Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi

Recenze (872)

plakát

Stopy zmizelých (2008) 

No vida, tak tohle se docela povedlo. Zajímavý westernový horůrek (nebo hororový western, jak se to vezme) přináší kromě klasické zápletky s kovboji a indiány také mrazivou atmosféru plnou strachu a svým způsobem i beznaděje. Film obsahuje i některé nadpřirozené prvky, především samotné „Zahrabávače“, takže si na své přijdou i fandové „vetřeleckých“ hororů. Z hlediska scénáře se tomu nedá nic moc vytknout, film příjemně odsejpá a přestože se celou dobu v podstatě jen putuje prérií, v globálu to stojí za to. Autoři se také nebojí krve a násilí, což je v poslední době úkaz pohříchu vzácný. Mě osobně velmi potěšil i roztomile neidylický závěr. Přesně takové konce mi to líbí, pač dodávají filmům ten správný šmrnc. :-)

plakát

Stopař (2010) 

Popravdě – čekal jsem trochu víc. Velkou předností filmu jsou malebné novozelandské přírodní scenérie, jenomže tím to taky končí. Příběh je ušlápnutý a svým způsobem nevěrohodný, je to taková idylka, která vyústí v nijak překvapivý konec. Film se snaží být napínavý, takže o zvraty není nouze, jenomže mnohdy to je dělané na sílu a neustálé střídání toho, kdo má zrovna navrch, už ke konci spíše nudí. V hlavní roli ubručeného stopaře van Diemena exceluje bravurní Ray Winstone, který má na tyhle role drsných samotářů nesporný talent a sedí mu. Jeho „kořist“ Kereamu si zahrál Temuera Morrison (který se proslavil ve Star Wars jako Jango Fett), který ale přes všechnu snahu spíše jen tak přicmrndává a Winstonově hereckému tempu nestačí. Do role univerzálních záporáků jsou opětovně stavěni Britové, na které mají pifku ve všech jejich bývalých koloniích, což je docela pochopitelné, ale zároveň už dost ohrané. Nicméně, Tracker určitě není špatný film. Příjemně se na to kouká, ale nějaký intenzivní divácký zážitek to není. To by nesměl mít tak plochý a účelový příběh.

plakát

Podraz (2011) 

Jedinou zajímavou věcí na tomto filmu je fakt, že v něm hraje Bruce Willis, jinak je to velmi o ničem. Příběh je plný otřepaných klišé, a i když se v něm pár vtipných momentů najde (třeba když má Petey „nehodu“ s pistolí), v globálu je to prostě děsná kravina. O hereckých kvalitách rapera Curtise "50 Cent" Jacksona je možná až škoda psát, takže ho přeskočím a vrhnu se na hvězdu největší, tedy Bruce Willise. Bruce svým charisma strčí do kapsy celý ansámbl i s režisérem a zašlape je do země s takovou elegancí, že mu sami ještě zatleskaj. Tak nějak nerozumím tomu, proč se herec jeho kalibru nechal přemluvit k účinkování v tak očividně špatném filmu, ale asi neměl zrovna do čeho píchnout. Jenomže ani bravurní Willis to prostě nezachrání. Scénář je natolik slabý, nevěrohodný a hlavně děravý, že dokáže diváka odradit dřív, než to vlastně celé začne. Z mého pohledu naprosto zbytečný film, na který se velmi rychle zapomene. A plně po právu.

plakát

Riddick: Temná hrozba (2004) 

Tenhle nedlouhý animáček navazuje přímo na první díl Riddicka, nicméně o nic stěžejního se v zásadě nejedná. Samotný příběh je dle „dobrého“ zvyku animáků velmi jednoduchý a přímočarý, což ale v tomto případě není na škodu, protože tady jde pouze o tu akci a té se divákovi dostane habaděj. Po technické stránce ale není o co stát, to jsem teda viděl už mnohem hezčí animace. Na druhé straně to ale určitě nenudí a hodně tomu pomáhá i fakt, že postavám propůjčili hlasy skuteční herci z Pitch Black, takže třeba Riddicka namluvil Vin Diesel, což je myslím fajn. Celkově to je spíše sběratelská záležitost pro fanoušky téhle série, pro ostatní asi jen ztráta času.

plakát

Riddick: Kronika temna (2004) 

Po obsahově i prostředkově úsporné jedničce dostal David N. Twohy příležitost se ve dvojce dosyta vynařádit, čehož využil na 100%. Režisér tak rozehrál velkolepou podívanou až epických rozměrů, které se však její vlastní nabubřelost stala osudnou. Čím více totiž Twohy tlačí na pilu, tím těžkopádněji film působí. Osobně příliš nerozumím tomu, proč tenhle film za každou cenu musel být koncipován jako sequel Pitch Black, se kterým obsahově vlastně vůbec nesouvisí. Právě v té pochybné návaznosti tkví jádro všech problémů, protože zapojení některých postav z jedničky do děje působí velmi neohrabaně (především postava Jacka/Kyry – pozor SPOILER – uvězní jí na planetě Crematoria a když Riddicka zabásnou, pošlou ho (světe div se) na Crematorii – tohle prostě děsně skřípe). I samotný příběh zavání kýčem – mocná civilizace Necromongerů je na cestě do jakéhosi „Underverse“ (vůbec jsem nepochopil, co to vlastně je) a cestu si krátí tím, že tu a tam zničí nějakou planetu. Z vyvrhela Riddicka se mávnutím kouzelného proutku stane potomek prastaré rasy Furyanů, kterému bylo předpovězeno, že si na hlavního Necromongera došlápne – a zase to skřípe. Přesto se ale nedá říct, by to byl vyloženě špatný film. Po technické stránce se docela povedl a rovněž masky jsou výborné, ale jako celek to působí strašně přeplácaně. A už nikdy asi nezapomenu na Karla Urbana s tím vyfešákovaným gay účesem. :-)

plakát

Černočerná tma (2000) 

Tohle je asi nejlepší film s Vin Dieselem (a kdybych si chtěl rýpnout, tak dodám že jediný dobrý :-)). Obsahově prosté a přitom zábavné akční sci-fi béčkového charakteru, které sází na temné charisma hlavního hrdiny a působivé exteriéry odlehlé planety během strašidelného zatmění slunce. K tomu se nachomýtne hejno masožravých ptakoještěrů, no a o zábavu je postaráno. Velkou předností filmu je úchvatná atmosféra (především ve druhé polovině filmu) a ocenit je třeba také neidealistický Riddickův charakter, jenž je na míle vzdálen sebeobětujícím se Dušínům v obdobných filmech pohříchu tak běžným. Riddick má prostě koule. Potěší rovněž stylový konec bez zbytečných sentimentalit, takže v globálu se dá tvrdit, že v tomhle filmu všechno funguje tak, jak má. Určitě by se našlo pár nedostatků (jak technických, tak logických), ale přesto tento film zařazuju mezi svá oblíbená sci-fi.

plakát

Smrtící Avalon (2001) 

Docela se divím tomu, že má tenhle snímek ještě celkem solidní hodnocení, protože to je sci-fi opravdu jen pro otrlé. Navíc, jak ve svém komentáři výstižně vyjádřil DaVID´82, tenhle film není o obsahu, ale o formě. Ta je skoro až umělecká, takže člověk spíše obdivuje zajímavě nasnímané momentky než film jako celek. Kdybychom se totiž zaměřili na použité techniky a způsob vyprávění nepříliš domyšleného příběhu, narazili bychom na spoustu úskalí a zrad. Tak předně zobrazení virtuální reality, nadto té budoucí, je na rok 2001 opravdu ubohé, pač ty triky z osmdesátých let působí skutečně velmi lacině, i když si dovoluji tvrdit, že to byl režisérův promyšlený tah. On totiž celý film působí tak nějak „zaprášeně“, čemuž výrazně napomáhá i ten nahnědlý filtr, přes který to je natočené. Tady totiž nejde o preciznost a nabubřelé efekty z dílen softwarových mágů, ale právě jen o tu formu. Otázkou je, zda to není mrhání potenciálem. Ten Avalon sice má, ale dokáže ho prodat jen velmi úzkému okruhu diváků.

plakát

Zima za války (2008) 

Tohle je evropský pohled na válku, kterému nechybí ta typická pozvolnost vyprávění bez epických dramat, což je na druhé straně vyváženo zajímavým příběhem (byť nijak originálním) a podmanivou hudbou. Film je však natočen velmi poutavě, takže ani na vteřinu nenudí, ba naopak v některých pasážích je opravdu napínavý a finální, docela překvapivé rozuzlení udělá za projekcí příjemnou tečku. Jedinou výtku bych měl k hlavní postavě, kdy se mi Michiel zdál na svůj věk přece jen příliš suverénní a odvážný, ale – jak se říká – hrdinové se rodí v zoufalých dobách, což konec války určitě byl. Osobně mě tenhle film poměrně dost zaujal, přestože obecně mě už tahle válečná dramata nijak zvlášť neberou. Je ale zajímavé sledovat, jak s daným tématem nakládají produkce jiných zemí a zrovna tahle holandská patří bezesporu k těm vydařeným.

plakát

House of Bones (2010) (TV film) 

Dost slabý haunted-house horor, který mě teda nevylekal vůbec ničím, protože stavba jeho scénáře je chatrnější než ten dům, ve kterém straší. A pak ty herecké výkony. O hereckých "kvalitách" Corina Nemece netřeba dlouze polemizovat, totéž by se dalo tvrdit o sice krásné, ale před kamerou v podstatě nepoužitelné Charismě Carpenter. Film má podobný námět jako Grave Encounters, ale tam to vzali alespoň first-person kamerou, takže co se týče atmosféry, House of Bones absolutně nestíhá. Tohle je prostě značně podprůměrná záležitost, na kterou se dozajista rychle zapomene.

plakát

Redemption: A Mile from Hell (2009) 

Jako já už jsem viděl hodně špatných filmů, ale tohle je extramateriál. Od první do poslední minuty je tenhle „western“ strašlivá peachovina bez hlavy a paty, ve které nefunguje prostě vůbec nic, přičemž jeho umělecká hodnota je přímo braková. Navíc je to děsná amatéřina – a to jak svou ubohou výpravou, příšernými hereckými výkony, obzvláště hloupými replikami a v neposlední řadě až směšně topornými přestřelkami, které snad autoři ani nemohli myslet vážně. Jenomže to je právě ono – kdyby to bylo alespoň nějak odlehčené. To by byla sice taky hovadina, ale alespoň by se člověk tu a tam zakřenil. Ale tady se všichni tváří smrtelně vážně, jakoby snad věřili tomu, že to v čem hrají, je skutečný western. Není. Tohle je parodie, a to nejen na western, ale na film jako takový obecně. Jediný důvod, proč to nepošlu do odpadu, je tu a tam lehoučce zastoupené gore, které z toho dělá krávovinu alespoň krvavou. Jinak děs, běs!