Goldbeater

Goldbeater

Petr Zumr

okres Cheb

37 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 9 16 24 31
    • 15.12.2018  20:02

    Zajímavě zfilmovaný příběh kolosálního podvodníka Jamese Addisona Reavise, barona Arizony, jemuž samozřejmě kraluje podmanivý výkon charismatického Vincenta Price v hlavní roli. Ač scénář Sama Fullera postavu Reavise možná dost zkrášluje a dělá z něj romantického antihrdinu, v kontextu příběhu to může být úplně jedno, vznikl tak totiž velmi zábavný životopisný snímek o událostech, o kterých jsem doteď neměl ani potuchy. A Price ukazuje, jaký je herecký chameleon i na poli jedné jediné role.

    • 15.12.2018  19:43
    Kvarteto (2017)
    *

    Miroslav Krobot a Lubomír Smékal se pohybují v oblasti nějaké zdeformované filmové řeči, které buď naprosto nerozumím, anebo na ní zkrátka opravdu není absolutně nic zajímavého. Snaha o suchý humor končí křečovitou trapností. Kvarteto působí dojmem, že má z diváků udělat stejné bezduché zombie, jako jsou jeho hlavní postavy. Já na takovou „hru“ nejsem ochoten přistoupit a nevidím nejmenší smysl ve vzniku a sledování tohohle filmu.

    • 15.12.2018  19:26

    David Ayer sliboval přinést svěží vítr do plachet komiksových filmů od DC. Nepřinesl. Promarněný potenciál je v tomto případě výmluvná fráze. Po komerčním úspěchu eRkového Deadpoola zůstává rozum stát nad tím, proč Suicide Squad skončilo jako PG-13. Umělé roubování na Justice League působilo vyloženě otravně. O slaboduchosti scénáře by se dalo velmi dlouze psát, největším zklamáním ovšem je to nezvládnuté pojetí postav. Místo slibovaných temných zloduchů dostaneme standardní balení dobrosrdečných hrdinů, z nichž sice nikdo není zrovna vzorem ctností, ale o antihrdinech se rozhodně mluvit nedá. Scénář se to velice trapně snaží krýt tím, že jednou za čas nechá nějakou z hlavních postav říct frázi typu „vždyť my jsme ti špatní“ nebo „ta ženská je fakt zlá,“ aby náhodou divák nezapomněl, co si má myslet. A v neposlední řadě pár slov k obsazení: Cara Delevingne v roli Enchantress je příšerná (na její obranu - celá postava Enchantress je napsána tragicky špatně, Cara už to jen svými kreacemi úplně zazdila), ovšem největším castingovým failem je Jared Leto v roli Jokera - sledovat ho bylo takřka nesnesitelné. Ayer ať se vrátí k policejním dramatům, tímhle mě vyloženě naštval.

    • 3.12.2018  01:21
    Titanic (1943)
    **

    Na dobu a okolnosti vzniku po technické stránce solidně natočený, ovšem nacistickou propagandou nechutně zprasený katastrofický film, jenž vykresluje Brity jako ziskuchtivé úplatkářské zlosyny, kteří jsou pro libru schopni jít přes mrtvoly. Samozřejmě jediným kladným hrdinou je skálopevný a spravedlivý německý důstojník, vybavený kamennou tváří a propagandistickými průpovídkami. Bohužel i když se člověk snaží oprostit od tohoto přesvědčování a jen sledovat příběh, děj snímku není postaven vůbec poutavě a polovinu scénáře se řeší akcie, dluhopisy, peníze a šperky, což diváka zrovna dvakrát nechytne - katastrofické události jako by se poté děly jen na pozadí finančního dramatu. Celkově pak tedy nacistický Titanic představuje spíše filmovou kuriozitu než skutečný divácký zážitek.

    • 2.12.2018  14:07

    Science fiction kombinované s britskou kriminálkou - obludný vesmírný návštěvník (s přitažlivým hlasem) pomocí inzerátů hledá modelky pod záminkou focení do módního časopisu, aby se díky nim mohl reprodukovat a zachránit svou vymírající rasu. Celé mi to tak trochu připomínalo britskou variaci na Not of this Earth. Není to bohužel tak zábavné, jak si člověk představí, a ryze béčkový námět zpracovaný po anglickém způsobu samozřejmě zcela vážně vyznívá ke konci dosti rozpačitě, nicméně kameraman Stephen Dade to zachraňuje svými nápaditými záběry a vytahuje tím snímek mírně nad dobový průměr.

    • 2.12.2018  13:44

    Ačkoliv povídka Edgara Allana Poea Zánik domu Usherů nabízí prostor k volnějšímu filmovému zpracování, snímek Ivana Barnetta se vydal dosti pochybnou cestou a předkládá poměrně přitroublé pojetí příběhu, jemuž sice nechybí atmosféra a pár nadějných hororových momentů, ale rámování scénou skupiny britských džentlmenů, kteří příběh poslouchají a posléze ho komentují, rozmělňuje i tu trochu nadějné hororové nálady. Celé to spíše připomíná televizní inscenaci s ochotnickými herci, jejichž přehrávání a teatrálnost to opravdu stahují dolů. S o deset let mladší verzí Rogera Cormana je to takřka nesrovnatelné.

    • 2.12.2018  13:24

    Roy Ward Baker natočil věcný a věrný popis událostí 14. dubna 1912, založený na knize Waltera Lorda a výpovědích přeživších katastrofy, a to bez jakékoliv teatrálnosti a patosu. Jde o kvalitní historickou rekonstrukci, jejíž valná část se prakticky odehrává téměř v reálném čase, a ačkoliv člověk ví, jak to celé dopadne, stejně se mu s ubíhajícími minutami stále více tají dech. Děj sleduje velikou škálu vedlejších postav (jejichž středobodem sice je důstojník Lightoller, ale rozhodně ho nepokládáme za hlavní postavu) a ukazuje tím řadu menších zápletek a motivů, z nichž si několik vypůjčil i James Cameron pro svou o 40 let mladší verzi. Nepřesnosti tu jsou - v tomto snímku například Titanic není rozlomen (vrak byl objeven a zkoumán až 27 let po natočení filmu, takže je to pochopitelné) a vytkl bych možná tu trochu doslovného poučování ke konci, nicméně s přihlédnutím k technickým a tvůrčím možnostem Velké Británie roku 1958 to podle mého názoru už lépe natočit nešlo. Proto se i přes pár výtek uchyluji k nejvyššímu hodnocení za velmi působivou a důstojnou podívanou, jež je v mnoha ohledech srovnatelná s verzí Jamese Camerona a v několika ji možná i předčí.

    • 29.11.2018  18:10

    Povídkový western bratří Coenů nabízí šest vzájemně nesouvisejících segmentů, z nichž rozhodně každý stojí za zmínku, ale náladové skoky mezi nimi mohou někoho mírně zdeptat (stejně jako digitální kamera, na níž je potřeba si chvíli zvykat). Avšak abych to vzal od začátku - The Ballad of Buster Scruggs: Bláznivá a překvapivě krvavá komedie se zpívajícím pistolníkem (Tim Blake Nelson), která baví brutálním humorem i dobře napsanými průpovídkami a písněmi hlavní postavy. Uteče možná až příliš rychle - 70%. Near Algodones: James Franco jako lupič-břídil, jehož komické utíkání před oprátkou bych si nechal líbit klidně na ploše celovečerní komedie se spletitějším dějem. Pánvičkami ověšený bankovní úředník je highlightem filmu - 70%. Meal Ticket: Je škoda a tak trochu šok, že prvními dvěma povídkami Coenovci zmlsali diváky humorem a poté na ně bez varování navalili poměrně depresivní neveselé drama, jež se dá číst jako metafora o smrti opravdového umění a jeho nahrazení laciným šarlatánstvím, co se lépe prodává. Zajímavé, ale chvílemi dost repetitivní a svou náladou to ke zbytku snímku vůbec nepasuje - 50%. All Gold Canyon: Jednoduchý, ale srdcem vyprávěný příběh jednoho zlatokopa, stojící na výkonu zarostlého Toma Waitse a nádherné přírodní scenérii. Jack London je z toho cítit na sto honů - 65%. The Gal Who Got Rattled: Troufám si říct, že příběhově nejzajímavější a nejcoenovštější segment, který se sice rozjíždí pomalu a tvoří dlouhou expozici postav, ale za to ke konci jako jeden z mála svým nečekaným závěrem opravdu zapůsobí - 75%. The Mortal Remains: Filozofická konverzačka na konec. Na papíře to možná vypadalo jako nejlepší možné zakončení filmu, ale reálně to diváka spíše dost unaví. Zamrzel mě docela nevyužitý Brendan Gleeson - 55%. Celkově vzato to byly příjemně strávené dvě hodiny a rozhodně žádné zklamání (jakým byl předchozí snímek bratří Coenů, Ave, Caesar!). Mohlo to však dopadnout daleko líp, kdyby komický ráz dvou prvních segmentů byl držen po celý film.

    • 29.11.2018  17:08
    Štvanci (1979)
    ****

    Povedená válečná naháněčka s hvězdným obsazením a opravdu strhujícím výkonem Malcolma McDowella v roli excentrického esesáka, jenž svou neskonalou lásku ke Třetí říši prokazuje i hákovým křížem na slipech. Zapadlý kultovní snímek, který sice má řadu chyb (ta zamlžená kamera je na konci mírně rušivá) a notnou dávku přehánění, ale velmi dobře baví, napíná, místy šokuje brutalitou a představuje solidní dobrodružné guilty pleasure.

    • 24.11.2018  21:51

    V rámci dokumentárního žánru „filmu o filmu“ jsou Nebezpečné dny naprosto parádní ukázkou skvěle strukturovaného, informacemi nabitého a komplexního přístupu k látce, proto nemohu jinak než dát plné hodnocení. Pro fanoušky Blade Runnera (nebo minimálně jednoho z jeho tří různých sestřihů) je to úplná povinnost. A pro ty, co Blade Runnerovi dodnes nepřišli na chuť, je to minimálně přínosný obraz toho, jak vypadá proces vzniku velkého filmu a jak fatální roli v něm hrají peníze a lidé, co penězi disponují. Tři a půl hodiny utečou jako voda a klidně bych u toho ještě nějakou chvilku navíc vydržel.

    • 24.11.2018  21:41

    Velice fádní a neatraktivní rádoby dobrodružný snímek, v němž absentuje nejen to dobrodružství, ale hlavně nějaké sympatické postavy, aspoň druhořadé herectví i jakákoliv zajímavá promluva. Je to jedno z těch opravdu slabých a právem zapomenutých děl Rogera Cormana.

    • 24.11.2018  21:32

    Roman Polanski sexuálně vyzývavá a dusná dramata umí, tohle je jeho parketa. Vybral si k tomu naprosto přesné obsazení dvou jediných rolí (Emmanuelle Seigner i Mathieu Amalric oba parádní) a ve svých osmdesáti letech rozehrál velice poutavou hru charakterů, od níž od začátku do konce nelze odtrhnout oči.

    • 24.11.2018  21:24

    Nejsem fanouškem prvního dílu, a tak mi tohle pokračování nepřišlo jako vyložená urážka. Rozhodně to není taková hrůza, jak se proslýchá - jedná se o více méně průměrnou až podprůměrnou komedii, po níž však kromě ziskuchtivých producentů (mezi nimi nechvalně proslulý Jon Peters) nikdo netoužil. Důsledkem toho bylo, že Caddyshack II finančně propadl, mnoho členů štábu litovalo své účasti a nadějný režisér nízkorozpočtových filmů Allan Arkush po ní již nikdy žádný další kinofilm nenatočil.

    • 24.11.2018  21:15
    Stewart vs. Mitchum (TV film) (2017)
    ***

    Herecké legendy James Stewart a Robert Mitchum rozhodně zaslouží samostatné dokumenty s delší stopáží a daleko komplexnějším obsahem. Toto je spíše jen taková lehká jednohubka s těmi nejzásadnějšími fakty o jejich životě. Tvůrcům dokumentu se příliš nepodařilo obhájit, proč zrovna tyto dvě herecké legendy potřebují postavit vedle sebe do jednoho dokumentárního filmu, když toho spolu až tak moc společného ani neměli. Jinak ovšem nic proti ničemu.

    • 24.11.2018  21:04

    Britské hororové sci-fi z ranku hammerovských filmů o Bernardu Quatermassovi, ovšem tentokrát bez Quatermasse, zato s vražednou radioaktivní vesmírnou hmotou, co vydává zvuky jako zblázněný dozimetr. Bohužel tento snímek příliš nevybočuje z řady a dává si poměrně dlouho na čas, než odhalí podobu vesmírného slizáka (což je takový nenápadný předchůdce amerického The Blob). Stále je to však velice solidní science fiction, co nikoho rozhodně neurazí.

    • 18.11.2018  21:33

    Zatímco u prvního dílu mi to nejasné hororovo-komediální schizma vůbec nevadilo, zde už je mírně na škodu - v tom smyslu, že tomuhle dílu humor výrazně chybí a celé se to na můj vkus tvářilo ještě moc vážně, ačkoliv s takovým brakovým námětem (a zejména pojetím vraha) vůbec nemělo. Nemluvě o tom, že opravdu dlouho se to rozjíždí a polovinu snímku se neděje nic zvláštního kromě znepokojivých snových výjevů (ach, klišé). Nutno říci, že po půlce už se dostaví pár bizarních gore scén (ačkoliv povětšinou spadají opět do těch snových výjevů), ale tempo už to nabrat nestihne a ani rock 'n' rollový zabiják tomu zas tak moc nepřidá. Závěr už poté docela nedává smysl, ale kdo by ke konci ještě nějaký smysl očekával, že?

    • 18.11.2018  21:11

    Solidní osmdesátkový slasher o „vrtačkovém vrahovi,“ u něhož si mnohokrát říkáte, zda je ta či ona scéna opravdu myšlena vážně, jelikož očividné nadužívání hororových klišé a minimálně jedna opravdu vtipná hláška zabijáka musí nutně znamenat vykročení ke komedii. Ač je otázkou, do jaké míry bylo toto žánrové rozštěpení tvůrčím záměrem, film dostatečně baví a jako oddychová jednohubka splňuje svůj účel. A rozhodně jako filmařina ještě stále vyznívá stabilněji než opravdu bláznivé pokračování s rock 'n' rollovým zabijákem.

    • 18.11.2018  20:58

    Pokud má člověk už nějakých pár hororů nakoukaných, Za hranicí temnoty mu nemůže připadat ani zdaleka tak šokující a extrémní, jak se to očividně snažilo v době vzniku být. Na téma „láska až za hrob“ byly v pozdějších letech natočeny daleko lépe a zábavněji třeba oba díly Nekromantika a jakmile si člověk odmyslí to perverzní téma, zbude mu jen odpudivě a lacině natočená italská hororová rutina, co nedokáže dostatečně bavit a jejíž děj spěje odnikud nikam.

    • 18.11.2018  20:42

    Jak už to tak bývá, legendy o vzniku tohoto filmu jsou mnohonásobně zajímavější než snímek samotný. Ve zkratce - byl údajně natočen (co nejrychleji a s co nejnižšími náklady) jen proto, aby umožnil producentům jakousi rošádu s autorskými právy, a nebylo tedy nikdy zamýšleno ho zveřejnit, o čemž ovšem členové tvůrčího týmu neměli vůbec ponětí, a tak s velikým úsilím a mnohdy i vlastními prostředky Fantastickou čtyřku dokončili. Nicméně poté následovala konfiskace (a možná i zničení) natočeného materiálu a film byl s konečnou platností pohřben. Ovšem ještě předtím si kdosi ve fázi postprodukce stačil udělat pirátskou kopii, díky níž snímek dodnes žije, ač oficiálně nikdy nevydán. Vau! Velká škoda, že i tak to je jen papundeklové peklo s otřesnými hereckými výkony, ještě horším scénářem a příšerným technickým provedením (což je pochopitelné vzhledem k tomu paradoxnímu tvůrčímu procesu). Vskutku kvalitní práci na filmu odvedli snad jen autoři hudby David a Eric Wurstovi. Doporučuji si tento film dát jedině jako „double feature“ s dokumentem Doomed!, což je určitá přidaná hodnota jinak veskrze špatnému dílu.

    • 12.11.2018  00:37
    The Undead (1957)
    **

    Ač by atraktivní plakát rád nalákal na přímočarou hororovou podívanou, rozhodně žádné hrůzyplné napětí nečekejte. The Undead je vcelku umírněné fantasy o experimentu s hypnózou, co se tak trochu vymkne kontrole - pokusný subjekt (laciná prostitutka) se vědomím ocitne ve středověku, kde je zaměněna za čarodějnici. Zbytek děje se myslím dá vcelku snadno domyslet. A ač se nedá říct, že by to vyloženě otravovalo (pár slušných momentů se dostaví), žádná sláva to rozhodně není.

    • 11.11.2018  23:45

    Obyčejný den v hudebním baru Cloud Nine - barman Al (Robin Morse) rozmlouvá s hosty, novinář Steve (Richard H. Cutting) hledá sólokapra, podřadný hudební manažer Sir Bop (Mel Welles) se snaží najít práci svým hudebníkům, drzý a vychytralý štamgast Shorty (Dick Miller) glosuje dění okolo sebe a k tomu se v posledním dějství připletou dva kriminálníci (Russell Johnson a Jonathan Haze), aby přidali trochu toho rozruchu do jinak obyčejně plynoucího příběhu. Postav je tam jak na orloji (ani zdaleka jsem nevypsal všechny) a každá má svou krátkou expozici, nicméně právě tato řada rozličných charakterů docela baví a lemuje jinak velmi řídkou zápletku. Nízkorozpočtová rock 'n' rollová odysea jednoho večera, co měla hlavně nalákat teenagery do kin, však i přes svou naivitu nabízí vcelku roztomilé poselství o boji Davida s Goliášem (ve filmu přirovnané ke King Kongovi) a i přes výraznou absenci děje dost slušně baví.

    • 9.11.2018  21:41
    Swamp Women (1956)
    *

    Při spojení elementů prostředí bažiny, krokodýlů, útěku z vězení, policejní infiltrace dívčího gangu, zakopaného lupu, dívčích soubojů a romantické linky z toho nutně musel vzniknout jedině paskvil, a to hodně špatně zahraný a zejména blbě napsaný. Bohužel to není blbé takovým tím legračním způsobem, aby to diváka aspoň bavilo. Je to spíš, jako když pejsek s kočičkou dělali dort - bolavý, otravný mišmaš.

    • 9.11.2018  20:36

    Velmi slabý a laciný válečný snímek Rogera Cormana, jemuž zřejmě představa amerických vojáků na lyžích připadala dostatečně atraktivní, a tak mu nevadilo, že herci nebyli příliš zdatní lyžaři (jejich plužení je v kontextu akčního snímku opravdu vtipné). Sám Corman si zahrál jednoho z německých vojáků a jeho štáb musel při natáčení dokonce údajně čelit menší lavině, čímž ovšem zajímavost tohoto filmu končí. Scénář z pera Charlese B. Griffitha je velice tupý a nezáživný - jeho díla jsou zábavná jen při komickém odlehčení (Vědro krve, Malý obchod hrůz), vážnost mu opravdu nejde. Postavy jsou navíc svým vzezřením lehce zaměnitelné, a tak si člověk v průběhu sledování plete nejen americké vojáky mezi sebou, ale i americké vojáky s německými, což je v mnoha momentech opravdu chaos a i těch pár akčních scén tím výrazně strádá.

    • 9.11.2018  20:16

    Další z řady laciných béčkových hororů z 50. let v produkci bratří Cormanů, tentokrát s lidmi navlečenými v pytlích s obřími přísavkami, co by zdánlivě měly připomínat přerostlé pijavice. Je to nezáživně napsané (Leo Gordon je solidní herec, ale mizerný scenárista) a tragicky zahrané - když mám dojem, že nejlepší herecký výkon podává Bruno VeSota, to už je co říct. Konečná scéna navíc působí, jako by herci nedostali žádné pokyny od režiséra, a tak ve chvíli triumfu nad pijavicemi jen tupě koukají a poté se rozejdou. Špatné, opravdu špatné.

    • 8.11.2018  16:00
    Akademický zločin (TV film) (1991)
    ***

    V rámci televizní produkce 90. let solidní počin, který si bere na mušku pravidla a klišé detektivní literatury. Bohužel si s daným námětem nepohrává až tak do hloubky, jak by to bylo možné, a tak ke konci sklouzává k obyčejné detektivce ve stylu „whodunnit" - která při propracovanějším scénáři mohla být příjemně meta, ale není. Bill Condon je ovšem schopný režisér a se sympaťákem Piercem Brosnanem v hlavní roli se nemohl trefit vyloženě vedle.

    • 5.11.2018  19:36
    The Intruder (1962)
    ****

    Pravděpodobně kriticky nejuznávanější a sociálně nejuvědomělejší snímek Rogera Cormana a zároveň jeho první film, co výrazně finančně propadl - což byla jediná věc, jaká kdy Cormana dokázala dožrat, a tak raději dále natáčel béčka a k podobnému áčkovému námětu se již nikdy nevrátil. Velká škoda. I přes nízký rozpočet se mu podařilo vytvořit kvalitní drama s dusnou atmosférou nenávisti a zfilmovat silný příběh o lidském zlu, v jehož středu září velmi přesvědčivý William Shatner.

    • 5.11.2018  18:52
    Heartbeeps (1981)
    ***

    V době eskalující Star Wars mánie se studio Universal Pictures rozhodlo vypustit do světa svého vlastního klona příběhu o roztomilých mluvících robotech, a tak vzniklo Heartbeeps. Divákům se tak naskytla jedinečná příležitost vidět v hlavní roli hollywoodského filmu komika Andyho Kaufmana, známého z biografického snímku Miloše Formana Muž na Měsíci. O režii se postaral Allan Arkush, tvůrce zábavných nízkorozpočtových komedií, a dostal se tak ke své první vysokorozpočtové produkci, což mu možná mírně přerostlo přes hlavu (člověku vrtá hlavou, proč je ve filmu ponecháno několik na první pohled nepovedených záběrů). Scénář napsal nepříliš zkušený John Hill a zde je kámen úrazu, snímek je totiž o jakémsi bezcílném putování za smyslem života, které zřejmě bylo zamýšleno jako odlehčené filozofické dílo, ale úplně to tak nedopadlo. Ono i to odlehčení je samo o sobě kontraproduktivní, humor v tomto snímku totiž osciluje mezi infantilním, podivným a ryze nevtipným - i když scénář si je toho vědom a několikrát nechá postavy přiznat, že jimi vyprávěné vtipy jsou opravdu špatné. Ta malá uvědomělost tomu trochu přidává. Happyend je pak mírně tlačený a temnější závěr by tomu možná dodal úplně jiný a kvalitní rozměr, přes to všechno se nechci uchylovat k podprůměrnému hodnocení. Tento snímek i přes své slabé stránky působí zkrátka úsměvně, dojemně a zvláštně roztomile (což Roger Ebert označil osobitým souslovím „it suffers from terminal cuteness“) a vidět to jako dítě, možná si u toho i pobrečím. A dětem je to přeci primárně určené. Pro dospělé je to aspoň bizarní záležitost - se skvělou hudbou Johna Williamse!

    • 5.11.2018  14:24
    Jablko (1980)
    *

    Živý dabing na Festivalu otrlého diváka jsem si neskutečně užil, byl vysloveně zábavný a dodal projekci potřebnou přidanou hodnotu. Ale je třeba se od této jednorázové akce oprostit a zhodnotit The Apple jako samostatný film. A že je sám o sobě téměř nesledovatelnou záležitostí - nevkusný kýč a megalomanský paskvil, který je sice míněný vážně, nicméně vyznívá naprosto směšně a příšerně strojeně. Menahem Golan vytvořil šílenost, v jejímž přiblblém ději kulminují ty nejhorší futuristické motivy osmdesátek a pojí se s řídkou kritikou hudebního šoubyznysu a biblickým podobenstvím, aby to celé nakonec mohlo uštědřit divákovi finální facku v podobě závěru ve stylu deus ex machina (a to doslova). Velmi jednoduše napsané písně a prkenné herecké výkony jsou samozřejmostí (na druhou stranu Vladek Sheybal opravdu baví). A kdeže originalita? Obdobná kritika hudebního šoubyznysu v rámci příběhu hudebníka, jenž upsal svou duši ďáblu, byla již dříve a nutno říci o mnoho tříd lépe zfilmována v De Palmově muzikálu Fantom Ráje. Menahem Golan byl údajně po odmítavém přijetí Jablka mezi diváky i kritiky odhodlán spáchat sebevraždu skokem z okna svého hotelového pokoje, nicméně mu to bylo vymluveno, a tak začal točit béčkové akčňáky bez jakýchkoliv ambicí, což pro něj bylo jedině dobře.

    • 5.11.2018  00:21

    Poměrně umírněná a nestrašidelná duchařina balancující na pomezí žánrů rodinného dramatu a dětského hororu. Ovšem nutno říci, že to svižně odsýpá a v rámci scénáře vyloženě neurazí a vcelku baví - divák se chvílemi může zabavit hledáním siluety ducha kdesi v pozadí záběru. Jinak to ovšem nepřináší nic moc nového a překvapivého - jako filmová jednohubka je to dostačující, nicméně vyšší ambice tento snímek nemá. A název je tak trochu matoucí, o čarodějnicích to opravdu není.

    • 1.11.2018  14:27

    Zda je to opravdu lepší než Šepoty a výkřiky, jak tvrdil divák v jednom z rozhovorů na konci filmu, posoudit nedokážu, ale zato můžu říct, že u sledování obou těchto svébytných „uměleckých“ děl jsem trpěl podobně. Poměr scén, které si chci pamatovat (vtipné hlášky typu „zdá se, že existují dva typy lidí...“), a těch, které si pamatovat nechci, je dost nevyrovnaný. Nic proti přehlídce oplzlostí, ono po pár minutách začne veškeré dění v kontextu snímku působit normálně, ale bohužel mi to celé nepřišlo vůbec tak zábavné, jak jsem si myslel, že bude. Zápletka je opravdu nicotná a některé scény jsou zkrátka absolutně bezobsažné a příliš dlouhé na to, aby bavily. S ranou tvorbou Johna Waterse se asi příliš přátelit nebudu.

<< předchozí 1 2 3 4 9 16 24 31
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace