andrii

Tomu ty věř. Pod pohádkovou peřinou, s poetikou nad hlavou, až zajíká se dech, tiše rozeklenul se nad tebou, sám nebeský kalibr, strážný anděl, který už ne/o/pustí tě.

Dáme partičku? Ďáblovy obrázky už už poskakují v paklíčku. Ruce svrbí. Dlužno říci. Šimrající touhu mají karbaníci. Rozdávej, sázej. Rozmnožíš, nebo ztratíš dolarovou ruličku. Záleží na tom, jak máš hru v malíčku. Hosté karetního stolování vsadili na účast pokerových tváří, nastolili pravidla náruživého blafování.

Momentální výstup mysli, pocit svobody jáství.

...mezi námi, naladí, lahodí, hladí naši duši... Rádo popíjí mléčné, růžovoucí koktejly. Nenápadně hledí na mihotající se perličky v buketu archivních vín. Myticky šumivý rým. Meditačně očarovaný, rozčarovaný podzim, hodiny, které se zastavily, v ráji sladce laskajících koupelí.

... a teď, prosím, rozsviťte reflektory. Přichází... hvězda detektivní a s ní grandiózní konec představení.

..., když si američtí frajeři s Bronxem pletou Paříž.

Kočka hollywoodská, která lecjaký pánský klub zlanaří na turné nezapomenutelné, v jejímž osudu se střídaly pohádka, drama milostných man, linka tragická, garderóba filmové femme fatale, hřejivý mateřský šál.

Mrzí nás, místa pro váš život, fanouškům na očích, jsou obsazená. Byli slavní, byli úspěšní, určeni k výjimečné úpravě, ale poté došlo k přerušení, k pozastavení a oni nedostali ani povolení, aby dosáhli na úroveň pouhopouhého existenciálního postavení. Marné počínání, prázdnota. Nicotný, trudný druh bytosti, která byla vyloučena, dostala výpověď ze světa. Chudák Toni, jistý si v písničkách. Chudák Toni, jistý si v kopačkách. Bravo, Paolo, jistý si v myšlenkách.

Bratříčku, začínáš se nebezpečně vázat, a ty, bratříčku, utahovat kravaty smrti.

Mise v místě, které sípe, kde chřestýši nepřetržitě syčí, ze všech stran se nenávist sype. Nepovoluje, upaluje barvu pleti snědé. Nepolevují, vysoko šlehají plameny, které sužují. Rudo před očima, v mysli rozlévají, a oni dva tu uprostřed žáru vřavy jsou, aby uhasili kříž ohnivý.