Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 032)

plakát

Harper (1966) 

Stará dobrá drsná škola a Paul Newman se na Archera (Harper) hodí mnohem víc, než Brian Keith (soudce Hardcastle). Nezapomenu na jednu větu, kterou tady řekl jeden záporák, chlap někde u čtyřiceti padesáti. Harper se ho ptá: Kdo jste? - Copak nevidíte? Fešák v rozpuku. Tvůrcům se povedlo přenést původní McDonaldovu atmosféru z knížek i na plátno. Harper je cynický, unavený ale tvrdý a houževnatý jako buldog. Špičkování mezi matkou a dcerou Sampsonovými a chování dcerky vůči Harperovi považuji za naprosto dokonalé. Bohatí u McDonalda jsou málokdy i šťastní. Bohatství málokdy nabyli čestně, pokud jej nezdědili a obvykle v jejich minulosti dřímá nějaké temné tajemství, nějaká dávná vinna. To temné tajemství a vinna tu čiší téměř z každého obrazu. Svým způsobem je to smutný film, protože nikdo kromě Harpera není klaďas, všichni jsou zmetci až na půdu. Někdo větší než jiný, ale vlastně stejná verbež. Moc se mi film líbil.

plakát

Lid versus Larry Flynt (1996) 

Pěkná ukázka té pravé americké svobody. A to si asi dokážete představit, jak to vypadalo v padesátých letech za mccarthismu. Jasně, svoboda každého člověka je vykoupena jeho nesvobodou v určitých věcech, jako třeba že nesmíme nikoho vraždit nebo si dělat, co chceme. Absolutní svoboda je anarchie, ale opak je totalitární vězení. A přestože si dneska kdekdo myslí, jakej byla vždycky Amerika ostrůvek demokratické svobody, tak si uvědomte jedno. V Americe byl nejsvobodnější WASP (bílej anglosaskej protestant) a to hodně dlouho. Černoch, homosexuálně zaměřený člověk nebo žena má mnohem menší práva. Ne ty zaručený státem, ale ty, který vytvářejí obyčejní lidé svým chováním - právnost (pokud se to tak dá nazvat). A nedej bože, že by to byla černá lesbička. Dnes je podle mě Amerika mnohem nesvobodnější, než třeba naše země za totality. Důvod? Možná, že si každej až tak moc hledí svých vlastních soukromých práv a jejich obhájení, že v důsledku zapomíná a omezuje práva všech ostatních víc než kde jinde (odosobnění). A Larry Flyntovi, aspoň podle tohoto filmu, šlo o právo všech, i když mi připadlo, že to později dělal už jen proto, že měl tvrdou hlavu a nechtěl ustoupit. Anebo se jen pletu.

plakát

Titanic (1997) 

Není to špatnej film, to určitě ne. I když bych tomu ani neříkal nejlepší nebo výborný film. Spíš jen ideální kombinaci romatiky a akce. Spousta věcí je tu totiž strašně klišovitejch (ani nevím kde začít, třeba hlavní hrdinové, konečná záchrana Leem, milostná scéna, záporák, hledač pokladů apod). Ale přesto musím říct, že se mi to líbilo. Film sice celou dobu tlačí na pilu, reálií se drží jen velice volně a v nejdůležitějších momentech (například že ze třetí třídy se dostalo snad jen pár desítek pasažérů, jinak všichni byli mrtví už ve chvíli, kdy se na horních palubách začali teprve srocovat ostatní bohatší, dále třeba ta honička po nitru zatopené lodě - to opravdu nežeru, že by se do první třídy dostal kdokoliv z nižších je taky pěkná volovina, a navíc ta Molly Brownová v podání Kathy Bates - ta vůbec nebyla taková milá, ale jen vypočítavá mrcha, protože se z ní stala proslulá mediální hvězda a tu přezdívku o nepotopitelnosti si vymyslela sama). Pravda však je, že kdybych si ten rok měl vybrat mezi Lepší už to nebude a tímto dilmem, vybral bych si na ty Oscary Lepší už to nebude. Titanic je přeci jen spíš jenom na oko a na city, ale tamto je trošku hlubší. Ale jako zábava se to dá, a taky touha po lásce, která v každým dřímá ať už chce či ne. No, díky bohu, že už mi ty blond vlasy odrostly, jinak bych se vydal na dno Atlantiku a začal hledat DiCapria. :D

plakát

Mr. Bean: Největší filmová katastrofa (1997) 

Ale jo, když se na to dívá člověk se špatnou náladou, tak ji mu to zvedne. Třeba scéna v umývárce, kde si Bean pocákal kalhoty (vodou) a tak je suší, nebo následně když už to má usušený, jak to předvádí ostatním. Sice je to slabší, než televizní seriál, ale co už? Je to jeden z těch lepších Atkinsonových filmů, i když i na Milionový závod se koukat dalo. A navíc, komu by se tenhle rozzářený človíček (viz obal dvd) nelíbil?

plakát

Striptýz (1996) 

Jediná dobrá věc na tomhle filmu je Burt Reynolds, kterej si tu střihl jednu ze svých nejztřeštěnějších postav, jakou znám. Vždycky jen tvrdý bouchače a detektivy a takhle najednou tohle. Jo a ještě něco, tenhle film je stejně erotickej nebo lechtivej, jako Playgirls (odkaz zde na jedničku a zde na dvojku) s Michaelou Kuklovou. Ne že by to bylo to jediný, co jsem od tohohle filmu čekal, ale když už tam není žádnej skvělej příběh, herci se taky nepředřou a ještě k tomu je to strašně nudný, tak co už by to mohlo pozvednout? Možná Michaela Kuklová nebo Simona Chytrová, i když i o tom pochybuju. Tenhle film by možná byl i pod jejich úroveň. No, možná.

plakát

Čtvrtá válka (1990) odpad!

Lidi, ale přece Jürgen Prochnow je skvělej a absolutně typickej představitel českých pohraničníků, no ne? :DD Takhle s beranicí přece jako kdyby vypadl z oka průměrnému Čechovi, což? Tak mě napadá, že by někdo od nás mohl natočit film o válce v Afgánistánu, kde by amíci mluvili s anglickým přízvukem (a to si pište, že tohle by je sakra nasralo, protože angličani mají proti amíkům intelektuálskej přízvuk, takže si proti nim podvědomě připadají méněcenní) a kde by byl Saddám (přestože je Iráčan, ale i jméno Valačev je přece typicky české, hm?) popsanej jako hrdina místního lidu podnikající náročné soólo sebevražedné mise proti zpupným američanům. Zajímalo by mě, co by na to říkali. Už vidím ty ksichty. :D

plakát

Útěk z Planety opic (1971) 

Je to zvláštní, ale paradoxně až tento třetí díl je mnohem více podobný původní předloze Pierra Boullea. Zajímavé, že? Téměř přesně to, co se děje v tomto snímku dělaly opice s Ulyxeem Merouxem, předobrazem Taylora. Jejich civilizace byla téměř stejná, jako ta naše, akorát protože to jsou opice, tak jen opakovaly a nevyvíjely se. Tuto dějovou linii však tvůrci v roce 1968 opustili. Film není až tak špatný, ale stejně jako každé pokračování ztrácí hodně tím, že není první (nad touhle větou jsem se ještě jednou zamyslel a musím uznat, že je geniální). Navíc je tu pár opravdu hloupých momentů, kdy bytostem s příruční taškou a oblečením, která vystoupí z neautomatické vesmírné lodi, dávají testy jako pro debily. Kdyby nebyly žádné předešlé díly, byl by tento film mnohem lépe přijímán, než teď, ale přeci jen to je velký sesuv kvality a to jak v obsahu, tak v obsazení.

plakát

13. komnata - 13. komnata Evy Holubové (2006) (epizoda) 

Je jistě chvályhodné, že někdo přestane chlastat, fetovat nebo kouřit (a přiznejme si, že tohle není o nic menší závislost, než ty ostatní zmíněné), ale podle mě je mnohem obdivuhodnější, když někdo chlastat, kouřit a fetovat nikdy nezačne. Proč? Hlavní je lidská svobodná vůle a rozhodnutí. Zatímco k pití (atd) se člověk rozhodne obvykle "jen" pod tlakem těžkých životních situací, které chce takto vyřešit, k odvyknutí těchto závislostí se rozhodne spíš ze zdravotních důvodů, velmi vyjímečně kvůli tomu, že se mu chce nad sebou samým zvracet. Nechci tento úspěch nijak snižovat, můj otec byl posledních dvacet let života pořád "v lihu" a nikdy neměl dost síly se z toho dostat až nakonec skončil s vlastní kulkou v hlavě, ale přesto si pořád myslím, že nepodlehnout závislosti na začátku je mnohem těžší rozhodnutí, než se jí později zbavovat. No, přejme jí, že vydrží nepít mnohem víc let, než jsou ty čtyři poslední roky.

plakát

Profesionál (1981) 

Konečně jsem se dostal k filmu, který osobně považuji za vrchol francouzských kriminálek. Nejen díky skvělé hudbě Ennia Moricconeho (skladba Maddalena), Bebelovi nebo režii, ale hlavně pro propracovaný scénář založený na výborné knize Smrt šelmy s jemnou kůží od Patricka Alexandera. Film je o člověku, který si stojí za svými rozhodnutími a jejich následky je ochoten nést jako muž, hrdě postaven očekávaje věcí příštích. Nebojí se přikročit k drsným řešením obtížných situací, ale neztrácí humor a schopnost podívat se na svět kriticky. To si zaslouží obdiv.

plakát

Kam orli nelétají (1968) 

Jeden z těch válečných filmů, které nikdy nezestárnou. Jak poslední dobou projíždím filmy Richarda Burtona, tak mi přijde, že snad byl na vrcholu hereckých schopností celej život. Není film, kterej bych s ním viděl a kterej by se mi nelíbil. A vždycky hraje jako kdyby to nehrál. Připomíná mi Karla Högera, jak hereckým projevem, tak jeho kvalitou. I když pokud vím, tak v soukromí byli každej úplně jinej.