Mikeel

Tak jsem to konečně viděl! Fenomén letošního jara/léta, o kterym tolik všichni mluvili. Očekával jsem sračku. Očekával jsem velkou sračku. No a protože jsem očekával velkou sračku, asi jsem byl povznesen natolik, že mi to ve skutečnosti ani moc nevadilo. Opravdu, comeback Saxány bylo něco daleko, daleko horšího, než takhle stupidní letní komedie. Troškovi nebudu vyčítat, že používá laciný humor, moc dobře ví, proč to dělá. Vždyť kinosály byly zaplněné, takže Babovřesky asi něco reflektují. Joo, humor byl tak stupidní, že jsem se nad jehou trapností a stupiditou sám občas od srdce zasmál se slovy: "Bože, to je píp píp píp"... Ale nejhorší na celém filmu není ani tak pokleslá úroveň humoru, ale spíš nekonečně dlouhá stopáž a to, že se během těch 133 minut vlastně nic neděje. Děj je rozházený, hraje si na šíleně bláznivý a v konci se tahle propast rádoby zacelí. Ale nutno uznat, že ve filmu je i jedna opravdu velmi překvapující chvíle, kdy jsem tak koukal a říkal si, jestli to fakt Troška myslí vážně. A to, že Vám Troška vyrazí dech, ať už v tom dobrém, či zlém slova smyslu, můžeme považovat za docela dobrý úspěch. Sečteno, podtrženo, Babovřesky byly nehorázna kravina, ale těšil jsem se na větší kravinu, když jí tak hanebně vychvalovala půlka národa...

Luhrmann jede podle naprosto stejné struktury jako u Moulin Rouge! První půl hodinka je vizuálně přeafektovaná, střih za střihem. Bohužel Velký Gatsby ani z části nesáhne do takové hloubky jako Moulin Rouge. Všechno se děje skoro na povrchu, proto Vás nic, co se v ději stane vůbec nezasáhne a nijak neobohatí. Měl jsem sakra velká očekávání, ale ta byla opět zpražena a rozprášena. Přeexponovaný vizuál je krásný a Lana del Rey se do filmu hodila jak hrnec na prdel. A právě části, kde hrála Lanina melancholická Young and Beautiful byly asi jediné okamžiky opravdovosti, kdy se film dostává trochu hlouběji, než jen na povrch kůže. Grády to má až v poslední třetině, ale ani ta bohužel nezachrání zbytek filmu.

Perfektní vizuál! Ten je asi největší předností tohoto filmu, protože po stránce dějové mi scházelo hodně. Vlastně jsem to po skončení ani moc nepochopil. A tak přemýšlím, jestli to je mnou nebo je něco špatně s filmem. Je to škoda, že ten příběh nějak víc nepodchytili, protože by to jinak byla fakt velká pecka, ale takhle to ve mně zanechalo pocit prázdnoty z dvouhodinového sledování průměrného "sáj-fáj" s krásným vizuálem.

Nechutný a nudný americký patos... A pár dobrých muzikálových čísel to nezachrání!

Skvělý, napínavý a neskutečně návykový seriál. Za tři dny jsem shlédl první sérii a nejradši bych ani nešel spát. Nechal bych si poslat obří pizzu a celou noc jen koukal a při tom jedl. Skvělý děj, skvělá psychologie postav, skvělý filmově působící vizuál. Jen já osobně bych to moc neškatulkoval do kolonky fantasy. Od fantasy totiž očekávám například různorodost ras, jako elfy, trpaslíky, či skřety. A navrch k tomu ještě postrádám magii, která do fantasy neodmyslitelně patří. Nicméně, opominu-li tento fakt, který Hře o trůny neubírá nic, jen mě osobně větší očekávání, tak je to prvotřídní záležitost! Edit. 26.6.2013 - Dokoukána i třetí série a je to vážně skvělá záležitost... Naprosto mě to dostalo, je to chladné, nepředvídatelné... Konečně pořádná šlupka, kde neplatí, že dobro vyhrává a zlo a zrada má značný náskok! Ale stejně doufám, že Daenerys bude ta, která ve finále usedne na Železný trůn!

Opět jeden z těch strhujících krimi thrillerů, od kterého se nemůžute odtrhnout. Už dlouho se mi nestalo, že bych se za celou dobu koukání ani jednou nepodíval na hodiny, kolik vlastně je. Naprosto mě to uchvátilo napínavým příběhem. Pořád čekáte na ten zlom, na celou pointu, na to, kam se vlastně ten film hne a co je jeho smyslem. Když ona osudná pointa přijde, tak jste překvapení. Bohužel filmy s překvapivou pointou mají jednu velkou mouchu - při dalším koukání už to nemá takové hezké kouzlo jako poprvé, protože jste ochuzeni o moment překvapení.

Náhodou, oproti Červený karkulce, kterou bych žánrově zařadil asi nejblíž, to byla naprostá pecka s akorátní stopáží. Miluju ty sprosté kecy ala fuck, bitch a podobné, které podporují rádoby drsnou atmosféru spolu s těžkými rockerskými outfity hlavních představitelů! Mělo to vtip, mělo to krev, mělo to vše, co jsem čekal, že taková fantasmagórie bude mít!

Možná by to byl i v pohodě seriál nebýt v něm pár naprosto příšerných aspektů. Ten patos mě vadí asi nejvíc. Snažit se v průběhu neuvěřitelně filozofovat a ukázat, jak je to vše vlastně úplně normální. Oslavné a neuvěřitelně tupě sentimentální kecy a naprosto nelogické chování postav. Jde z toho cítit snaha vytřískat emocionální maximum a donutit diváky zamyslet se nad tématem. Možná, že mnoho citlivých děvčat a chlapců budou skutečně spokojeni, na mě tahle umělá dojárna však nezabírá a bohužel právě ona ruinuje celý seriál, který by mohl ve výsledku být fakt příjemný. No a pak tu máme přeafektovanou dívku v mužském těle, ačkoliv seriál nese název "normal". Takže místo, aby se k prvnímu panu normálnímu přidal i druhý pan normální, je tu zas ta nesmyslná tendence to celé zlehčit a vytvořit další z milionu homo karikatur. Proč, proč, proč? Kazí to celý seriál, který by jinak působil fakt inteligentně, kdyby se zbavil těhle otravných cliché.

Ojedinělý hudebně filmový projekt! Bohužel trochu umírá na svou klipovitost, ve které se občas ztratíte. Poté si uvědomíte, že film nemá ani hlavu a patu, ale to jsem v tomto případě zcela ochoten prominout, protože místo stabilní příběhové kostry je zde vsazeno na poetičnost a o tom to vlastně celé je. Imaginaerum je fantazie, ta nejniternější fantazie hluboko v nás! Nightwish vždy patřili mezi mé nejoblíbenější kapely, vlastně hned na druhé místo, a tímhle mě vůbec nezklamali. Imaginaerum je, dle mého, jejich nejpovedenější album a tímto projektem jen ztvrdili svou pozici na světové hudební scéně a také opět dokázali svou nezlomnou jedinečnost! Imaginaerum je film, který se z vás nesnaží vyždímat emoce, ty ale přesto ke konci samovolně vyjdou. Nicméně se mi zdá, že za filmem se též odehrává ještě jedna příběhová linie, ta skutečných Nightwish a jejich věčný problém s výměnami zpěvaček...

Myslím si, že od horroru Sinister mě už jen tak něco nerozhodí. Pokud tedy mám horror hodnotit především podle toho, jak jsem se bál, tak Mama naštěstí tak moc děsivá nebyla. Měla skvělou atmosféru, skvělé lekavé okamžiky, ale asi mě ta obludka nebude strašit tak dlouho, jako boogie man. Žánrově trochu upadá finále, které mi přišlo spíš Burtonovské, "pohádkově mystické a béčkové", než horrorové. Ne, že by to film zkazilo, to vůbec, jen je to najednou ohromný skok od atmosféry, ve které se nese předchozí část filmu.