Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (1 350)

plakát

Signál z neznáma (2014) 

Zajímavý snímek s velmi slibným potenciálem, který se ovšem tak zamotal sám do sebe, že k pochopení nenabídne prakticky vůbec nic a divákům nezůstane, než se jen ptát. Občas je sice lepší, nechat otázky nezodpovězené, než nabízet dost hloupé odpovědi, které přímo přetékají klišé, na něž jsem si už v dnešní době skoro zvykl, ovšem v tomto případě jsem celkem nespokojen. Přirovnal bych to k puzzle. Představte si situaci, kde na samém konci zjistíte, že vám tři dílky scházejí a jste malinko rozladěni. Tento film vám dá jen ty tři dílky skládanky a chce, aby jste si z toho utvořili celkový obraz. V podstatě koukáte přes dno sklenice s pivem na pizzu a snažíte se uhodnout, jak vypadá matka kuchaře. Možná mi přeci jen něco uniklo, ale doufal jsem, že na konci se dozvím víc. Lehký nadprůměr za kliďase Fishburna. 55%

plakát

Partička (2011) (pořad) 

Ojediněle docela vtipné. Jen kdyby to nebylo tak blbé a plné nesympatických (ne)herců, za něž se divák dost často až stydí. O prvenství v tom, kdo mne nejvíce sere, pak bojují Genzer a Dangl. Když na konkurenčních programech dávají Sex ve městě a Radí vědmy, vydržím se na to dívat klidně i pět minut. 30%

plakát

Tvář vody (2017) 

Guillermovi del Torro už skutečně cáká na maják. Když je schopen vypustit tenhle výblitek do světa, mám skutečný strach o jeho zdraví. A nejen o jeho, když to na Oskárcích tak oslnilo! Nejsmutnější na tom všem je, že nejsympatičtější postavou filmu je záporák Míša Šanón, kterému jsem místy zcela upřímně držel palce. Nehorázná slátanina, při které se k vám vtírá intenzivní pocit, že je tu něco sakra špatně. Zvláště při scénách, kdy je vypuštěn candát a uklízečka, škaredá jak práce, si konečně vrzne s tuňákem. Mám za to, že kdejaké céčkové německé porno ze sedmdesátých let by vám poskytlo lepší zážitek. Nevr mór! 20%

plakát

Odsouzen k smrti (2007) 

Marně hledám klady, kterými tento film disponuje, a kterými bych obhájil tu jednu hvězdu.Snad jen ta poslední desetivteřinová scéna. Ta by snad mohla zachránit ten úplný odpad. Ale není to trochu málo na devadesát a tři minuty? Možná měl na té židli sedět autor scénáře Joe Chapelle a ten hřebík už by vytahovat neměli, aby zas nenapsal nějakou bezduchou sračku.10%

plakát

Loupež ve velkém stylu (2017) 

Když jsem spatřil tolik skvělých herců a červené hodnocení, zajásal jsem. Konečně nějaká fajn komedie po dlouhé době. Avšak ouha. Místo třeskuté zábavy a bujarých vtípků jsem obdržel políček v podobě nudné a loudavé rádoby komedie, která rozhodně nebyla tím, co jsem toužil dostat. Zabřednutí do tak bahnitého průměrna dávám za vinu scénáristům, kteří patrně nevěděli, kdo bude v tomto kousku hrát, jinak by snad dokázali využít potenciál hereckého obsazení daleko líp. Běda mi, až budu příště bláhově věřit hodnocení většiny. 50%

plakát

Noc v muzeu: Tajemství hrobky (2014) 

Doufám, že se do muzea už nikdy nevrátíme. Sestupná tendence této muzejní série s Larrym a jeho oživnuvšími přáteli je velmi znatelná a třetí díl už skutečně mele z posledního. Přesuneme se do londýnského muzea za účelem záchrany kouzelné desky, která všechny ty kejkle provádí. Bohužel jí nějak vyprchává minimální životnost a je třeba ji malinko vyspravit. Oprášené vtípky a vykrádání starších dílů je cítit prakticky na každém rohu a to dost nevábně. Scénáristé tlačí na pilu a při některých scénách, převážně v těch, kde hraje Stiller dvojroli, si raději kontrolujete zprávy na mobilu. Film, zřejmě určen pro výrazně mladší publikum, se mi příliš nelíbil a musím přiznat, že jsem ho viděl patrně naposled. 40%

plakát

Než jsem tě poznala (2016) 

Nehorázná sračka, která mne také navždy změnila! Někteří film přirovnávají k Nedotknutelným, ale to je obrovská chyba. Nedotknutelní byli nabití optimismem, který vléval do žil ono hřejivé teplo a radost ze života, ačkoliv ne vždy to bylo v situaci hlavního hrdiny lehké. Tahle hovadina vám jasně říká, že pokud vás v životě potká něco podobně nemilého, rovnou se máte podřezat, dokud toho jste vůbec schopni. Nebo, pokud na to máte dostatečné finanční prostředky, se nechte odpravit humánně na nějaké fajn klinice ve Švýcarsku. Tolik k úžasnému odkazu filmu (tímto zdravím všechny vozíčkáře a celý tým paralympijské výpravy) a nyní k prostředkům, jakými bylo toto poselství předáno. Ohyzdnou Emili, která se jmenovala podobně i ve filmu nejspíše proto, aby si to zapamatovala, doplňoval podobně ohyzdný a nesympatický Sam Claflin, který permanentní zácpu hrál docela obstojně, pokud to byl úmysl. Do toho hromada třeskutě (ne)vtipných scének a hlášek, které průměrného diváka se smyslem pro humor musejí doslova roztrhat! Osobně jsem tonul ve studu a neustále jsem si říkal, že už by mohl být konec. Popřípadě, že by vůbec nebylo od věci, kdyby ho ta motorka na začátku zabila. Téměř dvouhodinová délka cynického patosu naditého klišé byla totiž zhruba o dvě hodiny delší, než bylo třeba. Samozřejmě, že romantické duše při tom nejspíše chrochtaly blahem a rejdily po svých zvlhlých tělech. Mne však tento kousek zanechal naprosto chladným a jediný důvod, proč bych snad uronil slzu, bylo vědomí, že z rozpočtu takovéto pi.. skvostu by se dalo natočit zhruba dvacet dobrých českých filmů, kdybychom snad měli nějakého dobrého režiséra, který netočí jen podprůměrné paskvily podle blábolů, co splácal náš nejčtenější spisovatel. Amen. 20%

plakát

Supernova (2000) 

V podstatě to zas tak otřesné není. Zkrátka béčkové sci-fi v celkem slušném kabátě a se známými herci. Není moc o čem psát, jelikož oficiální text distributora je jeden velký spoiler. Můžu ale přidat jednu perličku. Mladičká Robin Tunney ukáže své pevné přednosti a za to musím dát minimálně o jednu hvězdičku navíc. Jinak oddychový kousek, kterému není třeba věnovat až takovou pozornost. 50%

plakát

Tenká červená linie (1998) 

Po neskutečně dlouhé době znovu viděno a musím tedy přiznat, že zas taková super pecka to tedy skutečně není. Už dřív mi to přišlo utahané a pomalé jak osel s romskou rodinkou na zádech, ale teď se mi to zdálo i hloupé a některé skutečně vážné scény k pousmání. Hodnocení sníženo ze čtyř na tři hvězdy. Největší chybou filosoficky orientovaných válečných filmů je nejspíše fakt, že kdybychom se konečně zamysleli nad nesmyslností války, nejspíš by se žádné válečné filmy netočily. V tomto se pak ono zamyšlení nad životem, zbytečně zmařeným ve válečném konfliktu, který je sám o sobě k hovnu, nedej bože, když člověk tak nějak uhyne na kulku v zadku v úplně cizí zemi, střídá s právě zmíněnými kulkami v zadku. Pro každého správného vojáka je přece vyvrcholením jeho celoživotní existence hrdinsky vykrvácet při obraně rodné hroudy a neskutečná pocta smáčet ji vlastní krví, vytékající z rány v srdci a ne se tu někde snažit vrátit si střeva do těla uprostřed džungle a nehrdinsky při tom volat maminku! Do toho přihoďme ještě nějakého toho fanatika a válečného štváče v generálské pozici, kterému oponuje jakýsi odporně vzdělaný oficír, který odmítá dobrovolně zařvat v tomto ňuňu mlýnku na maso. Sečteno, podtrženo, má to své kouzlo a jistě je to materiál, který si zaslouží uznání, ale jen střízlivé. Skoro tři hodiny trvající film je totiž boj i pro samotného diváka. 65%

plakát

Napospas osudu (2014) 

Jedinou hvězdu dávám za onen okamžik, kdy zmizely zmíněné miliony lidí. Jinak to byla čirá ubohost a pan Klec by tomu nepomohl ani o špetku, i kdyby zmizel. Nesmyslné dialogy nezmiznuvších střídaly katastrofy nízkorozpočtových filmových rozměrů, takže to bylo spíše k pousmání. Náboženská slátanina, která neměla hlavu ani patu a první půlhodina byla tak těžce stravitelná a užvaněná, že jsem se toho okamžiku zmizení málem nedočkal. Nejvíce mne pak zarazilo, že zmizeli prakticky všichni piloti. Netuším, kdo ty zmizelé vybíral a podle čeho, ale ten fousatej strejda tam nahoře to nejspíš nebyl. Každá věta v tomto komentáři obsahuje nejdůležitější a jediný zajímavý element tohoto filmu, a tím je zmizení. 20%