LexBarker

Jsem rád za každý originální příběh, ale v tomto případě krom zajímavého nápadu nic dalšího pozitivního není. Nemusím mít každou chvíli akční adrenalinovou scénu, stačí mně atmosféra, nebo zajímavé dialogy. Jenže nic z toho se tentokrát nekonalo. Jen nudu časem vystřídal nezájem. Nezájem o to, jak to dopadne, nezájem o hlavní hrdiny. Občas tady napíšu, že ten či onen film se hodí do kina na velké plátno a že by mu domácí projekce uškodila, v případě Hotelu Artemis to bude naopak. Velké plátno a kvalitní zvuk mu nepomůžou, ale naopak v domácím prostředí s kamarády vedle sebe a nějakou tou flaškou po ruce, to může být ucházející zábava.

Jak já tyhle užvaněné a často trapné komedie s nesympatickými troubovitými postavami nemám rád. Čas od času se překonám a podívám se, jestli se náhodou neobjevilo něco, co by mě přinutilo změnit názor. Noční hra je ale dokonalý příklad užvaněné komedie, kde ze sebe postavy dělají tak nereálné exoty, že to neberu ani s nadsázkou. Na komedii jsem se smál hodně málo, na krimi to bylo moc praštěné a akce šedý průměr. Svojí užvaněností mně Noční hra připomněla Doživotí s Murphym a nablblými hrdiny Šéfy na zabití 2. Takže jsem si řekl DOST! Další americká komediální pitomost už u mě šanci nedostane...

Nadprůměrné drama z dílny Oliviera Marchala. Na první pohled by se mohlo zdát, že režisér trochu odbočil ze své policejní tématiky, ale i tady rozpitvává svět zločinu ve Francii, jen těch poldů je tu poněkud méně. Benoit Magimel hraje tak, jak jsme u něho zvyklí, tudíž bezchybně a ani zbytek herců to nijak nekazí. Z každého Olivierova filmu je vidět, že svým polišům a zločincům rozumí. Za mě tím pádem naprostá spokojenost.

Jednu hvězdičku jsem udělil za Lábuse, Kříže a holky Germani a Sandevu. Nebýt nich, byl by to čistokrevný odpad. Režijní vedení herců mně přišlo jako od Trošky, jen pitvoření se, občasné přehrávání a křeč. P.S. Jestli ještě jednou zjistím, že v českém filmu jede někdo k moři, budu se mu vyhýbat obloukem až do smrti...

Kdeže loňské sněhy jsou... Původní okouzlení říší dinosaurů je to tam, po pětadvaceti letech půjdete už jen na průměrný hollywoodský biják, kde pro nadbytek efektů nezbylo místo pro zajímavý příběh a vlastně ani herce. Je jedno co kdo říká a je celkem i jedno co kdo ve filmu dělá. Po celkem slušném začátku z ostrova s vybuchující sopkou, se děj přesune do rozlehlého miliardářova sídla a začíná lekačka a schovka lidé vs dinosauři. Nečekejte ovšem nic objevného, nebo nervy drásajícího. Mně bylo časem úplně jedno, kdo a jak bude zkonzumován. Spíše mě začínala bolet krční páteř od pohybujících se sedaček v Cinema City 4DX...

Drsné a syrové vězeňské drama, které si vystačí s minimálními prostředky. Herci ok, nikdo zbytečně nepřehrává.

Příjemně koukatelný seriál z přelomu osmdesátek. Takhle nějak si představuji pohodovou zábavu u které se nemusí přemýšlet. Jen moře, pěkný holky a v hlavní roli sympaťák s culíkem, který si na nic nemusí hrát, ani on, ani seriál...

Dvoudílné havířské drama od Davida Ondříčka mě doslova posadilo na prdel. Strhující, autentické a patřičně syrové. Herci hráli na 120% a jestli náhodou nemluvili správně po ostravsku, tak to jsem si v té emocionální smršti nevšiml...

Skvělé zpracování, magická atmoška. Lichožrouti se určitě v nelítostné konkurenci neztratí. Dítě ve mne se bavilo a já se nechal unášet originálními záběry animované Prahy a držel palce Hihlíkovi a spol.

Unylá, nudná konverzačka s nesympatickými postavami...