Pagliacci

Kromě žánru, velikosti rozpočtu a ztvárnění si poslední dobou víc a víc říkám, že by se filmy měli dělit podle toho, kdy se mají pouštět. Jsou filmy do kina, filmy na večerní, multimediální pařby s kamarády, chvíle s lepšími polovičkami, všichni známe .Ale pak je tu skupina filmů na nedělní odpoledne, kdy člověk vyhledává nenáročnou komedii rodinného typu bez vyložených stupidit. A tohle je ten typ filmu. Herci tu nejsou nijak třeskutě nadaní ale pohodově se na ně dívá, Steve Martin se v pozici utrápeného otce dobráka už tak zabydlel, že hraje s jistotou jako by se točilo u něj v obýváku a lapálie dvanácti rozdílných dětí jsou skromně úsměvné . Z ničeho nevyzařuje snaha být něčím víc, než co je a mě to stačí. A že je to hloupoučká agitka na americký sen? Naštěstí je mi to v neděli ráno(v pelechu) srdečně ukradený.

Perfektní Colin Farell v jednom z nejlepších psychothrillerů co jsem kdy viděl, který kazí pouze neuvěřitelně stupidní scéna kdy se Stuart(?) přesně podle bontonu zpovídá ze svých hříchů a šílený dabink ve kterém odstřelovače mluví pravděpodobně letitý pedofil z povolání. Příběh si drží zběsilé tempo celou dobu a přestože se výprava vztahuje na interiér telefonní budky, atmosféra je hutná a naléhavá čemuž ještě pomáhá Colin ve své vrcholné roli. Nepřehrává, jeho postava působí reálně, reaguje asi tak jak by člověk s tečkou na čele reagoval a otevřený konec je pomyslná třešinka na dortu.

Obrovské překvapení! Čekal jsem americkou variaci Johna Englishe, tudíž spoustu záchodových vtipů s nulovými hereckými výkony, hrdinou debilem a nic moc zábavou. Agent Smart je skoro přesný opak, který se nespokojí se stupidními vtipy, které parodie Bonda provázejí a laťku superagentských komedii nasazuju o hodně víš. Steve Carell je perfektní, hraje minimalisticky a odtažitě což díky kontrastu se skvělými vtipy baví dvakrát tolik a co jsem ocenil nejvíc, byl fakt, že Agent Smart je uvěřitelná postava a ne ubohý patlal jak tomu dost často bývá. Příběh byl do poloviny filmu jen záminkou pro návštěvu pěkných kulis( což nevadilo) v druhé polovině se rozjel a skončil až podivuhodně dobrým akčním dojezdem. Spolu s Hangover nej komedie poslední doby a díky Chucku Norrisovi se vzduchovkou možná i ta nejlepší.

Sice hodnotím od scény s bílým žralokem v obýváku (WTF?) ale ani první polovina filmu v kvalitě Foresta Gumpa by to z té jedné hvězdičky nevytáhla. Uma se zaprodala jak nejvíc to šlo a neumím si představit honorář, který by za vyslovení takových žbleptů stál, natož aby postavila ksicht před kameru. Luke hraje svůj standart což je slabota jako vždy a výsledku nepomáhá ani příběh, který je možná originální ale to byli svého času i pravé neštovice což je jenom o trochu horší než tohle. Vtipné scénky jsou trapné přesně jako v děsném dojáku od trojky výš a celý je to zabaleno do patosu který ve mě nevím proč evokoval (kromě silných depresí a krvácení s očí) vzpomínky na HSM.

Je to o ničem. To je nejčastější reakce na nejnovějšího Pottera kterou slýchám a se kterou nejde jinak než souhlasit. Ano šestý díl toho z univerza paní Rowlingové moc nevyřeší, konec je vyloženě nedomrdlý a vše je bráno jako nájezd na velké finále. Jenomže tohle musel čekat každý, kdo si knížku přečetl neboť trpěla stejným nešvarem. A stejně jako u ní i u filmu jsou mi všechny očividné kazy absolutně ukradené, když jsou totálně přebity DOKONALOU výpravou a ještě lepší atmosférou. Ta se dynamicky proměňuje od teplých barev společenské místnosti nebo Doupěte kde i ten největší brajgl vypadá tak útulně a dýchá svou historii načež je vystřídán chladnou atmoškou na kusu skály o který se lámou vlny otevřeného moře nebo rabujícími smrtijedy v ulicích Londýna. Ani v jedné poloze ale atmosféra nenudí a v nemalé míře ji dotvářejí všechny kouzelné hejblátka jako dráčci opékající kaštany, pohybující se noviny, plakáty a vůbec všechny kouzla tvořící úžasně uvěřitelný svět ve kterém je radost trávit ty dvě tři hodinky, než zas jiný režisér chytne otěže. Herci jsou jako vždy skvělí ale tentokrát je všechny (včetně Lenky...samozřejmě vyjma Hermiony, která se může třeba dloubat v nose a já budu spokojeně vrnět) převyšuje Harry, který hraje perfektně, sebejistě a jako jeho nedávný odpůrce říkám: vůbec nepůsobí jako retard. Celkově je film perfektní rodinnou podívanou která ani chvilku nenudí.

Jsem velký fanda Přátel a nejoblíbenější z nich je Chandler. Tenhle fakt byl asi jediným problémem Numb. Možná kvůli tomu se mi prvních patnáct minut na patře rýsovali slovní obraty typu Perryho zaškatulkování, jeho prokletí jménem Friends a síla Chandlerovy osobnosti soustavně přebíjející tu Perryho. Ale ono ne. Po úvodní čtvrthodince, kdy jsem se sice kochal voiceoverem( na ty si potrpím) ale pořád nějak intuitivně čekal na nějakou hlášku jsem se zžil s Chandlerovou rolí, ve které nehraje vtipálka ale odosobněného, úzkostmi trpícího muže ve středním věku (tedy pořádný kus od bezstarostného gauče v Central Perk) a už jsem si film začal užívat. Perry skutečně hrát umí a i když většinou k tomu potřebuje funny ksichtíky(Jim Carry syndrom) tady je odložil a vystřídal je výrazem životem zbitého člověka, který sice nezastíní třeba takového Nortona s Insomnii ve Fight Clubu ale přesto sedí. Příběh je sice žalostně neoriginální, přesto v některých částech překvapí, baví po celou dobu a kdyby se konec obešel bez jednoho mercedesu, tak bych silně uvažoval o pěti hvězdách. Zakončil bych prosbou směrem k Matthewovi....nežer.

Nejen díky své vyvrženosti z hlavního proudu současných kraťasů je 9 perfektní atmosférická jednohubka.

Ve skromném počtu animáků bez zvířátek se 9 řadí vedle Koralíny na pomyslný vrchol. Na hadrové panenky bojující proti armádám strojů se díky perfektním akčním scénám (zejména sedmička je killer) dívá jedna radost a protože z celkově hodně krátké stopáže vyplňují její velkou část, film útěšně plyne. Co mi ale vadilo, byly sekvence mezi akcemi. Nechci říct, že Shanovi se nedaří svůj zajímavý a atmosférický příběh prodat, chci říct, že celou dobu filmu jsem si říkal, že mi něco uniká. Postupem času jsem se přišel na to, že to je základy vysvětlující začátek, který tu podle mě opravdu chyběl a zejména při prvním setkání 9 s hadrovou partou mě díky tomu film docela mátl. A ani devítkový kraťas mi nijak nepomohl. Áaale... hážu infantilní námitky za hlavu...Byla to pecka a houšť takových.

Pohádkové a temné. Jedna z nejlepších kombinací se zde snoubí s perfektní stop motion animací(aspoň myslím, že jde o ní:)) a tak perfektní stylizací, že ve mě dokonce evokovala vzpomínky na slovutného Čarodějova učně. Příběh je sice méně fantaskní než v komiksu (nevím jestli jde o předlohu nebo dnes tak módní předělávku) přesto je podán tak precizně a poctivě, že těžko hledá konkurenci ať už mezi animáky nebo horory. Atmosféra je tak tísnivá a hutná, finále vygradované a film celkově - perfektní. Radost pohledět.

“* * * * * survivors in search for a home. Called Earth." úvodní věta má v sobě víc epiky a podkladů pro úžasný a strhující příběh než většina soudobých seriálů v celé své délce. A opravdu. Během čtyř řad a nespočtu mini odboček se bez výjimek sympatičtí hrdinové zaplétají do stále zamotanějšího a silnějšího příběhu plného velkých otázek a osudových momentů, které nemají na obrazovkách televize prakticky žádnou konkurenci. V neposlední řadě Gallactice hraje do noty sirový a zemitý přístup díky kterému nejsem nucen dívat se na papundeklové Zakňaktely a domýšlet si 90% efektů podle klepání kamery ale užívat si buď pořádného rozpočtu nebo Zemanovského umu vydolovat z mála sakra moc. K dokonalosti vypilované vesmírné bitvy se tedy neobjevují pouze na konci řady ale jsou proloženy víceméně v každém díle, kde harmonicky ladí s psychologickým dramatem odehrávající se za zastaralými pancíři Battlestar.