+sfinx+

Stále nevidím tu výjimečnost. Předlouhý snímek zobrazující chudáky vězně a zlé bachaře. Celou dobu se nic moc neděje - jestli je to účel a divák se má nudit jako ti chudáci vězni, pak se povedlo. Sice ten úžasně dlouhý "příběh" vyplňují drobné zápletky, takže tou nudou není divák ubit, pouze ukolébán, ale i tak by Zelená míle mohla přednášet, jak vypadá film s pořádným příběhem. Tady se napětí dopuje za pomoci nesmyslných dialogů a absurdních situací ... namísto toho, abych bachařovi řekl, že umím och*at berňák, tak se ho zeptám, jestli věří svojí ženě a nechám se dostrkat na okraj střechy, abych v poslední chvíli vše objasnil a mohl nám všem spadnout ten kámen ze srdce, který jsme tam předtím tak násilně a pracně navalili. Líbily se mi komentáře starého knihovníka a pár dalších úvah, jinak jde o průměrný film. Z hvězd si na zadek nesedám. Freeman byl výborný, to ano, ale cpát kvůli tomu film na první příčky a ignorovat ty zástupy dalších zádumčivých chytrolínů z vězení..?

Výborné pokračování. Hrdinové jsou už sice starší, ale blbost kvete v každém věku. Od prvního vtipu jsem doufal, že se laťka udrží a ona opravdu nespadla. Čekal jsem zábavné pokračování a především doufal v nějaké originální vtipy, obojí dodrženo, takže není proč shazovat..

Komu se tohle může líbit? Hororová atmosféra nulová, pouze jatka, střeva a rodinka vyšinutejch magorů. Příběh se dá utřít na jeden čtvereček hajzlpapíru. Jen další podojení už tak dost špatné série z kategorie: pro devianty.

Přece jen si nechám rezervu pro další pokusy. Líbil se mi příběh a (i když nejsem nějaký znalec) to, jak se film držel předlohy. Vzhledem k tomu co jsem psal mi stačí, že na mne kouklo pár známých míst a ten zbytek mi připadal jako uvěřitelné zpracování oněch bájí. Příběh sám je tedy v pořádku, jen ty postavy a občasné kecy to kazí. Dojem z obrazu byl mnohdy lepší než z těch řečí kolem. Napůl krkolomná mluva, ale přesto příliš daleko od nějakých Homérových veršů. Obrazový zážitek, i na vzdory někdy nevydařeným trikům, tedy převažoval. Odysseus byl takový jaký má hrdina být - dneska, kromě výčtu několika hrdinských rysů, musím být vděčný i za to, že neměl nagelované vlasy a nebylo mu 25 let - nejlépe po celých 10 let putování.. Potom bych vyzdvihl především Kalypso, Penelope i Kirké - byly velmi půvabné a krásně se zhostily rolí. Přesto bych ještě o něco výš postavil Athénu, která byla opravdu výborná.

Velmi chabá verze pravého klenotu z roku 2003. Je mi vcelku jedno, co tu kdo označuje za klasiku. Klasika je pro mne to, co si rád znovu pustím a nepodělám se hned z toho, když v obsazení uvidím Philipeho nebo Lollobrigidu. Jsou směšní, přehrávají, dialogy jsou absolutně nevěrohodné a možná by tu přehnanou přeúžasnou přeumělkovanost docenil Ludva v tom 18. století, ale já si na takový voloviny nepotrpím. Ve zbytku se mi jen na pozadí promítá nový film s Fanfánem, který se žene za svým osudem a po cestě s lehkostí, vtipem a úsměvem překonává překážky. Zatímco tady pouze pajdá náš rádobyhrdina. Klopýtá v soubojích i v milostných dobrodružstvích. O svém příběhu, víře v osud nebo lásce není schopen přesvědčit snad ani sám sebe (viz scénka u rekrutů). A kde jsou další úžasné postavy - prostoduchý Ludvík, který jedním dotazem na špehy překonal veškerý vtip tohoto filmu, kde je plukovník hledající správnou melodii pro své chlapce? Král byl nahrazen perverzním dědkem, plukovník nevýraznou figurkou, stejně jako třeba markýza a princezna. Zkrátka nic, co bych rád viděl znovu a nic, co by se dalo nazvat klenotem.

Výborná lehká komedie, která má jednu nevýhodu - není 60 let stará a jen a pouze proto dnes nemá nálepku "klasika". Kdyby byla k dostání ta verze z roku 1907, měla by zajisté cedulku "klenot" a hodnocení 99%. Tu údajnou klasiku jsem jen ze zvědavosti skouknul. A stále trvám na svém, verze z roku 2003 je zábavnou lehkou komedií, verze z roku 52 je jen nudnou předlohou. Dialogy tady nejsou tak stupidní, souboje jsou zábavnější, postavy jsou úžasné. Když tady Fanfán řekl, že věří ve věštbu od cikánky, tak jsem mu věřil i já, když to řekl božský Žérár, byl mi k smíchu i s tou zaťatou pěstičkou. A ta cikánka nebyla půvabnou nevinnou holkou jako zde, ale trochu přestárlou lhářkou, zralou na facku. Když pak dojde na přepadení, Fanfán si stále drží svůj úsměv a vtip i v souboji a nepromění se ve směšného drsňáka za pomoci ukrutného šklebu a dvojnásobného zrychlení té komedie, kterou tehdy neplánovaně natočili. Jen těch holek se krása vcelku stále drží a tak i ty z roku 52 mohou téměř konkurovat Penelope. Vším ostatním ale nechává tento film svou předlohu daleko za sebou.

Bohužel (až na jednotlivé výjimky) neuznávám písně které se nerýmují, a tak mi na začátku trochu zatrnulo. Ale třeba ta napůl rapující ježibaba opět dodala odvahu do dalších minut a spravila chuť po té bídné pasáži, kde jen spojili univerzální melodii a prozaický text. Jinde to zase zachraňoval přednes (Popelka, která téměř ukroutila hlavu zlé nevlastní sestře při česání). S postupem času přibývalo rýmů i naděje, že vše dobře skončí. A stalo se.

Viděl jsem to hned po fotbale, kdy jsme stěží přehráli Island 2:1 a většinu filmu se mi vtírala myšlenka na úžasné, ale neproměněné šance. Skutečně tady opět zvítězil nápad nad provedením. A to zakončení .. škoda slov. Psychologický film o pomstě a probuzení temné stránky v nás si představuji trochu jinak, než jako pár scén se samomluvou a několik telefonátů, které sice vystihly to nejdůležitější z možných argumentů pro takovéto činy, na druhou stranu tyto argumenty už každý zná a film jich nijak nevyužil. Ta, které se to týká, se k nim v podstatě nevyjádřila a její proměna byla podána a vysvětlena poněkud násilně - aby se divák nažral a koza mohla poslat pár grázlů pod kytky. Film si taky nepotrpí na nějakou propracovanost - je tam jen ta drsná holka s velmi zvláštním ksichtem a pak je tu pár postav - obyčejný detektiv, obyčejní zločinci a to je vše. Nikdo jiný nestojí snad ani za zmínku. A kromě jedné oběti a detektiva se nikoho příběh ani nedotýká. Je to jen honba za pomstou - ale oproti kupříkladu 'Plivu na váš hrob' tady chybí akce, atmosféra, hněv, zoufalství a koneckonců všechno, co mám na takovýchto filmech rád.

A jsou tu zase ufouni, tentokrát s cílem vosouložit lidskou rasu. A jen díky tomu a díky té půvabné naklonované mimozemské playmate jsem to dokoukal. V jiných ohledech je to totiž naprostá blbost.

Strčte si to tam, odkud to pravděpodobně vzešlo a vraťte mi Camelot, ten měl sice taky svoje mouchy, ale alespoň to nebyl výhradně romantický seriál pro puberťáky.