Návštěvníci 2: V chodbách času

Snad každý alespoň trochu úspěšný film musí zákonitě následovat mladší bráška. Mladší bráška, kterého si rodiče pořídí ještě v jakési euforii po úspěchu dítěte prvního doufajíce, že bude podobně úspěšný jako ten první. Mladší bráška, který je jakýmsi nedochůdčetem, dítětem šitým horkou jehlou, dokud se ještě rodiče vezou na vlně vyvolané úspěchem dítěte prvního. A konečně mladší bráška, který téměř ve sto procentech případů nedosáhne úrovně svého staršího sourozence, ba co víc, většinou se jí ani vzdáleně nepřiblíží. Ano, správně jste pochopili, kam směřuji. Návštěvníci jsou výše zmíněného zářným příkladem... Ve dvojce velice dobrých a úspěšných Návštěvníků již není co hrát, a tak se pouze recykluje to, co v jedničce fungovalo a bavilo. Zde už to však nepůsobí tak uvolněně a svěže, leč toporně. Ta minimální stopáž se prostě něčím naplnit musela. A tak vykrádáme sebe sama a vykrádáme a recyklujeme a recyklujeme, až z nás vypadne něco tak špatného a nedůstojného jako je dvojka Návštěvníků... 50% (08.07.2010)

,,Teď odkvač, jakmile budu žádati tvých služeb, hlesnu ! '' --- Dvojka volně navázala na jedničku a jelikož začíná ve středověku, hned se mi to moc začlo líbit. Svůj díl měla i vybroušená středověká mluva a nejsem si tak jist zda tomu svůj díl kvality nedodal český překlad a nádherná to naše mluva jenž se češtinou zove. Každopádně Pavel Soukup opět skvěle daboval Jeana Reno a ty dialogy jsem si vyloženě užíval. Bohužel, tím, že jeho sluha zůstal v současnosti, přenáší se děj po chvilce i tam a tam u mne to moc nebavilo. Zase tam běhala ta nesympatická bezdomovkyně atd... Prostě taková uřvaná a užvaněná francouzská záležitost, kdy se občas usmějete, ale smíchy se válet po zemi nebudete. Cestování chodbou času budu v tomto díle celkem frekventované, protože zatímco v prvním to měla být jednorázová věc pro záchranu tchána, tady už je v postavách tady a tam celkem zmatek. S úsměvem jsem sledoval kolik šlechticů potomků středověkkých rodů se bezpečně dožilo dneška navzdory revoluci, která si vyžádala hektolitry modré krve :-). No a revolucí i dvojka končí a na trojku se fakt těším. To je období, které mám po středověku také rád a jelikož oba hrdinové mají potomky v současnosti, je jasné, že i za francouzské revoluce museli mít své vnoučky a pravnoučky... Na ten střet se tedy velmi těším ! Tohle bylo za 3 skříňky na trubadůry ! * * * (23.11.2019)

Řekl bych,že pokračování téhle šílenosti je ještě lepší,než jednička.Naprostá záplava střeštěných dialogů,nesmyslných scén a postupné zamotávání se příběhu svou gradací diváka vtahuje do děje velice nenásilně a přitom se bavíte od první minuty až do konce. Škoda že po tomhle následoval díl Cesta do Ameriky... (26.02.2009)

Tak tohle je absolutní francouzský klenot v komediích. Líbilo se mi to o dost více než přechozí díl. Film nacpaný, možná bych řekl spíše přecpaný neustálými vtipnými scénami, ale tady to tomu vůbec neuškodilo. Clavier ještě humornější než v prvním díle, a to je co říct. Jen škoda té výměny herečky z jedničky, ale tak co, tahle byla taky sympatická. 85% (21.07.2011)

"Co tady chcete?" "Přístřeší a stravu!" --- "Co je to za divný čokly? Vypadají skoro jako vlci.. Proboha! Jsou to vlci!" --- "Co dělá v té komoře na košťata?" "Řekl bych, že si ulevuje." Co se týče prvního dílu, tak je dvojka pouze slabší odvar, má přeplácaný a nastavovaný děj s poněkud mizernou zápletkou, nicméně stále běhěm filmu doslova umírám smíchy a to je podstatné. Škoda jen, že Beatrice hraje jiná herečka, jelikož Valérie Lemercier byla naprosto okouzlující. Ovšem uznávám, že mírně fekální humor nejspíš není pro každého, každopádně pár hlášek vešlo do dějin, takže jedna z mých srdcovek, hehe. (31.07.2008)