Mi Nü-Chai

Mentální poznámka: Nevěřit komentářům na internetu, které nazvou něco úchylné, neb má definice úchylnosti se s definicí ostatních asi zásadně rozchází. Ve Speed Grapherovi není venkoncem nic moc úchylného či dokonce perversního...dobrá, červená tu chlístá nemálo, nicméně je to pouze ona červená, žádné guro orgie se nekonají. Námět nepostrádá přitažlivost, avšak nohy mu podráží utahané tempo a takřka bez výjimky protivné charaktery. I ten Suitengu mne svou motivací lehce našňupnul - nicméně konkrétně ten má bod za hezkou mutaci, která mi připomněla mé oblíbené klany Maškarády. 2,5*; za nápad/setting, Suitenguovu krvavou magii & scénu z metra aka Dokud jim neřeknete, že je to obtěžování, bude se jim to líbit přimhouřím oko, zapomenu na zmiňované nanicovaté charaktery i hudbu, která mne iritovala velice velmi a zaokrouhlím nahoru.

Další příspěvek ke kultu nerdů, s maximálním důrazem na cool faktor a obrazovou i dějovou pompéznost. V kontrastu s velkolepostí pozadí tak ovšem tím více vyniká, jak jsou zdejší charaktery zredukovány na plakátové archetypy, v čele samozřejmě se samotným Holmesem, jehož dedukce ve stylu "vařím z destilované vody" mne občas dováděla k vytržení. Klíčová otázka - vadí mi to? A mám-li být upřímná, musím přiznat, že jsem tento stylový, přes výhrady k charakterům skvěle zahraný a v jistém smyslu až přepíčený výtvor spolkla jak Amemait duši hříšníkovu. Bod za funkční modernisaci holmesovského universa, mínus za zrůdný cliffhanger a občasnou křeč. EDIT: Třetí série jest vskutku dosti WTF. Pánové autoři nejspíše jedou ve stylu "trolling hard", budiž jim přáno, ale mě to už nějak nebaví, hvězdu dole ponechávám. Btw. ten úžasně vypatlaný fandom, který se zejména kolem představitele hlavní role vytvořil, je...nepojmenovatelný.

U všech částí Hellsing OVA jsem měla dojem, že se mi jednou zas rozhodli autoři anime udělat radost, nejsilněji na mne však tento dojem zaútočil u části čtvrté (a potom i šesté). Museli se mi hrabat v hlavě! Úžasné, krásné, s maximálním důrazem na stylovost a cool faktor, zkrátka kurevsky boží. Varování Ministerstva míru: závěrečný proslov páně Sturmbannführera může u citlivějších osob vyvolat silný ZLOrgasmus.

To je tak, když si Sadako v SA transportu vybere film, který ho nebude mrzet vidět v tak debilních podmínkách, ergo píčovinu, a tiše doufá, že bude alespoň zábavná. Co vám mám povídat, milé děti, byla to hodina a půl patetické nudy občas proložená dementní akcí. I prostá diablovka Titan Quest má lepší příběh (a méně otravnou obrazovou stránku), než tenhle slint. Btw. Sam Worthington by měl pouvažovat o změně jména, navrhují Worthless. Tento (ne)herecký zjev nejen, že vypadá jak český hokejista, ale hraje nenáročnou úlohu Persea natolik příšerně, že i takový Ted Prior by vedle něj snad vypadal schopně.

Naprosté, dokonalé & drtivé vítězství formy nad obsahem. K čertu s konsistencí, do pekel s dějem, tohle je visuální obžerství přímo nezemského typu. A Sephiroth! Zde ode mne vskutku nelze očekávat sebemenší objektivitu (ne že by to jindy šlo). Jen mě mrzí, že v Advent Children zprznili One-Winged Angel kytarami, originál je mnohem lepší.

3* za část s Badouem, jeho kuřácká vášeň je vpravdě neodolatelná. Zbytek nestojí za řeč.

Viděn pouhý jeden díl, tedy ponechávám bez hodnocení. Krásné, leč poněkud zmatené obrazy, kterými Kurozuka disponuje, mne ku sledování dalších episod zatím nenalákaly. Nicméně mne seriál dovedl k průzkumu mangy, která se jeví býti podstatně výživnějším soustem.

Jawohl: Charaktery hlavních hrdinů, všichni jsou opravdu náramně nesympatičtí, atmosféra v první půli, hudba! Nejen s Beethovenovou sedmou se nedá šlápnout vedle. Nein: Příliš brzké odhalení karet a z toho plynoucí zbytečně brzké a jasné tušení konce. [3,5* / možná změna hodnocení vyhrazena]

[OBSAHUJE SPOILERY] Už dlouho mě žádný film pořádně nenašňupnul, tak jsem si to tentokrát vyžrala až do dna. Přiznávám bez škrcení, mou hlavní motivací pro zhlédnutí tohoto snímku bylo vidět Josie Ho, která mne naprosto uchvátila ve výtečném Dream Home, i v něčem dalším. A sice mne poněkud zklamal malý prostor její role, nicméně s tím jsem tak trochu počítala, takže na mém hodnocení ani mocném nasrání se tento fakt nepodepisuje, ovšem tak nějak mne nenapadlo, že se ze zpočátku celkem sympaticky vypadající mysteriosní detektivky nakonec vyklube zhovadilost, z níž by měl člověk chuť skočit do zdi. Twist s nestárnoucím a nerostoucím resentimentálním malým obloustlým zmrdem jenž Murderer předvede v poslední třetině jsem sice zčásti předvídala (podezření, že za vraždami stojí nikolivěk zahradník, nýbrž detektivův odporný adoptivní synek mi na mysli vyvstalo poměrně záhy), avšak šíře jeho obludnosti mne přece jen nadzvedla ze židle. Dále mne z ní zvedal hlavní idiot hrdina, jehož debilita v závěru gradovala neuvěřitelným způsobem a při závěrečné konfrontaci se svou špinavou i zakrslou Nemesis dosáhla zejména v okamžik, kdy na scénu vkráčelo prkno s hřebíkem, výšin Trololo. Být tam takových scén víc, asi se docela zasměju, byť předpokládám, že autorům o komödii ani v nejmenším nešlo, nicméně jeden nechtěný humord ještě hvězdu navíc nedělá. Scénáristu s režisérem bych propříště požádala, ať v případě, že ještě někdy nedejcthulhu dostanou NÁPAD, použijí zmiňované prkno s hřebíkem na sebe.

V temné zemi vprostřed Evropy, kde výstředně oděné domorodé obyvatelstvo neustále tančí v ulicích na divé tóny houslí, hraje loutkové divadlo a vykořisťuje osoby s výškovým handicapem, žijí nadržené sovy (a výzvou k páření je tedy houknutí), sídlí též střídavě chlupaté a střídavě oholené ZLO v podobě plavovlasé královny vlkodlaků Stirby. Tu se vydává zlikvidovat Drac...lovec zrůd Stefan a dva naprosto zmatení & hrůzně nezahraní mladí amerikánští lidé (ona je hnusná, on je tzv. Mistr jedné minuty) a za použití brokovnic, zahnutých obřadních dýk a sekerníků v kněžském hávu vyorávají mezi místní populací, jež dosud neobjevila taje depilace, brázdu krve, smíchu i paniky. Jeden z filmů, kde je takřka každý moment Trololo, včetně závěrečných titulků, které jsou naprosto ultimátní. Jako bonus se zde rodáci z temné země mohou pokochat známými místy i ksichty v nejspíš doposud neviděných situacích.