imf

Dějově tuctové, po stránce akčních scén inspirativní. Jenom ten návrat spartánské a čisté choreografie kazí absolutně nezvládnutý zvuk (půlka ruchů chybí, ten zbytek je často mimózně vybraný) a lehce se opakující techniky. Nguyenové každopádně tvrdí muziku a Dustin od dob Jump Street 21 nabral koňskou dávku charismatu. Jako hrdá národní dobovka za směšné tři miliony dolarů je to víc než slušné. Doufám, že se kluci nerozutečou a natočí nějaký akční odvar v soudobých kulisách, kde jim nebudou překážet pušky a patos. Potenciál mají veliký a ty tři hvězdičky jsou díky vyčerpávajícímu finále rozhodně s pluskem.

Nejlepší finty odkoukané od Thajců, "mainland" produkční náklady (i to jídlo vypadá divně) a Wu Jing snažící se to celé odehrát, zrežírovat a ukopat naráz. Až na dvě akční scény a příjemné jiskření mezi ním a Celinou Jade je to až příliš prosté, ale nikoliv bezhlavé jako Ong-Bak nebo Tom Yum Goong. A to je samozřejmě průšvih. Kdyby šel Wu Jing z akce do akce, mohli bychom nad dějem a jeho hereckými schopnostmi přimhouřit jednu nebo dokonce obě končetiny. Takhle to letí do stejného šuplíku jako Fatal Contact - slibné, ale prázdné a ve výsledku matné. V hyperakčních 80. letech by si o Legendary Assassina nikdo neopřel ani misku s rýži, dneska musíme chtě nechtě pochválit bitku proti stovce naštvaných maníků, byť vizuálně trochu moc kopíruje sequely k Matrixu. S ovladačem v ruce snesitelné, ale Donnie Yen se (zatím) nemá čeho bát.

Snyder roste s komplexní předlohou co to jen jde, ale obávám se, že to nestačí. Pro čtenáře předlohy možná dost otrocký přepis, který příliš spoléhá na herce (Snyder moc neví, co si s nimi počít, takže jede každý sám za sebe, zrno se odděluje od plev kdykoliv Matthew Goode nebo Malin Akerman promluví), digitální lifting a sílu předlohy, která je však přechodem na stříbrné plátno značně rozmělněná. Občan Kane comicsových filmů se nekoná, snaživé a trochu chytrolínské akční drama, v němž dlouhé dialogy a zamotané osudy sem tam protne špičkově provedená akční scéna, však Snyder ustojí se ctí. Otázkou zůstává, jestli jsme to takhle chtěli a jestli to tak chtěl on. Mám pocit, že napodruhé se budu proklatě nudit, mám pocit, že u podobně "obtáhnutých" comicsů nezbývá prostor pro fantazii čtenáře/diváka. Ale i když někde v Anglii teď Alan Moore zběsile rotuje i s gaučem, není těžké pod tím líbivým audiovizuálem zahlédnout jeho dílo. Kdo je líný, bude na něj koukat přes Snyderovo místy ušmudlané okno, ostatní si přečtou comics a pak můžou v kině počítat trestné body. (7/10)

Průměrná zrežírovaná premisa s geniálními dialogy a herci, které prostě baví hrát (si). Velká škoda, že místo téhle pecky dorazil do kin idiotský Sex Drive a korunoval tak největší distribuční přehmat posledních měsíců. R Rating, Great Writing. Shánějte (kde se dá :).

Velmi ambiciózní, skvěle obsazené, vkusně nakroucené. Potíž je v tom, že dvojic je příliš a divák se mezi nimi ztrácí. Morálka příběhu i jednotlivých point je navíc dokonale černobílá, tempo skřípe kdykoliv není v záběru Scarlett Johansson a Ken Kwapis je fušér. Proč tolik hvězd naskákalo do projektu, který kormidluje autor filmů jako Kněz je poděs nebo Dunston: Sám v hotelu, je mi věru záhadou. V rukou někoho zručnějšího (a s tříčtvrtinovou stopáží) to mohla být komplexní vztahovka s přesahem. Takhle jen plýtvání talentem, filmovým materiálem a vaším časem.

Bollywoodský feeling bez písniček, britská škola bez tamních trademarků a americký patos bez hollywoodských hvězd. Pejsek Boyle na svůj dort nepotřeboval kočičku a narval do něj ty nejlepší ingredience. Chutná to skvěle, ale někde v půlce desáté lžíce si člověk začne uvědomovat, že je to možná až příliš ambiciózní a příliš kašírované a že to pravděpodobně bude muset dojíst až na druhý pokus. Ve Slumdogovi se toho děje TOLIK, což je ještě podtrženo rozsekáním do jednotlivých vzpomínek, že se nikdy nepřestanete soustředit na scénář jako takový. Pořád vám někde vzadu v hlavě bude někdo našeptávat, že "je to všechno dáno". Na režisérovu otázku z úvodu lze tedy odpovědět velmi rychle. Divák nevyhraje dvacet milionů rupií, příjemný pocit mu nicméně zůstane. Boyle sice ždíme publikum úplně jinak než Fincher v Buttonovi, ale úplně stejnou intenzitou. Oba však natočili pohádku pro dospělé, která si často nebere servítky, ale v globálu hraje spíš na slzné kanálky než haldu neuronů. Buď jak buď, Boyle přesto Fincherovi ujíždí, protože jeho film je díky hercům-nehercům bezprostřednější, díky exteriérům živější a díky omezenému rozpočtu vynalézavější. Srovnávám čistě proto, že jestli to Milionář na Oscarech projede ve prospěch renderovaného Brada Pitta, budeme moct Akademii přejmenovat na sbor profesionálních plaček. :)

Nový tým, staré triky, ale hlavně už poněkud dospělejší pohled na svět, který přidává na váze drogovým dýchánkům a šíleným nápadům. Stačí se podívat, jak se zvedla věková kategorie postav a člověk se nediví, že jediná "klukovina", kterou Ritchie ve filmu vyvede je surrealistická honička s dvojicí nesmrtelných ruských gangsterů. Ale řeknu vám, výskal jsem při ní nadšením a zbytek filmu jel na spokojený volnoběh, pořádně z kopce. Ritchie to v sobě pořád má a jestli je RockNrolla jen takovým opatrným návratem do příjemně vytopeného londýnského podsvětí, pak věřím, že nás čekají velké věci. Přímé pokračování nezní špatně. Slupnul bych ho jako malinu i v případě, že by se v něm celých sto minut promenádoval před kamerou Mark Strong s vybitou bouchačkou a nabitým pohledem č. 2. Ten kluk má v očích silnější rentgen než Kabir Bedi. Chci víc. S Ritchiem nebo bez něj. Chci víc téhle britské rozpustilosti, která ač zestárla, je pořád na míle daleko od hollywoodské sešněrovanosti nebo francouzského lážo plážo stylu.

Fincher i s přehnaně "gumpovským" scénářem dokazuje, že je mistrem filmového pásu. Pouť "starého mladíka" Benjamina Buttona je plná silných okamžiků, které chtějí diváka převálcovat, vyždímat do poslední slzičky a pak ho poslat do kavárny před kinem, aby si to přebral. Musím se přiznat, že té trochu násilné vlezlosti jsem se neubránil a může za to Fincherovo puntíčkářství, které každý záběr žene za roh jeho možností, doslovný voice-over i přiměřené (nikoliv geniální) herecké výkony ústřední dvojice. Ten film je dlouhý a není rychlý, ale když vám "sedne", budete s očima přibitýma na plátno hltat každou další minutu a doufat, že to nikdy neskončí. V tu chvíli dokonce začne být jedno, že se postavy jaksi "tenčí" a kvantita jejich zážitků přebírá moc nad kvalitou. Z velkého příběhu se tak vlastně stane velká podívaná... s odstupem času (tři týdny od zhlédnutí) si tu jemnou hranici začínám uvědomovat, ale i tak pořád věřím, že tahle oscarová těžká váha si poklonu zaslouží. A její režisér dvojnásob. Možná to není tvůj nejlepší film, Davide, ale tleskám ti... za odvahu nechat Brada stárnout pozpátku, za snahu vycepovat každou maličkost v každém záběru a úspěch, který se na tebe teď snáší. Po komorním Zodiacovi jistě zasloužená pozornost celého světa. Člověk se ale neubrání dojmu, že právě ten by si všechnu tu slávu zasloužil víc.

Po báječném dětském animáku V tom domě straší se Gil Kenan blýsknul oživlou verneovkou. Chytlavá premisa, VYNIKAJÍCÍ dětští herci a správně zaprášené a dobrodružné kulisy. Věčná škoda roztahané zápletky, která připomíná spíš detektivku uvařenou z vody, a nudícího se Billa Murrayho, který se tu jako starosta podzemního města opravdu moc nenadře. Vše je naštěstí kompenzováno tajemnem, které se vznáší nad celým městem jako tisíce žárovek připomínajících světlušky. Podívejte se na pár obrázků. Pokud vás přenesou do doby, kdy vám bylo devět, je tenhle film jasná volba.

Mamet silný v rozehrávce i tahu na bránu, ale ten gól tam ne a ne padnout. Redbelt sype z rukávu kvalitní herecké výkony a ještě stihne ukazovat prstem na korupci, která bují všude kolem a dává hrdinovi zabrat víc než partička opilých ninjů v setmělém průchodu. Boj s účetnictvím, důvěrou v sebe sama a ostatní, tu nahrazuje kočkování v ringu, které jste možná předem čekali. V závěru však štěstí definitivně nahradí pěsti a Mamet vystřihne ukázkovou minelu. Těch pět křečovitých minut, ve kterých jde k pánu nejen kompletní zápletka (dvě věty do ní udělají víc děr než najdete v cedníku po babičce), ale i Mametova ostražitost. Vyvrcholení filmu a jeho "useknutí" je tvrdou lekcí. Hrdina ztrácí pásek a padají mu kalhoty. Velikánská škoda.