monolog

Scénárista tohoto snímku, Barry Hines, byl vůbec hodně sociální autor. Vlastně od něj neznám nic, co by nebylo sociálně kritické (viděl jsem ještě Threads). Mimochodem odmítl prodat práva Disneymu, protože to chtěli předělat podle svých šablon, s dobrým koncem a radostnej. A to není. Film je syrová výpověď o lidech, kteří se ze svýho svrabu ani nemůžou vyhrabat prostě proto, že ani neví jak a když už na to náhodou připadnou, osud nebo okolí stojí proti nim a nejsou jim nijak nakloněni a ještě je spíš osočují z podivínství a snahy vymanit se předepsanému životu a třídě. Atmosféra filmu je hutná, opravdu hutná, kdo se na něj začne dívat s rozjařenou náladou patrně rychle přepne, nebo mu ji to zkazí. Člověk se taky nakonec musí zamyslet, jestli mu vůbec jsou k něčemu ty vymoženosti, na co to vlastně je. A mně ještě po letech zůstala v paměti hláška staršího bratra hlavního hrdiny, když se upravuje kvůli večerní zábavě a dívá se do zrcadla: Jsem prostě kořen. (Mimochodem to byla poštolka a taky jsem to viděl dopoledne na Nově, když jsem si náhodou hodil marod.)

Je to klasická rodinná komedie podpořená dobrými herci, celkem zábavným dějem, milým příběhem a doplněná několika humornými postavičkami (viz třeba anglický sluha a "ředitelka školy, z níž již dvěstě let vycházejí nejlepší anglické dámy z dobré společnosti" včetně jí samé). Co mi ale přijde úsměvné je, že i když Amíci v devadesátým udělali druhý díl remaku, Frantíci udělali ve třetím roce (2003) druhej díl originálu. Jinak to není ani špatná ani dobrá komedie, hluchý místa se střídají s dobrými a semotamo s nějakým opravdu zábavným. Herce mám všechny vesměs rád a jak už jsem výše zmínil, tak čtvrtá hvězda je jenom pro anglického sluhu.

Tenhle film mám rád hlavně z první části, když se LdF snaží chytit ty nezvedený děcka, ale jakmile se to dostane na tu svatební část, už mě to tak nebere. Tam mi to přišlo už jen moc na sílu a takový moc absurdní. Ale jinak je to plný skvělých vtipů, vtipů situačních a charakterních, vtipů nehrajících si se slovíčkařením a hláškařením. A proto si taky z těchto komedií moc hlášek nevybavíte, jako z těch dnešních. Tady snad jen Delikátní, delikátní. Papej, synáčku. ale to zase člověk musí vědět, o co v té situaci šlo. Není to zábavné samo o sobě. Zápletka je postavena na klasickém rozporu stáří a mládí a současně dvou odlišných kultur a jejich různém chápání všemožných situací. Například jídlo (ústřice v jogurtu, uzená ryba s pomeranči v cukru a mátovou majonézou, nebo ty různé pudinky jež by našinec nevzal do pusy- třeba játrový pudink). A co se týká srovnání anglického sluhy a francouzské služebné, nemá to chybu. U nás by to nejspíš byla nějaká Anna proletářka nebo Týna z Káji Maříka, kypré mlékem a krví přetékající děvče v dlouhé hnědé sukni, s bílou zástěrou a šátkem na babku, trochu upjatá i upejpavá a trhlá zároveň. Ještě bych měl jednu výhradu, Briti (a tím méně Skotové) neříkají scotch, ale scotish, protože je to urážlivé. To je jako o bývalým Východoněmci říct Dederon nebo Němčák.

I když je vidět, jak jsou triky papundeklový a že autoři neměli do začátku ani moc peněz ani žádné výtečné herce nebo scénář, nevzniklo z toho úplně podprůměrné dílko, i když mi to přišlo spíš jako trošku amatérštější film. Ale je to přesně v duchu tehdejších SF, megalomanský v nároku na umění a bytí něčím víc, než jen nejbéčkovějším béčkem. Hodně mi tam vadila hudba, která spíše přeřvává než cokoliv jinýho a je podobná typu hudby z Toma a Jerryho, podkreslující a doplňující hodně situace (neboli tohle má být legrační, takže dáme rozverný tóny). Ale přesto se mi konec líbil, i když to vlastně nebylo nijak extra objevný, tak jsem podobný zakončení nezakončení ještě nikde jinde neviděl.

Abych řekl pravdu, jsem neuvěřitelně překvapenej, že se i dnes dají v normální televizi vidět němé filmy, protože bych to nečekal. Nečekal bych ani, že to bude tak zábavný film. Metropolis určitě stojí za podívání, jen je škoda těch ztracených částí filmu. Přestože mi občas hodně vadila hudba, která je v té době pojatá jako hlavní prostředek projevu děje a nemá jen podbarvovat příběh jako dnes a občasné odkazy na náboženství, čarodějnictví, komunismus... mi přišly zbytečně křečovitý a přidaný až později (myslím, že to byl takovej gulášovej mišmašdort pejska a kočičky), líbilo se mi to. Hlavně triky a prostředí. No a ta herečka tu cvoklou androidku zahrála, jako by to ani nehrála, až jsem z ní občas cvokatěl i já.

Výborný SF, který navazuje na pozdější film Flash Gordon z roku 1980, který je vlastně remakem seriálu z roku 1936 taky s Busterem. Je to příběh ze světa, kde mimozemšťané vypadají jako lidé, oblékají se do různých verzí historických uniforem smíšených s určitými tehdy futuristickými prvky, kde muži jsou muži, ať je to bídák nebo hrdina, kde ženy už nosí pánské kostýmy, ale ještě pořád se jim dá říkat něžné pohlaví, kde výbuch člověka odhodí jen na pár metrů a nijak ho nezraní, kde osud světa a potažmo i vesmíru leží v mocných rukou jednoho muže, kde hrdina vždycky přijde včas, přestože na poslední chvíli a zloducha nikdy nezničí, protože je taky jenom člověk. Ten seriálek (celkově 12 dílů po asi dvaceti minutách) se mi líbil už svou atmosférou, není to přecpaný patosem ani žádné rozmáchlé herectví nevede prim, triky jsou krásně (z dnešního pohledu) amatérský a co víc, všechny jsou skutečný a ne jen animace. Taky nám to ukáže, jak to vypadalo ve městech ve čtyřicátým a přestože děj je trochu jednoduchej (Flash vlastně pořád někoho zachraňuje), je to zábavný a svou občasnou naivitou strašně hezký.

1. díl Celkem se mi to i líbilo (jako když jíte salát nebo syrovej špenát, ani chutná ani není odporný, spíš prostě bez chuti), ale bohužel je to až příliš zdlouhavý (tou nudnou způsobou), postavy jsou až příliš schematický (tvrdej neschopnej sdírač velitel, výtečnej a schopnej jeho zástupce), z jejich výcviku se tam vlasně ukáže pár pobíhání po kopcích, několik seskoků z letadla nebo trenažeru a chvilka střílení. Jinak je to spíš skoro patetický a kdyby tam už bojovali, z patosu by to nevyšlo vůbec. Postavy kromě dvou výše zmíněných (nefanděme si, ani ti nejsou kdoví co) jsou zatím jak drak ve větru, papírový a plochý. A příběh je stokrát ohraný klišé, který si vyprávějí všichni vojáci nejen základní služby. Docela se rozmýšlím, jestli se budu dívat vůbec dál. (5.4.06) 2. Díl No, sice je to trošku zábavnější jak první díl (hlavně proto, že už vyšli do akce), ale pořád mi to přišlo jak epizoda ze seriálu 24 hodin. Zdlouhavý a nezáživný a triky na mě přímo řvaly Počítač! Jen by mě ještě zajímalo, jak mohla být ta operace považována za výtečnou a dodnes se o ní učí ve Westpointu. Asi jsem něco neviděl, nebo mi něco tvůrci zamlčeli, ale mně to nijak skvěle nepřipadlo. Běhat před kulkama těžkýho kulometu lze totiž vážně jen ve filmu. Ještě jsem se pořád nerozhodl, jestli se na to dodívám. Pokud se nerozhodnu ani při čtvrtým dílu, vykašlu se na to. (12.4.06) 3. Díl Třetí díl mě opět nepřesvědčil, že by to byl "nejlepší" nebo "výtečný" seriál. Tentokrát jsem si všímal hlavně té podivné nerovnoměrnosti v rozložení děje. Vím, že takhle by to možná mohlo být ve skutečnosti (ve 2. sv. v. jsem nebyl, takže fakt nevím), ale do seriálu se to podle mě nehodí. Jednu chvíli jsem se prostě strašlivě nudil blábolama alá ruská polívková opera a v další chvíli mě akčnost přitlačila do sedadla spolucestujícího třemi Gé. Ani ta akce se mi nezdála. Hodně mi připomínala východoněmecký indiánky: nepřítel pořád střílí, naši pořád umírají a padají z "koní" a pořád jich je tam jak much. Co se týká děje, nic moc se tam vlastně nestalo. Jeden dostal válečnou psychózu a než se z toho dostal, dostal to. I patosu je tam hodně viz. závěrečná scéna s tím psychotikem i závěr sám. (30.4.06) jindy Viděl jsem ještě čtyřku a pak sedmičku o tom románku s nemocniční sestrou. Jenže ani ty mě nepřesvědčily o kvalitách. Bojové sekvence jsou celkem zajímavý, hyperrealismus je nerealistický a nevyváženost mezi akcí a nudou čím dál víc nevyvážená. Jestli toto je nejlepší seriál všech dob, pak bych hodně rád viděl ten nejhorší (jen tak mimochodem, do sekce seriál nepočítám telenovely jakýhokoliv původu). Jindy Druhé opakování na Nově jenom potvrdilo "oblíbenost" tohoto výtvoru mezi lidmi, jak jsem ji avizoval dříve. Promítání někdy kolem jedné hodiny v noci od pondělí do čtvrtka ukazuje, že tento "šperk" neměl sledovanost ani poprvé, kdy jej též postupně přeřazovali do méně populárních nočních hodin.

No, není to až taková hrůza, kromě těch prachů, co na to vydali. Ale jako zábavný nebo inteligentní film to brát nesmíte, protože to byste se rozesmáli nebo rozplakali hrůzou. Vlastně, když to srovnám s Kočkou Michelle Pfeipfer z Batmana s Keatonem, je to strašlivý. Michelle nám toho totiž na mnohem menším prostoru předvedla stotisíckrát víc, než ubohoučká Hail. A to mě jen utvrzuje v přesvědčení, že Oskaři se nedávají za schopnost hrát, ale spíše z politických nebo ekonomických důvodů, případně když už neví, komu ještě ho nedali. Rozhodně tahle Kočka mě nepřesvědčila, že by měla nějakej důvod se změnit a kromě dalšího příběhu Ošklivky Berry nic neukázala.

Následují spoilery. Věřte mi nebo ne, ale nejlepší na celým filmu je opět bohužel jenom ten plakát. Jinak je to totiž plná blbost a můžete mě citovat (ovšem za určitou sumu, samozřejmě ;). Když už se rejžovi podaří vytvořit nějaká atmosféra, rocková (asi) hudba z rádia ji v zápětí pošle někam a změní to na špatnej koncert. Jinak k ději, co říct? Že je plnej hloupostí a křečovitostí a že si člověk chvilkama připadá jak Alenka v říši divů? Že jsem se na ten film díval asi osmkrát a nikdy jsem nevydržel víc jak deset minut? (tedy usnul jsem) Nejvíc mě ale dostávaly nelogičnosti děje jako třeba útěk toho haranta před mlhou (!), slova hlavního klaďasa o tom, že skrz tu mlhu je vidět akorát kulový a v následujícím momentu narazí autem do zdi (!!), proč hledač vyplavenin z moře přišel s nalezenými hodinkami za právě se vrátivší hrdinkou (!!!), jak při scéně v hospodě si "najednou" všimnou, že na fotkách z jedné doby je město malý a o pár let později se rozšířilo do obrovských rozměrů a ihned zjistí, že to má něco společnýho s těma vraždama (!!!!), proč jsou k čertu duchové těch mrtvých vypadající jako shnilá kočka?(!!!!!) a jak můžete ducha z mlhy rozprsknout autem o čelní sklo?A dalo by se pokračovat do nekonečna, vlastně popsat celej scénář. Carpenterovu Mlhu jsem neviděl, ale už ve chvíli, kdy jsem si všiml v titulkách jeho jména a slovíčka "based on", začal jsem se zatraceně obávat. A právem. No a konec je už úplná zmršenina a upřímně řečeno ještě větší hovadina, než zbytek filmu, i když je pravda, že je aspoň trochu zábavnej svou náhlou rychlostí padajícího kamenu. Jindy Viděl jsem i ten Carpenterův skvost a musím říct, že na to, co je tamto za hloupost tohle vyšlo ještě docela dobře. Ale přeci jen to je ještě mnohem horší, než originál.

Přiznejme si, že dějově je to spíš blbost, i když neotřele zpracovaná. Ale já osobně považuju za nejlepší obsazení snímku. Aniž bych se chtěl někoho dotknout, tak líp to ani obsadit nemohli, protože takoví jsou i ve skutečnosti. Donutil jako upjatej panák, Polívka jako opilec a buran až na entou, Veškrnka taková "volnější" holka na zabití, Goldflam upejpavej a všichni ostatní vesničani takoví lidoví v čele s Kronerem. Většina z nich by to asi ani nemusela hrát, i když jak řekl Richard Burton, když hraju opilce, nemůžu být opilý, protože pak nevím, jak jej hrát. Na filmu se mi nejvíc líbí ta první dějová část, tedy než se Bohuš sžije s bohatstvím a začne jej taky pořádně využívat. Potom mi to už přišlo až moc, asi jako Slunce seno erotika. A některý věci byly přidaný jenom na sílu (třeba věta: Nevystrkuj na mě to svý jazyčisko. mi přišla vždycky hrozně umělá). No a Kája Gott tam měl ten nejlepší svůj hereckej výstup.