Goldbeater

Goldbeater

Petr Zumr

okres Cheb

36 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 8 15 22 29
    • 19.10.2018  20:05

    Věrohodná a mrazivá ukázka toho, jak by asi mohlo probíhat spiknutí a napadení národa (nechci prozradit kým a proč) s kvalitním napětím, solidními efekty a dostatečně funkční dramatickou linkou o rozvrácené rodině. Mírně mě rozptyloval snad jen fakt, že ve chvílích, kdy by postavy měly držet nejvíc pohromadě, na sebe stále vytahují letité křivdy a rodinná traumata, čímž neustále sabotují potřebnou spolupráci a hází si klacky pod nohy - no možná je to metafora toho, že Švédi v době krize neumí držet pohromadě, možná. V každém případě je The Unthinkable solidně mrazivá a nápaditá podívaná bez jednoznačných hrdinů a poražených, ale za to s jednoznačným politickým poselstvím. [SITGES 2018]

    • 19.10.2018  15:18
    Lust for Frankenstein (1998)
    odpad!

    Laciný asexuální erotický horor, jehož děj (dá-li se tak nazvat ta titěrná snůška kravin, co zřejmě byla vymýšlena za pochodu) by vydal na desetiminutový kraťas, ale protože Jesús Franco potřeboval běžně dlouhý film, vycpal ho všemožnými dlouhými záběry na moře, palmy, domy, gramofon a tupé obličeje - to vše v neskutečně špatných barevných filtrech, které si neumím vysvětlit jinak než jako naprosto naivní snahu o jakýsi videoart. Pro jaké publikum to Franco natočil? Toť neřešitelná hádanka. V principu mdlé, zlé, zbytečné a nesledovatelné. [SITGES 2018]

    • 19.10.2018  14:57

    Vážně se to rozhodně brát nedá. Sam Levinson jako by vykročil dvěma směry - v první půli nám předkládá mírné společensko-kritické drama utržené ze řetězu a v půli druhé se snaží o prvoplánový teenage grindhouse masakr, který se rozjede jednou velmi dobře natočenou scénou přepadení domu, ale poté se utopí v nelogických motivacích postav a nemohoucnosti to celé nějak odvážně, nekompromisně a hlavně smysluplně uzavřít, takže dostaneme jen přitrouble bezpečné nicneříkající zakončení. V tomto ohledu struktura snímku mírně selhává. Navíc nevyrovnanou snahou o společenskou satiru na jedné straně a lákání diváků na přímočarou brutalitu na straně druhé to celé podkopává samo sebe. Nicméně za pár na dnešní dobu odvážně vyřčených myšlenek v první půli a fakt, že mě to pozdě večer při unavě z jiných festivalových filmů dobře bavilo, se ještě přikláním k hodnocení těsně nad 50%. [SITGES 2018]

    • 19.10.2018  14:15

    Z toho zmanipulovaného psychopata s mrtvým výrazem v očích jsem měl silné mrazení v zádech - a to nemluvím o titulním zabijákovi Strýčku Samovi, ale o tom malém klukovi, kterému bychom měli ve filmu fandit a který to svým nehereckým výkonem neskutečně stahuje dolů. Christopher Ogden byl opravdu castingová chyba. Ve všech dalších ohledech je Strýček Sam tuctové přihlouplé béčko, které vyloženě neurazí, ale sedla by mu daleko větší dávka humoru (jako ve scéně závodu ve skákacích pytlích) a hlavně jiný dětský herec v hlavní roli! PS. Text „nejlepší krvák 90. let“ na dvd obalu české distribuce je taky dobrý vtip. [SITGES 2018]

    • 15.10.2018  22:46
    Keepers (2018)
    ***

    Psychologický thriller ve stylu Raimiho Jednoduchého plánu o trojici strážců majáku, jimž psychické vypětí způsobené osamělostí, unikající rtuť a jedna dřevěná truhla s pokladem poněkud přerostly přes hlavu. Kristoffer Nyholm (jeden z režisérů nedávného Taboo) se za svůj celovečerní debut rozhodně nemusí stydět. Jde o dobře natočenou a trýznivou námořnickou historku, jíž bych vytkl snad jen mírně vláčný závěr - poněkud ráznější a drastičtější zakončení by bodlo. Snímku nicméně dominuje přesné obsazení - hlavně Gerardu Butlerovi role sedla jak ušitá. Myslím si, že Keepers rozhodně stojí za vidění. [SITGES 2018]

    • 15.10.2018  22:35

    Krátký dokumentární film mapuje kariéru uznávaného umělce Douglase Trumbulla, režiséra science fiction snímků Silent Running a Brainstorm a zároveň tvůrce obdivuhodných zvláštních efektů, mezi jehož nezapomenutelná díla patří zejména 2001: vesmírná odysea, Blade Runner, Blízká setkání třetího druhu a mnoho dalších. Přibližuje také aktuální Trumbullovu snahu a vyvíjení nových kamerových technologií, revolučních koncepcí kinosálů a plány týkající se jeho návratu k filmové režii, s níž před 35 lety po neblahých zkušenostech z natáčení filmu Brainstorm skončil. Mezi dotazovanými tvůrci se v tomto dokumentu objevují například Ridley Scott, Gaspar Noé a Denis Villeneuve. Pro mě to byla rozhodně přínosná a zajímavá exkurze do dílny výjimečného člověka a skutečného pionýra světové kinematografie. [SITGES 2018]

    • 15.10.2018  22:25

    Osobně přítomný Robert D. Krzykowski nás před projekcí tohoto snímku varoval, ať rozhodně nečekáme žádný béčkový exploitation film, jak může být patrné z názvu. Řekl, že jeho snímek je spíše něco ve stylu Hala Ashbyho a Roberta Altmana. A měl rozhodně pravdu, že šponovat očekávání by byla u tohoto díla chyba. Ačkoliv název není vůbec podvratný - ve filmu se opravdu zabíjí jak Hitler, tak i Bigfoot, snímek je prakticky o něčem úplně jiném. Podvratná je tak možná (ne)čitelnost jeho myšlenky, jestli vůbec nějakou myšlenku obsahuje. Mimo to jde o zvláštně vyprávěné citlivé drama o stárnutí, hodnotě vykonaných činů a okolo toho opředených legend o muži, který nebyl ničím zvláštní a přesto byl výjimečný. [SITGES 2018]

    • 15.10.2018  22:15
    Jauría (2018)
    **

    Fádně natočený a jednoduše napsaný krátkometrážní snímek o drogovém dealerovi, jehož obchody mají neblahý dopad na jeho mladou nevinnou sestru. Jako myšlenkově uvědomělý studentský film naprosto běžná a ničím nevybočující věc, jejíž uvedení na festivalu snímků pokleslých žánrů moc nechápu. [SITGES 2018]

    • 15.10.2018  21:16

    Zatímco jiné hororové antologie působí rozpačitě, protože kvalita jejich segmentů je nevyrovnaná, Nightmare Cinema působí rozpačitě spíše proto, že všechny její části balancují kolem úplného průměru. Co ovšem film stahuje dolů, je rámcový příběh Wraparound (Mick Garris): Děsivý promítač (Mickey Rourke) láká do svého kina (ne)náhodné kolemjdoucí. Tento námět působí jen jako nezbytná omáčka, která má zaštítit jinak nesouvislé příběhy a která absolutně postrádá jakoukoliv jinou myšlenku, což ve finále pro diváka působí jako zklamání - 30%. Další jednotlivé segmenty jsou: The Thing in the Woods (Alejandro Brugués): Úmyslně odlehčená parodie na slashery, která ale působí mírně nesoustředěně a které by sedla ještě notnější dávka humoru - 55%. Mirari (Joe Dante): Jednoduchá povídka s jasným poselstvím „plastika je zlo.“ V roli démonicky milého plastického chirurga září charismatický Richard Chamberlain a Danteho schopná režie přináší zřejmě nejpovedenější segment - 65%. Mashit (Ryûhei Kitamura): Řádění démona v katolické škole a masakrování posedlých dětí. Prvoplánově krvavá blbina s poměrně špatnými výkony dětských herců - 40%. This Way to Egress (David Slade): Vizuálně nejzajímavější část, v níž je hlavní hrdinka postižena jakousi poruchou, kvůli níž vnímá své okolí děsivě deformovaně. Být tento segment o něco sofistikovanější, byl by to rozhodně highlight filmu - 65%. Dead (Mick Garris): Postřelený chlapec po několika minutách klinické smrti začíná v prostorách nemocnice vidět mrtvé, což ovšem pro příběh nemá skoro žádný přínos, protože kluk bude muset bojovat se střelcem, který ho přišel dodělat. Tak trochu mix Šestého smyslu a Hráčů se smrtí bez jakékoliv přidané hodnoty - 45%. Celkově by Nightmare Cinema sedlo ještě víc odlehčení a humoru, některé segmenty se zbytečně berou až moc vážně. Tematicky podobné Trapped Ashes jsem si užil o kousíček víc. [SITGES 2018]

    • 15.10.2018  14:56
    Dream Demon (1988)
    ***

    Dream Demon (Director's cut) je vizuálně zajímavý hororvý snímek s nemalým množstvím kvalitních gore efektů a notnou dávkou hypnotické atmosféry a snového prostředí (několikrát jsem si během projekce vybavil třeba Hellraisera). Jak už je z názvu patrné, hlavním motivem filmu je snovost, která srší z každé scény a působí silně znepokojivě, ale zároveň bohužel snímek mírně podkopává, protože zpomaluje už tak dost řídký děj. Svižnější tempo by prospělo, ale i přesto vidím Dream Demon vcelku pozitivně. [SITGES 2018]

    • 15.10.2018  14:36
    High Life (2018)
    *

    Před festivalovým uvedením tohoto filmu jsem si přečetl dvě strohé synopse, z nichž jedna evokovala vesmírný survival a druhá tak trochu vesmírný exploitation (filmografii Claire Denis jsem si bohužel neprocházel). Ach, jak to bylo zcestné a podvratné! High Life je odpudivý artový blábol bez zjevné myšlenky a významu, kde sledujeme sled náhodných flashbacků hlavního hrdiny, v nichž vystupují za a) postavy, které s dějem nesouvisí; za b) postavy, které jsou matoucí; za c) postavy, které jsou neskutečně otravné. Styl vyprávění je zvolen nevhodným způsobem a některé scény ze země struktuře vyprávění i odporují. Vizuální stránka filmu je slabá a nezajímavá. Prkenný Robert Pattinson a jeho interakce s uřvaným nemluvnětem mi už na začátku daly znát, že s tímto snímkem jsem šlápl vedle, ale takový trapný, nudný a nečitelný pokus o jakési „umění“ jsem opravdu nečekal. Objektivně 1*, subjektivně odpad! [SITGES 2018]

    • 13.10.2018  16:01
    Cam (2018)
    ****

    Půvabná Madeline Brewer představuje ambiciózní camgirl Alici, jež je odhodlána dostat se na vrchol žebříčku popularity a neštítí se kvůli tomu podstoupit i dosti pochybné praktiky, aby nalákala diváky na svou online show. Zvrat přichází ve chvíli, kdy o Alicinu virtuální identitu usiluje její mysteriózní dvojnice. Cam je chytrý, svižný, sexy a hlavně velmi svěží hororový thriller, který přibližuje prostředí poskytování erotických služeb na webkamerách a přináší vcelku mrazivý pohled na moderní hrozby internetu. Víc nechci prozrazovat, mohu pouze doporučit. [SITGES 2018]

    • 13.10.2018  15:34
    Halloween (2018)
    ****

    Michael Myers nemá rád, když ho někdo nutí do konverzace. Nový Halloween je konvenční (jinak to ani udělat nešlo), ale velmi slušně natočené pokračování, které ze všeho nejvíc ctí originál - věrně opisuje prostředí a vybrané scény původního filmu, některé hravě obměňuje a rozšiřuje. Navíc velmi dobře pracuje s nostalgií (když si Michael nasadil svou ikonickou masku, celý narvaný kinosál explodoval eufórií). Film by se dal pomyslně rozdělit na dvě části - v první se nám dostane nemálo vražedného řádění napříč městem Haddonfield, kde Michael likviduje celou řadu víceméně plochých charakterů, ke kterým divák nestačí emocionálně přilnout, a tak si v této části přijdou na své hlavně fanoušci škrcení, bodání a lámání vazu. V druhé části se přesouváme do prostředí jednoho domu, kde začíná naháněčka hlavních hrdinek, na kterých divákovi konečně záleží, a v tu chvíli se dostavuje opravdu intenzivní hororové napětí a nejsilnější chvilky filmu. David Gordon Green se za svůj příspěvek do hororové série rozhodně nemusí stydět. [SITGES 2018]

    • 12.10.2018  03:00
    Overlord (2018)
    **

    Overlord je v principu přihlouplé béčko, které ale samo sebe bere naprosto vážně. Filmu opravdu výrazně chybí odlehčení, hlášky, něco ujetého či pamětihodného. Dokážu si vybavit pouze jednu nápaditě humornou brakovou scénu (granát v ústech), zbytek je jen strašně vážný a umělý patos, za což může opravdu líný scénář. Veškerý děj se v nejzábavnějších pasážích omezuje na tuctové utíkání před kdečím a objevování příšer vypadajících jako Deadpool bez masky. Postavy jsou naprosto tragicky napsané - v užším výčtu by se daly popsat jako dobrosrdečný černoch, badass kovboj, protivný talián, emancipovaná Francouzka a generický esesácký záporák s hordou nácků bez mozku - všichni strašně ploší, nezajímaví a předvídatelní, čemuž nepomáhají ani nepříliš výrazné herecké výkony. Film je navíc neskutečně hlučný - i postavy během naprosté většiny dialogů musí na sebe pořád křičet, i když k tomu nemají důvod. Celé to plyne přímočaře očekávaným směrem bez zvratů a překvapení. A těch pár slušně natočených akčních scén s přemírou efektů rozhodně fádní scénář nepřebije. [SITGES 2018]

    • 11.10.2018  18:00
    Helter Skelter (TV film) (1976)
    ****

    V rámci televizní produkce jednoznačně důstojný počin, od kterého nelze očekávat žádné explicitní krvavé scény, protože v roce natáčení byly události zobrazované ve filmu stále ještě v mělkém povědomí lidí a jakékoliv jiné pojetí než toto zobrazení vyšetřování a soudního procesu by bylo velice necitlivé. I přes přepálenou délku Helter Skelter rozhodně nenudí a nabízí pravdě údajně velmi blízké vyobrazení událostí kolem Mansonovy rodiny. A Steve Railsback je opravdu děsivý Charlie. [SITGES 2018]

    • 11.10.2018  15:48
    Luciferina (2018)
    **

    Gonzalo Calzada pracuje ve scénáři s několika dějovými motivy a postavami, kolem kterých by se dala sehrát zajímavá hororová hra, ale s ubíhajícím dějem je všechny upozaďuje, zahazuje či dokonce popírá, a zbavuje tak snímek všeho zajímavého. Tak například hlavní hrdinka Natalia má dar - dokáže vidět, zda lidé v jejím okolí mají světlou či tmavou auru - což se v průběhu děje ukáže jako úplně zbytečné, protože jí to nepomůže odhalit postavu posedlou démonem, ta má totiž také světlou auru (proč?!). Celkově je to pak přespříliš pomalé a v nejsilnějších scénách naprosto kýčovité (vymítání je na konci prováděno dost pochybným způsobem - přesto aspoň zábavně). Ve finále dostaneme nepochopitelný příslib dvou dalších pokračování (opět proč?!), které možná osvětlí některé nedomrlé motivy v tomto filmu, ale nemohu říct, že by mě ještě vůbec nějak zajímaly. A to směšné CGI dítě na začátku a na konci snad nemohlo být myšleno vážně. [SITGES 2018]

    • 10.10.2018  22:13

    Jedna věc je jistá, Dragged Across Concrete je v mnoha ohledech o třídu slabší než Zahlerův předchozí snímek Blok 99, nicméně opět se děj upíná na téma ochrany a zabezpečení rodiny, ač to může hlavní hrdiny dostat až na cestu do nenávratna. Nabízí chladný a velmi realistický přístup společně s dlouhou expozicí postav, aby divák byl dokonale srozuměn s jejich pohnutkami a dokázal si k nim vypěstovat dostatečný vztah. Ovšem to je dost možná nejspornějším bodem filmu, protože oproti předchozím režisérovým snímkům, kde se tvořila vždy jen jedna lineární expozice pro celou skupinu postav (Bone Tomahawk), či pouze pro jednoho hlavního hrdinu (Blok 99), zde je dlouhý nástin pozadí hned čtyř oddělených jedinců, čímž snímek možná mírně ztrácí tempo, když skáče od jednoho k druhému. Zvlášť když se nemůžeme nabažit zatraceně cool dvojice Vaughn - Gibson, mezi nimiž opravdu fungují dialogy na jedničku. Zahler navíc rozjíždí na dnešní dobu vcelku odvážnou polemiku na téma přehnané politické korektnosti v konfliktu s vymáháním spravedlnosti, za což je ústřední dvojice policistů suspendována a vržena do smrtonostné spirály za hranicí zákona. Syrový a nepříjemný snímek, od kterého ovšem nejde odtrhnout oči. [SITGES 2018]

    • 10.10.2018  21:07
    The Wind (2018)
    ***

    Psychologický horor umně pracující s několika časovými rovinami a odkrývající myšlení hlavní hrdinky, z níž divák celých 85 minut nespustí oči a jejíž mysl je právě klíčem k uchopení celého filmu. Režisérka se nám snaží přiblížit těžký úděl a emocionální vypětí osamělých žen v době osidlování amerického západu, ale dějově The Wind nepřináší nic moc nového a obávám se, že z mé hlavy hodně brzy vyšumí. [SITGES 2018]

    • 10.10.2018  12:43

    Nakonec mi to vůbec nevadilo tak, jak jsem před projekcí po přečtení synopse očekával. Scény natáčení gay porna naštěstí nejsou vůbec explicitní, ale naopak výrazně odlehčené humorem, což je pro diváka takové menší záchranné lano. Bohužel zbytek snímku se snaží tvářit stoprocentně vážně a ve spojení s vyloženě pitomým osvětlením motivace vraha a toho, jak hlavní hrdinka přichází na jeho totožnost, to celé působí jako neskutečně hloupý kýč, hrající si na dojemný giallo art o lásce. Všechny nedostatky se tvůrci snaží schovat za zajímavou obrazovou stylizaci a kvalitní retro hudební doprovod, což bohužel nedokáže smýt dojem, že ten příběh je opravdu jalový a hodí se tak maximálně do velice béčkové parodie na giallo filmy. [SITGES 2018]

    • 9.10.2018  22:46

    Jack staví dům bych označil za nejčernější komedii, jakou jsem kdy viděl. Ono se to totiž nedá brát vážně. Mé emoce během sledování tohoto snímku oscilovaly mezi „ten Trier je fakt machr" a „ten Trier je fakt ocas." Mírně mi vadil natahovaný závěr, jinak nic proti ničemu. [SITGES 2018]

    • 9.10.2018  22:14
    St. Agatha (2018)
    *

    Rádoby Rosemary's Baby po odečtení mysteriózní atmosféry a přičtení těch nejhloupějších žánrových klišé, jaká vás mohou napadnout. St. Agatha se na začátku tváří zajímavě, ale s každou ubíhající minutou dává stále menší smysl a vrší jeden pitomý dějový motiv na druhý - mnoho scén ve filmu dokonce postrádá smysl úplně a jejich přítomnost je neopodstatněna. Vlastně to celé působí, jak kdyby byl snímek přepisován a přestříhán (čtyři scenáristé nemohou být náhoda). Celým snímkem nás například doprovází flashbacky odkrývající minulost hlavní hrdinky, které ale nemají sebemenší přínos pro další dění filmu a jsou naprosto zbytečné. Postavy jsou úplně ploché a limitované jen na zlověstné sadistické jeptišky a nebohé naivní oběti, nikdo nemá žádnou bohatší charakteristiku a ničím nepřekvapí. A finální plán úniku hlavní hrdinky už je jen výsměch divákům očekávajícím aspoň trochu rozumné rozuzlení. [SITGES 2018]

    • 9.10.2018  00:36
    Freaks (2018)
    ****

    Freaks tak trochu klame tělem - dá se říci, že první polovinu nechá diváka tápat, co se to ve filmu vlastně děje, a vrší a něj celou řadu matoucích motivů a podivných charakterů (prakticky každá z postav působí znepokojivě a nečitelně), aby v druhé polovině přišel s překvapivým vyústěním, dal předešlému dění smysl a dobře si pohrál s divákovými emocemi. Doporučuji si o ději filmu předem raději nic moc nezjišťovat. Bruce Dern jako cynický přisprostlý zmrzlinář je neskutečně cool a jeho interakce s Emilem Hirschem zásobuje snímek zejména ke konci vtipnými hláškami a nadsázkou. A mám za to, že o malé Lexy Kolker ještě mnoho uslyšíme. [SITGES 2018]

    • 7.10.2018  21:55

    Indonéská akční krvavá řežba plná střílení, bodání, řezání, sekání, lámání a kuchání - to vše v naprosto úžasné choreografii drsných soubojů, u kterých divákovi chvílemi padá čelist, a svižné režii s mnohými vychytávkami - která baví od začátku do konce. Ani nevím, co víc dodat. Je to zkrátka potřeba vidět. Pro fanoušky Zátahu 1 a 2 povinnost. [SITGES 2018]

    • 7.10.2018  21:30
    Galveston (2018)
    **

    Galveston je velice fádní a únavné drama o lupiči, jenž si vyslechne smrtelnou diagnózu, a tak se rozhodne věnovat své poslední týdny ochraně prostitutky, jelikož oba se ocitli v nelibosti místného mafiánského bosse (naprosto nevyužitý Beau Bridges). Synopse zní zajímavě, ale vše co následuje je jen pomalé bloumání, nekonečné bloumání o životě zatracenců, aniž by snímek nabízel nějakou hlubší sondu do těchto problémů, či nedej bože odpověď. Výkon Bena Fostera je super, ale Elle Fanning mi do své role už moc nesedla, v jejich interakci není žádná chemie. A jestli závěr měl útočit na divákovy emoce, tak mě teda zanechal naprosto chladným. [SITGES 2018]

    • 7.10.2018  21:12
    Arctic (2018)
    ***

    Konvenční pomalý survival, kde Mads Mikkelsen přežije pád letadla za severním polárním kruhem a dělá vše pro to, aby se dostal zpět do civilizace. Téměř žádné dialogy, jen čisté herectví - před Mikkelsenem smekám, na jeho výkonu a mimice celý film stojí. Děj ovšem nenabízí nic moc nového, co bychom už neviděli v jiných žánrově podobných filmech, a tak nějak tuším, že mnoho diváků bude Arctic popisovat jako „ten film, kde Mads táhne sáně.“ Po zhlédnutí jsem se cítil stejně vyčerpaný jako hlavní hrdina. [SITGES 2018]

    • 6.10.2018  18:38
    Clara (2018)
    ***

    Prakticky jediný problém, co s tímto filmem mám, je fakt, že svým stylem a dějovou premisou velmi připomíná o čtyři roky starší Výchozí bod. Opravdu velmi. Jako by do stejné dějové kostry bylo jen dosazeno jiné téma a postavy. Jinak je Clara v principu příjemný a nekonfliktní zádumčivý snímek, na nějž se dobře kouká a jenž je po technické stránce bez chyb. Předpokládám, že nadšené publikum si najde snadno. [SITGES 2018]

    • 6.10.2018  18:08
    Piercing (2018)
    **

    Pokud jste psychicky labilní a jednoho rána se probudíte s nutkáním zabít náhodnou prostitutku, ujistěte se nejdřív, že ona není ještě labilnější než vy. Námět z pera Rjú Murakamiho bude mnohým připomínat jeho starší dílo Konkurs, jež má s tímto snímkem mnoho podobného. Piercing má nicméně opravdu pomalé tempo a stane se jen to, co hned od začátku tušíte, tedy že plán na zabití prostitutky se nějak zkomplikuje. Děj vede odnikud nikam a nadějný námět je tak utopen v nemohoucnosti scenáristy příběh jakkoliv oživit. A ve chvíli, kdy si myslíte, že se snímek rozjede, přichází konec. Škoda, styl úvodních titulků navnadil na řezničinu ve stylu grindhouse, což Piercing opravdu není. [SITGES 2018]

    • 6.10.2018  17:33
    Naneživo (2017)
    ****

    Zajímavý komediální experiment v rámci filmové narace, kdy zpočátku tvůrci diváka zkouší, jak dlouho snese nevtipnou amatérskou zombie kravinu, aby ho poté odměnili postupným odkrýváním pozadí toho, proč byl začátek snímku tak strašně (a úmyslně) špatný, načež v poslední třetině přináší bláznivý a velice vtipný sled událostí, který dává veškerému předchozímu dění naprostý smysl. Naneživo není žádný filmový klenot, ale v rámci nízkorozpočtových komedií se zajímavým formálním nápadem je potřeba ho vyzdvihnout a ocenit. A bavil jsem se opravdu dobře. [SITGES 2018]

    • 6.10.2018  17:11
    Prospect (2018)
    ***

    V principu je to vesmírná verze klasického Útěku v řetězech, kdy dva zcela rozdílní lidé jsou nuceni spolupracovat, aby přežili v nehostinném prostředí. Prospect ovšem nabízí vizuálně podmanivý a atraktivní vizuál. Exteriéry vesmírného panenského pralesa jsou nádherné, interiéry vesmírných lodí vypadají jako by zamrzly v 70. letech, což umocňuje pocit, že by se něco hodně snadno mohlo porouchat. Sophie Thatcher a Pedro Pascal snímek dobře táhnou kupředu a i přes vláčnější tempo to rozhodně ani chvíli nenudí. K mocnějšímu zážitku mi ale ještě něco málo chybělo. [SITGES 2018]

    • 5.10.2018  19:09
    Asher (2018)
    ***

    Zcela rutinní režisér Michael Caton-Jones společně s debutujícím scenáristou Jayem Zaretskym přináší tuctovou (love)story o samotářském a unaveném nájemném vrahovi, který by na stará kolena už od života rád dostal víc než jen zakázku na něčí vraždu. Asher nenabízí nic moc nového, co bychom už neviděli v jiných filmech, ovšem cool výkon Rona Perlmana a sem tam vtipné dialogy ho drží nad hladinou průměru. Krimi drama, které nenadchne ani neurazí. [SITGES 2018]

<< předchozí 1 2 3 4 8 15 22 29
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace