Pitryx

Chtěl jsem dát dvacet hercům, ale za ten konec, kde se s určitostí nedozvím, co jsem chtěl, tak ať táhne milostivě pan Olbracht (pokud to tak opravdu napsal) do víte kam. Tímto považuji inscenaci za ztrátu času.

Tento snímek patří k mým dost oblíbeným. Hlavně kvůli prostředí. Je pravda, že spád to mohlo mít trochu rychlejší, ale přesto se na něj podívám znovu a znovu.

Zatím jsem to vydržel jen padesát minut. Chlopek pobíhá sem a tam. To bylo zatím vše. Dal jsem zbytek. Dále to pokračuje stejně. To v té bance mysleli jako vážně? No, já dávám dvacítku za naprosto fenomenální výkon Bena Whishawa a to je vše.

Já nevím. Zpočátku šílená nuda, pak malé zlepšení, ale celkově hodně pod průměr. Dvě tři silné scény to nenapraví, a tak můžou být tvůrci vděčni za tu dvacítku a hodně mi za ni děkovat.  Mimochodem James Allen Brewer byl skvělý slizoun.

Jednoduché, krátké a celkem i legrační. Skvělé obsazení mne nutí jít nad průměr i přes chudobné kulisy. Ovšem bavil jsem se. A pořád jsem se nemohl zbavit dojmu, že jsem to četl ve sbírce ruských pohádek „Krása nesmírná“.

No, ušlo to. Už jsem viděl horší, ovšem lepší také. Působí to drobátečko hororově, zejména na konci. Pohádka také ukazuje, co je to droga i když ne přímým způsobem.

Pro mne totální zklamání. Mělo to sice jakž takž spád, ale chyběly tomu jak pořádné nápady, tak kapička gore. Někdy jsem ani nepobral jak vlastně došli ke správnému řešení.

Protože opravdu nevím, zda dát plný počet za geniální dialogy, nebo nulu za tytéž, dávám zlatý střed. 50%.

Pokus o umění? Možná. Já z těch náznaků sice něco pobral, ale celkově to bylo unavené a nudné. Snad jen závěr přinesl oživení na hřiště, ale na to, aby to bylo bodově zohledněno, tak toho bylo příliš málo. S bídou bych dal dohromady tak deset bodů.

Je to poměrně pomalé, dokonce bych řekl těžkopádné. Ta místnost asi měla být třešnička na dortu, ale u mne to nezabralo a byla spíše rušivá. Největší překvapení v 52. minutě pro mne překvapením opravdu bylo. Konec mohl být dotaženější, ale budiž.