eraserhead666

Tyhle mlátičkové filmy mají jednu výhodu, ať běží čas jak chce, nikdy se nemění. Mění se akorát intenzita, choreografie a vymazlenost soubojů a rvaček. Předchozí dva díly jsem neviděl, ale zde je kombinace soubojů, rvaček, příběhu, poselství a zajímavých/sympatických postav hodně potěšující, příznivá a uspokojující. Trochu paradoxem je, že jsem do filmu šel hlavně kvůli Tonymu Jaa, ten tady ze sebe ale udělá akorát šaška (a jo, je potěšující vidět, že i někdo jako on si umí udělat srandu sám ze sebe). Jai Whitea znám už dlouho, poslední dobou mě baví, že mé první setkání s ním bylo tuším v komedii, ale tady byl parádní. Líbilo se mi poselství filmu - důležité je to, co si o sobě myslíš ty sám, ne co si o tobě myslí ostatní. To je má životní filosofie. Líbila se mi krátká dějová linie s holkou bojovnicí. To bylo hodně fajn. Takže pokud chcete pořádný odpočinkový nářez, tohle je dobrá volba.

"Adresy mrtvých neračte sdělovat?" Vida, a já si dosud myslel, že jediný československý povídkový horror jsou Pražské noci. První a třetí povídka mají skvělou atmosféru. První tajemnou, třetí tísnivou a chmurnou. prostřední povídka je taková sci-fi mysteriózní groteska. Ony tajemné a horrorové příběhy jsou dobře napsané a vyprávěné. Pravda, třetí mohla být trošičku kratší, ale u obou ono tajemno funguje skvěle. Podobné filmy dneska zaujmou i tím, že v nich hrají mladé tváře, které my známe zpravidla až ve starším "vydání". Čunderlíková, Preissová nebo Šulcová jsou zde orpavdu nádherné. A navíc to je film z počátku 70., takže tady skoro všechny buchty nocí kozačky. Přejetá dívka (3.5*), Vznášející se docent (***), Noc v hotelu (****).

Již literární předloha v rámci hry staví horrorové postupy a základy trochu na hlavu tím, že v ní netrpí lidé, ale strašidlo a Olmerova televizní adaptace podle scénáře Ivo Pelanta to rozvíjí ještě dále a přidává k tomu ještě hlubší kritiku (občas až na hranici výsměchu) vysoké společnosti (ale tak, vzniklo to ještě v roce 1989, takže je to pochopitelné, občas je to však trefné a dost zábavné). Film se kromě originálního a osobitého přístupu, funkční komikou (která z příběhu činí až jaksi horrorově laděnou grotesku) honosí výborným obsazením a podáním některých rolí. Renč je sice na oné pomyslné hranici kdy je buď zábavný nebo tragický, ale Nárožný svého amíka vystihl opravdu trefně, Ulrika Kotajná polahodí nejen oku, Bartoška dělal co mohl, což se mu usí přiznat ke cti, Bohdalová je skvělá, jen kdyby tak neodflákli její masku (a přitom jiné masky - upír, bezhlavý rytíř - jsou výborné), kdo mě ale nejvíce rozsekal, tak to byla Eva Holubová. Tohle je hodně povedená záležitost.

"Tohle sis měl nechat na čtvrtý rande, jako každý normální člověk!" Ale překvapivá prdel. Zástup zajímavých, zábavných a divných postav. I ta Jennifer Aniston tady byla snesitelná. Takový vánoční večírek by mě i bavil. Možná i s mými kolegy z práce (ti by asi čuměli). Už nikdy nebudete na 3D tiskárnu hledět stejně nevinně. 3.5*

"Odpusť prostředníku!" Pět minut. Pět minut. Nastoupí Hrušínský a serete maggi. Čepek měl co přebíjet. Soňa (u té člověk občas neví, jestli přehrává nebo to hraje výborně), tetička, služka. Vyborné postavy. Atmosféra se však nakonec vytratí a zůstává jen čistě psychologická stránka. Což mi přišlo trochu škoda.

"Když řeknou že v centru Madridu je terorista, lidé jsou tak blbí, že se na něj půjdou povdívat." Když vám v baru k jídlu nabídnou něco, co se jmenuje "čuros" a ještě vás upozorní, že je to teplé... Iglésias to s postavami umí a film stojí hlavně na charakterech. Čekal jsem ale trochu něco jiného a trochu originálnějšího. Tohle je takové trochu okoukané a vzhledem k režisérovi jaksi nepřekvapivé. Než se začne rozplétat děj a zápletka, jde to, ale pak to upadá. Po dějové a zápletkové stránce prostě překvapivě slabé a na Iglésiase poměrně zklamání.

Tak nějak (snad) chápu, co chtěl film říci. Ale stačí to k uspokojení a dobrému pocitu? Z povrchního hlediska vzhledem k obsazení asi ne. Paz Vega je velmi krásná a snad i dobrá herečka (jen si nevybavuji film, který jsem s ní viděl, v němž by měla šanci to nějak dokázat), a bude to právě ona, která z filmu utkví v paměti nejdéle. Dokonce déle než rádoby vtipnej a cool Freeman. Co mě na filmu potěšilo nejvíce? Skvělý hudební výběr. 2.5*

Komedie? KOMEDIE? Občas by lidé, označující žánry filmů, zasloužili pořádně našvihat přes koule (či jiné tělesné orgány nezávisle na pohlaví). Při pohledu na Marisu Tomei by si člověk hned vymyslel nějaké záchvaty úzkosti a noční můry, jen aby ho poňuňala v náručí. Skvěle obsazené romnantické drama. Reilly, Hill, Tomei i Keener podali výborné a vzhledem k tématu a rozsahu filmu adekvátní výkony a všichni čtyři byli přímo potěšením. Hrozně se mi líbilo, že konec nebyl nějak extra gradován až do neúnosných (a dramaturgicky líbivých) výšin, ale zůstal hezky uvěřitelně lidský. Cyrus je prostě příjemným pohlazením.

Občas mi to přišlo i vtipnější než jednička, ovšem nějak zábavnější komedii to z filmu nedělá, i díky přepálené stopáži. A dost mě iritovalo přeobsazení hlavní ženské dvorole.

Fíha. Svět v němž nelze lhát a všichni říkají pravdu, co si o kom myslí hned a před ním, co si přejí, na co myslí. Tohle ráno zavést v naší realitě, tak jsem večer za největšího úchyla ve městě. Faktem je, že ten nápad je výborný a zpočátku je i skvěle zpracováván (rande, vyhazov z práce), jenže člověk tak nějak tuší, že se to zvrtne v tu nejméně sympatickou rovinu. A ono ano, zatažení a odhalení fungování náboženství do filmu se zdá zpočátku fajn a některé pasáže jsou výborné (když hlavní hrdina spoluobčanům řekne, že Muž nad mraky může i za špatné věci), jenže od tohoto okamžiku se film začíná hroutit a v samotném závěru z něj jsou již jen ruiny.