Rattlehead

Ve své době nejdražší film v (ko)produkci Barrandova. Natočena byla německá a francouzská verze (česká nikoliv). Počty statistů-vojáků rozhodně převyšují tehdejší standardy a ani dnes nepůsobí bojové scény špatně. Pokud jde o děj - ruský důstojník si bere za ženu Japonku Juki, její bratr ji ale už slíbil jednomu váženému Japonci, a tak se své sestry zříká. Juki se ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny - svým ruským mužem a svým bratrem - špionem, který chce, aby mu donášela. Může mít tento příběh šťastný konec? Viděno v kině Ponrepo v rámci Cinefestu 2022.

Dobrý scénáristický nápad a povedená taneční čísla. Tyhle roztomile naivní filmy z padesátých let mám rád. Jen ty písničky mohly být lepší, nepamatuji si ani jednu melodii. Snímek není vhodný pro feministky...

Celou tuto trilogii z doby kamenné hodnotím vysoko, jsou to krásné filmy. Kolik obdobných snímků u nás vzniklo?

Příjemné překvapení a další neprávem zapomenutý snímek. Tento film má krásnou duši a moc mě bavil. Natáčení proběhlo v roce 1969, v květnu 1970 byl schválený snímek předán Ústřední půjčovně filmů. Kvůli emigraci hlavní herečky však nebyl uvolněn do distribuce, premiéra tak proběhla až v prosinci 1990. Rozpočet byl na svou dobu celkem vysoký - 4,5 miliónu Kčs.

Povedená bláznivá veselohra s dobře propracovaným scénářem a skvělými herci. Ovšem některé snímky čtyřicátých let, které jsem ohodnotil čtyřmi hvězdičkami, mě baví přece jen více, a tak u tohoto psího filmu dávám jen tři.

Chci podotknout, že s románovou předlohou nemá tento snímek mnoho společného. Film je dělaný na velký efekt (což se mu dobře daří). Kniha popisuje setkávání mladých socialistů u Vlasovových doma. Matka zprvu synovy myšlenky vůbec nechápe, ale postupem času je bere za své a sama roznáší zakázané letáky a knihy. Rovněž je třeba si uvědomit, že matka žila dlouhá léta s tyranem, který ji akorát bil. Nyní se před ní otevírá nový svět, lepší, kde existuje naděje na spokojený život. Název "Matka" lze zřejmě chápat i jako určitou metaforu - viz "Všichni jsme děti jedné matky - pravdy."

Novější verze je určitě vypilovanější. Z této staré se mi líbí scéna u zubaře, zpívání v kostele a závěrečná přestřelka. Naopak úvod mohl být určitě delší a postavy jsou trochu nevýrazné (až na Petera Lorreho). Scéna v Albert Hall je v nové verzi stokrát lepší.

Náhodou to není špatný snímek. Musím pochválit pohybující se kameru, k tomu film nabízí plejádu slavných herců (třeba Ferbaska nebo pan Marvan zde mají jen malé role). Titulní píseň z hlavy jen tak nedostanete. Takovouhle slavínštinu si nechám líbit. Zajímavé jsou osudy Hany Bělské (později emigrovala a zahrála si třeba v akčňáku "Přání smrti 3") a Karla Hradiláka, který rovněž zamířil do Hollywoodu.

Naprosto nádherná a hřejivá komedie se skvělým scénářem a úžasnými herci. Naši filmaři se za třicet let "svobody" na nic podobného nezmohli, o to více si vážím starších filmů, kde pojmy jako lidskost nejsou sprosté slovo.

Kvalitní práce - dobrý námět, krásné ženy a slečny (Kabátová, Romanová, Smejkalová), neodolatelní svůdci (Pivec a také Nezval). Film má v sobě ještě duši prvorepublikových romancí, ale přece jen se již nacházíme v době Protektorátu (což uživatel "Tosim" ani nepostřehl...), takže elegance zde vítězí nad naivním kýčem. K tomu přidejte krásnou píseň a máte z toho velmi povedený snímek nejen pro pamětníky.