flanker.27

A mohlo by to být i za víc, kdyby ovšem Zemeckisovi nevnutili disneyáci pár povinných taškařic pro celou rodinu, které z celého filmu trčí jak pěst na oko. Přitom scéna se stínem je až krásně hororová a celé to má v sobě Dickense víc než většina hraných adaptací. Jen škoda, že jsem to viděl až po vánocích.

Škoda, že není celý film jako závěrečná půlhodina. Předcházející tři čtvrtiny filmu nejsou sice nijak špatné, ale mnoho revolučního po filmařské ani obsahové stránce se zde nekoná. Především se mnoho člověk nedozví o charakteru pána z triček, příčiny a průběh revoluce jsou jen tak nahozené, hodně se schůzuje a diskutuje (až jsem si vzpoměl na Sovákovu větu ze Světáků: Vy ste samá revoluce, a když padne facka tak ste hysterický). Celému tomu revolučnímu zápasu chybí šťáva, až na docela dynamickou poslední půlhodinu bojů v Santa Clara. Vypadá to jako že dělat revoluci je taková idylka. Film na mě celkově na autorskej počin působil jako udělanej s překvapivě malým zapálením pro věc (filmu, zapálení pro věc revoluce tu neřeším). Zůstává bohužel trochu mezi dokumentem a filmem, přičemž ani jedno není úplně ono. Co se týče herců, i když Del Toro byl dobrý, nejvíc mě na plátně přesvědčil Demián Bichir coby Fidel. Dokonale odkoukaná gestikulace během řeči. Celkem vzato jsem si ten film představoval víc jako třeba Baader Meinof Komplex říznutej americkým remakem Mzdy strachu. P. S. Co se týče možných obav o mravní výchovu mládeže. DVD jsem náhodou zahlédl v trafice v metru, tak jsem si řekl zkusme to za 99 KáČé. S trafikantem tam stála nějaká holka, cca 20 a když viděla co si kupuju ptala se: To je něco válečnýho? El Che jí vůbec nic neříkalo. Nebojme se tedy soudruzi kapitalisté, tohle zjevně zažehnutím revoluce nehrozí.

Není to výjimečné. Není to špatné. Je to docela dobré.

K Zasl(r)aný poště jsem ještě nedospěl, po pravdě jsem zatím skončil Pravdou. Nemůžu teda srovnávat s konkrétní knížkou, jenom se sérií jako takovou. Jak dopadlo oživení místa, kde kdysi vyhodili odpaky a nazvali je Ankh-Morpork? Dickensovskou stylizaci jsem upřímně nečekal, dosud jsem si to představoval spíš středověce. Takže jeden muž jeden hlas Vetinari coby anglický gentleman mi tak úplně nešmakoval (nic proti Charlesi Danceovi). Na druhou stranu Sacharóza Rezámková nebo Adoráta Srdénková mají díky tomu pěkné a rajcovní kostýmy. Co však dopadlo tragicky je Hlídka. Chudák Angua, kterou jsem si představoval jako šmrncovní děvčicu, co by si ale v případě potřeby dala k snídani jistou Lisbeth i s celou redakcí Milénia. Tady vypadá jako unylá emo fanynka Avril Lavigne po tejdenním flámu. Naštěstí není v záběru moc často a já netrpěl. Ani Vzoromil Výsměšek nějak nezapadal do mých představ vysokého štíhlého důstojného mága, co se nebojí akčně sportovat místo cvičení magie, přitom ovšem nemá problém proměnit vůdce lupičů v rajské jablko, zatímco tady je to takový Dědeček Hříbeček. A ŽÁDNÝ SMRŤ. Naštěstí přes to všechno si adaptace zachovala slušné množství pratchettovského humoru a nadsázky a kvalitní scénář a celé je to příjemná pohádka. Nezbývá než vyjádřit politování, že na (pod)průměrnost jako Harýk Potěr (kterej navíc IMHO Zeměplochu nechutně vykrádá) se vynakládají nekřesťanské peníze, zatímco tahle geniální záležitost musí tak trochu po partyzánsku postupně získávat pozice v tvrdém boji. I za to si zaslouží posunutí do vyšší kategorie.

Jéjej, další nostalgická vzpomínka, co jsem viděl jsem to asi v 15 v televizi s rychlodabingem. Inkvizice, upalování, mlha, temno, světlo svíček, velmi slušná atmosféra, lehké erotično, pěkné holky s pěknými dekolty kousané (většinou) do krku, i na lásku a záchranu krásné dívky tu dojde, prostě co je pro takový film potřeba.

Za výpravu by to sice bylo maximum, ale za naivitu příběhu by to zasloužilo pořádnou ránu dlátem po hlavě. Tolik šťastnejch náhod, neuvěřitelnejch obratů a osudovejch setkání v pravou chvíli na pravém místě snad nemá ani průměrná adaptace knihy Rosamundy Pilcherový. Už u scény odloženýho, sebranýho a nalezenýho dítěte v prvním díle jsem pronesl větu z Pytlákovy schovanky: Copak nemá u sebe něco, podle čeho se poznávají ztracené děti? Některý postavy (Ellen) pak průběhem proplouvají tak, že se vždycky objeví kde je jich potřeba, něco těžce moudrého pronesou a zase kamsi zmizí a ti ostatní, jako třeba úhlavní nepřátelé, jim víceméně zamávají na cestu. Jindy se zase Aliena vydá s miminem z Kingsbridge přímo přes kanál do rozestavěné Notre-Dame, vedena silou nevím čeho, a na spáteční cestě se svým umělcem a jeho dlátem ještě pokecají s jeho rodinou, kterou náhodou potkají a kteří ho samozřejmě bezpečně poznají. A hlavně postavy, od začátku víte, komu se nakonec zadaří a kdo bude padouchem až do (hořkého) konce. Spíš pohádka než historický seriál, a protože je to místy docela sympatická pohádka a přes všechny výhrady jsem viděl všech 8 dílů, by nebylo fér nedat aspoň čestnou půlku.

Následující komentář obsahuje úplný popis filmu, proto by ho neměl nikdo číst. Něco se blíží. Kecáš. Křřřup, prrrráááásk, buch. Tak vy to víte parchanti. Hůůů, rrr, prrrráááásk. Dělejte. Nestihnem to. Stihnem. Prrrrááásk. Musíš rychle. Snažím se. Hůůů, buch. Bééé. Tolik lidí zahyne. Ale my musíme žít. Hůůů, křáááp, bůůům. Necháme je tam. Nenecháme, je to neamerické. Hůůů špluchšplouch. Glogloglo. 5, 4, 3, 2, 1 - zachránil nás.

Nejen že je to třeskutě naivní (americký špión v Německu neumí něměcky, ale nikdo na to nepřijde), ale i třeskutě pitomý. Čarovnější kulky, než ty, kterejma se střílí na hranici do Švýcar, jsem ještě neviděl.

Chudé duchem.

Zkratkovitý až hanba, se scénama sice vykradenejma z jedničky, ale naházenejma do filmu hala bala do počtu, s rutinní akcí a dost amatérskejma hlavníma rekvizitama. Co si namlouvat, film s takovym názvem by měla bejt sonáta pro vesmírné lovce, který tu jsou nakonec, ač v zastoupení čtyř exemplářů, podstatně míň než v původním filmu a prostě nepůsobí jako nezastavitelná monstra, kterými by měli být. Lidská squadra azzura přitom s výjimkou Taktarova a překvapivě Brodyho vypadá, že by si je všechny dal kterýkoliv člen Arnoldova týmu k snídani i botama. Naprosto rutinní záležitost s minimálním vlastním přínosem. Je to sice jasná fandovská záležitost, jenže i fandovskej film AvP: Redemption natočenej za 500 dolarů má lepší atmosféru. Takže pozitivum nakonec je jen to, že je to lepší než oba studiový AvP.