Klauni

Musím říct, že tento snímek mi (nejen) v rámci letošní nabídky českých filmů přijde tak trošku jako zjevení. Už jen samotná skutečnost, že se podařilo zrealizovat poměrně netradiční koprodukci ČR-Lucembursko-Finsko, stojí za povšimnutí. Za důležité přitom považuju i to, že se koprodukce podařila i po herecké stránce. S tímhle totiž někdy bývá potíž (viz třeba v minulosti nevhodně vybraní zahraniční herci v jinak úžasném seriálu Cirkus Humberto). Tady ta herecká sestava do sebe krásně zapadá. To že zejména v případě Jiřího Lábusa lze hovořit vysloveně o hereckém koncertu, vůbec nesnižuje herectví ostatních. Např. způsob, jaký ztvárnila nesnadnou roli ženy postižené Alzheiremem finská herečka Kati Outinen, stojí fakt za velkou poklonu. Co mě na filmu skutečně velmi zaujalo, je jeho celková zvláštní (a určitě zajímavá) poetika. Jde o takovou pěknou mixáž smutných či posmutnělých scén s momenty vysloveně vtipnými. Někdy jde sice o dost černý humor, ten ale do situací, které film popisuje, vysloveně patří. Zvláště pěkné jsou v tomto směru scény, v nichž se Max (Oldřich Kaiser) a jeho rodina snaží vypořádat s následky jeho těžké nemoci. V případě Kaisera mi přijde, že ta role mu byla psaná přímo na tělo. V roli Maxovi manželky mě pak poměrně překvapila Eva Jeníčková. Z některých předchozích snímků ji asi všichni máme zaškatulkovanou v dosti jiné poloze, zde ale ukázala, že umí zahrát dost slušně i dramatičtější polohu. (12.12.2013)

Správnej chlap má bejt špinavej, ošklivej a má smrdět. Jelikož jsem po včerejšku zas o rok starší a snad i ta v úvodu citovaná kritéria dokonale splňuji (na což jsem fakt moc hrdej : ), tak jsem si nadělil dárek v podobě filmových Klaunů. Těšil jsem se na ně a zároveň měl obavy, jestli to Viktor Tauš, stejně jako jeho předchozí režijní počiny, nějak nezpacká. A hle, ustál to. Jen tomu příběhu o třech kdysi usměvavých, ale nyní zahořklých komediantech, chyběl pořádný děj a hlavně emoce, které by mě nějak více zasáhly. Ale zas na druhou stranu, na ústřední trojici Olda Kaiser - Jirka Lábus - Didier Flamand a jejich mlčenlivou vílu Kati Outinen, se moc dobře koukalo .. (15.11.2014)

Pro mě osobně velmi silný snímek, který mi v hlavě zůstane ještě hodně dlouho. Někteří uživatelé zde píšou, že je nechytil příběh - sto lidí, sto chutí. Mě film chytil hned od začátku a nepustil až do konce. Pravdou ale zůstává, že Eva Jeníčková je sice ketyna, nicméně mi v této roli moc neseděla. Ale i nad tím mávnu rukou. Faktem je to, že nám tu vznikl supr český film, na kterém paradoxně tvůrci v kinech prodělali, co mohli. Proč? Věčná škoda hned z několika důvodů. 1) Příběh vychází ze skutečnosti a je prostě všední, lidský - tak to prostě v tom životě chodí. 2) Nádherná kamera - konečně člověk, který nad tím vším přemýšlel, viděl to a pohrál si s tím. Některé záběry byly fakt z vizuálního hlediska radost pohledět. 3) Úžasné herecké výkony. Trochu mrzel dabing Flamanda, ten teda rval uši, ale budiž. To, co předváděl Oldřich Kaiser, z toho mi padala brada. 4) Humor - inteligentní, žádný buransko-fekální kombinát typu Babovřesky a Kameňáky a za to v téhle době dávám obrovské plus. A to všechno prostě skvěle drží pohromadě, což když si uvědomím, že se jedná o nový český film, tak to smekám hodně hluboko. (27.07.2014)

Poctivý kumšt je rozerván žabomyšími válkami celosvětových, ale i soukromých rozměrů. Spojuje je optimistický humor, ač jejich životy připomínají dramata. Co bylo léta za nimi, je opět před nimi. Zvládnou to s grácií herce či slabostí člověka? Hlavně, každý po svém. Film o rozhodnutí a pokračování, i když už zdánlivě není v čem. Skvělá režie, která jakoby pouze s respektem sledovala dění, a nabízela ho divákovi. Postsynchronní dabing je u některých vedlejších herců rušivě nepřirozený a při jemném stylu vyprávění je i délka filmu lehkou brzdou v mém plném počtu. Nicméně koprodukce funguje a ústřední trojici si lze skvěle užít, nemáte-li ovšem s někým z nich nějaký vlastní filmový problém. (26.07.2014)

Moderný český film sa v určitých prípadoch uberá zvláštnym smerom, a Viktor Tauš je s celou svojou tvorbou typickým príkladom. Nechýba pre neho charakteristická kamera zo zvláštnych uhlov, nejasný príbeh, pridlhé scény, všetko pre mňa dosť znechucujúce. Klauni je film s veselými pánmi o neveselých veciach. A dokonca s jednou (jedinou) vtipnou scénou, s hrebeňom a česaním, ale prevažujú scény nechutné a nezaujímavé. (28.05.2016)