Ollie235

Nemám pochybnosti o tom, že je Bryan Cranston výborným hercem, ale tady jsem mu tu roli prostě nevěřil. Jeho Bobovi chybí charisma, proplouvání světem drog působí strašně jednoduše. Celou dobu jsem přitom měl pocit, že něco nehraje. Možná je to scénářem nebo způsobem vyprávění, který třeba za seriálem Narcos o parník zaostává, ale The Infiltrator v mých očích z průměru nijak nevybočuje, i když v některých pasážích dokáže výborně zabavit. Pomyslné body navíc za příjemnou roli Diane Kruger.

Líbí se mi ten nápad - jako člověk, co po knize sáhne rád, musím ocenit, že se někdo k něčemu takovému odhodlal, ale tím vlastně veškerá pozitiva končí. V čem byl problém? Do detailů zabíhat netřeba - jednoduše mě to nudilo, navíc se mi Fraser nejevil jako ideální volba pro hlavní roli. Je to škoda, ale za víc než 1* to u mě nebylo.

První polovina se povedla. Postupné budování napětí funguje dokonale a lekačky přichází účelně v pravou chvíli - místy jsem se opravdu bál. Pak se ale objevuje dvojice ,,vymítačů", která posouvá slušně se vyvíjející horor takřka na úroveň frašky. Nevím, zda to je snaha o sebeparodii nebo odlehčení, ale už dlouho jsem v hororu neviděl postavy, které by mi byly více proti srsti. Samotný proces vymítání navíc také zklamal a být to ještě o chvíli delší, zřejmě bych šel s hodnocením ještě níž. Za výborných prvních 50 min ale přece jen nechám 3*.

,,Let me sleep. Just let me sleep." Nolan opět jednoznačně boduje. Jeho film je tentokrát postavený na celkem jednoduchém příběhu (minimálně ve srovnání s Mementem), ale hlavně na zatraceně dobré atmosféře, a zase to funguje. Prostředí Aljašky, scény v mlze, napínavá hudba. K tomu naprosto výborný Al Pacino a dlouhé bezesné noci. Co víc si u thrilleru přát?

Interstellar je filmem, na který jsem se letos těšil suverénně nejvíce. Když jsem tak vyrážel do kina na půlnoční premiéru, dost jsem se obával, že má očekávání naplněna nebudou. A první polovina tomu skutečně nasvědčovala. Neřadím se k těm, kteří nový Nolanův počin hltali od samého začátku. V úvodní části jsem měl naopak pocit, že to zůstává malinko za očekáváním. Jakmile se ale děj přesouvá mimo Zemi, dostává film absolutně jiný rozměr. McConaughey hraje jako o život, ze záběrů z vesmíru za absolutního ticha solidně mrazí v zádech, neustálé střídání dějových linií udržuje tempo a všechno podtrhuje Zimmerova hudba. A do toho v naprosto pravou chvíli přichází momenty, ze kterých jednoduše padá čelist. Závěrečná půlhodina je tak ultimátním zážitkem. Očekávání takřka do puntíku naplněna. Nolan opět potvrzuje, že je v současnosti režisérem číslo jedna a mě nezbývá než se těšit na jeho další díla. ,,Murphy's law doesn't mean that something bad will happen. It means that whatever can happen, will happen."

Po nepovedeném This is the End a všemu tomu hype kolem, jsem od The Interview nic převratného nečekal. A musím říct, že jsem příjemně překvapen. Od začátku do konce je to zatraceně vtipná blbost, která překvapivě málo (oproti mému očekávání) staví na fekálním humoru a některými scénami (Eminem) vyvolává záchvaty smíchu. Nejrůznější odkazy na další filmy rozhodně pobavily (akorát bych vynechal nechutné scény s prsty - kdo viděl, pochopí), Randall Park byl jako velký vůdce výborný a proto řadím tuto komedii mezi ty lepší.

Jako pocta filmům o bojovém umění to funguje dokonale. Problém ale nastává tam, kde se bojovat přestává. Dialogy o tom, čí kung-fu je lepší, o nepřekonatelné hrdosti či o důležitosti rodiny oproti tréninku mi totiž dvakrát po chuti nebyly. Jinak ale nemám, co bych vytkl - Donnie Yen je jako mistr nesmírně přesvědčivý, jednotlivé souboje naprosto úžasné a dramatická hudba perfektně padnoucí. Snad se v dohledné době dokopu i k druhému dílu.

,,You don't keep a man waiting. The only time you do is when you want to say something. When you want to say f*** you." Jak jsem se na tento film těšil, tak jsem nesmírně rád, že se povedl. Dlouhatánská stopáž překvapivě vůbec není překážkou a i přes velmi pomalé tempo jsem s ní neměl nejmenší problém. Dokonce bych řekl, že bych tuhle velice osobně působící Scorseseho novinku zvládl sledovat i další hodiny. A to zejména díky úžasné herecké sestavě - trio De Niro, Pacino, Pesci dává vzpomenout na své legendární mafiánské role a na každého z nich je radost koukat. Zajímavá je i omlazující technologie, která naštěstí není nikterak do očí bijící a působí lepším dojmem než kdejaký makeup. Škoda, že tomuto příběhu o loajalitě a zradě chybí výraznější okamžiky, scény či hlášky. Celkově však The Irishman předčil očekávání a plnému hodnocení mu chybí jen malý kousek. Doporučuji si po projekci pustit i krátký dokument The Irishman: In Conversation - velmi příjemná nostalgická konverzace Scorseseho s hlavní hereckou trojicí.

Jakmile film začal a uslyšel jsem skladbu ,,Back in Black" od AC/DC, začal jsem tušit, že se mi Iron Man bude líbit a skutečně tomu tak bylo. Sestrojování brnění v jeskyni bylo mírně zdlouhavé, ale jakmile se Downey se svým krunýřem poprvé ocitl ve vzduchu začala výborná akce, která v podstatě trvala až do konce. Opět mě potěšil výkon Downeyho, který se řadí k mým nejoblíbenějším hercům a nově také půvabná Gwyneth Paltrow.

Poměrně typický druhý díl - už to není tak odlehčené, tvůrci se naopak snaží něco přidat (v tomto případě akci), aby se zapomnělo, že už ten příběh tolik originální není. Na mě toho bylo trochu moc, připadalo mi to zbytečně přestřelené a nebavil jsem se tolik jako u prvního dílu. Velmi mě ale potěšila snad celá herecká sestava (především jsem rád za přizvání Scarlett, která jako agentka/sekretářka rozhodně nezklamala), kde za zmínku stojí i menší role samotného Favreaua a tradiční cameo Stana Lee. Pokračování je to důstojné, celkem za silné 3*.