helianto

"Vy jste moc krásná. Vy jste tak krásná jako moje žena..." Když to nejde, tak to prostě nejde... :o))) Koncert pro dva hudebníky a jednu profesionálku... ;o))) "Ráno přijde Božka, přitiskne ke mně ty svoje studený nohy a řekne, spi, ty mamute..." :o)))

“Todas las mujeres son diosas…“ Qué misticismo puro y absoluto. Qué colores más ricas. Ana es una diosa y la llevan paso por paso a la sabiduría superior. Nejvyšší stupeň mysticismu zahalený v nejbarevnějším hávu, jaký si umíte představit. Dosáhne bohyně nejvyššího poznání? Challenge Tour 2015 - 30 dní se světovou kinematografií, Vol. 2

“Jo, súdruh praporčík, život je, když nevíte, co bude zejtra. Podle plánu není žádnej život… Podle plánu není žádnej život. Nic se nedá naplánovat. Stačí jediná noc. Jediné setkání. Jediná, nevhodně pronesená, věta. Jediný neuvážený čin. Celý život, změněný v jediném okamžiku. Vynikající drama. Napětí do posledního okamžiku a nevydechnete úlevou...

”Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci: mají své příchody a odchody; za život každý hraje mnoho rolí…” (Shakespeare) Vzpomínky starých klaunů. Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal... Pocta mistrům pantomimy a klauniád, umění u nás tak málo ceněného, ač jsme bývali světovou velmocí. Challenge Tour 2015 - 30 dní se světovou kinematografií, Vol. 2

„Tak… A teď si vás kúpím, všecky…“ Tož nastavili nám to zrcadlo, pani režisérka Chytilová a valašský král Bolek „Bohuš“ Polívka. To je smutný obraz naší společnosti totok. No, ale dobře nám to ukázali. Šak buran zvostane buranem, s penězima, ai bez nich. A néhorší je, že sa to až do včil nijak nezměnilo, enem teda tých nenadálých zbohatnutí za pomoci dědictví už tolika néni, takže i prostý lid začíná konečně tušit, že pořád se bude muset… makat a naivních snů o sladkém životě v kapitalismu nejspíš poněkud ubylo. Filmová výzva 2015 – filmy, doporučené uživatelem kajda.l Děkuji mu, že mě konečně „donutil“ se na tenhle film podívat :o)

Příliš mnoho motivů pro nic, abych parafrázovala klasika. Rozhodně lepší průměr v naší současné tvorbě, ale přišla mi ta pohádka taková... příliš zvuková pro můj vkus :o)

Snaha o jakékoliv poselství se, bohužel, míjí účinkem. Příjemný hudební doprovod.

Nehezká animace a rádoby vtipný doprovodný text...

“Ta žena si sem přišla vzít život. Pomůžeme jí. Synu, je to ptáče. Poraněné. Tvůj děda říkával, že když ti do domu vletí pták, je to anděl. Jeho přítomnost je požehnáním. Americké drama se sugestivní hudbou, jak má být. Dokonale hrající na nejskrytější struny divákových emocí, mozkomorsky vysávající jeho city až z nejhlubších skrytů duše. Hodná, vyléčená alkoholička, která vinou úřední chyby přišla o dům, na nějž se její milovaný otec třicet let dřel. Neméně kladný bývalý iránský generál a jeho žena a syn, ctící rodinu jako hodnotu nejvyšší a stavějící se stupňovanému nátlaku rázně, ale slušně, za všech okolností. To celé vyšponované do krajnosti pohledem do hlavně revolveru pomýleného amerického policisty, dříve vzorného otce rodiny a vynikajícího školitele, jemuž díky vzdávájí jeho studenti i na ulici v situaci víc než kritické. Všechno přeexponované, všechno přehnané. Filmu se rozhodně nedá upřít, že přes počáteční rozvláčnost se ke konci začíná dramatická linka výborně stupňovat a udržuje diváka v napětí až do samého konce. Nedá se filmu upřít, že vám nakonec řekne to, co máte vědět od začátku. Ne dům, ale lidé, kteří vás mají rádi, to je jistota. Když o ně přijdete, žádný majetek vám tuhle ránu nezacelí... “Tohle není můj dům..." Filmová výzva 2015 – filmy, doporučené uživatelem kajda.l

“Nemůže-li pravda býti projevena bez pohoršení, lépe je přijmouti pohoršení, nežli pustiti pravdu.“ Také Jan Hus. Vcelku kontroverzní prohlášení proti jeho víc než klasickému “Protož, věrný křesťane, hledaj pravdy, slyš pravdu, uč sě pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: nebť pravda tě vysvobodí od hřiecha, od ďábla, od smrti dušě a konečně od smrti věčné, jenž jest odlúčenie věčné od milosti Božie... A stejné pocity mám i já po zhlédnutí nejnovějšího počinu České televize na toto téma. Značné zklamání. Čekala jsem dramatický příběh muže, obhajujícího svou pravdu, tápajícího, váhajícího, nejistého, ale přece jen muže, jenž si byl svými morálními hodnotami a svými názory tak jistý, že pro ně raději zemřel, než by odvolal. Čekala jsem temný obraz temné doby, čekala jsem drama, které mě od začátku vtáhne, a nepustí. Že takový ten příběh být může, to víme, mistr Vávra to dokázal. Čekala jsem hlavního hrdinu, charismatického člověka, ne vůdce, on opravdu nemusel být vůdce, ale charisma mít musel, musel svými projevy dokázat strhnout davy lidí, a to zdaleka ne jen prostých. Čekala jsem marně. Dostala jsem nudné cosi mezi hraným dokumentem (byl-li by to hraný dokument, hodnotila bych vysoko) a konverzačkou ze současnosti v historických kostýmech. Jan Hus působil nemastně neslaně, vůbec ne jako člověk, kterého by chtěl kdokoliv následovat. Dokonce mě i překvapilo, že toho nenápadného mužíčka vůbec na konci basilejský koncil neosvobodil, vždyť byl téměř neškodný – ve skutečnosti, kdyby to nebylo napsáno ve scénáři. Postavy jednaly tak, jak by jednaly postavy dnes – zejména to bylo patrné na vztazích Václav – Žofie, Jan – Žofie. Na královském dvoře všech dob se přece dodržuje protokol, za všech okolností. S hodnocením jsem váhala, velmi dlouho váhala. Nakonec s těžkým srdcem dávám tři hvězdy, strašně slabé tři. Ne proto, že by si je ten film zasloužil. Stejně jsem hodnotila i mnohem lepší filmy. Dávám tři jednak proto, že jsem ráda, že se Česká televize po velmi dlouhé době do historického projektu vůbec pustila, a jednak za snad jediný klad této inscenace – Vladimíra Javorského v roli krále Václava IV. Tady měl Jiří Svoboda šťastnější ruku než mistr Vávra kdysi. Karel Höger byl, při veškeré úctě, příliš velká persona na to, abychom mu věřili, že hraje sice vzdělaného, ale slabošského panovníka. Střet Václav IV. Javorský a Zikmund Pivec by naproti tomu byl naprosto dokonalý. “Pravda je jen to, co jest dobrem všech.“