imf

Musím za pět. Skvělé hlášky, geniální provázání s Casablancou (nejoblíbenějším z filmů ve kterých chybí barva, světelné meče a Jason Statham :) a Woody v životní formě při smrtonosném randění. Kdybyste chtěli vědět víc, ráno jsem na 555-1235, odpoledne na 635-4521 a večer pravděpodobně doma, na 457-5531.

Na hraně mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Pro Anglii mám slabost a Frearsův pohled pod pokličku navazuje na tradici těch nejlepších britských inscenací. Michael Sheen pro mě zářil ještě o chlup víc než Helen Mirren, všechno bylo usazené na svém místě. Napínák i pro ty, kdo v roce 1997 byli "při tom" a hltali každý novinový titulek. (70%)

Robert to má v hlavě srovnané, ale svého diváka zbytečně podceňuje. Slušně rozehraná trojexpozice rychle zkoumá hranice svých možností, když se na obzoru vynoří zkratky a zjednodušováky, zřejmě za účelem toho, aby problematika oslovila co nejvíc Tondů a Toniček. Afgánská vložka skřípe i bez vlajících hvězd a pruhů, rozhovory mezi kvartetem stěn a čtyřma očima postrádají širší měřítko, nový pohled a dost možná i pointu, která by je učinila něčím víc, než jen návnadou pro případnou politickou diskuzi po filmu. Jako důkaz o tom, že Američané jsou nespokojeni s tím, kam jejich parník směřuje, možná dostatečně výmluvné, jako pokus o stržení kormidla nebo osvětlení proč se tak děje a komu za to děkovat naopak dost nepřesvědčivé. Mám pocit, že Robert ví co by chtěl říct, akorát se mu nechce to říct dostatečně nahlas. Za pár podnětných okamžiků a dobře hrajících šest duší sázím průměr, v mých očích ale patřičně šedivý. Zkusí to po Redfordovi někdo další? Doufejme... (50%)

Taková atmosféra se jen tak nevidí. Do poslední vločky využité prostředí, úsporné a přesto uvěřitelné postavy a upíři, co si nepotrpí na slušné vychování. Slade je borec, Hartnett je megaborec a mě leze mráz nejen po zádech. Hned zítra si koupím UV lampu, sekyru a nějaký pořádný kabát. Nejsem blázen do hororů, ale miluju příjemná překvapení. Rozbalovat tenhle dárek byla nekončící radost. Díky za ní. (90%)

Roztomile barevná disneyovka s naivními texty, která vás vtáhne do svého světa (za ucho a někoho možná i za srdce) a utancuje vás k smrti. Ano, Zac Efron je těžkej model, všichni jsou tu chodící škatulky a přesně víte, co se stane v následujících pěti minutách. No a? K čertu s tím... napůl guilty pleasure, napůl ideální film do deštivého počasí, kdy jste líní přemýšlet a můžete kdykoliv přetočit k další písničce, ve které herci "trapčí"... nutno říct, že velice stylově. Tak... a teď si mě klidně sežerte. :)

Sežeru, vyseru a pak zase sežeru. Rudolf Hrušínský redefinuje základy české komiky v rybníkářském tripu o monstrsumcovi, dvou jihočeských flákačích a zástupu karikatur, které snímek minutu za minutou (a je to DLOUHÝCH sto minut) přibližují Kotíkově Pánské jízdě (v exteriérovém provedení). Čekal jsem špatný film, ale proč jsem musel absolvovat tzv. Troškův klystýr? Polášek zpátky do divadla, Čtvrtníček zpátky do televize, Krajnák zpátky do zapomnění.

Režisér sice kočičko-pejskovským způsobem mixuje animovaný film, muzikál, pohádku, romantickou komedii a nadbytečné finále s digitální dračicí, olizující Empire State Building, ale pološílený James Marsden, digitální veverka a rozmáchlá taneční čísla od Disneyho zachraňují situaci. Pro Amy Adams mám slabost už v chvíli, kdy si ušije prvotřídní ohoz ze záclon a její uklízecí song a všudypřítomné pomrkávání Patricka Dempseyho zachránilo i dost brutální stopáž (108 minut!). Stydím se, ale tenhle film je natolik naivní, že mu nelze odolat. Pod tlakem opakovaných zhlédnutí navýšeno na nekompromisních osmdesát a prioritně zařazeno do seznamu klasik pro každé roční období. Člověk to tak nějak chce znovu a znovu. Susan Sarandon navíc dokazuje, že nejen Michelle Pfeiffer nepatří do starého železa. I když ty účty za make-up bych raději nechtěl vidět. :)

Kontrast mezi černou a bílou dokonale definuje přítomnost a nepřítomnost Caryho Granta. Jako uragán smete všechny v okolí... bez něj se děj zvrhne v lacinou moralitku a hořekování nad odsouzeníhodnými novináři, s ním pak mizí mantinely a zpoza rohu vykukuje báječná komedie s dialogy ostrými jako břitva. Grant tak funguje jako respirátor, jen díky němu se může Howard Hawks pořádně nadechnout a osvítit celuloid. Bez něj by byl ztracen. Škoda, že Cary tak často odbíhá mimo záběr, mohlo to být pět hvězdiček jako vyšitých, dokonce jsem mu odpustil i tu podlost, se kterou k sobě láká bývalou ženu. Jednoduše dokonalý mizera, s dokonalým sakem a bezedným talentem pro záchranu sebejistých dam i chatrných zápletek.

Kinematografický ekvivalent vystydlých fish&chips. Víte jak to bude chutnat, ale když už vám to objednali, tak to holt dojedete. James McAvoy se snaží, ale všechno ostatní jde rychle k čertu po tisíckrát viděné osnově. 80s soundtrack a pididávky suchého britského humoru nepomáhají, tenhle film je nuda stočená do pestrobarevného obalu. Nenechte se oblafnout a sáhněte po jiném ostrovním importu (50%).

Vyšumělá série, která přežila svého dvorního záporáka a letí mimo koleje slušného chování, smyslu pro humor a především logiky. Pár nechutností sice zachraňuje čest (pitva, skalpování), ale sledovat devadesát minut nabušeného černocha, kterak se potácí skrz zaplivané hotely a "pomáhá" cizím lidem v porcování vlastních tělesných schránek, to bylo trochu moc i na mě. Vyhoďte zvuk, vyhoďte obraz, vyhoďte Bousmana a napumpujte do té série konečně trochu peněz. Pak se místo laciných šoků možná dočkáme férové filmařiny, která se odstěhovala s koncem prvního dílu.