin je komerčním kořením. Příjemné ke koukání, více monstrózní film neumí a umět ani nepotřebuje.

plakát

Co žere Gilberta Grapea (1993) 

Tento film je pro mě celkem zklamání a rozhodně nemohu souhlasit s úchvatnými hereckými výkony. Arnie Grape (Leonardo DiCaprio) mě příliš nepřesvědčil o tom, že hraje retardovaného chlapce, ale spíše někoho, kdo si je vědom, že ostatní mu nic neudělají a že jim může vivádět všechny možné lumpárny. Gilbert Grape (Johnny Depp) se snaží být na všechny hodný, ale své rodině a obzvláště své matce Bonnie (velryba Darlene Cates) vyčítá, že se musí o Arnieho starat a že se za svoji rodinu stydí. Neříká to sice nahlas, ale z každého jeho gesta je to patrné. Náhodou se zastaví projíždějící Becky (Juliette Lewis) jde po Gilbertovi jak slepice po flusu a protože jedinou jeho holkou předtím byla vdaná panička Betty (Mary Steenburgen), tak se nebrání. Škoda, že Betty trochu nesmyslně odjíždí pryč, protože tím pro mě film ztrácí pointu, když se Gilberta tak lehce vzdává. Gilbert má ještě dvě sestry: rozumnou Amy (Laura Harrington) a vzteklou Eleen (Mary Kate Schellhardt), které bylo patnáct let a její tatínek zemřel před sedmnácti. Bohužel ani funebrák Bobby (Crispin Glover) nedostává prostor pro své morbidní vtípky. Zkrátka film o americkém buranském městě, kde největší událostí je otevření fastfoodu, nebo když se Arnie snaží vylézt na vodojem, či Bonnie vyjde ven z domu. Film o zakořeněném pocitu ublížensti Gilberta, který je trochu schopen život řešit až po smrti své matky. Aneb obyčejné strasti a slasti normálního života.

plakát

Což takhle dát si špenát (1977) 

Vcelku vtipná a místy velmi bláznivá komedie, která si utahuje z nešvaru komunistické doby: krádeží. A jak mohou skončit nenapravitelní zloději František Liška (výborný Jiří Sovák, v malém vydání Ondřej Hach) a Jaroslav Zemánek (skvělý Vladimír Menšík, v malém podání Michal Kocourek), než tak, že jsou nakonec ukradeni a sežráni psem zlodějem? Další dva velmi kvalitní herecké výkony předvedli v rolích paní Liškové a přerostlé Marcelky Iva Janžurová a v roli všeho schopného Jihoameričana Carlose, který lační po majetku, vynikající Petr Kostka. Další zajímavé role: velkostatkářka Lopezová (Stella Zázvorková), její snoubenec a správce Pereira (Josef Somr), její služka Mária (Eva Trejtnarová), Zemánkova slečna Vilma (Jaroslava Obermajerová), prohnaný vědec Mlejnek (Čestmír Řanda) a ještě prohnanější majitel salonu krásy Netušil (Juraj Herz). Zkrátka v socialistickém Československu se krást nevyplácí, zvláště, když významnou úlohu hraje špenát, který způsobuje nejednu komplikaci.

plakát

Crash (2004) 

Crash je jedním z nejpůsobivějších filmů. Způsob provedení je efektivní a dokáže široké spektrum obecenstva posouvat vlastním plánovaným směrem. Diktuje tempo, postupně propojí spletitou pavučinu a jednotlivé situace postupně šroubuje až do extrémistického emočního vydírání. Rozmáchlá gesta patosu vynalézavě útočí a pohrávají si s náladou s téměř dokonalou vypočítavostí. Rasové a sociální problémy jsou podávány na stříbrném podnose a více než chvályhodný je pohled z různých úhlů a postojů. Nejsilnější je ve vytváření přímých paradoxů a kontroverzí. Občas zobrazí nevyřčenou pravdu. A hloubka je zaměňována s efektivitou způsobu zpracování. Myšlenky mají svojí váhu, ale skutečná hloubka je nahrazena atraktivitou citové manipulace. Je to úchvatná podívaná, která se nebojí ohromovat gotickou velkolepostí. Mozaika je vskutku pestrobarevná. V přepychu žijící manželka Jean Cabot (zajímavá Sandra Bullock), hystericky povýšená ve své bublině předsudků a exklusivního postavení. Bezstarostný policejní detektiv Graham Waters (dobrý Don Cheadle) nemůže stále schovávat slabinu a slouží k politické hře. Nejkontroverznější postavou je policejní strážník John Ryan (dobrý Matt Dillon), rozporuplný ve svém pracovním vytížení a způsobech. Ctižádostivý státní návladní Rick Cabot (příjemný Brendan Fraser) s jasnou cestou upevnění výsostného postavení dává pokyny. Velké televizní zvíře Cameron Thayer (zajímavý Terrence Howard) je osudem vystaven krizovým situacím a emočnímu velevýbuchu. Sebevědomý a ozbrojený zlodějíček Anthony (pozoruhodný Ludacris) se ze všech sil brání prozření. Ponížená Christine Thayer (zajímavá Thandie Newton) se brání nezatíženosti předsudky. Opravář Daniel Ruiz (sympatický Michael Peña) má celý svět ve své malé dcerce. Nejcyničtějšímu výsměchu osudu čelí policejní strážník Tom Hansen (zajímavý Ryan Phillippe). Zlodějíček Peter Waters (zajímavý Larenz Tate) je další obětí zlomyslnosti osudu při nabízení druhé šance. Perský obchodník Farhad (dobrý Shaun Toub) je díky jazykové bariéře přiváděn až k nebezpečné nesnášenlivosti a nenávisti. Z dalších rolí: Grahamova kolegyně a milenka Ria (zajímavá Jennifer Esposito), starostlivá Farhadova dcera Dorri (šarmantní Bahar Soomekh), Danielova malá dcerka Lara (Ashlyn Sanchez), vystrašená nemocniční manažerka Shaniqua Johnson (Loretta Devine), Grahamova naléhavá matka (Beverly Todd), manipulativní a vlivný Jake Flanagan (William Fichtner), úzkostlivě opatrný policejní poručík Dixon (Keith David), či nebohý Korejec Park (Daniel Dae Kim). Film se nebojí nadhledu absurdity, sympatická je angažovaná nepředpojatost, kontroverze je dotahována do bizarnosti a technické efekty jsou hloubkou konzumní smířlivosti. Efektní podívaná mainstreamového proudu.

plakát

Čachtická paní (2009) 

Hrůzostrašná legenda, rozprostřená kolem osoby Alžběty Báthoryové, je lákavým námětem pro filmaře. Julie Delpy pojala svou Čachtickou paní ambiciózně v žánru historického dramatu. Výsledkem je zajímavý subjektivní pohled na jednu možnou alternativu. Silnou stránkou jsou kulisy a nejednoduchá a ponurá atmosféra vznešenosti a zkaženosti. Zaujmou a ponoří do zobrazované doby intrik a vraždění. Díky tomu film dostatečně pobaví až do svého patetického konce. Nálada vrhá svou stísněnost, každý se dle svých schopností a urozenosti dere k vrcholu a bohatství. Krutost, přetvářka, účelová spojenectví, zrady, úchylky a zneužívání jsou nezbytné ochranné známky v dravém světě, který vládne, dobývá a porobuje. Hlavní postavou příběhu je pochopitelně uherská hraběnka a předpokládaná masová vražedkyně Erzsébet Báthory (šarmantní Julie Delpy, jako malá Ella-Maria Gollmer a jako nejmenší Paula Hartmann) v podobě vzdělané, zábavné a atraktivní ženy, která elektrizovala jednotlivce již svou přítomností v pokušení a ušlechtilým podmaňujícím se gestem rafinované koketnosti. Vzbuzuje obdiv a strach, a přesto je zasažena osudovou láskou více, než by se na její povahu slušelo a patřilo. Hlavní mužskou postavou je Alžbětin příbuzný a mladý hrabě István Thurzó (zajímavý Daniel Brühl) se svou rozpolceně osudovou rolí v legendě. Podléhá, bezhlavě miluje, poslouchá, provinile miluje a neochotně poslouchá. Důležitou postavou je Istvánův otec György Thurzó (dobrý William Hurt), nenasytný mocný muž s pokoutní praktikou. Výraznou postavou je Alžbětina pravá ruka a čarodějka Anna Darvulia (výrazná a elegantní Anamaria Marinca) s potlačovanou žárlivostí, oddanou láskou a snahou o zachování zdravého rozumu. Poslední důležitější postavou je urozený kníže Dominic Vizakna (velmi zajímavý Sebastian Blomberg) s nakažlivě našeptávající temnou stranou duše, prodejnou a všehoschopnou. Z dalších rolí: Alžbětina vídeňská teta a styčný bod Klara Báthory (Adriana Altaras), Alžbětin manžel a udatný vojevůdce Ferenc Nádasdy (zajímavý Charly Hübner, jako malý Jack O. Berglund), mocný a pragmatický uherský král Matthias (Jesse Inman), přísná Alžbětina matka Anna Báthory (Jeanette Hain), poslušný Alžbětin služebník Janos (Frederick Lau), další věrná sloužící Dorothea (Katrin Pollitt), opatrný reverend Matej (Felix Vörtler), či Istvánova bývalá milenka Kati von Kraj (Nora von Waldstätten). Není to žádné převratné dílo, ale svému zábavnému účelu poslouží a zaujme svým vykouzleným prostředím.

plakát

Čajová dresúra na Cejloně (1962) 

Čajová dresúra na Cejloně je obrazově poetickou ódou na cejlonské zlato - čaj. Červenozlatá barva mědi je vytouženým cílem. Čajová burza v Kolombu je alchymistickou dílnou. Čajové delirium se promíchává do vítězné podoby. Krásná oslava čaje. Další filmovou pohlednicí z hlavního města je také Tři kostky Kolomba. Obdiv obří britské luxusní lodi Canberra a tři titěrné turistické zastávky - buddhismus, suvenýry a romantická Lavinia k odpočinku. Tóny poetického obrazu proměňují život v umění.