kingik

Odchycený Žid jménem Gilles se ve válečném roce 1942 vydává za Iráčana, aby neskončil ve spalovně. Živí svými  dokonalými bláboly velitele koncentráku, který má eminentní zájem o lekce perštiny, neb si chce v dohledné době otevřít v Íránu restauraci. A počáteční nedůvěra ze strany velitele se postupně začne přetavovat ve velmi ojedinělé přátelství. Zarazilo mě, že nikoho za celou dobu nenapadlo sehnat perský slovník a ověřit si tak pravost mladíkova překladu. Mladík byl mazaný, vymyšlená slovíčka sestavoval z přesmyček jmen vězňů, přičemž si tak cvičil paměť. V počátečních fázích disponuje film nemalým napětím z prozrazení, prosakovalo to z každé scény, což ovšem postupně začalo uvadat a opadat. Tvůrci totiž vsadili na to, že se nacista může družit s mužem nenáviděné rasy. Tenhle tah působil zkresleně a nevěrohodně. Nacista si následně Žida bere pod svá ochranná křídla. Sice mu preventivně pěstní a kopací formou vyčiní, když mladík ve slabší chvilce neuhlídá pozornost a již použité vymyšlené slovíčko použije pro překlad jiného slova, ovšem to napětí jako struna náhle praskne. Tábor je vyobrazen coby velmi neutěšené místo, naštěstí byli tvůrci příčetní a využívali toho k různým vyhroceným situacím. Gilles je permanentně pronásledován extrémně nedůvěřivým dozorujícím nacistou, náhle je do tábora eskortován nefalšovaný Peršan, přičemž v té chvíli může celá lež vyjít najevo. Scénář vychází ze skutečných událostí a produkčně na něj dohlížel Timur Bekmambetov, což filmu zajistilo jistou úroven zpracování. Film se ale nevyhnul své předvídatelnosti, takže závěr v ničem nepřekvapí. Navíc je nacista Koch vyobrazen coby velmi shovívavý muž, což pochopitelně může obstát leda tak ve filmové podobě. Herecké výkony Nahuela Péreze Biscayarta coby Gillese a Larse Eidingera coby Kocha jsou na patřičné úrovni. Vadim Perelman se režijně snaží bojovat s průhledností a naivitou scénáře Ilji Cofina, napětí a drastičtější scény hlásí svoji přítomnost. Ta nebývalá intenzita nepopsatelného napětí se ale z filmu poznenáhlu vytratila, což trochu srazilo divácký zážitek. 7/10

Podvodní hrátky s Kristen Stewart. Ano, ono to zní lákavě, vábně a eroticky, ovšem skutečnost je taková, že Kristen má na hlavě jen několikacentimetrový porost žlutavé barvy, tělo jako prkno a místo s pyjem, který ve svém soukromém životě zrovna nepreferuje, bojuje s neřádem neznámého původu. Nechci rovnou psát, že je nevzhledná, nicméně v tomto případě může připadat svůdná a lepá jen narušeným sexuálním jedincům. No, raději přejdu k filmu samotnému. A ten tedy zaostal v tom hlavním a podstatném - není nikterak napínavý a strhující už vůbec ne. Určitě na tom nese významný podíl výběr hrozného a neprověřeného režiséra Williama Eubanka, který doposud nenatočil nic zázračného. V podstatě jeho přístup k stokrát obehrané látce a schématu, tedy v tomto případě posádka vědeckých pracovníků, kterou ohrožuje cosi strašlivého, je značně neinvenční a celkově se mu nedařilo uchvátit můj zájem. A hlavička padala nudou. Samozřejmě je evidentní, že konce se všichni členové nedočkají, je zjevné, s jakými filmy se to chce srovnat, chvíli se drží krok s Horizontem události, hned nato si to režisér rozdá s Vetřelcem, a úplně nejvíc to evokuje nedávné scifi Život s Jake Gyllenhallem, ovšem ve srovnání s tímto počinem, je mnohem lepším příspěvkem na dané téma. Určitě přinejmenším technická stránka je na béčkové poměry více než zdatná a s lepším režisérem by se dosáhlo kýženého efektu klaustrofobických manévrů a potřebných vypjatých nuancí. A neoriginalita by vůbec nevadila. Zpracováním je to poměrně hodně zapomenutelná záležitost. Většina filmu je nudná, málo záživná a stagnující. Režisér byl napřesdržku, že s castingem, se kterým už samozřejmě v budoucnu pracovat nebude, a jehož zástupci byli Vincent Cassel, John Gallagher, T.J.Miller a Jessica Henwick nenatočil strhující a napínavou jízdu, načež do vodních hlubin vypustil jen množství zaprděných bublinek, které by jistě v dobách své největší slávy způsobily větší až maximální rozruch. Zkrátka a dobře, všechno, co je v tomto snímku k vidění, už bylo k vidění někde jinde a v různých variacích. A něco navíc zde citelně chybí. Ovšem pokud rádi nebezpečné příšerky z vodních hlubin, které krotí Kristen Stewart, tak to můžete prubnout. 6/10

Seznamte se s Mlejnkovými, policejní rodinkou, co bydlí zásahem špatného osudu pod jednou střechou. Je jich celkem pět+jedno nemluvně a kupodivu si nelezou na nervy, a když je osud opětně svízelný k nejmladšímu členovi rodinného klanu, čerstvý důchodce a dřívější šéf kriminálky Karel, klidně ho označme za makovici rodiny, zasáhne a problém je zažehnán. Seriál má diváky bavit po třináct pátečních večerů a bez okolků se dá napsat, že s ničím objevným zrovna nedisponuje. Svatopluk Skopal se ocitl v popředí a projevil se coby solidní tahoun. Je zřejmé, že celá rodinka bude v budoucnu participovat nějakým způsobem i u dalších dvanácti epizod. Takže poté, co si křest Baldýnským pérem odkroutil Marek Adamczyk, předpokládám, že se do děje více zapojí i zapracují zbylí rodinní účastníci, takže je docela pravděpodobné, že Taťjana Medvecká bude v kuchařské zástěře skloněná nad mrtvolou, Jana Pidrmanová nahlásí napadení i přepadení neidentifikovatelným zvířetem/individuem a vše vyvrcholí závěrečným dílem, kdy malá Eliška roztomile do kamery poprvé zažvatlá památnou větu "to je vlah", prstíkem ukáže na Radka Holuba, načež se okamžitě stane právoplatnou členkou policejního sboru. Po první epizodě, v níž se objasnil vrah zlotřilého podnikatele, usuzuji, že divák nebude vysílen a myšlenkově i emočně vyždímán, neb vděčná a stokrát obehraná kombinace tolik oblíbeného humoru s přebujelým trendem pátrání všeho druhu vždy zaručí, aby se u tv obrazovky nepadlo a tu hodinku se zvesela detektivně konalo. To by v tom byl Bajgar aby alespoň jedna z epizod nezabrala. 6/10

Absolutně zbytečný návrat (Keanu Reevese) k něčemu, na co už se (v jeho filmografii) dávno zapomnělo. Bill a Ted jsou dva nezdolní hudební nadšenci, kteří už časem "zfotrovatěli", načež jejich komediální svěžest a především celý svět má spasit idea o sjednocení světa naprostou hudební peckou v jejich podání, neboť časoprostoru hrozí zánik. A bude to fuška, neb dva nerozluční kámoši na svém kontě žádný takový hudební hit dosud nemají. A k jeho složení jim byl zadán šibeniční termín. Oba ale mají své rodiny, konkrétně milující manželky a dospělé dcery, kvůli kterým se vyplatí vydat se na cestu napříč časem. Keanu Reeves před časem zažil herecké zmrtvýchvstání, diváci si oblíbili společnost jeho akčního Johna Wicka, zbytek jeho současných filmů, včetně tohoto návratu k postavě, kterou ztvárnil už potřetí, zajímá jen menší diváckou obec. V případě této dost specifické série, jejíž prvopočátek spadá do éry osmdesátých let minulého století, se ani nedivím, že kiny nový přírůstek jen prošuměl. V podstatě není ani o co stát. Film si neuvědomuje svoji bezbřehou naivitu, kterou by zabodoval tak leda před dvaceti lety, postupem času padá do pekelné pitominy, kde si dostaveníčko daly historické hudební osobnosti, co k sobě ani (hudebně) neladí, plus Smrťák, navíc je to celé slátanina. Slátanina, co se snaží být až téměř hudební filosofií, raději by ale udělala lépe, když by si více pohlídala svůj slabý komediální tah. Reeves je hlavní hereckou hvězdou filmu, jeho kolega Alex Winter nikdy slavný nebyl a nebude, s Reevesem se ale dobře doplňuje. Jedním z mála pozitiv jsou masky. Scéna z domova důchodců velmi realisticky zachycuje dva hlavní výtečníky namaskované ve věku vetchých starců, načež má své pokračování po doběhnutí závěrečných titulek. A i další porce scén, kde se maskéři vyřádili, stojí za to. Oproti tomu jsou velmi slabě natočeny scény, v nichž se současné "já" ústředních hrdinů setkává se svými alternativními podobami. Je znát, že herce ve společné scéně a v rolích dvojníků zastoupil nepodobný dubler, jenž je pro jistotu kamerou snímán jen zezadu. Když Bill s Tedem občasně zmizí ze scény, ke slovu se hlásí jejich dcery, které rovněž cestují časem. Samara Weaving, další známá herecká akvizice, a méně známá Brigette Lundy-Paine, která do jisté míry coby Reevesova dcera po něm přebírá i gesta a mimiku, ocitá se film na hraně nudy. Ke všemu režisér Dean Parisot netočí zázračně, občas dokáže dát filmu zábavnost, jedná se jen o malé fragmenty. V jeho neprospěch hovoří i fakt, že se delší dobu věnuje hlavně seriálové tvorbě, přičemž pro filmovou režii postrádá cit.  Hudební a časoprostorové úlety Billa a Teda dnes nemají nárok na pochvalu. Málokdo si vybaví dva předchozí filmy z jejich série. A o co méně jste s těmito filmy obeznámeni, tím hůř. I tak to žádná komediální pecka není. Prostě kravina se vším všudy. 2/10

Nemám nic proti evidentně lacině vyhlížející technické stránce filmu, vše vypadalo jak z epizody tuctového tv seriálu. Mnohem rušivě se jeví nadbytečná artová koketérie, se kterou si režisér moc nevěděl rady. A navíc slabé režijní provedení moc velký průvan do žánru neudělá. Danis Tanovič doposud brázdil evropské dvorce, platí za zajímavého evropského režiséra, který tentokrát dostal k ruce herce od Velké louže. Jeffrey Dean Morgan představuje policejního detektiva, který už ani nevyšetřuje, nepochytil jsem, jestli už je v zaslouženém důchodu, nebo má erektivní dysfunkci, zkrátka a dobře, jednoho dne mu jakýsi sadistický maniak, později se ukáže, že ti maniaci jsou dva, rozkuchá nedávno vdanou dceru i s jeho zeťem. A na scéně máme vrahy novomanželských párů, co operují napříč evropskou unií. Výjimkou je Londýn, kde detektiv pobývá. Proč se nevraždí v zámoří nebo třeba ve Vietnamu, není jasné. Padne ale i letmá zmínka o Česku. Vraždy to nejsou jen tak ledajaké. Mají své důvtipné aranžmá, naznačený brutální ráz a mají smůlu jen v tom, že působí nezajímavě a nevzrušivě. A moc nepomáhá ani ""čumkarty" s oběťmi posílané do novin, na nichž se skví nejasné zprávy. Chválím, že identita vrahů je odhalena dlouho před závěrečnými titulky, vyšetřování tím zároveň dost ztrácí, divák je tím pádem napřed, rozuzlení není na diváka vyplivnuto v poslední desetiminutovce. Objasnění motivů vražd je sice podáno mírně nepřehledně i chaoticky, ale scenáristé, jedním z nich je i autorka úspěšné literární předlohy, si s ním dali práci, aby to působilo alespoň trochu poutavě, což se nedá prohlásit o režijním přístupu. Film nemá vůbec žádné napětí, po place běhá Famke Janssen, co působí, že utekla předčasně z estetické kliniky. Morgan sice film táhne, už jen svojí přítomností, ovšem scénář mu přisoudil novinářku černé pleti, která narušuje jeho naznačený status samotáře, takže coby dvojici jim to neladí. Šuměnkové finále průměrný dojem nevylepšuje. Danis Tanovič vůbec nepotvrdil své režijní kvality. A dokonce mně přišlo, že je mnohdy režijně dost mimo (viz finální část). Nabídl zhola průměrně odvedený až neumětelsky spíchnutý thriller s charismatickým americkým hercem v titulní roli, což svým způsobem je i určité odlišení v jeho dosavadní režijní tvorbě, ovšem mnohé scenáristické nápady nedokázal patřičně zužitkovat a s kreativností se moc neobtěžoval.. Svoji šanci dostal a nevyužil ji. Nevýrazný snímek. 5/10

Další odnož Prciček  se ocitla v nemilosti producentů, kteří se rozhodli zbavit ji veškeré nahoty. Zůstalo jen nevtipné zoufalství. Čtyři protagonistky nejsou úplně k zahození, pokud tedy vezmeme jejich jednoduchý charakterový profil, který koresponduje s daným účelem, kdy se na jedné střední škole sejde naivka bez sexuálních zkušeností (Madison Pettis), šprtka tlustoprdka (Natasha Behnam), co má doma všechny dostupné sexuální pomůcky a má zvláštní obsesi na prezidenta Kennedyho, holčina (Piper Curda), které teprve vyhovuje sex se svým bývalým, až když už jsou po rozchodu, a sexy zástupkyně rodové linie Stiflerů (Lizze Broadway), která může mít sexu přehršel a bůhvíproč lační po škaredém kamarádovi (Zachary Gordon) z dětství, se kterým kdysi dávno ztratili společnou řeč. Navíc se na škole objevil nový kluk (Darren Barnet), jehož značně sexuální máma (Sara Rue) dostala místo nové ředitelky, a kolem něhož čtyři kamarádky uzavřou speciální pakt, jelikož naplňuje jejich sexuální představy o ideálním protějšku. Jakmile z filmu byla na příkaz producentů odstraněna veškerá nahota, která k prcičkovské sérii neodmyslitelně patří, je film zcela marný po všech směrech. Komediální stránka nefunguje ani v nejmenším, scenáristické duo Blayne Weaver a David H.Steinberg je mnohdy na facku, no není se co divit, když jejich práce probíhaly v minulosti jen na samých druhořadých filmech. A režisér Mike Elliott, který v minulosti produkoval dvě přijatelné odnože Prci, prci, prcičky: Na táboře a Prci, prci prcičky: Kniha lásky, ukazuje režijní zoufalství v každém coulu. Po dvaceti minutách byl film zralý na vypnutí, ale jelikož to nedělám, tak jsem jej poctivě dokoukal. Výsledek je úděsný. A to začátek vypadal tak nadějně. V úvodní scéně Madison Pettis zůstane viset na plotě, odkryje se jí zadek, když chce tajně překvapit svého přítele u něj doma, který odjíždí na studia. O divácké pokušení se také pokouší sympatická Lizze Broadway, která zkouší legíny i plesové šaty s výstřihem. A i ředitelka školy má tendence rozvířit stojaté sexuální hladiny. A neměl bych zapomenout na Dannyho Treja, který má ve filmu roličku školníka. A nikterak nezaperlí. Ve finále si všechny čtyři holčiny užijí soulož. Oblečené. Pokud si libujete v odnožích série Prciček, přijdou vám relativně vtipné, tak tahle je úplně uhozená. A nestojí za zhlédnutí. 2/10

Originální (vykrádání) pohádkové pojednání, co útočí na pokoření pohádkových trvalek. Živočišně vyhlížející princezna Natalia Germani se den co den budí do stejného dne, načež je k ní povolán Marek Lambora coby sličný princ a odborník na zevní ženský genitál, aby vyřešil záhadu časové smyčky a za pomocí zázračného laserového depilátoru zbavil princeznu nežádoucího ochlupení. Zda uzříme hladké princeznino podpaží, co má vydržet dle propagačního letáku až tři týdny, je opravdu značně nejisté, ovšem v rámci pohádkové (atmo)sféry se před diváky rozprostírá poměrně ojediněle koncipovaná záležitost. Časová smyčka je v českých pohádkách něco nezvyklého, což skýtá pro tvůrce nové neotřelé obzory, zároveň to klade i jisté nároky v oblasti kreativity. A právě v tomto ohledu mně tento počin přišel slabší. Petr Kubík se profiluje coby novátorský režisér, to rozhodně, alespoň v rámci české filmové tvorby, ovšem má rezervy v gradaci dějství, potažmo vývojovém spektru postav. Zářný sexuální objev ze slovenských análních strání jménem Natalia Germani se opravdu povedl. Tahle holka film jednoznačně táhne. Horší je to s takovou Eliškou Křenkovou, která dobrodružnou výpravu za vysvobozením princezny doprovází, ta hrála a tvářila se fakt otřesně. Snést se dal i Lambora. Potíže vyvstaly i se ztvárněním postavy alchymisty Romanem Zachem, nevadil král Jana Révaie, velkým plusem byla čarodějnice Simony Zmrzlé, iniciátorka dávné kletby. Žádné pořádné pohádkové dobrodružství se neobejde bez příslušné trikové složky a technického zázemí. V tomto směru se mohlo určitě zapracovat na výrazovosti technické stránky. Místy se totiž nebylo možné zbavit faktu, že triková stránka je poměrně proměnlivá a ráz trikové složky má až amatérský nádech. Výpravně se film relativně činí, takže opuštěním hradu, kde se princezna ocitne s celým místním osazenstvem v časové pasti, snímek relativně nestrádá. Hrad Bouzov je návštěvám filmových štábů stále nakloněn, že. Je rozhodně znát, že se v žádném případě nejedná o levnou pohádku. Štáb se chtěl vytáhnout a zajistit si diváky pro avizované pokračování. Nové, respektive dříve nepoužívané, prvky jsou v českých pohádkách vždy vítané zboží, takže je třeba ocenit, že vzniklo v podstatě nové pohádkové odvětví, co zastíní případnou snahu konkurence a je natočeno na úrovni. 7/10

Režisérka Marta Ferencová je nepoučitelná. Opět cpe do svého filmu šílené herecké akvizice. Minule to byla polská krev, nyní herecká "esa" z Balkánu. A navíc jsou strašlivě nadabována. Magazín Hrom pro ženy je vrchním producentem filmu, takže dějově se musí řešit a probírat prakticky vše, co trápí současnou ženu - (komplikované) vztahy, rozvod, nevěra, opuštěnost, druhá míza, (ne)vyrovnání se s úmrtím bližního, nechtěné těhotenství, alkoholismus partnera i pálení vaginy (po koitu). A v popředí tohle všechno zažívají Hřebíčková, Dyková a Balzerová. To jsou přece kvalitní herečky a nezaslouží si k nim cpát hnusné a nezajímavé neherce z Jugošky. Aha, tak nám vznikla produkční družba s Jugoškou, takže bylo nutné dosadit tyto "skvosty". Komediálnost celého filmu na sebe vzala Tatiana Dyková, její vztahová linie s malířem je až ztřeštěně pojatá a její vyobrazené souložení je úsměvné. Zbytek filmu je v podstatě pojatý na vážnou až dramatickou notu. Petra Hřebíčková potkává svoji osudovou lásku, mladého vdovce s malou dcerkou, který má k ruce agilní tchyni, načež postarší tchyně chvíli prudí, ale novou známost svého zetě posléze přijme. Jen těžce se vyrovnává s odchodem své dcery do věčných lovišť povislých ptáků a varlat, ovšem i ji přepadne láska, v divadle, kam pravidelně chodí na koncerty, a zasouloží si, to pochopitelně až doma, ne v tom divadle. A celé to má takové to ženské vidění věci, naivně jednoduché vybruslení z problémů, takže všechny životní peripetie ženských hrdinek, jakkoliv strojené vážně i nevážně, nakonec vykrystalizují tím správným/ ideálním směrem. Ferencová dělá stejné tvůrčí chyby, jako v jejím předchozím snímku "Všechno nebo nic", není ideálně režijně zručná a oba své snímky zaštítila spoluprací se scenáristkou a spisovatelkou Evou Twardzikovou. Jen tentokrát už film poněkud efektně zdramatizovala, takže partner Hřebíčkové má nenadálé problémy s alkoholem, poté, co ho podvedl společník z jeho firmy, Dyková načapá svoji lásku při nevěře a Balzerová se utápí v žalu nad smrtí své dcery do doby, než si po letech zase vrzne. A divák je šťasten, že to ve zdraví přežil, navíc se těší, s jakým dalším nepodařeným hereckým importem Ferencová dorazí příště. Tohle je prostě jeden z těch lepších počinů, které zrežírovala. 6/10

Kameňák a Major Maisner dostal upgrade. Policejní případ vraždy Staréblažkové (v tomhle filmu je možné všechno), který měl být v zásadě vtipný, v zásadě má parodovat (tupé) kriminálky a jejich klišé, je v zásadě ultra trapný. Nebojím se napsat, že je ze 70% imbecilní (tvrzení, že jde o záměrnou imbecilitu, tentokrát moc neobstojí), zbylých 30% má občasnou příčetnost, ovšem nálepku "inteligentní parodie" tento počin určitě nezíská. Dokonce i herci většinou s otřesným scénářem bojovali jak se dalo, ovšem i takového Davida Novotného v roli majora Prubnera to semlelo a nevyrazil ze sebe nic vtipného. O mnoho vtipnější slinu chytla Hana Vagnerová a její roztomile přitroublá vyšetřovatelka byla zajímavým protipólem jejího celkem seriózního herectví, O zbytku herců se nedá napsat příliš pozitivního. Pechlát, Přikazký a dokonce i Táborský hrají opravdu úděsně, hlavně postrádají vtipnost. A to samé platí o jakémkoliv herci/herečce, kteří filmem proplují. Film do každého záběru cpe vtip/situační gag/parodickou narážku/narážku na tvorbu tv Nova. Je toho tolik, že jde z toho hlava kolem, jen velmi málo z toho působí vtipně, navíc je film ke svému produkčnímu chlebodárci, čímž je právě Nova, korektní. Korektní a hodně naivní je to vlastně celé. Par scén ovšem svůj potenciál mělo, takže kdyby se sňala laťka trapnosti, která je položena hodně vysoko, zapracovalo se na hereckém podání, určitě by vtipný gag prosvitl. A naprosto vlezlá reklama na známé teploušské pánské obleky mě odrovnala. Parodií v našich končinách vzniká jen malé množství, tradice parodií u nás v podstatě zanikla už před drahnými léty. Miloslav Šmídmajer chtěl evidentně tento specifický žánr revitalizovat. Obdobnou snahu už projevil u svého dřívějšího počinu "Probudím se včera", kdy jsme se s Jirkou Mádlem vrátili vtipně v čase, a záměrem bylo vzkřísit tradiční české komedie se scifi prvky. Tentokrát se obnovení parodických vln tak úplně nevydařilo. Ovšem film pomýšlí na své případné pokračování, takže šance na kvalitně vtipnou parodii stále ještě žije. Ovšem aby to ale nebyl jepičí život. 5/10

Blake Lively se protentokrát vzdala sveho statusu krásky, bere na sebe identitu zesnulé nájemné vražedkyně, na skotských vřesovištích vyhledá služby suspendovaného agenta Juda Law pro účely výcviku a následně jde neúnavně po stopě teroristovi, který ji kdysi připravil o její nejbližší. Z cesty navíc odklidí všechny ty, co mají co do činění s organizací teroristického aktu. Občasný záblesk jejího pověstného půvabu je téměř neznatelný, o to vic vyniká její herecké úsilí, kterým se prezentuje. Poměrně renomovaný režisér Reed Morano nesází na vrcholné akční scény, vzorně drží nastavené tempo a míchá chemické vzorce mezi zúčastněnými herci. Film mně přišel dějově přehledný, šílené vlasové kreace hlavní představitelky mají téměř bizarní rozměr a hudební mix, co zní filmem, určitě kvalitou nezklamal. O scénář se postaral Mark Burnell, jenž je autorem literární předlohy, takže o svoji knižní ideu měl možnost podělit se osobně. Akčnost filmu je decentní, nejedná se rozhodně o žádnou zběsilou jízdu a je znát, že režisér není přes ni specialista. Blake Lively patrně nepromluví s vizážisty od tohoto filmu ani slovo, ovšem může být na druhé straně ráda, že zvládla být za ošklivku, načež mužské libido má tentokrát (s výjimkou jedné rádoby erotické sekvence) nebývalý pohov. 8/10