Autenticita

Líbila se mi dávka pozitivních emocí a optimismus, které se přenášejí na diváky. Potěšila mě hlavní postava Willy Wonka, milý chlapík s přátelskou povahou a srdcem na dlani, a přitom vnitřně silný. Celkově na mě film zapůsobil jako svěže milé a  pozitivní dílko, na které se hezky kouká.

Mám z toho ambivalentní pocity. Technicky velmi vydařený film, ať se jedná o kameru, hudbu, zvuk motorů a ikonický odstín červené barvy atp. Mě tam ale chyběl, třeba ve srovnání s Le Mans 66, energetický přenos. Pozitivní emoce. I ten vyhraný závod byl zhatěn nehodou. Když to shrnu, není to nijak špatné, ale ani žádná radost.

Jean je slizký, žárlivý narcis a snob, až se nechce věřit, že na světě existuje žena, která by s ním chtěla být, ale budiž. Pozitivně hodnotím, že ve filmu z francouzského prostředí se mluví francouzsky, že tam prostě nenacpali angličtinu, jak se stalo zvykem. Bohužel z Paříže, kde se film hlavně odehrává, toho divák moc neuvidí, scény jsou většinou interiérové. I tak pro mě byl filmový výlet do romantické podzimní Paříže příjemný.

Legrácka, která na mě docela zabrala. 75%.

2 hvězdy za technickou stránku. Filmík na mě zkraje zapůsobil afektovaně a uřvaně, a tuto charakteristiku si udržel po celou dobu. Trochu mě nudil a spíše se mi nelíbil. Snad se dětem líbit bude. 40%.

Film mě pozitivně překvapil. Čekala jsem totiž, že mě neperspektiva a náročnost diagnózy semelou, ale naopak, scénář má celkově pozitivní vyznění, je tam vyjádřená naděje, že se ta situace dá zvládnout. Pokud jde o výkony, K. Roden skvělý, R. Rázlová nezklamala, ale ve srovnání s nimi vedlejší role nic moc k obdivu. Nesouhlasím s označením filmu za komedii.

Romance se sympatickou dvojicí, která to nemá moc lehké, a které se snad ani nedá nefandit. Zaujaly mě břitčí pohotové rozhovory, jestli je to finská národní vlastnost, takhle noblesně někoho "utřít", tak smekám. Film má přesnou délku, svižně odsýpá.

Prostě mooooc hezký. A to jsem dosud neměla historické válečné velkofilmy ráda. V mém hodnocení určitě pomohlo, že bitevní scény, které mě obecně nebavěj, zde nejsou moc rozvleklé, a že se jedná v dost velké míře o vztahovku, a ty já ráda. Hudba, kamera, střih: perfektní. Malou výhradu mám k téměř konstantní šedivé barvě nebe. Závěr filmu: poslední slova "Francie... armáda... Josefina" - skoro povznášející romanťárna.

Film jsem zhltla. Ani minuta mi nepřišla zbytečná. Úderná studie manipulátorky.

Vynikající scénář a dramatizace vyvažují DiCapriovo násilné přehrávání, takže s čistým svědomím můžu dát plný počet.