honajz2

Proboha, a tohle bylo jako co? S "divnou španělskou vlnou" (jak bych ji zhruba nazval) už jsem se setkal několikrát, ať už v Posvátné duši či v tvorbě Sergia Caballera, ale tohle je z ní rozhodně největší extrém. Zatímco i Caballerova Vzdálenost se dá nějak uchopit, tak tohle je interpretačně natolik volné, že se tam dá najít asi cokoli, klidně i důkazy o mimozemšťanech, pokud budete hodně tvůrčí. Mě tohle nalákalo už jen z toho důvodu, že to je zařazené do publicistického (!!!) žánru a že tu je spousta kladných hodnocení, ale každý komentář je plný neurčitých dojmů. Slíbil jsem si, že ať mi to sedne jakkoli, že tu podrobnější dojmy zanechám, ale teď už ty komentáře chápu, jelikož tohle se opravdu těžko popisuje. Asi takhle - představte si, že Ulricha Seidla napadlo natočit za pár eur remake Blade Runnera, vystříhal z něj několik záběrů, ale do světa poslal verzi složenou jen z těch vyřazených záběrů. Už se mu to ale nechtělo opravovat, tak do toho nacpal pár kameratestů a  nahodilých záběrů z nějakých svých dokumentů, aby to mělo aspoň hodinu, a bum, poslal to oficiálně do světa. No a tohle je Sueñan los androides. Film přeplněný sice hezky zarámovanými, ale na horší kameru natočenými záběry na vysoké paneláky, prázdné byty, holé stěny a naprosto nahodilá místa, záběry lidí ve středním věku a důchodců, kteří tu vůbec nemají žádnou roli a ve zbytku času na cosi jako videoklipy a záběry na něco jako hlavní postavy, o kterých víme kulové, ale prostě se tam objevují a jedna jde po jiných. Má to být sci-fi z roku 2052, ale prostory jsou devadesátkové. O nikom nevíte, jestli je android nebo ne a jestli tu vůbec nějací jsou (i když se to dá se znalostí předlohy nebo Blade Runnera odvodit). A označit to jako publicistické (případně psychologické, pokud to je chyba) je strašně diskutabilní. Hlavně by mě ale zajímalo, jestli to De Sosa myslel vážně, nebo to celé bylo míněné jako vtip, protože některé filmařské nápady tu jsou vyloženě k smíchu. Rozhodně je to ale experiment, jen nevím, čeho přesně. Jde mu jen o svérázně minimalistické podání Dickovy předlohy, nebo to snad bylo experimentování s vyprávěním příběhu skrze vyřazené záběry, ze kterých se má zápletka a vše v ní podstatné odrušit? Nevím. Ani s hodnocením si nevím rady, jak zvláštní to bylo. Musím si to nechat projít hlavou, a pořádně. Rozhodně je to ale něco, na co člověk nikdy nezapomene.

Herdek, viděli jsme všichni stejný film? Já teda hodinu a půl sledoval partu svérázných "lovců", kteří loví takovým způsobem, že pobíhají po lese s flintami, furt chlastají vodku a dostávají se do situací, které asi mají být strašně vtipné, ale drtivá většina z nich je v lepším případě těžce nevtipná a v horším vyloženě trapná. Pousmál jsem se asi dvakrát, zbytek přežil až přetrpět a taky se u toho strašně nudil, jelikož se tam absolutně nic neděje a vlastně by to mohlo skončit po jakékoli scéně a efekt by byl stejný. A jelikož tam jsou tři absurdní scény (z čehož dvě jsou samoúčelné a nikam negradují (což mě naštvalo hlavně u Yettiho - pár vteřin jsem si říkal "Konečně!", ale pak už z toho nic nebylo), takže za něco stojí jen ta se stíhačkou), tak to někteří okamžitě titulují jako neskutečně absurdní komedii. Tak, a teď to zhrnu klidněji. Já sice chápu, co tam má být vtipné, ale nic to nemění na tom, že mi to vtipné vůbec nepřišlo. Asi jsem suchar, že to nedokážu docenit, ale tenhle ruský humor mi byl prostě cizí a zalíbení jsem si v něm rozhodně nenašel. Vlastně ani nechápu, o co tomu šlo - je to lidová zábava? Satira na Rusy? Oslava ruské svérázností? Nebo prostě jenom komedie bez jakýchkoli dalších ambicí? Nevím, prostě to je ve své zemi kult a tady kupodivu taky, byť znatelně menší. Já ho nechápu, druhou šanci mu nikdy nedám a ostatním dílům taky ne. Nesedlo mi to, nebavilo mě to, nudilo mě to, nerozumím tomu, děkuji, viděl jsem, odcházím a ta slabá druhá hvězdička je hodně těsná. Asi jsem mimo já, protože i z mých oblíbených uživatelů z toho jsou skoro všichni relativně nadšení. Slabé 2*

HOROROVÝ VÝBĚR, ZEMĚ Č.18 - IRSKO - SPOILERY Po tom, jak u mě nedopadl jiný irský film (Surovost) jsem si chtěl pro spravení dojmů o jejich kinematografii pustit tenhle. A částečně to tak i dopadlo Skvělá atmosféra, kamera, herecké výkony a dokonce mě i někde, po dlouhé době, potěšilo využití lekaček. Ne sice všech, ale minimálně dvě jsou skutečně nečekané a krásně tu hororovou atmosféru doplňují. Nenudil jsem se ani na moment a celou dobu byl v napětí, jak celý příběh Laury a jejího syna Davida dopadne. A byl jsem i nadšený, dokud se mi nepotvrdila nejhorší obava - a to ta, že to celé skončí co nejpředvídatelnější pointou a že v závěru přijde ten zvrat s policajtem, který byl naprosto jasný už od chvíle, kdy tam s ní zůstal v domě sám, ale tvůrci ho i tak budou považovat za obrovské nečekané překvapení.  Takže je to jen ve finále další z hororů o satanistickém kultu a antikristovi (který si ještě neuvědomuje, že je antikrist, takže to je aspoň trochu zajímavé, ale pořád je to málo). Ono ale není o co hrát už delší dobu, protože to časem upadne do stereotypu, kdy to nemůže dopadnout jinak, než možnostmi "je magor - není magor". Je to strašná škoda, protože vše ostatní funguje a je tu dokonce náběh na něco originálnějšího (zombie kult), jenže takhle to skončilo na půl cesty a potenciál zahodilo v prospěch nevýrazné, ale asi "divácky přijatelnější" pointy. Silné 3*

Tohle je strašně zvláštní film. A má interpretace je asi dost svérázná, ale když už jsem to tak pochopil, tak to tak taky budu brát. Za mě tu pro Fassbindera byl příběh a téma rasismu tím, co ho zajímalo úplně nejmíň a Strach jíst duše je hlavně chytrá polo-parodie jednostranného/černobílého smýšlení o světě, státech a lidech. Samotný příběh je totiž postavený na extrémně černobílých postavách, které jsou buď strašně hodné a tolerantní, nebo ti největší rasisté na světě. Neexistuje tu nikdo mezi a všichni jsou jen jednoduše načrtnuté figurky nosící jeden charakter, ale tak extrémně, že na tom časem začne něco smrdět. Takhle smýšlející postavy prostě nemají žádnou životnost, působí dost uměle a nedá se jim cokoli věřit. Je to jednoduché, až to bolí, ale zároveň se celou dobu zdá, že za tím je schovaný důmyslný druhý plán a ten se taky potvrdí zhruba po hodině filmu, kdy se všichni začnou zničehonic chovat naprosto jinak, vztah ke vztahu "polské Němky" Emmi a Araba Aliho najednou všichni bez problémů tolerují a Emmi s Alim začnou ukazovat i své stinné stránky. Často bez jakékoli pořádné motivace, prostě se to stane a když už tu něco jako motivace je, je to tak prostinké, jako všechny předešlé události. Tkví v tom ale pointa mojí interpretace, jelikož tady se teprve ukáže, že ne každý je takový, jak se zdá a není zde postavy, u které by se po tomhle obratu nedalo říct "ano, ale...". Není to ani o tom, že si k doposud záporně podané postavě vybuduje sympatie nebo že by se z ní rázem stala kladná, ale hlavně o tom, že se nikdo nedá soudit podle jednoho názoru. Ten film proti černobílému pojetí postav bojuje tak vychcaným způsobem, že mě to fascinovalo i mátlo zároveň. Samozřejmě je možné, že jsem úplně mimo a vidím v tom něco, co v tom není, ale stalo se, vidím to tam. A jsem rád, že to tam vidím, protože brát to čistě podle toho jednoduchého příběhu, hodnocení bych dal výrazně nižší. O rasismu to samozřejmě taky je, ale ten druhý plán v tom je převažující a geniálně vystavěný a spolu s ním to mezi řádky rozebírá i německou společnost, následky nacismu, i pohled světa na Německou mentalitu... Jen se to hůř sleduje, resp. hůř se tam vnímají veškeré prvky, atmosféru to má podmanivou. A popravdě i ta scéna v nemocnici mi přišla krapet navíc, asi jen aby ten jednoduchý příběh měl něco jako výraznější konec. 4*

První třetina je naprosto skvělá, těží ze svého nápadu naplno, baví svojí úchylností a typickou japonskou ujetostí, přijde s nejedním dobrým nápadem a klasickým klišé superhrdinských filmů se vyloženě vysmívá do obličeje (a ve scéně, kde se "Kalhotkář" zrodí, obzvlášť). Už jsem se začínal radovat, že jsem konečně našel takovou parodii na superhrdiny, kterou jsem vždycky chtěl vidět, protože tahle se opravdu nezastavovala před ničím. A ona ani nezastavila a stále za mě vede hned po Toxickém mstiteli (a přeceňovaný Kick-Ass v mých očích solidně nakopává do zadku), jen se postupně začne vyčerpávat, vtipné scény hlavně variuje z předchozích, strkání koulí do ksichtu ukáže tak často, že už to dávno působí trapně a i přes pár skvělých nápadů nedokáže udržet nastavenou laťku. A i přes všechny klady nějak nemám potřebu to vidět znova. Parodie je to ale skutečně povedená a na paškál si to bere spoustu prvků, včetně nějaké té nemesis, stupidních motivací, pseudo-poselstvích a osudové lásky, která pak je i přímou součástí závěrečného boje... a její kalhotky zachrání celý svět. A ani na obřího robota se nezapomnělo! Dobrá zábava, pokud vám tenhle úchylný humor není cizí, ale bohužel jen jednorázová. A jsem rád, že to není anime, jelikož tam by té přehnanosti bylo až až, zatímco v hrané podobě se tvůrci museli do jisté míry krotit, ale spíš v podání scén než v nápadech, takže to díky tomu působí docela vyváženě. Silné 3*

Frank běží o život. Teda, ne tak jako Lola, ale utíká pořád, nezastaví se ani ne moment a v tomhle "oboru" dosáhne takového mistrovství, že trvá dlouho, než ho někdo dopadne. Utíká před zákonem, utíká před problémy, utíká před dospělostí, utíká... utíká, protože jinou cestu nezná. Jednoduchá metafora, na které je postavený celý tenhle veskrze oddechový Spielbergův film, dokáže fungovat a bavit celé dvě a půl hodiny, jelikož má neustále co nabízet, ať už zvraty v příběhu, tak i precizní filmařskou stránkou s do detailů dotaženými, opakujícími nebo variujícími se scénami či hereckými koncertem všech herců, přičemž DiCaprio je tady tak skvělý a charismatický, že mě až překvapilo, že je takového herectví schopný. Mimo Prokletý ostrov mě nikdy moc nezaujal a i tam mě až tak nestrhnul, takže jsem rád, že se ho v něčem povedlo až tak ukočírovat. A o to víc, že zrovna Spielbergovi. Za sebe bych byl rád, kdyby to bylo víc dotažené včetně pečlivějšího propracování motivací a charakterů postav, ale funkční a sympatické to je i tak. Se Spielbergovými filmy, které jsou od devadesátých let nahoru, si těžko hledám cestu, ale tohle dopadlo až nečekaně dobře. 4*

Kdyby to byl regulérní revenge akčňák, kde napadnou chlápka nějací chuligáni a on se pak rozhodne pro pomstu, tak bych s tím neměl moc problémů. On ten film dokonce i má takové schéma, ze kterého vybočuje jen tím, že Paul není neporazitelný. Jenže v takovém případě nechápu, proč se to celou dobu snaží hrát na těžké psychologické drama, když to má tuctový a schématický scénář a psychika Paula je zde rozebrána asi tak detailně, jako v Johnu Wickovi. Vše je tu předem nalakované, nemá to čím překvapit, ani to nedokáže podat přesvědčivý obraz traumatu z takového napadení a i když tu jsou možnosti na zlepšení Paulovy situace, scénář na ně kašle a bez vysvětlení je nechává být. Ano, touha po pomstě byla silnější, smiřme s tím, ale v tom případě nechápu, proč se to tváří tak strašně vážně a vyspěle. A když už přijde závěrečná pomsta, přijde s ní i poslední záběr, který mi sebral veškeré naděje, že bych z toho mohl mít aspoň něco trochu silnějšího. SPOILER Proč je proboha nahý? Ho to jako vzrušilo nebo co? Je tam pravděpodobně paralela se scénou s ovcí, ale nad tou jsem nepřemýšlel takhle a nedokážu to ani zpětně. KONEC SPOILERU. Čekal jsem prostě víc, když je to místy natočené docela nezávislým způsobem. Tohle ale je jak libovolné akční béčko s vystříhanými akčními scénami. 2*

No, nechybělo málo a čtvrtá hvězdička by nebyla. Je to sice rodinný film, já to beru, ale na mě těch příjemných lidiček, naprosto bezchybných dětí, které vždycky každému okamžitě pomůžou a přehnané idylky bylo až moc. Nic bych proti tomu neměl, kdyby tu takové nebyly všechny postavy a kdyby tu i ta dějová linie se zatčením měla výraznější řešení. A ne, jeden chlap na schodech, který se tam pak už neobjeví a výpravčí Perks mi nestačí. Já ale měl podobný problém i u (druhé půlky) Vodních dětí, která taky byla přehnaně idylická, ačkoli tam mi spíš vadilo, že je příliš infantilní. Tak jako tak se to ale vyrovná, protože zatímco u Vodních dětí mi dojmy zachránila první půlka, tady to byl fakt, že mě to celou dobu bavilo sledovat, nebylo zde scény, která by mi vadila (jen detaily v nich ano) a příjemný pocit jsem z toho nakonec měl, takže... proč ne, účel to splnilo, takže ty čtyři hvězdy nakonec rád dám. A taky na tom má podíl fakt, že mám rád prostředí anglických vesniček. Slabé 4*

HOROROVÝ VÝBĚR, ZEMĚ Č.17 - POLSKO - Když mně ty surrealistické filmy ve většině případů moc nesedí. Z polských hororů jsem si původně chtěl vybrat Šamanku nebo Medium, ale pak jsem si vzpomněl na Hase, jehož dva filmy už dlouho odkládám a místo toho jsem dal přednost Sanatoriu. A když už jsem to konečně viděl, můžu říct, že ztráta času to určitě nebyla, akorát znova už bych to nedal a od Rukopisu nalezeného v Zaragoze, který má mít dost podobný styl, mě to spíš odradilo. Sanatorium na věčnosti má hodně dobrý nápad a pár zajímavých myšlenek ohledně negativ nesmrtelnosti, i ta výprava má dost do sebe a nemůžu ani říct, že by to bylo špatně vedené, jen mě to poněkud míjelo, atmosféra byla slabá a i přes pár zajímavých scén (zvlášť s živými "figurínami" uvězněných ve svých rolích) mě to nikdy nedokázalo pohltit. Způsobené to je i tím, že z toho občas vypadlo něco hlubšího, takže jsem chvílemi začal hledat symboly a čekal na podobenství, ale vždycky to bylo jen dočasné zmatení, po kterém jsem si zase uvědomil, že o to tady rozhodně nejde, jenže pak přišla další taková scéna... a takhle to bylo pořád dokola, a vlastně až do samotného konce. U něj mě obzvlášť zamrzelo, že to bylo hlavně surrealistické bez většího děje, jelikož s tím námětem, který to celé jen rámcuje, by se dalo krásně pracovat a mohl by z toho být úžasný film. Klidně i stejně pojatý, akorát narativněji. Takhle tu ale vše skončilo na půl cesty. 3*

Ukrutně nudný akčňák, ve kterém je akce strašně málo a místo toho je zde pokus o drama, což by nebylo vůbec špatné, kdyby to celé nestálo na otravných klišé a absolutně prkenném Affleckovi, který ani toho autistu nedokáže zahrát přesvědčivě. A že z něj vypadne skoro až superhrdina, to je kapitola sama o sobě. Když vidím to nadšené hodnocení, tak si říkám, že mimo su asi já, ale mě to fakt přijde jako strašně umělá nuda, ve které nevěřím nikomu nic. Čas v autobuse se tím zabít dal, ale příště si vyberu něco jiného a (snad) lepšího. Fakt se budu muset vyvarovat všemu, kde hraje Ben Affleck, i když mě pořád neštve tolik, jako Nicolas Cage... 2*