Pitryx

Škoda velmi špatného střihu a odbytých efektů. Hlavně s těmi meči. Také některé scény byly zbytečně dlouhé. Hlavně jsem nepochápal ty kouzelnické triky. Co vlastně viděli diváci? No, nebudu přemýšlet a dám dvacet.

Akční scény na jedničku. Konec je jedno velké zklamání i přes překvapení v něm. Za akce stovka procent, zbytek s bídou dvacet. Ale nechám to nakonec na šedesáti.

Uznávám, že je to natočeno dobře, zvláště pro děti. Ale já jsem odkojen verzí s paní Jiráskovou. Jenže podle toho to nelze hodnotit, že ano, a tak dávám šedesát kusů. Jo, tu verzi, o které píši nehledejte, byla jen na gramofonové desce. (https://1url.cz/dzQdQ ).

Děs běs. Přesto to asi do konce dokoukáte, protože vydržet se to dá. Ale není to nějak zvlášť velký zážitek. Proč tvrzení o tom, že jde o povídkový film? Tak na to jsem nepřišel.

Kvůli finále jsem na tom byl kdysi vícekrát. Nevšiml jsem si nesmyslů a ani herců, jen efektů na konci. Nu, staré krásné časy. Herecké obsazení je skutečně hvězdné, slušná hudební kulisa, ale také spousta nelogičností a spousta chyb. Hlavně mapa, na které vede trať z Jablunkovska do Polska. Ovšem i přesto dávám po letech tu šedesátku a přiznávám, že dvacítka je z nostalgie, ale také jako pocta, co se tehdy natočilo.

Už ten začátek mne zmátl. Kdo vymýšlel jména? Dubovec v Dubovci. Ono to bylo vlastně jedno, protože děj byl tak pitomý, že se to nedalo. Viděl jsem to sice do konce, ale nestálo to za ztracený čas. Nemocnici střídaly retrospektivy, takže ani z jednoho ani z druhého nic nebylo. Takže u mne má dvacítku jen pan Vochoč.

Ačkoli se zdá spojení horor komedie úchylné, ve filmu se tomu daří. Nejinak je tomu i zde. Nečekejte nic velikého, žádné hluboké filosofické rozpravy a žvásty a prostě se bavte. Bohužel se to sem tam zasekne a je chvíli hlucho, a na gore také mohli tvůrci přidat. Přesto jsem se bavil, hlavně u některých dialogů a hlášek.    *** A PŮL

Skvěle natočeno. K tématu se vyjadřovat nebudu. Snímek se postará sám o sobě o zážitek. Má několik drobných vad, ale ty zapadnou v profesionálně odvedené práci. Vidět a slyšet dvě židovské děti zpívat „Die fahne hoch“ byl neskutečný zážitek.

Krátké a nic moc. Těšil jsem se na pan Třísku. Byl dobrý, ostatně to byli všichni, ale ten celé to bylo takové dětinské. Přesto to ohodnotím jako slabounký nadprůměr.

Já neposlechnout matku na první slovo tak mi urve hlavu a hodí do rybníka. No nic, k filmu. Nervy drásající drama, jehož zápletka je pro jistotu nastíněna hned zpočátku. No, ale nepřejížděl jsem a celkem se i mírně bavil, takže je ta dvacka akorát.