honajz

Nesmírně silné téma pomíjivosti člověka a jeho hledání místa na zemi, téma strachu ze smrti a touhy tu po sobě něco zanechat, třeba otisk dlaně, a do toho přitom ta nebývalá lidská krutost. Svým způsobem je to detektivka, kdy teprve závěr nám odhalí "vraha", resp. vrahy. A je to pro mne závěr podobně silný jako u Tlumočníka. Vše se spojí a vše je vysvětleno - zpětně i jeho vztah k ženám, zvířatům a vlastní ženě a proč neměl děti, proč pořád musí otevírat okno... Možná škoda, že není dořečena linie ukecaného archeologa, který za svůj cynismus schovává svůj strach, dokud nezjistí, že z labyrintu existují i jiné cesty. ten film je dokonale promyšlený - nenabízí jen temnotu, jak by se nabízelo, ale promluvami doktora v Kačerově podání i důvody, proč žít. Moc se mi líbilo to o koruně stromu, že ta je důvodem a smyslem kořenů. Nebo když si hlavní postava čte o nutnosti naději, jak před jeho oknem přejde slepec. Je tam toho ale daleko víc. Důvod, proč nehodnotím plným počtem, je v té road movie části. Sice se mi líbí tehdejší nonstopáč s klobásami, ale třeba návštěva u bratra, Pavel Nový s melouny apod. je tu navíc a rozbíjí to soudržnost děje, navíc jen opakuje již řečené. Jinak o atmosféře a dokonalé hudbě a hereckých výkonech asi nemá smysl se zmiňovat, to je zde na velmi vysoké úrovni.

Přijde mi to spíš jako dlouhé promo na sexy Brejchovou. Měl bych raději napsat "sexy", neb přes veškeré její kreace a napodobování striptýzu na mne nějaké erotické dusno nepůsobilo. Možná, když ukazovala ze svého těla co nejméně a měla dobře ušité šaty, že to bylo víc sexy než když tady je jí vidět velký zadek, nic moc nohy, silnější stehna a malá prsa skoro nic, spíše chlapská záda a nijaký pas... Macháček, kvůli kterému jsem to zkouknul, je to jen prvních 11 minut, pak je holka chvilku sama, a pak přijde Tříska. Dějově je to o tom, že ona má ráda jednoho, který u ní ale nechce přespat, a ji miluje druhý, kterého nemiluje ona, který by u ní přespával moc rád. Charakterově se toho o postavách moc nedozvíme a je to velmi na škodu věci, protože vše tady potom působí jen jako laciná póza s falešným a povrchním pseudofilozofováním. Třeba o postavě Macháčka bych chtěl vědět víc, proč u ní nezůstane, ale jeho postava je jen stereotypem uspěchaného chlapa, bez jakékoliv větší hloubky. A je znát, že ani Macháček netuší, jak to má hrát, je si překvapivě velmi nejistý.

To je divný seriál. Snaží se být za každou cenu vtipný, ale mně to nějak humorné nepřišlo. Třeba díl s omeletou - mají udělat omeletu, tak s pomocí stále většího rachotu ze slepice dolují další a další vajíčka, až musí slepice k doktorovi a mezitím lasička jim vejce sebere, ale poperou se s ní, jdou vařit, ale placka padne psovi na hlavu a pes se motá ven. Konec. (Nakonec ani ty v názvu slibované třešně tam nejsou. :-)) Přijde mi to tak nějak mimo a vlastně to ani odnikud nikam nejde.

Jako puberťákovi se mi to líbilo. Ono to je takové - puberťácké. Mokré sny o hrdinství a statečnosti, na logiku a reálnost ohled nebereme. Ne že bych od akčňáku čekal shakespearovské drama, ale přece jen nějakou soudnost autorů požaduju. Navíc se Michael asi nemohl rozhodnout, jestli točí akčňák na téma vládou neodškodněných rodin statečných amerických vojáků, kteří furt někde rozsévají demokracii a mír, ať o to ti lidé v těch zemích stojí, nebo ne, nebo jestli točí komedii. Protože třeba při honičce aut a sanfranciské šaliny, jak se objeví ta babka na přechodu nebo ti tři lidi na vozíčkách, tak jsem to bral jako bžundu. Jenže ono to jako bžunda nepokračuje. A vlastně ani pořádný akčňák to není. Popravdě, co ten špičkový britský superagent vlastně za celý film udělá špičkového a suprového? Že udělá na provazu smyčku? Nebo efektně zařve: "Run!"? Cage hraje svůj standard a i jeho postava má docela klišé problémy - s holkou,  bývalou miss, čeká děcko. Vlastně jen Ed Harris je tu uvěřitelný. Pak tu máme pár scén vykradených z Indiana Jonese a jeden fakt blbý logický lapsus s dcerou, kterou vygooglí asistent chemické laboratoře za půl minuty, ačkoliv by celý ten případ s agentem měl být děsně, ale děsně tajný. Jenom z úcty k Seanovi dám o hvězdu víc, jinak je to mišmaš bez ladu, skladu, pointy a napětí.

Nějak jsem ze začátku netušil, na co se dívám. Začne to jako v podstatě jako němá groteska (naháněčka s klukem s prakem), přejde to do absurdního a trochu slapstickového hašení požáru v nějakém výzkumném ústavu (mimochodem v tom baráku v té době filmaři moc rádi točili, v jiném filmu představuje budovu ČsT), a poté do docela vtipného vyšetřování... které je na filmu asi to nejlepší a dvojka Libíček - Jirásková je zde fakt roztomilá. V druhé půli se film trochu zlomí do takové Války Roseových po česku, ale stejně je to stále dost poslabší. A tak nezbývá než jen koukat Brejchové na zadek (zadeček se říct žel nedá), záda, kozičky (kozy se žel říct nedá), nu a nakonec to vlastně ani nemá pořádný konec, mohlo by to takhle pokračovat donekonečna. Ale pár scén skutečně pobaví, některé nápady jsou fajn, ale celkově to prostě pohromadě nedrží, myslím, že tady měl zapracovat podstatně více dramaturg. On pan Podskalský, se vší úctou, skutečně na víc jak televizní estrády neměl, a pokud ho někdo nekorigoval, vzniklo z toho prostě pásmo více či méně úsměvných (a hudebních) scének. Btw SPOILER - se divím, když jim šlo o to, ho odstranit, že se baby mezi sebou rovnou nedomluvily?

Druhá hvězda jen a jen za Pacínka (Nahá pastýřka TM), ačkoliv pronese asi jen dvě věty Hlavní postava nesympatická, zapšklá ženská až na půdu, navíc celý příběh je v podstatě jen o ní a o tom, jak se stane poněkud nepravděpodobně aspoň trochu usměvavou a milou. Mezi tím pobíhají pašeráci švýcarských hodinek a rakouských oděvů a amerických cigaret, kteří komplikovaně vymýšlejí skrýše jako třeba nákladový prostor autobusu, jenž celníky nikdy prohledat nenapadne. A úplně náhodou jeden z gangu je soused paní celnice, a čirou náhodou se před ním dcera prokecne, a úplně náhodou jdou celníci na kafe do stejné restaurace v mostním disku jako pašeráci atd., atd.

Zlatý Sword of the Valiant: The Legend of Sir Gawain and the Green Knight se Seanem Connerym. To mělo nějaké poselství a myšlenku, ačkoliv natočené to zdařile nebylo. Tohle je dovedně a velmi zručně natočené, ale jediným poselstvím je, že než být špatný král, je lépe v mládí přijít o hlavu. Škoda, že Zeleného rytíře v mládí nepotkal takový třeba Hitler, že? Nejenom, že je to zbytečně dlouhé s mnoha zbytečnými záběry, ale ono to chvílemi připomíná Monty Python a svatý grál, tak parodicky to chvílemi již působí. Když k tomu připočtu nesmysly ve stylu Aladára Mižigára coby středověkého anglického rytíře, jeho matku a sestru krále Artuše, která je nejspíše Maorka, jeho milenku s vlasy nakrátko, jak tehdy mívaly prostitutky a poběhlice, aby šly lépe poznat, neuvěřitelně hnusně animovanou lišku, homosexuální polibek, náznaky transgederu v té podivné bytosti z válečného pole (fakt šel / šla na Zeleného rytíře?), nesmysly typu vracení v čase v tom lese (jež nakonec nehrálo roli), nebo na závěr ta holčička s královskou korunou - ha ha - či zcizovací prvky právě jak z Monty Pythonů v podobě titulků a mezihry, tak se vážně tenhle film nedá hodnotit nijak příliš vysoko. Iniciaci a duchovní přesah v tom fakt nehledejte, leda ve stylu Chatrče nebo jiného libovolného new age filmu.

V určité době podobné filmy běžely v kinech a televizi jak na běžícím pásu, a ostatně byly populární i v 90. letech. Německé Fleisch (Kandidáti života a smrti) nás dospívající tehdy strašilo docela hodně. Tohle je taková rozvleklá Ambulance bez akce a bez napětí. Úvod trvá skoro hodinu, přičemž sázka na protivnou, emancipovanou babu bez citu se podle mne moc nepovedla, protože na konci jsem si fakt přál, aby tu hadici našel pozdě a skončilo to celé v Jeffersonově institutu. Možná by mě i víc potěšilo, kdyby šlo o sektu mimozemšťanů zkoumajících lidská těla nebo odebírajících brzlík potřebný pro jejich přežití. Navíc má holka kolikrát štěstí, třeba když pobíhá po těch chodbách, že ji nikdo nevidí dřív, taky mě udivilo, že už po tom objevu ve sklepě nebo po zavření vraha do mrazáku s mrtvolami sama nevolala policii, a tak vůbec. Na zhruba podobné téma se mi o hodně, hodně víc líbil thriller Exterme Measures s Hugh Grantem a Gene Hackmanem. Hvězda navíc za Toma Sellecka, ačkoliv si moc nezahrál. Michael Douglas je tady do počtu, a popravdě jeho postava se možná měla zachovat víc jako macho.

Jen bych napsal to samé, co novoten.

Asi jsem čekal nějakou větší pecku. Všechny tyhle příběhy jsou založené na pointě, takže v určité chvíli, když malířka pronese jednu větu, se ta pointa vynoří sama od sebe a jen jsem si říkal, že tak jednoduché to snad přece nebude. Bylo. Ale když to vezmu jako otevřenou kritiku všech těch vědců a rádoby vědců, kteří straší lidstvo už více než sto let a způsobují tím mnoha lidem velké psychické problémy, pak je to samozřejmě velmi potřebný díl.