Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (5 402)

plakát

Fauda - Episode 8 (2020) (epizoda) 

Spoilery! První polovina trošku ukecaná, skoro by se až chtělo napsat nudná. Ta druhá byla ovšem znovu naprosto nervy drásající a bezchybná. Jen mě trošku překvapilo, že Arabáči odstranili kolaboranta velmi jemným způsobem, čekal jsem minimálně sérii mučení a poprav jeho vlastní rodiny před jeho zrakem, tak to mě trošku zklamalo. Jinak parádní závěr s mnoha šílenými momenty a vítanými zvraty. [85 %]

plakát

Shang-Chi a legenda o deseti prstenech (2021) 

Spoilery! Nikdy bych si byl býval nepomyslil, že právě tato Marvelovka s odpudivým názvem bude vůbec tou nejlepší v posledních letech, a to z velice prostého důvodu - snad vůbec poprvé je trošku jiná. Čínské zasazení i všelijaké kung-fu píčoviny byly opravdu příjemným zpestřením. Akce se mi líbila a bavila mě - především autobus a lešení bylo choreograficky zajímavé. Naopak závěr s kostrbatými digi draky si mohli odpustit. Jak se žluťáci drželi draků a projížděli se na nich - to působilo velmi lacině. Stejně tak bych uvítal, kdyby tvůrci Shang-Chimu napsali podstatně lepšího sidekicka, a to jakéhokoli, kterého by člověk neměl chuť brutálně umučit k smrti, jako právě tuhle debilní, totálně hnusnou, nekonečně otravnou a absolutně nevtipnou rákosničku. V tomto ohledu to nemohlo být horší a velmi mi to kazilo dojem. [66 %]

plakát

Fauda - Episode 7 (2020) (epizoda) 

Spoilery! Vskutku vynikající epizoda. Zatím rozhodně bezkonkurenčně nejlepší. V podstatě celá stopáž byla napěchována neustále se stupňujícím napětím a v rámci vymezené stopáže nezbyl čas dokonce ani na smilnění obřezaných. Vše pak vyvrcholilo velmi napínavým a pro mě velmi nečekaným pokusem o útěk v závěru. Znovu samozřejmě nechyběly scénáristické berličky v podobě toho, že dva nejdůležitější Židy v celém pásmu Gazy hlídá jediný Arabáč a toho když obejdou, tak mají únikovou cestu zcela volnou. Do určité míry mi toto však vykompenzovali velmi nečekaným závěrem, když už vše pomalu nasvědčovalo tomu, že žádní další Židé už během této série nepřijdou k úhoně. [88 %]

plakát

Fauda - Episode 6 (2020) (epizoda) 

Takové ukecané ticho před bouří. Tato epizoda měla za cíl navnadit na následující operaci v pásmu Gazy, což se jí povedlo. Tentokrát bylo akce skromně, ale alespoň se to takřka obešlo bez hollywoodských záchran v posledních vteřinách, které mi do tohoto seriálu krajně nepasují. A asi bych se obešel bez všelijakých romantických mnohoúhelníků, když je zde stejně žádná Židovka neukázala. Jinak to nebylo marné a těším se na teprve druhou polovinu série. [70 %]

plakát

Euforie - Chovat se jako táta (2019) (epizoda) 

Po nepřesvědčivém pilotu přichází podstatně zajímavější epizoda. Doposud jsem si k žádné postavě nestihl vytvořit jakýkoli vztah - stále mě všechny postavy serou a bezkonkurenčně nejvíce mě sere právě ubrečená hlavní hrdinka a její blonďatá známost neidentifikovatelného pohlaví. Po audiovizuální stránce to ovšem byl znovu galakoncert, kterému se dá horko těžko cokoli vytýkat. Především samotný úvod byl znovu dokonalý. Tentokrát se však dalo docela dívat i na ten děj, když tam zrovna negřice nebrečela a netopila se v depresi. Hlavně scénka s dealerem měla ty správné koule. [77 %]

plakát

Past na turisty (1979) odpad!

Tohle byla spíše past na diváky než na turisty. Narazit dnes na kvalitní horor začíná být pomalu obtížnější, než narazit na kvalitní ženu. Zato těch sračkoidních hororů je více než Úkáček nazvaných samaritánem Fialkou v Česku. Tohle byla ovšem obzvlášť ultimátní píčovina. Zde se náš režisér pokoušel děsit otevíráním skříně, lítáním předmětů bez jakéhokoli vysvětlení a padáním figurín. K tomu všemu si zařaďte tisíckrát otřepanou zápletku a o dokonalou nudu je postaráno. Nudná a extrémně neděsivá píčovina. [5 %]

plakát

Bzučení hmyzu: zápisky mumie (2009) 

Modlím se, aby podobný nápad, jako hlavní hrdina tohoto skutečností inspirovaného filmu dostal takový Marian Jurečka či Ondřej Kolář (ten zrzoun z Topky, nikoli brankář Slavie a nabíječ Tvrdíkovy dcery v jednom) a prokázal tak českému národu tu vůbec největší službu. Žilo by se v naší zemi zase mnohem lépe a tato smrt by zásadně zvýšila průměrné IQ minimálně směšné Fialovy vlády. Opravdu psycho film, který jednak není pro každého a potenciální divák by s ním měl být velmi opatrný, zejména pak ta část diváctva, které se někdy prohnaly hlavou myšlenky na sebevraždu. Téma mnohonásobně silnější a depresivnější, než samotné zpracování. Na tomto snímku je nejděsivější, když si zkusíte tu situaci představit - tedy, že už vás život v této zdeformované, zkorumpované a odporné civilizaci nebaví a rozhodnete se jej ukončit takhle drastickým způsobem, že si lehnete do provizorního přístřešku v lese a rozhodnete se zemřít hladem. Je to trošku něco jiného, než když skočíte pod vlak a v ten moment nemůžete vzít své rozhodnutí zpět. V lese budete ležet jen se svými myšlenkami minimálně měsíc a máte dost času, dokud vám vaše síla a energie dovoluje své rozhodnutí přehodnotit. Člověk musí být opravdu skálopevně odhodlaný zemřít, aby se mu to tímto způsobem podařilo. Opravdu psycho. A záznamy v deníky byly nesmírně zajímavé, ať už z diváckého či třeba medicínského pohledu. Hlavní hrdina velmi trefně zaznamenával jednak co se děje s jeho tělem a jednak, co se mu honí hlavou. Naopak bych vytkl surrealistické ztvárnění atmosféry, plné náhodných záběrů, které měly neuvěřitelně uspávací tendenci a kazily mi celkový dojem. Každopádně, ve mne zůstal velmi silný a velmi vtahující zážitek a podobný snímek se bude dostávat z hlavy minimálně dlouhé roky. Nesmírně originální a vtahující dílo. [83 %]

plakát

Kafarnaum (2018) 

Poměrně nenápadný, o to víc syrový a drsný film z nehezkého prostředí slumů v Libanonu. Jako Češi máme velké štěstí, že máme tu čest ze svých daní nedobrovolně financovat Fialovu neziskovku, která bojuje za smíření v Barmě, či za práva barmských žen. Je jen otázkou času, kdy budeme z našich daní dotovat boj proti chudobě v Libanonu, kde se má o tamní obyvatelstvo starat výhradně tamní vláda. A bohužel to není jen příběh Libanonu, kde ve slumech živoří spousty lidí, kterým by mělo být jakýmkoli způsobem zakázáno přivádět do tohoto nelidského světa další potomky, kteří jsou již samotným porodem odsouzené k boji o holé přežití a jejich nejlepší vyhlídky končí někde u čichání lepidla. Opravdu krajně nepříjemný film, kde jako divák 2 hodiny sledujete trpění dětí. Rozhodně bych něco podobného v budoucnu nechtěl vidět znovu. Těžko se to hodnotí. Filmové kvality jsou zde nezpochybnitelné. Od dětských rolí po ty dospělé. Ale vzhledem k tématu, kde sledujete opravdu krajně stereotypní utrpení dětí. Co se týče emocí, tak jsem během sledování pociťoval zhnusení a vztek, jak se vůbec tohle může kdekoli ve světě dít. Od podobných filmů si dám velmi dlouhou pauzu. [77 %]

plakát

Jan Werich: Když už člověk jednou je… (2021) 

Moc hezký a velmi osobní portrét snad největšího českého filosofa. Po dokumentární stránce vskutku mimořádně dobře odvedená práce a těžko se tomuto dokumentu cokoli vytýká. Moudra pana Wericha bych dokázal poslouchat neustále a čas od času tak také činím. Člověk nabere občas pocit, že Jan Werich má odpovědi i na ty nejzapeklitější otázky a dokáže je zodpovídat s takovou lidskostí a přirozeností, že se v mu v této disciplíně horko těžko hledá přemožitele. Nedoporučuji tento dokument rozdívat v nočních hodinách, jinak vám hrozí také necelé dvě hodinky spánku. Na pozadí dnešních událostí budete tento dokument vnímat ještě intenzivněji než v dobách míru. Fialova vláda bohužel chytá více a více totalitních manýrů a svět začíná připomínat Orwellovu knihu 1984. Při zakládání nesmyslných ministerstev, aby se nikdo necítil ochuzený o korýtka, scházelo k dokonalosti založit snad už jenom Ministerstvo pravdy. Proti dezinformacím se v každém demokratickém režimu musí bojovat informacemi, nikoli omezováním a cenzurou jako za protektorátu či během komunistické vlády. Wericha na Fialovu totalitní vládu. [86 %]

plakát

Duše (2020) 

Animákům nefandím skoro stejně jako zločinecké a gaunerské Fialově vládě. Jazz taky nemám dvakrát v lásce, ale pořád lepší než poslouchat Fialu, kterak vysílá signály. Tomuto animáku se však docela hezky podařilo spojit příjemný příběh s velmi dobrým hudebním podkresem. Moc se mi líbila i animace (zejména hudební nástroje), avšak pouze animace světa lidí, nikoli světa duší. Příběh má ve finále velmi hezkou myšlenku, ale kráčí k ní zbytečně klikatou cestou plnou nevydařeních vtípků a nudných pasáží, kdy mě kupříkladu nebavila kompletně celá pasáž odehrávající se ve světě duší a bohužel dostala hodně prostoru. Zcela jsem zde postrádal také humor. I přes zmíněné nedostatky se však jedná o jeden z těch lepších animáků, které jsem doposud viděl. [74 %]