flanker.27

Jasně, že dokument sleduje především mediální obraz věci, ne věc jako takovou (je zajímavý, jak se právě tahle rovina stává čím dál víc svébytnou sama o sobě, skoro víc než samotná podstata věcí, kterých se týká), přesto mi tam chybělo trochu více zasvěceného slova k jádru věci. Případně bych uvítal, kdyby autoři lidi jako Chomsky nebo Postol oslovili přímo. Má to sice působit jako autorský odstup, ale trocha více vlastního vkladu by neškodila. Ale oceňuju, že ten projekt vůbec vzniknul a byl dotaženej do konce. Jo, ještě bych z fleku vyrazil tu krávu z ČT, co se snažila (asi) Tamáše strikně dovést k tomu, že je pod vlivem prachů z Ruska. "A kdo Vám financoval cestu? - Nějak takhle to bylo: "Můžete vyloučit, žer nejste, třeba i nevědomě, nástrojem propagandy z Ruska?" - Jak řikám, jestli si takhle představuje novinařinu, nemá s mikrofonem v ruce co dělat. Otázka samozřejmě je, jestli to bylo z její vůle nebo dostala befehl (silně mi připoměla jinou krávu z ČT, co pro změnu zpovídala Václava Dvořáka, autora Uloupeného Kosova, jejíž první otázka byla "Jak jste mohl natočit tak tendenční film?" - to je nějaký interview?).

Francouzská syrová kriminálka ze zlaté éry. Hraje tam Delon. Podle skutečnosti. Je třeba něco dodávat?

Další ukázka perfektního herectví z archivů Československé státní televize (ne, současná ČT na tom zásluhu nemá).

Zobrazenými událostmi se film od knihy příliš neodchyluje, odlišný je ovšem emocionální dojem. Kniha je opravdu neustálá nepřerušovaná deprese, film příliš zjemňují jímavé tóny a časté flashbacky, díky tomu působí po značnou část stopáže spíš melancholicky. Co se povedlo dokonale je ztvárnění prostředí a výprava. Dobrý film, ale ke knize by sedl dle mého mnohem syrovější přístup.

Vydržet se ženskou může bejt někdy obtížný. Na druhou stranu bez ženskejch je to ještě horší, tak co s tím? Jít se občas naboso vyřádit do parku.

Jo, líbilo se mi to. Po dlouhý době jsem v podobnym filmu nezaznamenal přítomnost osoby, která by mě rozčilovala, lidi jsou sympatický, jednaj v rámci možností celkem logicky, i ta "zlá" armáda je tu docela zlidštěná díky scéně ve stodole, brutalita v přiměřený míře, aby působila reálně a ne samoúčelně, žádný současný genderový klišé, Radha Mitchell je takřka ozdobou. Je znát, že to tvůrce i herce bavilo. Troufám si film označit v rámci žánru v současný době za nejlepší/nejsympatičtější - pro mě lepší než Úsvit mrtvých, 28 dní poté i Rec 2. Zážitek byl podobnej jako u Sirotčince, prostě jsem si pořád říkal "pěkný, ale teď by se mi líbilo, kdyby se stalo tohle" - a bác bylo to tam.

Myslel jsem si, že Planet Earth už dosáhla maxima, ale tohle je minimálně stejná úroveň.

Lze postavit film jen na zvláštní vizuální kompozici záběrů a podmanivé hudbě? Nelze. Film by měl taky něco vyprávět, a ne zrovna to, že se z Rumunska cestuje přes Kaspik.

Tak se kdysi točily historické velkofilmy. Krásný kontrast dobové viktoriánské načančanosti a tvrdé reality. Scéna na zahradní slavnosti, kde všichni mluví vznešeně a představují si vedení války v bílých rukavičkách skvěle vyjadřuje dobovou mentalitu vyšší společnosti, pocit nadřazenosti a neomylnosti. Bitva na konci natočená hezky postaru, se spoustou komparsu, působí mnohem opravdověji než počítačem namnožené armády dneška (I když do Bondarčuka tomu něco chybí). Líbí se mi scéna, kde seržant, který vydává munici, pomalu odšroubovává víka, zatímco vojáci na něj řvou aby přidal. Škoda, že takhle se už dnes netočí.

Zase to mám víc naposlouchané z kazety v nezaměnitelném podání Jiřiny Bohdalové. Brouk Prskavec, Kazbunďák, rak, co jde na Voděnku... Proč už nejsem malej.