Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Romantický

Recenze (1 733)

plakát

Close to Love (2022) 

"Kdy přišla chvíle, ve které jsem to prohrál?" ■ Nikdy jsem okolo dívek dlouho nepřešlapoval a když přeskočila jiskra, jednal jsem rychle, proto s hlavním hrdinou tohoto filmu ne zcela spolucítím (na druhou stranu, udělal jsem spoustu jiných chyb, takže mu nemám co vyčítat). ■ Close to Love je malý, nenápadný, ale příjemně udělaný film, ve kterém se hned v úvodu dozvíme, že dlouholetý přátelský vztah do manželství nedospěje. Sledujeme dvojici, která se miluje, ale vždy se stane něco, co jí zabrání pokročit dál ke skutečné lásce. Citlivě natočený slice of life, ve kterém se mi líbila kamera a občasné záběry z dálky vyzněly sympaticky intimně.

plakát

Avatar: The Way of Water (2022) 

Recenzi jsem napsal na blogu. Zde dávám úvahu, SPOILERY: Jak vlastně vznikla Kiri? Nediskutabilně je dcerou neaktivovaného avatara Grace Augustinové, ale kdo je otec? Nabízí se možnost, že byl otcem avatar doktora Norma Spellmana a ve filmu je na to udělán vtip. Zřemě to tak ale nebude. Pak připadá možnost, že se na jejím splození podílela samotná Eywa, o která Augustinová, než zemře, řekne: "Jsem s ní - ona je živá!" Tomu by odpovídalo, že má Kiri schopnosti, které jiní Na’vi nemají - dokáže ovládat živé organizmy, podobně, jako to předvedla Eywa na konci prvního filmu, když se zvířata vrhla na nebeské lidi (a ikrana ovládla ve velmi mladém věku tak, že ho prostě požádala). Odhaduji, že Kiri bude v budoucnu velmi důležitá.

plakát

Nejhorší člověk na světě (2021) 

Nebyl jsem na to úplně připravený, táhl se mi čas, přesto se mi však Nejhorší člověk na světě velmi líbil. Doporučuji všem, kdo nevědí, co se životem! Skandinávský (norský) existencionální příběh mladé Julie, která u ničeho dlouho nevydrží a skáče od jedné věci ke druhé, velmi vypovídá o lidských vztazích a nastavuje zrcadlo současné společnosti a nám samým (na jednu stranu jsem si říkal, že mám štěstí, že jsem zažil ještě socializmus, můj život není snadný a úspěchem je, když člověk uživí sebe a svoji rodinu, na druhou jsem v některých situacích poznával, co jsem sám zažil). Doopravdy velmi kvalitní filmařina! Kompaktní, výborně zrežírovaná, výborně zahraná a současně nebojácně experimentující a odvážná. Trailer.

plakát

Milenec lady Chatterleyové (2022) 

Knihu jsem neznal, film jsem registroval, ale vidět neplánoval, nicméně pak Vitalia Bella napsala, že se jedná pravděpodobně o nejsilnější filmový milostný příběh roku a to podnítilo moji zvědavost. ■ Takže: Film není v mých očích primárně romantický nebo erotický, nýbrž primárně intimní. Hlavní hrdinku sleduje kamera doopravdy zblízka, vnímáme její pocity a prožitky. Podobné je to často v asijské kinematografii ve které není sex zobrazován explicitně jako u nás, přesto však dovede šokovat svojí intimností a přímostí - Milenec lady Chatterleyové není až tak šokující jako asijská kinematografie, přesto je však jiný, než na co jsme zvyklí a upřímně - připadlo mi, že to k filmu naprosto patří. Současně je vše snímáno velmi krásnou kamerou, která tvoří obrazy s nekontrastními barvami, často v pozadí zamlžené nebo rozptýlené prachem či protisvětlem. Tato rozostřenost pozadí je velmi častá a docela se těším, až si film pustím znova, bez titulků a budu sledovat jen barvy - působí to trochu, jako sto let staré barevné fotografie. V některých scénách zhruba v polovině filmu jsem navíc ve sluchátkách registroval nezřetelné dunění, které znělo jako vzdálená dělostřelba - nenápadný prvek, který logicky není součástí děje, ale má zřejmě podprahově budovat atmosféru. Zajímavé. ■ K ději: Obraz do 100 let starého světa. Někteří s odpuštěním idioti, kteří zde dali méně než 3 hvězdičky, kritizují v komentáři vzhled hlavní hrdinky. Že se jim nelíbila. Hloupost. Lady Chatterlyová má být anglická lady víc, než krásná žena na první pohled. Ano, ani mě nezaujala na první pohled jako žena - o tom však filmařina často je. Pokud sledujeme hlavní hrdinku, která se nám v prvních desítkách minut fyzicky nelíbí, ale přesto s ní vnímáme její pocity a touhy a na konci filmu jí fandíme a považujeme za atraktivní - není to důkaz síly dobrého filmu? ■ Pocity: Původní kniha byla velmi odvážný počin, který šokoval ve své době sexem a slovy k sexu náležícími. Dnes už tolik nešokuje, nicméně stále je překvapivá a silná v zobrazení ženské touhy a ženských potřeb. Milenec Lady Chatterlyové ukazuje hrdinku, která dokáže být moderní i dnes. Za což mu patří velký respekt!

plakát

Orlí pero (1979) 

Film o mužské vášni. Viděl jsem ho poprvé možná před třiceti lety a dodnes si při novém vidění vybavil mnohé scény. Souboj, ve kterém není podstatné, kdo je běloch a kdo indián a ve kterém vlastně není definovaný kladný hrdina. Oba hlavní charaktery jsou něčím zajímavé, pochopitelné a v určitých chvílích i obdivuhodné. Muži, kteří nad zlatem, majetkem a ženami upřednostní koně. ■ S odstupem mi vrtá hlavou, kde se čistokrevný arabský kůň vzal na americkomexické prérii.

plakát

Hluboko (2012) 

Nejvíc jsem zatínal zuby, když ho vyplavilo na útesy a příboj s ním zametal jako s hadrovým panákem. Bolest se dala cítit. Podruhé, když tak zmrzlý šel bos přes lávové pole. ■ Víc dokument, než hraný film. Obyčejné, syrové, neherecké. Náhled do islandského života. Velký respekt! ■ Shodou okolností se dnes (psáno po půlnoci) chci pokusit plavat 1 km ve vodě teplé asi 6,5 °C. Budu testovat celotělový neoprén, který přišel včera. Tak doufám, že přežiju. ■ Aktualizace: Žiju! Neoprén funguje a přestože měla voda něco přes 6 °C (o 1 °C teplejší, než moře, ve kterém byl Guli), byla mi celkově menší zima, než, když jsem plaval ve vodě výrazně teplejší. Jenže nohy od kotníků dolů a dlaně nepokrýval, takže jsem měl ke konci pocit, jako by mi do nohou bodal ostrý štěrk a cítil jsem bolest po každé, když se nohy na konci tempa dotkly jedna druhé. Nechtěl jsem riskovat, že bych po kilometru z vody nevylezl a ukončil to. Ještě při chůzi jsem asi deset minut měl pocit, jako bych chodil o ostrém štěrku, přestože jsem měl teplé ponožky a podrážku Vibram. Zpětně mám ohromný respekt ke Gulimu, který to musel mít tisíckrát horší a ještě šel dvě hodiny bos po lávové strusce.

plakát

Alienoid (2022) 

Chaotické. Přitom to má dostatek zajímavých myšlenek, solidní herce a velmi dobrý vizuál. Škoda. Asijské sci-fi jsou odlišná, zajímavá, ale něco jim schází. Největší slabinou Alienoida je příběh, který je až příliš ambiciózní a "neuchopený". Přestože existuje šance, že bude druhý díl lepší, neočekávám moc. Za mě 55 %.

plakát

Strážci Galaxie: Sváteční speciál (2022) (TV film) 

Vánoční song z úvodu filmu by klidně mohli hrát i v rádiu. Byl by docela cool 😎. Dávám 5 🌟, protože přestože se jedná o nízkorozpočtovější dílko, je to úžasná pitomina, která mi prosvětlila den. Drax s Mantis jsou sympatická akční dvojka a Kevin Bacon vánoce nezkazil!

plakát

Sedm dní v Japonsku (1976) 

Přestože se nejedná o japonský film, pocit z něj mám velmi japonský. Vyrušovala pouze linie jakuzy, která se usiluje prince zničit (režisér i scénárista měli za sebou několik bondovek), přičemž on si vůbec neuvědomuje, že je pronásledován. Kdyby tato dějová linka vypadla, bylo by to k dobru věci. Vztah prince a jeho průvodkyně je naopak velmi příjemný a uvěřitelný. On v ní vidí svěžest a přirozenost, která v jeho životě tolik schází, ona je přitahována jeho tajuplností. Michael York přiznal, že ve filmu je cítit ozvěnu Prázdnin v Římě, jeho princ George je však na rozdíl od princezny Anny záměrně nedokonalý. Chybuje, hledá, váhá, nechává se strhnout emocemi, občas probleskne nepatrná namyšlenost. Čistý charakter zde má naopak jeho průvodkyně Sumi (sexi Aoki Hidemi), která i přes svoji roztomilost stojí pevně nohami na zemi a má jasný hodnotový kompas. ■ Líbil se mi pohled na neónové Tokyo let sedmdesátých. Finální hodnocení: Méně známý, příjemný film.