Frajer42

Režisér David Dobkin a oba autoři scénářů by se měli na své řemeslo vysrat a jít dělat něco, v čem jim bylo naděleno více talentu. Dobkin a Dubuque jsou nevyvratitelní kokotové, ale u Nicka Schenka se cítím mírně překvapen, neboť má na svědomí úžasné Gran Torino, které evidentně někdo opsal, protože nemá na svědomí nic dalšího - povedeného. Celý tento paskvil se motá okolo vztahu otce a syna. Otec je dobrosrdečný borec - soudce. Syn je úspěšný právník - hajzl, které ze všeho nejvíc touží po otcově uznání. Všechny ostatní postavy jsou jednoznačně navíc, film ruší a dělají ho ještě méně snesitelnějším. Schválně si mimo hru tipněte, jestli se Iron Manovi nakonec uznání dostane. Ano, máte pravdu. Stejný koncept už tu byl minimálně tisíckrát a ve většině případů snad i za něco stál. Tohle je více než 2 hodinová reklama na nudu a uspávání diváků, která za něco stojí opravdu jen kratičkými místy. Absolutně se snímku nepodařilo jakkoli mě vtáhnout do děje. Je to neuvěřitelně povrchní a tuctová hovadina. V podstatě nemám co pochválit. Z mé strany čistý odpad, který nikdy neměl spatřit světlo filmového světa.

Šetřit hvězdičkami se nechystám. Tři divoké historky se mi opravdu velmi líbily. Hned ta první s letadýlkem, taškařice s Audinou a dalším autem, ať už to bylo cokoli a závěrečná psycho svatba. Zbytek ale také nebyl vyloženě průser. K dokonalosti tomu přeci jen něco malinko chybělo. Hlavně bych přivítal o nějaký ten stupínek vyšší míru černého humoru. Příjemně se mi s vysokou mírou škodolibosti v krvi sledovalo narůstající napětí uvnitř hlavních postav, ale příliš mě neuspokojil jejich emoční výbuch, který dle mého úsudku nebyl přímo úměrný situaci. Věřím, že je v lidské povaze ztratit kontrolu nad svým jednáním mnohem více. Tím chci především říct, že jsem se skoro vůbec nesmál, což mě mrzí. Na dvě hodinky si film udržuje svižné tempíčko a povídky baví. Jen by opravdu mohly bavit mnohem víc. Zkrátka taková příjemná sonda do životů běžného obyvatelstva naštvaného na celý svět. Myslím, že si film získal diváckou úspěšnost z toho důvodu, že se v těchto povídkách každý najde. Snad každý někdy zažil zkurvený den, kdy by bylo ideálním řešením zazdít se v jeskyni a čekat, protože na co člověk sáhne, to se posere. Snad každý byl někdy enormně nasraný a ztratil veškerou zodpovědnost za svoje jednání. Dokonce i borec, jako jsem já. Když jsem býval mladší a chytřejší.

Už jen matně si vzpomínám na sérii první, která se mi líbila. Druhou sérii si pamatuji více, protože to byla absolutní šílenost. Bohužel v silně negativním smyslu. Vůbec se mi nelíbila a přežil jsem ji tak nějak ze setrvačnosti. Setrvačnost nabrala takovou intenzitu, že jsem vletěl i na pár dílů série třetí, která mě definitivně utvrdila v přesvědčení, že se jedná o nehoráznou sračku. Na seriálu shledávám úplně nejzajímavější fakt, že mě absolutně srali veškeří hlavní hrdinové v čele s neuvěřitelně blbou a otravnou hlavní krávou s neexistujícím jménem. Naopak vedlejší hrdinové jsou poměrně zajímaví, dobře se mi na ně koukalo a ty 2 série jsem přežil ve zdraví prakticky díky nim. Tohle u seriálů nebývá zcela obvyklé. Dále se celkem vymyká standardům frekvence páření. Páří se tu opravdu kdekdo s kdekým kdekoli a kdykoli. Na své si pravděpodobně v tomto ohledu přijdou všichni perverzně naladění devianti. Trošku se stydím, že mě první série poměrně oslovila. Obvykle, pokud dokoukám u nějakého seriálu jednu sérii, tak ho dokoukám celý. Tento je ovšem i tomto ohledu obrovská výjimka. S narůstajícím počtem dílů v mých očích narůstala i míra nesnesitelnosti. Mým dobrým zvykem je dát seriálu, který vzhledem k jeho debilitě nedokoukám čistý odpad. Tady se mi ovšem první série z nějakého záhadného důvodu zamlouvala, takže tu jednu blbou a hnusnou hvězdu nechám.

Zajímavé historky z dob normalizace. Kdo tuto dobu nezažil stejně jako já, může si ji pouze představovat a jeho představa bude od skutečnosti zřejmě poměrně daleko. Kdysi jsem četl pár stránek z Magorových labutích písní a docela dost se mi to zamlouvalo, chtěl jsem se tedy kouknout na prostředí, v jakém byly básně napsány. Pokud vám o dané době povídají samotní aktéři, tak je to určitě člověku bližší, než si o tom přečíst na wikipedii. Dokument pojednává o Ivanovi, jakožto o člověku. Magor bez jakéhokoli sporu byl. Ve stádiu maximální opilosti konal spontánně věci, nad kterými se i běžnému opilci začíná rozum pozastavovat. Zřejmě není úplně běžné jít doprostřed obýváku kopat poklad, či si rozdělat ve dřevěné stodole několika metrový "ohýnek". To k němu prostě dle vyprávění pamětníků patřilo a brali ho takového jaký byl. Na straně druhé ze za opileckým magorem ukrýval i inteligentní člověk, který měl co říct a především se nebál to říct. Jednal opravdu impulzivně a spontánně a tohohle si na něm cením. Podobné dokumenty rozhodně neshledávám zbytečnými. Líbilo se mi to. Dozvěděl jsem se hromadu zajímavostí a i jsem se slušně pobavil. Slabé 4 *.

Nenasmál jsem se tak, jak bych rád. Nenasmál jsem se prakticky vůbec, ale jako celek se mi na snímku cosi líbilo. Dýchá to dobovou atmosférou, je to hravé, je to zajímavé a hlavně je to netradiční. Takový příjemný závan větříku mezi mainstream amerického stereotypu. Obzvlášť bych rád vyzdvihl výbornou roli Ralpha Fiennese a velmi hravou hudbu Alexandra Desplata, která celou stopáž dodávala snímku takový zvláštní nádech. Líbilo se mi to. Především po umělecké stránce.

Film si troufám rozseknout zhruba v polovině na dvě části, které jsou diametrálně odlišné. Zatímco první část je skvělá, nikoli co se týče obsahu, ale co se týče emocí, které obsah vyvolával. Tak během druhé části jsem nudou málem pošel. První část pojednává o období, kdy je hlavní hrdinka asi 7 letá dívka. K vidění je kupříkladu její únos a poté především její pobyt u "strýčka" v "pěstounské péči", kterého živí pedofilie ostatních lidí. Raději ještě jednou zdůrazním uvozovky, protože si Morien ráda vymýšlí, a tak jsou zcela nezbytné. Tahle část je emotivní jako prase. Mnohokrát se mi ze záběrů proháněly zimomriavky po rukou. Úplně se mi nepozdával ten cirka desetiletý skok dějem. Jakmile slečna zestárne, tak je to o ničem. Stručně řečeno. "Co se v mládí naučíš, ve stáří, jak když najdeš." Není tedy nijak překvapivé, že se po návratu od "hodného strýčka" bude živit tím jediným, co ji tohle "příjemně strávené" dětství naučilo. Tuhle část už každý někde viděl, tudíž ho nic nemůže tolik šokovat a překvapovat. Místy se tedy do děje vkrádá odporná nuda. Zlepší se to až v závěru, kdy se slečna prostitutka vydá kontaktovat rodiče, které považovala za mrtvé. Následuje maximálně 10 minutový pokus o návrat do běžného života, který se brzy ukáže nemožným, protože se hlavní hrdince při pohledu na svého malého bratříčka a sestřičku vybavují nepěkné vzpomínky na "strýčka", který ji kupříkladu asi v 8 letech ve vaně zbavil dětství. Velmi silné téma. Celkově to nebudu s hodnocením, z výše popsaných důvodů, přehánět. Pěkné 3 *.

Quo vadis, světe? V našich skromných poměrech pokradli skleněné lvy cigáni a za Atlantikem zlaté Oscárky zase gringové. Kam se poděl tolik let budovaný rasismus a geneticky zabudovaná xenofobie? S barvou pleti vítězů a vítězek nemám žádný problém. Tedy tohle se týká pouze těch gringů. Stejně tak nemám problém ani s vítězi, jako takovými. Tedy s jednou brutální výjimkou, a to rovnou v kategorii nejcennější. Může mi někdo, kdo si nepíchá do žíly seškrabanou omítku a nepije ředidlo, vysvětlit, jak tak nehorázná πčovina mohla vyhrát?! Už na profilu té ptákoviny jsem předesílal, že akademickou porotu mohou tvořit klidně i čůráci, takže je nutné počítat s nejhorším možným scénářem. Bum, ono se to opravdu naplnilo. Večer, jako takový to byl pěkný. Viděl jsem tedy cirka jeho druhou část, protože jsem samozřejmě na tak trapnou událost ráčil zapomenout a vzpomněl jsem si čistě náhodou. Naštěstí to ten Gaylord z toho ultra debilního seriálu pořádně natahoval, takže mi nic podstatného neuniklo. Z celého srdce tedy děkuji pánům akademikům, že ocenili to trapné klokaní hovno a znepříjemnili mi několik nadcházejících dní, které budu muset věnovat kompletní psychické regeneraci.

Neuvěřitelně nudná sračka o perverzní bohaté rodince. Matka se ráda kurví, a tak naučí kurvení se i svého mentálně postiženého synáčka. Tudíž se kurví dva. Sem tam diváka vytrhne ze stereotypu nějaká ta scénka, kde si třeba vzájemně olížou zbytek stolice z prdelního vývodu, či se skalpelem mírně pořežou. Teď nemluvím o dvojici matka se synem, ale o dvojicích syn s nějakou děvkou. Zlatý hřeb filmu na diváka čeká až v závěru, kdy konečně dojde k, celý snímek předesílanému, incestu, který se ovšem odehrává v tak černé tmě, že si člověk chvilkami připadá, jak v okupované vesničce někde v Kongu. Tohle člověka jistě 2x nepotěší, takže kdo nedisponuje enormně vysokou představivostí, ten bude mít z té závěrečné scénky ještě větší hovno, než z celého nezáživného zbytku. Byl jsem odvážný a koukl na něco nového. Byla to kokotina. Vícekrát to neudělám. S filmy tohoto žánru už si nepřeji mít nic společného.

No, co dodat. Když jsem v roce 2012 viděl pořad Český lev 2011, který uváděla moje nejoblíbenější tmavá zpěvačka a bohužel i občasná moderátorka Lucka Bílá, tak bych v tu dobu dal ruku do ohně za to, že horší už to opravdu být nemohlo. Dnes bych byl býval o ruku přišel, protože další Lucce, tentokrát Výborné, která bohužel nedostála svého příjmení, se podařilo posunout laťku debilismu a trapnosti na minimálně stejný level, ale asi bych řekl, že i o malý kousek výš. Kvalita, v tomto případě nekvalita, moderátora/moderátorky v mých očích jednoznačně nejintenzivněji udává kvalitu celého filmového večera. Myslím, že dnes by ji Lucka Bílá hravě zmačkala a strčila do kapsy. Úplně vidím, jak by se slzičkami v očích předala těch pár kusů skla všem těm cigánům, kteří je po pořadu stejně vyhodí, protože na nich není ani zrnko mědi, takže v jejích černých kukadlech nemají ani trošku cenu. Doktoři jsou super lidi a všechny je hrozně moc uznávám a respektuji. Může mi ale někdo vysvětlit, co konkrétně mají společného se světem filmu? Rozhodnutí a nestrannost akademiků bohužel v tuhle chvíli nejsem schopen posoudit, ze všech nominovaných snímků jsem viděl pouze tu debilní Svěrákovu pohádku a ta posbírala ceny pouze za záležitosti, pro které mám pochopení. Snad bych jí navíc přál pouze cenu za pedofilnost, kdyby se byla bývala udělovala. Skoro celý večer Lucka stihla i v požadovaném čase. Přetáhla pouze o nějakých 40 minut. To nestojí ani za řeč. Na tento nesmysl jsem koukal, abych dostal echo na nějaké zajímavé snímky z českých luhů a hájů. Mise splněna, i když cesta byla nepříjemná a enormně nudná. Dokonce jsem jako bonus dostal tip na film kočovního původu. Abych komentář zakončil alespoň trošičku pozitivně, tak se mi líbilo grafické provedení vzpomínky na filmové osobnosti, které se v posledním roce odebraly pod hlínu, či zvolili cestu komínem na čerstvý vzduch.

Z mého pohledu se jednalo o jeden z lepších dílů. Vraždiček pár bylo. Nevraždilo se pouze tou trapnou a malou kudličkou, nýbrž občas přišly na scénu i zajímavé vidle, či netradiční kosa. Do toho všeho všude pobíhá ohořelý doktor Loomis, který si v tomto díle hraje na vrcholového psychologa, takže kromě popálení přidá na svůj seznam zranění i rozpárané bříško. Trošku mi vadila ta ubulená dívka, který prakticky celou stopáž nedělala nic jiného. Vlastně mi vadila hodně. Pevně doufám, že v příštím díle konečně zdechne. Celkově to vidím lepší hvězdu.