monolog

Ano, jistě že je to výborná detektivka, již však sám Umberto Eco zavrhl a kvůli jejímuž zpracování se rozhodl, že již nikdy nepřenechá filmařům práva na své knihy (co se týká Eca, zajímalo by mě, jaký to je napsat svou nejlepší knihu před třiceti lety a už nikdy nemít ani naději, že napíšu něco podobnýho). Knížku jsem četl a musím říct, že do filmu je převedena více než dobře. V knize totiž jde hlavně o poznávání a různou jinou vrstevnatost a různé možné způsoby, jak se určité události mohly stát. A myslím, že zvýraznění detektivní linie filmu moc prospělo. Já osobně jsem knížku dočetl až napodruhé (přestože jedním dechem a o osm let později). Knížka je čtivá, to jistě, jenže mnohdy několika (mnoho) stránkové pasáže, kdy se kněží hádají o všemožné věci dotýkající se víry nemůžou ani na plátno být převedeny, natož tak, aby diváka bavily. A přiznám se, že při čtení jsem měl mnohdy chuť tyto pasáže i přeskakovat, protože to bylo strašně o ničem a nicneříkající. Eco se v knížce přímo vyžíval ve vymýšlení si dialogů a monologů, které by se za určitých těžko dosažitelných podmínek mohly odehrát. A to Ecovi vadilo nejvíc, že ve filmu není ten jeho styl, kdy si člověk nemůže říct, že to tak určitě nebylo (plus samozřejmě taky absence všemožných dalších věcí charakteristických pro postmodernu). Ještě něco k filmu. Jak píše Douglas, že je potřeba mít povědomí o středověku, tak to má jistě pravdu, jenže si nemyslím, že bych nuitně kvůli filmu potřeboval vědět, kdo to byl Dolcino nebo o čem je Aristotelova Poetika (a přiznám se, že to nevím dodnes).Tohle je ve filmu spíše okrajová záležitost a jen by mě zajímalo, kolik procent lidí kdy o dolcinovi vůbec slyšelo (já teda jen ve spojitosti s Jménem Růže). Penitenzi agitte!

Podle mě nejhorší Annaudův film (neviděl jsem zatím pouze Milence a Dva bratry a Hlavičku). Nejen že je to strašlivě utahaný, ale navíc ještě mi to přišlo i hloupý a ani děj není nijak zajímavej (a to i když pominu, že je to dlouhý jak nejdelší špageta na světě). Zajímalo by mě, co si to vlastně vzalo z té knížky a jak daleko je to od skutečnosti. Ještě jednu malou drobnost. Nepřijde vám to trhlý, že knížky a filmy a dokumenty o Rusech a dalších Slovanech a Němcích a o Asiatech NIKDY netočí ti, jichž se to týká, ale obvykle amíci nebo Britové? Ale o sobě to Američani a angláni točí téměř vždycky sami. Podle mě to o něčem vypovídá. Takže bych to možná ocenil trochu víc, kdyby na tom spolupracovali i Rusáci, i kdyby jen na plac dodávali vodku. A možná bych to ocenil ještě mnohem líp, kdyby to byl válečnej film celou dobu a ne jen unylá romance jak vystřižená z červené knihovny.

No musím uznat, že námětem je to zatracenej úlet. Takovou pitominu jsem snad ještě neviděl, a to jsem viděl už pořádnou kopu kuriozit. Námět je sice bláznivej, ale zpracování výborný. Musím vypíchnout Vincenta, jenž coby harfista krásně hraje. Já tohohle chlapíka žeru. Co se týká Heather Morganové, zajímalo by mě, jestli věděla, že bude hrát hlavní roli, když to psala? Pokud ne, zajímalo by mě, jestli by to vůbec napsala... Co se týká obsahu a vyznění filmu, nezbývá mi, než (ne)obdivovat Tergesena. Já bych na tohle neměl odvahu (ani nic jinýho) a pravděpodobně bych ji extra rekomando odeslal do nějakýho ústavu. Ale pravda je, že po nějaké chvíli to je trošku nudnější, přeci jen je tu nejnosnějším součástí námět a občasné excentricismy postav. A to na jedenapůl hodiny nestačí.

Je to sice absolutní blábol, ale ve srovnání s Trójou s Bradem Pittem je to úžasné a historických reálií (bájů) se držící dílo. Sice představitelka Heleny zde by mě nechala spíše chladným a klidně bych ji Paridovi nechal i s garderóbou, ale co už, někdo ji hrát musel. A jak už jsem řekl, je to mnohem lepší zpracování, nž ten druhej film. Jenže to ani tak nedosahuje na průměr a nebýt toho, že tam hraje Rufus Sewell, byl by to pro mě odpad jako vyšitej.

Občasné dobré vtípky to nakonec ubilo svým hloupým dobrým koncem tak nenápaditým, že by se ďábel naštval, kdyby ten film viděl. Kdy už někdo konečně natočí film, kde by ďábel byl vykreslen na konci jako vítěz aspoň morálně? Ale svůj účel to splnilo a kromě spousty momentů nudnosti a jednotvárnosti mě to i pobavilo a navíc, při sledování filmu mě napadl skvělej námět na povídku, kvůli čemuž se to sledovat určitě vyplatilo. Takže díky, ďáble. (ještě taková malá poznámka k filmu, pořád sem nechápal, proč se nevykašle na Alison a nepozve na rande tu ďáblici?)

Řeknu vám, nevědět o tom, kolik procent případů je vyšetřeno až do zdárného konce, já bych snad do konce života sekal kvůli takovýmhle seriálům dobrotu. Ve skutečnosti totiž je jako trestný čin identifikováno jen asi deset procent všech spáchaných zločinů a z toho je až do zdárného odsouzení zločince dovedena jen jedna třetina (tedy třetina z identifikovaných jako zločin) a to už je pořádně velká pravděpodobnost, že vás nikdy nikdo nelapí, pokud jen jemně zapojíte při své nekalé činnosti mozek. Tenhle seriál jede hlavně s Petersenem, nebýt něhož by to muselo stát na týmové práci a přiznejme si, ta nikdy pro diváka není tak zajímavá, jako sledovat velkého detektiva při práci. Případy jsou reálné a moc pěkně řešené a seriál vypadá jako trošku menší Sedm s Pittem a Freemanem (berte toto přirovnání s rezervou). Jeden z mála seriálů, kdy můžu říct, že se těším na každej další díl. (19.3.06) JINDY (25.4.06) no, můžu s neradostí říct, že jsem snížil hodnocení. pokud se na ten seriál člověk dívá bez přemýšlení, je to zábava a i dobře natočeno. Ale to je všecko. Pokud se trošku, jen trošinku, člověk při sledování zamyslí, uvidí tam spoustu nedostatků, hovadin, hloupostí a pitomin. Nechci se stavět jako profesionál nebo věci znalý člověk, ale když vidím, jak vyšetřovatelé přijdou na místo zločinu a téměř po pár krocích najdou corpus delicti, kterej je navíc tak zvláštně přímo vedoucí k vrahovi, něco je špatně. Taky mi vadí, že je to tam spoustykrát dovedený až do přílišný krajnosti: viz Unesou kluka a ten jim umře, takže se ho zbaví vyhozením do prašný a špinavý strouhy kdoví s čím. A copak nám vyšetřovatelé nenajdou na jeho oblečení? Stopu a přímo vedoucí k pachateli. Nebo když srovnávají nějaký kulky rozpláclý o zeď, vždycky perfektně sedí a přivedou je rovnou k vrahovi, když srovnávají otisky prstů, načtou je rovnou do komplu a ten jim během deseti sekund vyplivne jméno, nebo když srovnávají vlas, otáčí s ním pod mikroskopem půl vteřiny a mají to, nebo když najdou nějakej vzorek třeba vaty a srovnávají ho s jinou vatou, strčí ho pod laboratorní sklíčko úplně stejně (do S) jako ten druhej. Nebo ten typ důkazů, kterých by si NIKDO nevšiml, jako třeba smrad z mentolovejch cigaret na papíře vydíracího dopisu apod. A je toho víc, ale to by bylo na dlouho. Navíc ty případy jsou až příliš na jedno brdo a snažící se jen šokovat. Takže to u mě ztrácí. Navíc to není ani nijak inteligentní detektivka.

Co by chtěl člověk od propagačního filmu americké armády víc? Hezcí lidi jeden jak druhej, hrdinové v podání mužů (hlavních hrdinů, ti špatní v americké armádě nikdy moc dlouho nevydrží, protože Harm si na ně došlápne), ženy jdoucí si za svým s chladnou feminizací a krásou a šarmem atd, velící důstojníci starající se o své muže a nedající na ně dopustit, dva právníky vždy uprostřed všeho důležitého dění a jednoho agenta FBI hrajícího si neuměle na majora Flaga z MASHe. Řeknu vám, být Američan, už jsem pár let mariňák nebo minimálně pěšák do mlýnku na maso. A kdyby nebylo posledních několika sérií s pitomou antiteroristickou politikou ala Bushman, dal bych možná i víc hvězdiček. Ale poslední čtyři série stály doslova za hovno výše zmíněného nejlepšího dnešního amerického prezidenta.Jindy No a po té antiteroristické lize nastupují tak vyumělkovaný trapný případy, že je to neuvěřitelný. Obvinění velitele za to, že jeho muž spáchal sebevraždu, kdo to kdy slyšel? No a pak to neuvěřitelné pomyšlení, jak v amerycké armáďe všichni dostanou spravedlnost a těch špatných se zbaví s pomocí Rabba a spol. Za začátek čtyři hvězdy, za antiteroristy, dvě, za následující série, nula. Výsledek dvě.

Ale jo, občas se to dalo, ale kdyby nebylo filmu s Harisonem Fordem, těžko bych vám dnes o obsahu dokázal říct něco jinýho, než že je to o nějakým utečenci. Ale tomuhle se říká vaření z převařenýho sáčku čaje. Nejdřív průměrný seriál, pak výborný film a nakonec takováhle blbina.

Když jsem se na tohle šel poprvý koukat, čekal jsem Správnou pětku myslímže od Enid Blytonové o pěti kamarádech, kteří různě vyšetřují zločiny ve svém okolí (klasika). Ale když jsem viděl, co to je, tak jsem se lekl a málem zalezl pod duchnu, aby mě obraz nenašel. V té chvíli jsem si připadal, jak kdybych řekl pětkrát nahlas Candyman a on už se vedle mě objevil. Prostě jen další seriál, který se točí jako vata mezi hlavní reklamy.

Viděl jsem celý (ostatní od půlky) jen poslední díl z rozhodování poroty a upřímně, nijak zvlášť se mi to nelíbilo. Na Dvanáct rozhněvaných mužů ani na jeho remake to prostě nemá. A že se tvůrci neinspirovali minimálně při posledním dílu, to mi nikdo nevymluví. Jinak to až za takovej skvost nepovažuju. Možná se tvůrci snažili o realističnost, ale reálnost ne. Nejvíc mě asi rozesmálo, jak porotě melodramaticky odebrali mobilní telefony, ale pak je klidně mezi rozhodováním pustili domů. Nebo jak jednomu z porotců, alkoholikovi zlitýmu z celé flašky wyzoura ráno pusa jela jak Davidu Eddisonovi (role Bruce Willise v Měsíčním svitu). No a konec a jejich rozhodnutí mě nechalo úplně chladným a spíš mě ještě naštvalo, protože když už chtějí opisovat, měli by opisovat aspoň nápaditě a svými slovy, aby to nikdo nepoznal. Není to špatný, ale trošku míň dokumentárnosti a "dramatičnosti" bych uvítal, trošku míň klasičnosti a opisu by mi nevadilo, trošku míň předvídatelnosti a melodramatu by bylo fajn. Takhle to je prostě jen film na sobotní dopoledne, když jsou zrovna všude jen ty pitomý hudební pořady.