monolog

Když parodie ještě byly zábavné a když je točili lidé, kteří si je opravdu užívali. Na připoutejte se prosím jsem se poprvý díval jako malej kluk, někdy v jednadevadesátým na chatě, zakrytej i s hlavou a malou dírou mezi peřinou a matrací jsem koukal. Taťka se mě sice tehdy snažil přesvědčit, abych usnul, a to třeba tím, že mi na tu peřinu dával nohu, abych neviděl, ale já byl obratnej a dokoukal jsem to až do konce, aniž si to vlastně uvědomil. No a tehdy mě bavila stejně, jako dnes. Vlastně jsem si nikdy ani tu spoustu odkazů na starší válečný a katastrofický filmy neuvědomil, jen občas když dnes v nějakým dramatickým filmu vidím něco, co tihle kluci parodovali, tak se nedokážu neusmát. Například klasické rozloučení před akcí, když spolu leží v příboji (jasný Odtud až na věčnost). Nejlepší parodie, která navíc objevila komediální talent Leslie Nielsena a zničila mu tak na starý kolena jeho docela dobře vzešlou dramatickou kariéru. Dnes už chudák nemůže hrát nic, co není komedie. Přitom před Připoutejte se prosím hrál málokdy něco jinýho, než dramata.

i když je to jen omílání ohranýho tématu, je to zpracovaný úplně jinak, než obyčejně. normálně se hlavní hrdina ve filmech o únosu (koho a čehokoliv) vrhá do boje hlava nehlava, střílí o sto péro, zabíjí levým malíčkem a nakonec všichni zločinci umřou nebo v slzách slíbí, že už nikdy nic takovýho neudělají. tady to sice dopadne podobně, ale ne proto že by si kurt plivl do dlaní a vytáhl z tajnýho pouzdra v autorádiu dalekonosnou pušku. tady si to opravdu odedře a pořádně se zapotí. takhle by to totiž klidně mohlo být. takhle by seklidně mohl někdo s únosci vypořádat a únos vyřešit.

hodně zajímavej film. Melova první pořádná příležitost. hraje tu retardovaného mladíka, který se zamiluje do ženy blížící se střednímu věku. opravdu přemýšlivej film.

není to sice nic úžasnýho, ale ty tři dávám kvůli některým vlaastnostem, který máme s hlavním hrdinou společné. oba jsme stydlivý v určitých situacích, aneb jsme nesmělý, ale léčíme se. jinak prostě obyčejnej film. mlhavě vím, o čem to bylo, ale nijak mě to nezaujalo. mimochodem, role Bena Afflecka mě dost pobavila. Možná už konečně našel své archetypální postavy.

Když jsem to hodnotil, tak jsem se musel zkusit odpoutat od předlohy, protože s tou to opravdu nemá mnoho společnýho, kromě občasných odkazů na knihu (třeba deset ran, který by otec Caspera raději snesl, než armádu apod). Kdyby to byl film jen podle scénáře, dal bych čtyři. Ale je to podle geniální knihy a tak tu jednu musím sundat. Je tu spousta nelogičností. Třeba povyšování hlavního hrdiny jen tím, že se ho zeptají, jestli to bere, ale takhle to nefunguje. Poručík je důstojník, takže by musel udělat důstojnickou školu. Dále třeba ten výcvikovej tábor. Ten je tu málem jak letní výcvikovej tábor pro bohatý a tlustý děcka sedící neustále před komplem. Nebo ti brouci, nějak jsem marně hledal, co by na těch svých planetách vlastně žrali? A tak podobně. Ale jinak je to celkem zajímavě natočená akční SF. Nenáročná a mozek nezatěžující, ale ani nenudící. Jen mi vadilo, že Denise Richards hrála tu jeho pravou, která ho nakonec dostane, protože je mi zatraceně nesympatická a klidně bych ji oželel a strašně špulí pusu.

Konečná pointa je sice předvídatelná už od první půlhodiny filmu, ale to nijak neubírá na koukatelnosti. Připočteme-li, že se jedná o německý film a že je to jen projekt pro televizi, zjistíme, že je to až neuvěřitelně dobré dílo. Nemám rád Němce, částečně za to může mé vlastenectví a pro mě stále živá vzpomínka na existenci nacismu a všech událostí s tím spojených a samozřejmě taky je nemusím kvůli často ubohým tv a filmovým projektům a holým zadkům v nich a jejich vyblitým ksichtům a jazyku a spoustě jiných věcí. (tak mě napadá, že asi jsem trochu xenofob). Ale tenhle film se dá. Celkem to odsýpá, zápletka je zajímavá, pointa (přestože předvídatelná) ne zrovna ohraná. I když se člověk o hlavní hrdiny nijak moc nebojí, protože je jasné, že se jim nic nestane, jsou mu sympatičtí. Děj je hlavně nelogická akce. Herci nejsou nijak úžasní, ale na Němce vysokej nadprůměr. Cestování časem je tu jen spíše okrajová záležitost, jeden z nosných kamenů zápletky. Ale je tu taky jedna věc, kterou nejsem ochoten akcepptovat, ať by mi kdokoliv říkal cokoliv. kamera SONY prostě dva tisíce let nevydrží. To mi nikdo nevymluví.

Když uvážím, že je to stoprocentní kopie Rychle a zběsile a že tu není nic kromě cool záběrů na efektně seskládaný herce, tak jo. Dá se to . . . . . . . . . leda tak hodit do popelnice. Případně si tím v případě nejvyšší nouze vytřít zadek.

není to kdovíco, nepoleká to (i když si nejsem jistej, jakej a jestli vůbec nějakej film mě po dosažení dvanácti let opravdu polekal). námět ani zápletka nejsou kdovíjaký. ale i tak je to podle mě jeden z nejlepších filmů tohoto stylu/žánru (mám na mysli vybíjení města zmutovaným hladovým zvířetem). herci nijak nepřehrávaj ani nezahrávaj. prostě zábava na nedělní odpoledne, ale odpad to určitě není.

říkejte si co chcete, ale mně se to líbilo. možná je to tím, že je to tak strašná kopie Vetřelce, že to až bolí. a to se mi na tom líbí. jinak je to spíš jen pohádka pro děcka.

abych odpověděl na Anglieho otázku, jaký je rozdíl mezi milováním v kánoi a americkým pivem: It's fucking close to water! ale teď o něčem úplně jiném. je to příjemná vzpomínka na Pythony, ale bohužel tam hlavně opakují, co už se dříve osvědčilo (abych trochu doplnil, ještě skeč: Ministry of silly walking, skeč o Brucech, skeč o filozofickém fotbale německa a řecka, World forum s che guevarou, mao tse tungem, karlem marxem a leninem,skeč o Červené karkulce, skeč o mrtvém biskupovi z Leicesteru). nových scének je tam velmi pomálu (snad dvě nebo tři), což je hrozná škoda, protože ty, co jsou nové jsou stejně dobré jako ty starší (o vývoji humoru, o tom, jak boháči vzpomínají na doby, kdy byli chudí) škoda, že je to jenom tak krátký. ale občas mi vadilo, že sklouzli do až záchodovýho humoru (pozvracení se terry gilliama při skeči o hygienické kontrole ve firmě Whizzo). ale to je jen malá vada na kráse a vadí jenom mně, imperfekcionistovi.