Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Akční
  • Horor

Recenze (283)

plakát

Med v hlavě (2014) 

Zatím to nejlepší, co jsem mohl vidět od Tilla Schweigera. Dojemný, ale i místy vtipný biják mne chytil za srdce, kdy konec mi byl opravdu líto. Jako pragmatikovi z chudšího státu než Německo mi bylo líto také všeho, co bylo ve filmu zničeno, dá se říci, že téměř i zbytečně - ta sražená luxusní auta, vyhořená část kuchyně... To ani nemuselo být, ale muselo to stát majlant. U nás by se na to dala nějaká ojetá jedničková oktávka, Němci téměř zničí dva fungl nové mercedesy. No jo, co se dá dělat. Příjemný divácký zážitek, Emma Schweiger ve své roli dokonalá.

plakát

Bokovka (2004) 

Na to, že jsem na film narazil náhodou večer na dvojce, to nebylo vůbec špatné. Příjemná road movie s prvky komedie i dramatu, vynikající vykreslení charakterů postav a ukázka toho, že i odlišní lidé, ale jako naprosto odlišní lidé, mohou být nejlepším přáteli. Dobrá práce.

plakát

Tenkrát v Hollywoodu (2019) 

Z letošních Oscarů nejhorší film. A to mám Tarantinovy filmy fakt v oblibě! Zatímco dříve tvořil Tarantino jeden skvost za druhým, v posledních letech začala forma lehce upadat a Tenkrát v Hollywoodu tuto tendenci jen naplnil. Na filmu jsem byl v létě v neklimatizované Scale. Když připočtu to vedro, plný sál a tvrdé židle, byl to opravdu nepříjemný filmový zážitek. Nudil jsem se kardinálně. A po konci, který byl také velmi slabý, jsem si vlastně s hrůzou uvědomil, že film nemá nic, co jsem měl na předchozí Tarantinově tvorbě tolik rád. Žádné bohaté dialogy plné hlášek, žádná stylová hudba jak v Pulp Fiction, zvraty také nikde nic. Prostě jen záběry a záběry Pitta a DiCapria, bohužel to je vše. Promrhat takové herecké obsazení je snad umění. Fakt jsem zklamán, kdyby to nebyl Tarantino, má to 50 %, možná méně. I když jsem ovšem Tarantinův fan, snažím se hodnotit objektivně - a tohle se opravdu nepovedlo.

plakát

1917 (2019) 

Vlastně jsem nenašel jediný důvod, proč 1917 hodnotit menším počtem hvězd. Z válečných filmů mám rád spíše ty s příběhem a kde je méně akce, což zde bylo dokonale splněno. Dojemné, napínavé, kamera fenomenální, za každý film pokoušející se vypadat jako na jeden záběr (jako v případě Birdmana) klobouk dolů. Vynikající, zasloužená nominace na Oscara, kamera to má snad jasné.

plakát

Sein letztes Rennen (2013) 

Tohle bylo zklamání. Místy šílená nuda, film se tolik táhl, navíc pomalu omrzí pořád ty stejné okoukané tváře německého filmu posledních let. Maraton na konci tempo trochu nabudil, ale bylo to tak sladké, až se mi z toho kazily zuby.

plakát

Stockholmský syndrom (2020) (TV film) 

To nízké hodnocení mne zde trochu mrzí. První díl byl skvělý, druhý trochu v tempu polevil, i tak je to jasných pět hvězd. Oceňuji velký počet neokoukaných tváří, jako Vondráček či pro mě Maxiková. Jeden z filmů posledních let ČT, co patří do výkladní skříně, hned po boku Metanolu či Dukly 61.

plakát

Znamení (2002) 

Shyalaman je génius. O invazích z jiných světů už bylo natočeno tolik filmů, ale až na výjimky to nestálo za nic. Většinou solidní náměty bohužel končí v koši mezi ostatními filmy, které mohly být pojaty mnohem lépe. Znamení si jde vlastní cestou. Stopáž není nikterak dlouhá, protože to tady není potřeba, film si tedy drží velmi dobré tempo, které nutí diváka neustále s otevřenou pusou hltat děj. Znamení nemá jediné slabé místo, hudba je podmanivá a celkově obsahuje i poselství, že všechno má svůj důvod, ačkoli se tak na první pohled nemusí zdát. Za mě jeden z top thrillerů, co byl kdy natočen.

plakát

Vysoká hra (2020) (TV film) 

Trochu mne znepokojují okolnosti tohoto televizního filmu, nacházející se, Donutilovským jazykem řečeno, za jevištěm. Vždy, když Česká televize v upoutávkách představovala Vysokou hru, hovořila o režisérovi jako o tvůrci Sametových vrahů. Vždy. Proč prostě naplno neřekne, že Vysokou hru natočil Jiří Svoboda, tj. předseda KSČM v letech 1990-1993? Film je masivní kritikou současné kapitalistické společnosti, kdy divák může velmi snadno nabýt dojmu, že je naprosto zkažená. Politické strany jsou sice smyšlené, ale tvůrci opravdu při tvoření fiktivních názvů kreativní nebyli (Sociální občanská strana jako hlavní zkorumpovaný partaj - jako vážně?). Proto si lze vědomě nebo i často nevědomě uvědomit, že se jedná o velkou kritiku současných politických i společenských struktur. A co proti tomu dělat? Volme nové, ještě nezkažené alternativy (ANO), nebo ty původní, se kterými se nám sice vedlo celkem špatně, ale taková korupce tak přeci nebyla (komunisté, to už jsme konečně u Svobody doma). Film není natočen podle skutečných událostí, je jen volně inspirován (což vždy ve skutečnosti znamená právě opak). Dá se říct, že zkorumpované zakázky a dotace jsou denním chlebem současné politiky (samozřejmě ne v takových řádech korun či eur), ale tady je to trošku přitažené za vlasy, kdy už se pohybujeme mimo mantinely českého prostředí, autoři se spíše s těmi vraždami inspirovali na sousedním Slovensku, kde má mafie a korupce ještě stále své nezastupitelné místo. Ačkoli tato věc mě znepokojuje, jedná se jinak o velmi kvalitní biják, u kterého jsem se bavil. Na rozdíl od Sametových vrahů drží Svoboda dějovou linku, která se dá pochopit a dává smysl, jen je třeba plné divákovy pozornosti, což může být někdy problém. A také je třeba dobré paměti, protože je film rozdělen na dva díly a i dlouhý začátek s review prvního dílu nemusí pomoci. Každopádně kriminálka filmařsky slušná, divák musí u filmu přemýšlet, což nikdy není na škodu. Jen škoda toho politickýho podtextu, jenž může do jisté míry křivit veřejné mínění.

plakát

Balón (2018) 

Marně pátrám v paměti, jestli jsem někdy viděl lepší film z německé produkce. Ano, až tak skvělé to bylo! Film na nic nečeká, od první minuty se jde na věc, napětím jsem byl téměř přikován na své místo. Musím pochválit skvělou dynamickou kameru, moc hezky se na to dívalo - a při pohledu na další tvorbu kameramana Breuera se není čemu divit, když má za sebou již celou řadu dobrých filmů (Napola, Náš vůdce). Skvělý zážitek, jasných pět hvězd. Was für ein Aufwand.

plakát

Monstrum (2017) (TV film) 

"A co když se to v tom Rusku zase otočí?" Absurdní příběh z šílené doby, která se snad nikdy nebude opakovat. Věrně zpracováno, originálních záběrů je dost, jen jsem čekal častější zobrazení repliky, když se musela také poněkud komplikovaně realizovat. A pomalu se začínám těšit na Monument, což je operní zpracování stejného příběhu z dílny Národního divadla Brno.