kingik

Pane, vy jste Scarlett! Tenhle film bude plně doceněn někdy za padesát let, kdy už nová generace lidí bude běžně souložit s roboty s lidským vědomím, podobajícími se na Scarlett Johansson. V současné době tenhle film spíše jde po stopách Robocopa, Blade Runnera i jiných vzdálených scifi příbuzných, kteří už zde byly před tímto počinem. A pak je zde okruh anime píčusů, kteří budou filmu spílat, že se zásadně odklonil od jejich milované původní předlohy. Pokud film nenavštívíte v kině, ochudíte se o porn-design, který představuje z celého filmu to nejzajímavější a nejvypiplanější. Režisér Rupert Sanders moc nezvládá s danou látkou pracovat. Jeho film prakticky nevyvolá žádné emoce, žádné napětí, neustálá snaha ponechat akční složku v pozadí a vytáhnout nějaký filosofický ocas i odkaz, je v komerčním filmu spíše na obtíž. Takže i film, co má méně rozmáchlou stopáž, může znudit. Což o to, Scarlett je stále živočišná samice, která film spolehlivě utáhne, jenže by neškodilo, kdyby ve filmu byly i jiné atraktivní faktory stran účinkujících postav. Michael Pitt, Pilou Asbek, Juliette Binoche a spol. působí jen do počtu, aby hlavní hrdinka nebloudila ve filmu tak sama. Nejvíce zásadních momentů se dostaví až v závěrečné třetině filmu. Odhalí se zde skutečný původ hrdinky, mám za to, že to mělo vyznít jako pointa celého vyprávění, zjistíme také pravdu o tajemném muži v kápi jménem Kuze, který je většinu filmu považován za teroristu, jedna z kladných postav zemře. Prostě jak se ve filmu dělo méně než by bylo záhodno, tak se to ve finálním úseku najednou rozjelo. Některé scény byly pronikavě originální, třeba ta s hlubokým ponorem, vím akorát, co je hluboké hrdlo, ovšem ponor je osvěžující novinka a nejedná se o žádnou sexuální praktiku. Stejně ale, i přes výskyt potenciálně nevšedních scén, budete většinou vyhlížet konec. Akční to moc není, kecy ve filmu k ničemu extra nevedou a Scarlett nemusí být zrovna váš ideál. No co, v krizi se dá vizuálně ošukat i dřívko od nanuku. 5/10

Jistě znáte celou řadu (béčkových) akčních filmů, v nichž drsní akční týpci chtějí pověsit své "řemeslo" na akcí ohnutý falus, ale zrovna když už chtějí odkráčet pryč, náhle se musí konfrontovat se svojí minulostí, kterou musí v přítomnosti složit na lopatky, aby si v budoucnu mohli užívat felačních rtíků svých přítelkyň. A to je i případ Arthura Bishopa (Jason Statham), který za zadek Jessicy Alba, kterou poznal teprve nedávno, udělá v podstatě cokoliv. Dostal za úkol zlikvidovat tři nepohodlné a extrémně nebezpečné cíle v podobě obchodníků, kteří představují nevítanou konkurenci. Aby to neměl tak jednoduché, jejich vraždy musí vypadat jako tragické nehody. Úkol mu zadal zloduch Craine, který si vzal sličnou sexici Albu jako rukojmí. Pokud se na jedničku neupomínáte, nic strašného se neděje. V podstatě tohle pokračování, až na několik styčných bodů, se svým předchůdcem nijak zásadně nesouvisí. Vše spolehlivě jistí drsný Jason Statham, který sice podlehne vagině, jinak se ale se svými protivníky nijak nemazlí. Zde se ovšem vyskytuje první problém. Bishop je úplně nepřemožitelný, za všech okolností, prostě v bitkách a přestřelkách nemá konkurenci. Nejinak je to v jeho plánech, jak se k cílům dostat. Jejich provedení je poměrně neotřelé, i když v celém filmu bychom hledali originalitu jen stěží. Statham je ovšem na své akční misi fyzicky dobře vybavený, takže jeho skoky z lanovky na letící rogalo a z vysokého útesu, nebo lezení po mrakodrapu jsou fajn, i když mu s tím pomáhali trikoví specialisté. V zásadě se vyskytl ještě jeden problémeček - film je předvídatelný až hanba. Absolutně neomylně, a to i méně zkušeným divákem, se dá predikovat, jak se celá mise bude ubírat a jak se skončí. Až na pár drobností, se vše ve filmu vyřídí předvídatelně, Bishop ušetří život až třetího cíle, tím je Tommy Lee Jones, jinak žádný jiný úkrok nebyl k mání. Dvojky se ujal německý režisér Dennis Gansel, který z rutinního scénáře spravil hotový zázrak. I když to není úplný technický mág, akci hoví dobře, na zadní projekci sice nešetřil, ovšem nepolevující příval akce je příznivý. Pokud máte v oblasti akčních béčkových opusů zdatně nakoukáno, tenhle film vám akční orgasmus nezpůsobí. Není to ale ani žádné malátné pokračování, svého předchůdce hravě strčí do akčních trenek. 6/10

Uf...oni jsou tady! Kdepak na mě s takovými sofistikovanými (k)un(d)ikáty. Se svým mozkem sotva chápu sofistikovanost Křemílka a Vochomůrky. Ještě abych hledal dvanáct vesmírných korábů, skryté významy, ztracený make-up Amy Adams, nebo možné paralely na slavné scifárny uplynulých let, na to mě fakt neužije. Již nyní se ze mě stává scifi spisovatel, do svého péra jsem si vzal volné pokračování tohoto neadekvátně zfilmovaného románu. Pod pracovním názvem "Aliens in the Steam" ho bude v létě točit Troška, který už nyní ode mě odkoupil veškerá práva, včetně svolení udělat z toho poctivou jihočeskou komedii, takové nikdy nerealizované Slunce, seno a ufoni. Svůj budoucí bestceler jsem plně přizpůsobil tuzemským podmínkám. Znamená to, že výprava bude ještě skromnější než v Polákově Ikarii XB 1. Ovšem působivosti by to ubírat nemělo. O nic hůře na tom nebudeme se zvukem, i když jsem si plně vědom, že v něm nedosáhneme precizní vycizelovanosti. Troubení z Příchozího jsme nahradili smrkáním jeden centimetr od mikrofonu, což nám zajistí přibližně stejný efekt. V Maďarsku na filmové soutěži nás určitě nemine hlavní cena v technické kategorii - Plyšová tasemnice. Do hlavní role počítáme s nějakou pornohvězdou, chceme rozhodně angažovat nějakou ukrutnou krasavici, které nezabavíme kosmetiku a líčení, jak to už udělal režisér Denise Villeneuve u Emily Blunt a nyní i Amy Adams. Ono to nějak dopadne. Příchozí nedopadl dobře skoro v ničem. Až na unikátní audio zážitek a zjevnou snahu tvůrců vnímat z diváckého hlediska CGI realisticky, se jedná o rozvláčný film natočený na televizní úrovni. Komorní rozvrstvení, které musí znudit každého dynamicky naladěného diváka, podtrhuje otřesně uboze pojaté finále. V podstatě se celý děj smrskl na dva Mimoně zahalené v páře, kteří čmárají nesmysly, u nichž se Amy Adams tváří nesmírně zamyšleně a erudovaně. Máte-li to také tak a máte-li v oblibě řešení rébusů, na jejichž konci není nic, tak si ten film dejte. Já jsem se u něj alespoň naučil kreslit nepochopitelné hieroglyfy špičkou žaludu. 4/10

Max uprchne po dohodě z vyšších míst z vězení, aby vystopoval výrobce dokonalé drogy Nitro Rush, která se objevila na trhu. V hlavě má ale jen to, jak ze spárů zločinecké organizace vyrvat svého dospívajícího syna, který na něj zanevřel poté, co zemřela jeho máma, a on zůstal jen s dědou. Není divu, že jeho výchova je ohrožena, zvláště když jej coby geniálního hackera, jehož úkolem je vystopovat dva geniální chemiky, co mají ve svém držení recept na výrobu silně žádané drogy, zaměstnává organizace, dočasně vedená atraktivní manipulátorkou Daphné, když šéf gangu, co je úhlavním Maxovým nepřítelem, čerstvě skončil za katrem. Max se bude muset přidat na stranu organizace, aby ochránil svého syna před pohlavní nemocí, když má pubertální skejťák poměr se ženou, které monogamie nic neříká. A také je nutné dostat syna z organizace. Možná si leckdo vybaví jedničku nazvanou "Nitro" z roku 2007. Snímek vyhlíží opět rozpočtově skromně, má i skromnou akční složku. Kde by mohla nastoupit akce, se pořád něco donekonečna s vážnou tváří řeší. Přitom by filmu slušela nadsázka, neboť jeho děj je pitomina na druhou. Akce je fakt nedostatek. Začátek je ještě nadějný, nijak originální, ovšem Max ukáže Kajínkovi a spol., jak se správně zdrhá z vězení. Důležité je přes ostnatý plot přehodit ručník. Následně se ve filmu plká, trocha erotiky, které si užijí příznivci průsvitných dámských župánků, na pár bitek, ozdobených prýštící krví, dojde až ve finále. Vše má béčkový háv i ráz. Režisér průměrných kvalit Alain Desrochers nemá koule, aby si ze svých hrdinů patřičně střílel, je zde jen scéna, v níž dva maniakální chemici paří retro videohru, takový ten sračkový tenis z osmdesátek, nebo co to přesně bylo. Nebyly ale přítomny žádné prostředky, kterými by se ta správná nadsázka dala navodit. Z castu bych vypíchl jen Guillaume Lemay-Thiviergeho v hlavní roli, který má obstojnou fyzičku, a Madeleine Péloquin, která film ozdobila svým půvabem. Hrstka neotřelých nápadů i akce je ale v podstatě Maximum, co po tomto filmu můžete žádat. 4/10

Co by to bylo za chlapa bez pořádného frňáku! Ve své době dva populární němečtí komici by o tom mohli vyprávět své, nicméně nebude ani tak řeč o jejich nosech, jako o jejich sérii komedií, která jejich komediální potenciál využila až postupně. V tomhle filmu, který je druhým ze série "nosáčů, se nestalo nic, co by převýšilo běžný rámec trapného pitvoření, které bylo v mnoha scén(k)ách nesnesitelně natahované. Nápad se soukromou detektivní kanceláří, kterou si Mike s Thomasem založí, totiž nenabízí vůbec nic. Pokud se smějete vtipům typu "šli dva a prostřední upad", určitě nesáhnete s tímto kouskem vedle. Mike a Thomas jsou určitě vtipní, jenže slaboučký scénář a strašlivě uhozená režie jim nedává šanci být ani na chvíli trefně vtipnými komiky. A tak jsme nuceni sledovat nesouvisle nahozené scénky, hraničící s groteskou, v nichž se ovšem nevyskytuje nic vtipného, současně ani nic závadného, takže s klidem na to můžou koukat i děti. Neorganizovaný sled scének a vystoupení, z nichž by možná mohly být dobré skeče, by ve filmové podobě potřeboval být podpořen i něčím, co by alespoň vzdáleně připomínalo zápletku. Komediální výstupy i převleky se o žádnou zábavu nestarají. Stopáž je natahovaná, nezřídka se stávalo, že se film jevil delší, než ve skutečnosti byl. Časy dvou nosatých komiků jsou sice v prachu, přesto jejich komika lépe fungovala v následných dvou pokračováních (Dva nosáči tankují super, Dva nosáči a video), které tristní dojem napravují. 1/10

Nač pracovat těsně před vánočními svátky, je lepší udělat pořádné "mejdlo". Pracovní a osobní vztahy jsou na ideální bázi, vše jen kazí přítomnost zlé šéfové (Jennifer Aniston), která hrozí uzavřením krachující firemní pobočky. K tomu nesmí dojít. Válka sourozenců, objednaná šlapka, nahrazující vymyšlenou přítelkyni, prdící zaměstnanci, koksem sjetý vážený budoucí investor a zakřiknutý zaměstnanec, který nikdy neviděl ani jeden díl série Rychle a zběsile. Na mně film zanechal dojem afektované zábavy, co chce být zatraceně vtipná, nicméně neví, jak s tím naložit. Polovina hlášek prošumí, zbyly jen ty, co se hlavně opírají do americké upjatosti, která v našich končinách může být divákům fuk. Jedny odhalená prsa, jeden penis a teatrální příval sprostých slov a hned mají Amíci rating R. Originálním shledávám prostředí a také to, že k pařbě došlo ve vánočním období, zrovna tak se ale mohla uspořádat v létě, moc velký rozdíl by v tom nebyl. Ubylo by jen množství trapných amerických vánočních tradic a propriet, které české občany naštěstí míjejí. S castem nebyl problém, mé předpoklady, že Jason Bateman, T.J.Miller a spol. odehrají svůj nevtipný standard, došly zdárnému naplnění. Přímo nesnesitelná byla ve své "prdící" kreaci Kate McKinnon. Samozřejmě budeme svědky zázračného přerodu ultra záporné postavy na citlivou kreaturu. Tradiční kolekce fotografií z párty, plus nějaký ten nevydařený záběr z natáčení, to nesmí chybět v závěrečných titulcích. Režisérské duo, které bez sebe nedá pomalu ani ránu, opatřilo film kvalitním technickým zázemím, s úbytken denního světla, spojeného s typicky zimním obdobím, se divák potýká dobrou polovinu filmu, jejich film ale celkově přináší zapomenutelnou párty. Stačilo, pařeb už bylo dost, téma je vyčerpané. 5/10

Fascinován retro zážitkem z toho, jaká móda se tehdy na začátku milénia nosila, jsem jako panic, kterého do prvních tanečních vypravuje máma, spočinul v němém úžasu nad tím, že sál je plný vilných žen, které mě chtějí šukat do mrtva. Což o to, zásun by to nebyl marný, ovšem s jejich přístupem zůstanu vystrašený ještě dlouho. Dušan Klein mě coby taneční mistr znervóznil, měl jsem vyřešit zdánlivě důmyslnou detektivku, v níž byl vrah tanečních rytmů znám hned po prvním vstoupení do sálu. Ještě teď se z toho Klep(l)u. Analyzoval jsem možnosti, jak Kanyzovi s Cibulkovou zatajit, kdo je onen vrah, ale nedalo se s tím žít. Naposledy píchatelná Sandra Nováková to naštěstí nebyla, přece jen jsem byl o pomyslný krok před kriminalisty. V květináči, na toaletě i ve sklenici s perlivým nápojem jsem nechával indície ve formě bobků, že je to Bob, nikdo to nechtěl vidět, vše marné. Minuty plynuly, mrtvoly se kupily, bylo to nejdelších devadesát minut v mém životě. Vrah to ale nevydržel a minutu před zavíračkou chytil Sandru pod krkem, přičemž ji ohrožoval střepem z rozbité sklenice. Pro mě to byla úleva. Dlouho bych si vyčítal, že jsem věděl, kdo vraždí, a nic jsem pro to neudělal. Nyní už s pocitem, že není Klein rolí, se směle mohu vrhnout k odříkávání desatera pátera Knoxe. Mám neodbytný pocit, že tenhle krimi počin by se neodvážil porušit žádné z nich, aniž by předem nevaroval diváky, že přece něco tak směšně debilního ani nemůže žádná pravidla porušovat. 0/10

Frnk a vtipný Brabec uletěl na střechu. Nevrátí se do artových vod české filmové poetiky, aniž by se nestyděl, že nebyl dost bystrý, když s Bystroněm obcoval u hranic Kameňákova. Původní sestava únavou materiálu netrpí. Kdo přežil nejapný humor předchozích dílů, může se herecky ztrapňovat i dál. Vždyť už ale nikdo z obyvatel nebyl vtipný. No dobrá, relativně vtipně to táhla omladina a její výstupy v nevěstinci. Nastínění problémů ve společnosti by mohlo fungovat, ovšem ty správné prostředky nebyly k dispozici. Když chci mít ve filmu prezidenta Zemana, nelze použít dvojníka, který ho blbě imituje, a je snímán tak, aby mu nebylo vidět do tváře. Předpokládám, že se nejednalo o poctu Ed Woodovi a oslavu jeho tristních režijních postupů. Brabec nemá do něj daleko. Některé původní herce v jejich rolích nahradili noví (Pepík/Jaroslav Blažek, Julča/Kristýna Hrušínská), Eliška Bučková nám moc hezky zazpívala a celé to bylo nasnímáno kvalitně. Ovšem Vánoce by s tímhle trávil jen vrah vánočních svátků, zloděj vánočních dárků a milovník zapařených genitálií Santa Clause. Pane Brabec, to jste si ale nadělil divný film. 2/10

Případ brutál sériového vraha byl uzavřen. Vrah je po smrti. Zbyla po něm jen skříňka s prokletými figurkami. Ty se záhy dostanou k osmileté dceři vyšetřujícího detektiva. Jejich distribuce mezi další lidi nebude trvat dlouho. Film si hraje na originální flákanec, v hororovém odvětví lze najít nemálo spřízněných variací. Design panenek spočíval v kusu dřeva a omotaném špagátu, film se ale tímto ubohým designerským nápadem neopomene zmínit v úvodních titulcích, jako kdyby to byl velenápad. Vedle toho se v nich dočtete, kdo tenhle počin inicioval. Produkci, scénář a hlavní roli spáchal jistý Christopher Wiehl, který má do kvalitního herce daleko, emoce ohledně zavražděných přátel projevoval s výrazem zkušeného kameníka, scénář měl, jak když jednotlivé kapitoly opsal z jiných filmů, a produkce je téměř céčkového ražení. Vlivem těchto faktorů je film úplně bez napětí, na což rezignoval i režisér Padraig Reynolds, který poměrně stereotypně vrhne před diváka několik krvavě vyvedených scén, přičemž zřejmě pochopil, že jinak ten film zajímavým neudělá. A tak si divák několikrát za film očistí šat od litrů krve, až film doklopýtá do finále, po němž by měl i čaj sílu v poměru se slabotou, která se vyřítila. Cast je nemotorný, poměrně děsivým rozměrem disponovala především malá holka, jinak z herců nikdo nijak nevynikal, režisér měl zřejmě slabost pro plavovlásky, kterým daroval celé ženské obsazení. Užijete si monotonní srajdu, u níž se kvalitativní pozitiva hledají jen obtížně. 5/10

Překohákováno! V českém filmu ještě naštěstí ne. Jinak na vousáče s roztodivným účesem narazíte prakticky všude. I tak se nedá přehlédnout, že Tomáš Vorel film natočil na základě jeho současné popularity. A předložil nám celkem sympatického vesnického dobráka od kosti, co zadrhává, libuje si ve sportovních sázkách, kočkách (čtyřnohých), retro elektronice, nemá mobil, žije ve čtyřiceti u mámy, z jejíhož vlivu se nemůže vymanit. Ze zatuchlých Tuchlovic se pracovitému a poctivému Luboši Cafourkovi vůbec nechce, jeho společenský a sexuální život se dá shrnout na jednu beztvarou hromádku, která zrovna ideálně nepůsobí. Luboš je sice obklopen mámou, kamarády i pracovními zakázkami, za kterými jezdí výhradně na kole, jenže je ve své podstatě osamělý. Chtělo by to ženskou. Děvčata se jaksi rozutekla do světa, zůstala jen ta, která si nikdo nevzal. Na obzoru se ale objeví milá vdaná paní, která má za manžela žárlivého surovce. A až se Luboš odhodlá, bude jeho. Film líčí venkov přece jen realističtějším způsobem, než valná většina režisérů. A to Vorel paradoxně patří k režisérům, kteří se vyžívají ve stylizaci. Na překážku není ani to, že postavy jsou značně jednorozměrné. Kohák a spol. jsou natolik zdatní v interpretaci svých figur a figurek, že táhnou film ve velmi dobrém tempu i diváckém zájmu. Vše se ale začne zadrhávat, film bude ve svém závěrečném úseku stižen handicapem, podobně jako Lubošova řeč. Závěr považuji za nejslabší z celého filmu, byť film celkově postrádá ideální poměr mezi komedií a dramatem. Komediálních hlášek jen jen pouhá setina, obstaralo je trio Budař (ten vedl), Polišenská i Čtvrtníček. Na dramatickou rovinu zde byla dvojka Špalková a Blažek. A pokud to dobře počítám, Holubová, která hraje Kohákovi mámu, by ho musela mít v šestnácti. Film vyznívá ve své podstatě smutně, Cafourek je po celou dobu outsider, optimistický, značně nevěrohodný závěr narušil tu zajímavou auru, která se kolem něj vytvořila. Ne že bych Cafourkovi nepřál dobré (sexuální) vyhlídky do budoucna a zásuny každý den s rozvernou hudební melodií v zádech, nicméně Vorel mohl naložit s osudem hlavního hrdiny poněkud zajímavějším způsobem, respektive věrohodnějším způsobem. Neudělal to, ovšem i tak filmu náleží poměrně solidní hodnocení. 6/10.