Lischai

Nikdy jsem nevěřil, že se budu u českého seriálu smát tak, až mi potečou slzy. Je to skvělý, a tím, že to vzniklo jako hurá projekt během lockdownu ještě lepší.

Nevěděl jsem, co to bude, a na prvních dvacet minut mě ta smršť popkulturních odkazů, rvaček a nahých prsou tak zaskočila, že jsem se vlastně skvěle bavil, protože jsem nechápal nic a netušil, co se děje, a co ještě přijde. Když bylo jasné, že přijdou jen další prsa, rvačky, popkulturní odkazy a zase znovu prsa, tak se to ale nějak vyčerpalo.

Popleten novými díly South Parku jsem čekal víc inteligentní satiry a méně fart jokes. Já nevím, možná kdybych to viděl v 16 letech jako všichni, že by to bylo jiný, ale teď velké meh. Nechápu, jak se někdo plnoletý může smát tomu, že Stan odchází hledat klitoris, opravdu ne. Nejvíc ve filmu sympatizuji s matkami, které nechápou Terrence a Phillipa, stejně jako já nechápu tento exkurz do zastydlé puberty.

Docela to zestárlo, dneska už se cítím nějak podivně koukat na animák, kde muž je hrdinný mačo zázrak a žena sexy femme fatale podvodnice, které ve finále potřebuje zachránit.

Film jede po přímé lince, kdy Judy zpívá, někdy je v poho, jindy není, manažer ji dá pár šancí, když je všechny zvojtí, dojemně zazpívá na rozloučenou a je to. Není to špatné, ale je to tak lehounce po povrchu toho životního osudu, že se o Judy Garland kromě toho, že hodně zpívala, umřela mladá a měla ráda svoje děti, nedozvíme literally nic víc.

Skvělý. Jen mě mrzí, že teda Jon Favreau bezprostředně po natáčení utrpěl vážné poranění bederní páteře, z vší té váhy celé franšízy SW, kterou nyní musí nosit na svých zádech.

Dallas pro tohle tisíciletí. Na začátku jsou všichni dickové, ale postupem seriálu jsou sice pořád dickové, ale na jejich dickovství si zvyknete a máte je rádi. A celé to je to mnohem vtipnější, než jsem čekal. Nějak zvláštně to funguje dohromady. Koukáte se, jak se bohatí lidi navzájem pojebávají a do toho sypou suché fóry a prasárny. Nebyla to pro mě úplně binge záležitost, ale bavil jsem se. EDIT: První sérii se to hledalo, ale druhá a třetí jsou skvělé. Skvělý mix politikaření, nevyřčených rodinných a osobních traumat a humoru. Měním hodnocení na 5* a nemůžu se dočkat další série.

Původně jsem si myslel, že mě film bez nějakého silného narativu nikdy nedostane do kolen, ale tenhle šílený běh hrůzami a smutně krásnou poetikou první války je tak neuvěřitelný, že se tají dech. Neskutečná mizenscéna, každých sto metrů jiný svět, jiná nálada a jiná mikro-situace. Nevíte, co cítit dřív, a všechno to letí dopředu, až je najednou konec a vám buší srdce.

Jako Castlevania, jenom lepší. Od prvního záběru se něco děje, a nepřestane až do konce. Pořád nějaká akce, cool bozi, strašidelní obři, souboje, prostě paráda. A do toho dojemný příběh o otcovství, lásce, nevěře... všechno tam je. Pokud hledáte odpočinkový a přitom našlapaný seriál, tohle je ideál. Nezlepší vám to život, ale rozhodně vám to zlepší listopadové dny v karanténě.

Dvojka Borata má víc inscenovaných scén a méně autentického zděšení Američanů, ale fóry jsou pořád stejně pekelné a přes čáru. Nečekaná je tu taky docela propracovaná linka vztahu otce a dcery, která spíš působí jako z nějaké indie letní komedie pro celou rodinu - ale docela funkčně to lepí dohromady jako klasický film, takže proč ne. Maria Bakalova je skvělá a Cohenovi důstojným parťákem. Je to vlastně takový feel good film pro lidi, co nemají rádi feel good filmy.