Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (764)

plakát

Warrior (2011) 

Všechno, počínaje famózní režií, ultimátním scénářem, dech beroucím střihem a konče u hned několika nezapomenutelných hereckých výkonů (Hardy, Nolte, Edgerton - chcete-li, v tomto pořadí) hraje v symfonii, která si (s trochou nadsázky) nezadá s Beethovenovu Devátou. O fakt, že Warrior nejen nevyhrál Oscara, ale nebyl na něj ani nominován, by se měl zajímat mezinárodní soud v Haagu, jelikož jde jednoznačně o zločin proti lidskosti. "Why am I looking at pictures of people I don't know?" - " Because that's my family." - "And who are you exactly?" - " I'm your brother, man." Neskutečný zážitek. Wow. 100% P. S.: Chápu, že někomu příliš nevonní šťastné konce, ale tenhle film a tenhle příběh si ho naprosto zasloužily.

plakát

Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic (2013) 

To, že to bude přihlouplé jsem samozřejmě čekal, méně už to, že se budu vrtět v křesle, dívat na hodinky a přemýšlet, co si po filmu udělám na večeři. Akční scény jsou solidně průměrné, hlavní postavy jakž takž zahrané, ale celkově se to prostě nezvedá z šedi hollywoodských béček. Gemminy kožené kalhoty dělaly co mohly, ale výsledek se jim žel zachránit nepodařilo. 40%

plakát

Arrested Development (2003) (seriál) 

Co na Developmentu musí (dobrá, měl by...) každý televizní produkce znalý divák ocenit je jeho neustálá snaha se posouvat, být originální, překvapovat, hledat humor na místech, kde jiní nehledali, nebo se neodvážili. Rozhodně nejsebevědomější (ve více smyslech slova) sitcom, který jsem měl to potěšení si užít. Na rozdíl od většiny svých žánrových souputníků navíc s přibývajícími sezóny přidává na plyn, což souvisí z velké části s tím, jak se sžíváte s jednotlivými pošuky z rodiny Bluthů. Čímž se dostáváme k jádru seriálu, tedy ústřední rodince - její členové rozhodně nejsou plnohodnotné, životné postavy, zato jsou to plnohodnotné, nadživotní karikatury a to skoro bez výjimky úžasné. Kompletní dospělá sekce rodiny - Lucille a George sr., Gob, Michael, Buster, Lindsay a Tobias - jsou do jednoho magoři. Ať už mrchy, sviňky, skety, pokrytci, či mimo realitu žijící trosky, nikdo z nich - včetně na první pohled nejnormálnějšího Michaela - si nemůže nárokovat označení slušný člověk. A jsou k sežrání zábavní. Co se týče George Michaela a Maeby, ti jsou podobně jako ve filmech Wese Andersona okolnostmi donuceni chovat se dospěleji než jejich rodiče, kterýmžto pádem pak nejsou tak vtipní. Každopádně, to co si seriál dovolil zejména ve třetí sérii (kdy se například vypravěč příběhu snaží zachránit život seriálu tím, že vás žádá, abyste o něm řekli známým ), či v po letech dotočené sezóně čtvrté, kdy rozbije děj celé sezóny do střípků, které pak skrz hlediska jednotlivých postav proplétá do komické mozaiky, tady opravdu ještě nebylo. A jestli jo, určitě ne tak vtipně naservírované. 90%

plakát

Fate/stay night (2006) (seriál) 

I když asi (už) nejsem z divácké skupiny, na kterou tohle animé cílí, nemůžu se neohradit proti nesnesitelnému Shirovi, jehož dušínství mě zezačátku lehce iritovalo a s blížícím se koncem série přivádělo do amokových mdlob. Příběh jako takový je lehce retardovaný (nemyslím tím jen koncept Holy Grail Wars), což ale člověk u tohohle typu animé musí brát s nadhledem. Co zbývá jsou sexy holky (Rin, Saber) a super kewl ranaři (Archer, Assasin), kteří stojí v akci za vidění už jenom proto, že animace sama je kvalitní a dabing výtečný. 50%

plakát

Pí a jeho život (2012) 

Alegorie na alegorii, zajímavá historka, od úvodních titulků vizuální skvost. Přes všechna ta témata to ale kolem mě trochu prošumělo. Nášup si ale hned tak nedám, to radši kuře Vindaloo. 70%

plakát

Wanted (2008) 

Chuť McAvoye uhrát svého na papíře velice tuctového hrdinu věrohodným a zajímavým způsobem, nezpochybnitelný sex appeal a charisma Angeliny Jolie a Bekmambetova jistá ruka při výstavbě akčních scén drží tenhle film o chlup nad šedým průměrem... Do opačného extrému film stahuje především hloupost samotné zápletky, které převod z komiksové podoby hrubým způsobem neprospěl. 60%

plakát

Proboha! (2008) 

Pokud jste stejně jako já fanoušek novináře, spisovatele a z podstaty kontroverzní osobnosti Christophera Hitchense (případně Rickyho Gervaise, George Carlina, Richarda Dawkinse a dalších zatracených ateistů), či pouhého kritického myšlení, nebude vám tenhle pouk Billa Mahera nespíš připadat příliš objevný. Pravděpodobně se u něj ani nepotrháte smíchy... Jen holt stojí za vidění. Kdyby nic jiného, můžete ho nad pivem probrat s kamarády (ateisty, či v lepším případě věřícími). 70%

plakát

Utopia (2013) (seriál) 

Bohužel, za mě nepochopení a nuda. Nebavili mě postavy, na konspirační teorie jsem většinou alergický (nebo spíš na většinu takových teorií), velice rychle mě přestal zajímat děj a tak jsem se ke konci šestého dílu svezl hlavně ze setrvačnosti (když něco začnu, rád to obvykle dotáhnu), kde mě docela mile překvapila finální pointa. Problémem tohohle nového komiksového trendu v britské televizní produkci (Misfits, Jekyll a spol.) je pro mě to, že si scénáristé nějakým velice nadějným a zajímavým tématem ukousnou sousto nad své (rozpočtové/ dramatické/televizní) možnosti a po jednom, dvou dobrých dílech s ním velice těžkopádně žonglují do konce sezóny. Daleko zdařilejšími zástupci téhle nové vlny jsou Sherlock (s Cumberbatchem) či ještě lépe Luther (s Elbou). Pokud teda máte chuť na soudobou britskou televizi, doporučuju zkusit spíš tam. 40%

plakát

Jump street 21 (2012) 

Slušná zábava na dlouhé odpoledne - Hill s Tatumem jsou možná trochu překvapivě velice dobrý tandem; dobrých komických momentů je tu celá řada a navíc to brnká na nostalgické struny - starý Jump Street kdysi běžící na začínající Nově byl jeden z prvních seriálů, které jsem jako malý capart sledoval (v tomhle ohledu bych ale podotknul, že zrovna ona scéna se starým Tomem Hansonem nebyla úplně nutná). Zážitek trochu stáhl ke dnu plochý konec. 60%

plakát

Zabít tiše (2012) 

Je velice dobře možné, že jsem nepochopil, co se mi tvůrci snažili říct. Tuším, že to bylo něco o povaze či metaforické duši současných Spojených Států - pokud však u filmu máte neovladatelnou snahu dívat se na hodinky cca od páté minuty snímku až do závěrečných titulků, je dost pravděpodobné, že chyba nebude jen na vaši straně. Nějak jsem postřehl, že se tvůrcům moc líbí The Sopranos (hej, mě taky!) a Tarantino, soudě podle stylu a témat dialogů a ústředního tématu. Co mi nedochází je jednoduše to, proč by se na tenhle film měl kdy někdo podívat - na vině je pro mě především ani-ne-tuctový scénář, který by z močůvky zívání Pitt s Gandolfinim nevytáhli, kdyby vystřihli nejlepší výkony svých kariér - nejde o to, že by tady byli špatní, jsou prostě repliky a scény, které neprodá nikdo. Navzdory vší té nudě je tady k nalezení hrstka slušných vtipů a dobrých herců, takže se to se zatnutými zuby do konce dodívat dá. A pořád je tu ta možnost, že to šlo jen hodně mimo mě osobně, takže jestli máte chuť- dejte si... 30%