Rattlehead

Zábavná výuka dějepisu a zároveň šestihodinový filmový monument. Scény s tanky či ohromným množstvím statistů jsou úchvatné, nechybí letecké záběry kamery, v tomto směru je to výborné dílo. Jestli mohu něco zkritizovat, tak hlavně přílišnou dokumentárnost, je to zkrátka trochu suché, než aby to divákem opravdu pohnulo. Jednoznačně se jedná spíše o dokument než o film, který hraje na city. Doporučuji zkouknout na čtyři díly (viz "ulož.to"), na CS filmu nyní běželo ve dvou tříhodinových blocích, to už je opravdu pořádná pálka.

Hezký snímeček s dobrými nápady. Jeden z nejnovějších na rozsáhlém trojdisku "Český animovaný film 1925-1945". Trvalo mi bratru dlouhé dva roky, než jsem to celé postupně pomalu zkouknul. Zase jsem o něco vzdělanější, toto DVD považuji za jedno z nejhodnotnějších z celé mé bohaté sbírky.

Hrubě nedoceněný snímek. Velké sólo pro úžasnou mámu paní Nedošinskou, zdatně jí sekunduje Theodor Pištěk, tentokrát ne jako manžel, ale jako strejda všech ubytovaných študáků. Lidskost tohoto filmu mi trochu připomněla americký snímek "Život je krásný" režiséra Capry, především jak všichni shánějí peníze pro svého kamaráda, to je moc hezké. Jestli se to někomu zdá naivní, jeho problém, cynik podobné filmy nikdy nepochopí. Že je dnes cynická většina národa, za to může třicet let vlády úchylného a nemocného "neumění", které sem dorazilo zpoza velké louže...

Opravdu výborný film. V první polovině sledujeme studenty v jejich "běžném" životě a v jejich rodinách. Někdo tu nadává, že tato část je nudná, ale i ta má svůj smysl. Druhá půlka je strhující - povolávací rozkaz, krátký pobyt v kasárnách a pak bránění mostu. Válečné nadšení se mění v nudu a pak v hrůzu. Lahůdka mezi válečnými snímky.

Zdaleka ne tak špatné. Linda Blairová nám vyrostla do krásy a herecké obsazení je ještě hvězdnější než u jedničky. Hudbu složil Ennio Morricone, takže předpoklady více než slibné. Scény s hypnózou či cestování po Africe je celkem fajn, ale atmosféra i scénář je slabší a ten závěr je dost odbytý. Celkem slušný průměr.

Výborný horor s atmosférou, která se dá krájet. Jeden ze snímků, který posunul hranice toho, co se smí ukázat v kině (vznikl pouhý rok po "Hlubokém hrdlu" či "Posledním tangu v Paříži" a rok před "Emmanuellou", abych vzpomněl některá další problematická díla). Jak tento film vyložit? Je to pouhý horor, nebo ukázka toho, že před zlými silami (třeba užíváním drog mládeží) se lze chránit křesťanskou vírou (dobrou rodinnou výchovou)? Kdo ví, každopádně se jedná o naprosto zásadní dílo svého žánru, kde jakékoliv jiné hodnocení než maximální je nedostatečné. P. S. Skvělý hudební motiv a herecké osobnosti jako Max von Sydow či Lee J. Cobb jsou třešničkou na tomto velmi chutném dortu.

Film měl úspěchy v zahraničí, ale já osobně ho mezi české pětihvězdičkové klasiky přece jen neřadím. Možná je to tím, že westerny obecně moc nemusím. Po letech vzpomínal Karel Fiala, jak se film prý líbil slavnému režisérovi Kazanovi. Ten se napřed smál, jak mohou Čechoslováci natáčet parodii na kovbojky, když nikdy žádnou kovbojku ani nenatočili. Pak byl ale příjemně překvapen. Zároveň ale pan Fiala říkal, že režisér Kazan natočil padesát westernů, což je očividný nesmysl, tak je otázka, nakolik mu můžeme věřit...

Ono se na to překvapivě docela dá i koukat, přestože se tu vlastně nic neděje. Ale je to prostě úchylný a nemocný film, a nikdo mi nenamluví, že je to snad nějaké zrcadlo nemilosrdně nastavené nemocné západní společnosti. Je-li společnost zkažená, má ji umění napravovat krásou, a ne plodit takové sračky. "Velká žranice" možná nějakou myšlenku měla, ale tady ji prostě postrádám. Potěší akorát krásná Ornella Mutiová.

V těžké konkurenci Burianových veseloher je tato odsouzena být mezi těmi méně výraznými a méně populárními, ale pozor - pořád je to solidní snímek se zajímavými filmovými postupy a povedenými scénkami. Kdybych měl vybrat trojici nejslabších Burianovek, vyberu asi "Slepice a kostelník", "Dvanáct křesel" a "Muž v povětří".

"Život by byl snesitelný, nebýt rozkoší." Je právě absence rozkoše to, co nudí milánskou smetánku? Hlavní mužská postava je citově vyprahlá (nepohne s ním ani umírající přítel, ani  milostný atak mladé dívky, nepoznává vlastní dopisy psané své ženě). Ženská hrdinka je přece jen citlivější (nesnese pohled na peroucí se mladíky, baví ji vystřelované rachejtle), ale právě ona přiznává, že svého muže již nemiluje. Nechce mu být ale ani nevěrná. Jejich vztah se zdá být prázdný, o tom je vlastně kompletní Antonioniho tetralogie. Těžko soudit, který ze snímků této série mám nejraději, kdysi to asi byla právě "Noc", teď už si tím nejsem tak jistý. Co na tom záleží... R. I. P. Monica