Ony

Dopadla jsem na dno bezedné debility.

Ty jo, asi dvouvteřinové cameo Kamila Běhounka - děkuji.

Ocenila bych, kdyby mi alespoň u těch odborníků namísto (až neslušných) detailů tváří a nehtů odhalili jejich jméno a hlavně obor činnosti. Možná jsem hloupá, ale poznala jsem jen Sokola. O hrané kostře filmu darmo mluvit.

Docela sugestivní. Jak se ty hladinky houpinkaly, chtělo se mi i malinko blinkat.

Tenhle film je až trapně dokonalý. S těmi, kteří ho milují, se tedy nechci přít o jeho kvalitách, jen jim závidím, že se v něm patrně našli dřív než já. Osobně mě zasáhl až úplný závěr. To, co předcházelo, byla docela chladná exhibice Tarkovského a Nykvista, kteří umějí zrežírovat vše od dobytka po nádobí. Genialita jejich práce je tu moc obnažena, a můj zážitek je tím zbytečně ochuzen o to nepopsatelné, pohlcující, tajemné cosi, které mi poskytuje o pár let starší Stalker.

Kdyby to bylo jen o těch trumpetách, tak ok. Ale proč do toho plést atentáty a bůhvíco? Alessandro Gori se vyjádřil v tom smyslu, že chtěli ve filmu zachytit komplexnější obrázek Srbska a ukázat ho světu v pravém světle. Je to ale v pouhých 48 minutách vůbec možné? Spousta témat zůstává jen v náznacích a ve výsledku Trumpets’ Republic zase jen nahrává stereotypnímu vnímání Srbů coby bandy křepčících ožralů, která má možná v plicích, ale nemá v hlavě.

milý ospalý gerontoeastern

Že se jedná o oficiální oslavný film vyrobený Ministerstvem národní obrany, je dost znát. Nevím, jak tato reklama na Masaryka a československou armádu působila v roce 1928 a jaký efekt mohl mít její takřka verbířský konec. Z dnešního pohledu je to samozřejmě především cenný historický materiál provázaný velmi chabým příběhem a úsměvně patetickými dialogy a hesly. Ovšem musím uznat, že scény bitev i všedního života legionářů na frontě nejsou špatné. Třeba vložka s "bojovými plyny" je docela (a evidentně záměrně) vtipná.

Průměrný film za 4. Ohoho.

Kdyby aspoň Betty Kysilková vyexovala tu tekutinu v jednom záběru...