Šakalík

Přiznám se, že jsem nikdy tak úplně nepochopil úspěch původního filmu, jehož bezelstná naivita bije do oči. Ale taková byla asi doba (a žánr). Nová verze je pravda politicky korektní, až to tříská dveřmi, ale to je zase ta dnešní doba. Nicméně po akční stránce to má koule, pistolníci nejsou uhlazení dobráci od kosti jako v původním filmu, ale banda zlatozubých pobudů s diskutabilními hygienickými návyky a hlavní záporák, v podání výborného Petera Sarsgaarda, je vyšinutý magor radost pohledět. Našlo by se pár slabších momentů, třeba způsob likvidace těžkého kulometu je opravdu hloupý a protočil jsem při tom oči v sloup. S postavami se taky asi dalo pracovat lépe, ale vem to čert. Já jsem se v kině dvě hodiny dobře bavil a zvedám proto prst nahoru.

No tak čekal jsem lecos, ale takhle upachtěnou zhovadilost teda ne. Úvodní část na „lodi“ je neskutečné unylá, druhá zase dementní. Nic proti nízkorozpočtovým sci-fi (jen houšť a větší kapky). Nedostatek financí ale nemusí být zase takový problém. Pokud se divákovi nabídne smysluplný příběh s dynamickým vývojem, rád mnohé nedostatky odpustí. V tomto případě je ale právě příběh kamenem úrazu. Přišlo mi, že sami filmaři nevěděli, co bude následovat v další scéně a scénář dopisovali narychlo přímo na place. Třeba ten finální pokus o otevřený konec je vyloženě k smíchu. Škoda. Mohl to být alespoň průměrný film, kdyby se scénáře chytil někdo schopnější.

Kdyby to byl jen hodinový kraťas, byl bych maximálně spokojen. Film to není špatný. Je to napínavé, nebojí se to krve a žralok je poměrně věrohodný. Jenomže tím, jak se autoři snažili uměle natáhnout stopáž na délku celovečerního filmu, zaprasili jinak svižný děj spoustou vaty, přesněji řečeno naprosto zbytečným melodramatem (vzpomínání na nemocnou matku, rozmluva s otcem a mladší sestrou). Tyto unylé pasáže táhnou film hodně dolů. Naopak jakmile se do děje dostane žralok, je na to radost pohledět. Hlavně teda finální zúčtování nemá chybu (jakkoli asi nereálné) a udělá za dramatem povedenou tečku. Škoda jen toho slaďoučkého závěru, za nějž by scénárista zasloužil pár facek.

Autoři zaslouží uznání za to, že dokázali natočit film trvající 85 minut absolutně bez příběhu. Celý „děj“, dá-li se tomu tak vůbec říkat, si vystačí s dlouhotrvajícími záběry na skupinu lidí, kteří se plazí čím dál tím užšími tunely. Nahání je nějaká vetřelovitá potvora, která přestože je poměrně robustní, nemá s pohybem ve stísněných tunelech vůbec žádný problém – tohle mi celý film nedávalo smysl. Lidí postupně ubývá, zato znuděnost divákova rychle roste. Konec je zcela bez pointy, ale s příběhem si obecně nikdo hlavu nelámal. Přesto si myslím, že klaustrofobickou atmosféru se filmařům s trochou fantazie navodit podařilo a pro herce jistě nebylo natáčení žádnou siestou. Právě z úcty k jejich práci přidávám druhou hvězdu.

Očekával jsem film století a bohužel ho (zatím) nedostal. První polovina filmu je naprosto úchvatná, řekl bych přímo dokonalá. Představení nových postav je zajímavé, emotivní a přitom mnohokrát vtipně odlehčené. Bohužel ve své druhé části nové Star Wars opět připomenou staré bolístky – především pak do nebe volající logické mezery ve scénáři vycházející z až pohádkového stylu vyprávění. O již značně ohrané hlavní zápletce snad ani nemluvě (jeden by řekl - pozor SPOILER - že po neblahých zkušenostech s předchozími Hvězdami smrti si nepřítel svou ultimátní zbraň tentokrát konečně pořádně zabezpečí). No ale budiž. Hlavní facku dostane film ve chvíli, kdy jinak velmi charismatický záporák Kylo Ren sundá masku. Já v kině až zalapal po dechu, když jsem viděl, jakého hňupa do této role obsadili. On vypadá jako idiot, mluví jako idiot, chová se jako idiot, je to prostě idiot. Tento úpadek stěžejní postavy mě opravdu otrávil. Snad v dalších dílech chytne Temnou stranu Síly pořádně za pačesy, protože zatím nesahá Darth Vaderovi ani po kotníky. I když má vytuněný lightsaber.

Ne že by třetí Hladové hry byly nějak výrazně horší než předchozí díl, ale přesto za svým povedeným předchůdcem trochu zaostávají. Důvod je zcela prostý. Nápad rozdělit třetí knihu na dva filmy je sice komerčně vděčný, avšak z hlediska divácké atraktivity je dost nešťastný. Rychlé tempo prvních dvou filmů je najednou rozplizlé a v zásadě se tam nic neděje. Jennifer Lawrence je jako obvykle půvabná a uvěřitelná, bohužel její role se smrkla na neustálé pofňukávání a cestování po válečných rozvalinách. Atmosféru totalitního útlaku a odporu vůči němu se filmu daří navodit obstojně, stejně jako mediální manipulaci, nejmocnější zbraň každého režimu. Tragický osud Peeta je právě tím nejsilnějším příběhem, který film nabídne. To je ale samo o sobě prostě málo.

Kdybych to viděl někde na Syfy, dal bych tomu možná tři hvězdy. Jenomže tady se nám produkce snaží podstrčit prachmizerné béčko za áčkovou cenu a nestydí se tuhle zhovadilost dokonce propašovat do kin. Ve filmu nenajdeme jedinou věc, která nemá brakové parametry – od scénáře, přes triky, až po herecké výkony (Luke Evans v hlavní roli je doslova žalostný). Stupidita většiny replik nezná hranic a tak je s podivem, že se filmařům podařilo zverbovat takového herce, jako je Charles Dance. Asi potřeboval voraz. No každopádně je Dracula zralý na odpad. Tu jednu hvězdu dávám z radosti, že jsem to ukrad a nešel na to do kina. To už bych byl vážně zlej...

Metafyzično Interstellaru je pohlcující. O tom žádná. Pohledy do hlubin vesmíru doprovázené úchvatnou hudbou Hanse Zimmera jednoduše nemají chybu a Matthew McConaughey trhá plátno na kusy. Nicméně právě tím, jak se film snaží apelovat na nejniternější divákův smysl pro art, sám ze sebe dělá prvotřídní snobárnu (dovoluji si tvrdit, že „průměrný divák“ tuhle látku prostě nepobere). To by samo o sobě ani nevadilo, kdyby toho nebylo příliš. Pomyslný pohár přeteče ve chvíli, kdy se Cooper vydá vstříc Gargantuovu horizontu událostí, aby se ocitl mimo prostor a čas (KDY už filmaři konečně pochopí, že černá díra je obyčejná zhroucená hvězda – tou se do jiných časoprostorů nelítá). V kombinaci s potoky slz, které prosakují plátnem, to je k nevydržení. Obludně patetický konec tomu jen nasadí korunu a závěrečné titulky tak přinesou místo spadlé brady spíše úlevu, že to máme už konečně za sebou.

Opravdu VELMI akční záležitost s poněkud přitroublým námětem, ve které se Keanu Reeves vyřádil dosytosti. Nic proti tomu. Takového Reevese máme všichni rádi a když ho nakrkne synek ruského mafiána, máme o zábavu postaráno. Jenže to v kontextu dnešní doby již jaksi není ono. Akční parametry filmu jsou obludně přehnané a při pohledu na hromadu mrtvol, které Wick po sobě zanechává, bledne i Schwarzenegger závistí. Scénář si pak vůbec neláme hlavu s tím, jak takové masakry Wickovi projdou v podstatě bez povšimnutí – i když uznávám, že to v oldchoolovém akčním filmu, který je navíc i příjemně odlehčený, není asi tak podstatné. Ve druhé polovině je toho ale už opravdu moc a mě osobně ty přestřelky už vysloveně nudily...

Takhle by to šlo. Svižně natočený handy-cam s typicky dementními postavami, což je úděl, kterého se tento žánr asi nikdy nezbaví. Především ten černoch je zralý na pár facek (naopak jeho přítelkyně je velká fešanda a nesl jsem krajně nelibě, že jí filmaři nechali zařvat tak brzo. :-)). Jinak je film docela koukatelný. Má jednoduchý a přímočarý děj, překvapivě dobře namaskovaného Yetiho a několik napínavých pasáží. Když filmu odpustíme nějaké ty bolístky pro žánr typické (roztřesená kamera, již zmíněné tupé postavy) ve výsledku dostaneme solidní nízkorozpočtový horůrek. Nic víc, nic míň.