Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (290)

plakát

Captain America: Občanská válka (2016) 

[obsahuje lehké spoilery!] Třetí Captain America navazuje mnohem víc na Avengery než na svůj druhý díl, a ve většině aspektů i celkem úspěšně. *** Největšími devizami filmu jsou prvotřídní akce a efekty, ač po tom co jsme viděli ve Winter Soldierovi už nejde o nic extra nového. Jako obvykle se dočkáme i vydařených hlášek a vtípků, tentokrát i v celkem přiměřeném množství. Taktéž obsazení není co vytknout, ačkoliv Kapitána i jeho eskadru paradoxně po stránce herecké i narativní zastiňuje Downeyho Iron Man, který tady prochází svou zatím nejtemnější kapitolou. Pochválit je třeba určitě i svižné tempo filmu s působivým třetím aktem a (navzdory dost generickému soundtracku) poutavou atmosféru. *** Co naopak znatelně pokulhává je stránka příběhová. Civil War sdílí překvapivě hodně vypravěčských motivů s nedávným Dawn of Justice (zodpovědnost za následky svých činů, rozvrácení hrdinů skrze klam a manipulaci, trauma ze ztráty rodiny), kterému jsem je ale i přes nedostatky filmu věřil o něco víc. Základní premisa CW - tedy hanění Avengerů za to, že při jejich opakovaných záchranách světa vznikla škoda na majetku a zemřelo několik nevinných lidí - působí celkem absurdně, a plán hlavního záporáka (ač ten je sám o sobě velmi lidskou a zajímavou postavou) se spoléhá na dost nepředvídatelný sled událostí. Nejzásadnější odhalení je navíc něco, o čem pozornější divák už dva roky ví. Také opravdu nejde o žádnou "válku", jako spíš o "přátelské neshody s jednou šarvátkou - kde jediná vážnější újma na zdraví vznikne omylem - a jedním pěstním soubojem který skončí remízou". Nic nezlepšuje ani fakt, že nejmocnější postavy ve stávajícím Avengerském univerzu (Scarlett Witch, Vision, a Thor) jsou podezřele nečinné, nebo úplně pryč. Z hlediska dějové osy světa se tedy mezi začátkem a koncem filmu nezmění skoro nic, a jeho největší přínos pro MCU spočívá ve vydařeném uvedení Black Panthera a Spider Mana. *** Pokud se ale člověk chce hlavně pobavit tradičním marvelovským humorem a pokochat špičkovou superhrdinskou akcí, není proč nebrat. 80%

plakát

Elektra (2005) 

Pár slušných nápadů by se našlo, ale většina filmu je tak nechtěně směšná a přecpaná žánrovými klišé (nemluvě o dost podprůměrné technické stránce), že to vypadá jako něco z 80.let, ne jako něco natočeného ve zlaté éře X-menů. Affleckův Daredevil byl alespoň trochu stylový, u Schumacherových Batmanů se člověk sem tam pobavil, ale u Elektry je nezřídka třeba se přemáhat přetrpět to až do konce. 35%

plakát

Muži, ženy a děti (2014) 

Stejně jako v mnoha předchozích filmech tu Jason Reitman zpracovává aktuální socio-kulturní trendy, a ač to tentokrát vyznívá trochu víc pedagogicky než obvykle, je to pořád filmařsky svěží a dynamické, takže to nikdy nikdy nezačně nudit nebo otravovat. Všichni herci navíc předvádějí velmi dobré výkony, od kavalkády těch starších a etablovaných, přes ty nové a mladé, po, světe div se, Adama Sandlera. *** Méně slavné je to s vlastním obsahem filmu. I přes velmi relevantní téma jsem totiž měl pocit, že se děje v úplně jiném světě, protože bezmála všechny dílčí příběhy byly založené na celkem extrémních premisách, a postavy mnohdy působily dost narušeně nebo jako až nerealistické svině. Nadšený jsem nebyl ani z posledního aktu, kde některé postavy přijdou na to, že co udělaly nebo dělají není úplně ideální (což divákovi je jasné od samého začátku), ale některé ne...a pak je konec. *** Rozhodně tedy nejde o marný film, ale pro příště bych se nezlobil, kdyby se Reitman vrátil k výstředním komediím a la Juno nebo Thank You for Smoking. 65%

plakát

Pátá vlna (2016) 

Po (bez)nadějném začátku ve stylu rodinných koncosvětovek a la The Road to jde docela rychle z kopce, když se všechno převine do výrazně méně koukatelné kombinace Hostitele a Hunger Games, s křečovitým milostným trojúhelníkem, zásahovými komandy z ~dvanáctiletých dětí, a ukrutně nesmyslným zvratem na konci. Pár zajímavých myšlenek by se nicméně našlo, a herecky ani technicky to není špatné, takže v rámci Young Adult filmů si člověk může určitě vybrat i hůř. 50%

plakát

Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti (2016) 

Jsem fanoušek Zacka Snydera, jeho supermanovského rebootu, a temnějších komixových adaptací obecně, takže pro Dawn of Justice snad ani nemůžu být cílovější obecenstvo. I tak jsem z něj ale trochu rozpačitý. *** Premisou Batman v Superman nejenže rozvíjí Muže z Oceli a lehce dekonstruktivně nahlíží na společnost se superhrdiny. Zároveň ale pokračuje i v motivu Supermanova Imitatia Christi, a to někdy i dost odvážným způsobem. Prakticky všechny postavy jsou navíc výborně obsazené a zahrané - možná až na Jesseho Eisenberga, jehož Lex Luthor občas působí až příliš vyšinutě na to, aby byl schopný takových machinací. *** Co se audiovizuálu týče, Snyder jako už tradičně stylizuje téměř každý záběr jako gotický obraz nebo komiksový panel (dokonce kopíruje několik ikonických výjevů z Millerova Temného Rytíře), a i díky nabušenému soundtracku mnohé scény srší epičností. Akce je k tomu působivá a přehledná, a především poslední akt je opravdu grandiozní spektákl, navíc s velmi zajímavým zvratem (ač očekávám, že na mnohé už moc explozivní). *** Zásadní problém ale nastává s vypravěčskou stránkou filmu. Spousta expozice je totiž silně prostříhaná (nebo možná jen velmi špatně napsaná), takže se scény často střídají dost nesourodě, a také je leckdy potřeba spekulovat, jaktože postavy vědí co vědí a dělají co dělají. Jsem rozhodně pro, aby ne každý superhrdinský film byla přímočará marvelovská limonáda, nicméně tady mlžení a nedořečování ani tak nepřidává intelektuální rozměr, ale spíš narušuje gravitas a emocionální efekt příběhu, a některé scény díky tomu vyznívají až hloupě. To mi přijde obzvláť škoda s ohledem třeba na Strážce, kde Snyder s několika příběhovými linkami žongluje velmi zručně. *** A aby toho nebylo dost, tam kde Marvel použil asi šest celovečeráků na připravení půdy pro Avengers, Dawn of Justice se snaží udělat to samé pro Justice League v rámci několika zřetelně namontovaných scén. To s výjimkou impozantní Wonder Woman působí dost těžkopádně, a ještě víc rozorává už tak dost nekoherentní film. *** Leccos z problémů Dawn of Justice by sice mohl napravit slibovaný o půlhodinu delší režisérský sestřih, ale prozatím je to pro mě "jen" na 75% *** Update - Ultimate Cut podle předpokladů dává filmu mnohem lepší vypravěčskou konzistenci, vysvětluje většinu nejasností z původního sestřihu, a ve výsledku má i mnohem silnější emocionální vyznění. Objeví se také víc starých známých z prvního dílu, drsnější detaily v akčních scénách, a přibyly i nějaké ty teasery na to, co je možné čekat v pokračováních. Kdyby to jen byla tahle verze, která šla původně do kin... 85%

plakát

Viktor Frankenstein (2015) 

Nepamatuji se kdy jsem naposled viděl tak kvalitní předlohu a obsazení spálené na nezajímavém příběhu, hloupém a děravém scénáři, tuctové filmařině, a nekonzistentní narativě bez kouzla, humoru, nebo atmosféry. Radcliffe a McAvoy se navíc do svých rolí, přinejmenším tak jak jsou ztvárněné, příliš nehodí, a okouzlující Jessica Brown Findlay, drsňácký Charles Dance, ani trocha kontemplace stvořitelského dilematu toho moc nezachrání. 45%

plakát

Oscar 2016 (2016) (pořad) 

Oceňované filmy a tvůrci (i jejich děkovné proslovy) excelentní, předpřipravené sestřihy pro jednotlivé segmenty velice kvalitní, nicméně samotná živá show celkem bída. Chris Rock mi přišel neuvěřitelně otravný, a vtípků o rasové kontroverzi bylo přespříliš už po třech minutách, ale bezmála celé tři hodiny se o ničem jiném nemluvilo. 50%

plakát

Spotlight (2015) 

All the President's Men v Bostonské arcidiecézi. Nevidí se moc často, že by film tak stravitelným (a místy i strhujícím) způsobem zpracovával velmi relevantní společensko-kulturní téma, a zároveň zůstával chytrý a věrný skutečným událostem. Spotlight navíc využívá proslavené herce ne pro jejich status celebrit, ale především pro jejich herecké nadání, a nebojí se držet minimalistického realismu i v momentech, kdy obvykle nastupuje Hollywoodský pathos. Oscar za nejlepší film sice mohl být částečně díky zálibě filmové akademie v "liberálním sebemrskačství" (podobně jako u Haggisova Crashe), nicméně můžu srdečně doporučit nejen příznivcům novinářských dramat či církevních konspirací, ale prostě všem, kteří se rádi podívají na výborný film. Jen tak dál Hollywoode! 85%.

plakát

Supergirl (2015) (seriál) 

Podobně teenagersky přihlouplé jako Flash, jen víc holčičí, a s rozpočtem pro tuhle hrdinku dost nedostačujícím (ač očividně ne malým). Veškerý potenciál pro feministickou perspektivu navíc hatí prvoplánové průpovídky typu "Proč bych to nezvládla i když nejsem chlap?", zatímco třeba v Agents of SHIELD jsou drsňačky mnohem (narativně) silnější, aniž by se každých 5 minut muselo mluvit o jejich genderu.*** K tomu tvůrci (ještě poměrně neobratně) vytvářejí vlastní supermanovskou mytologii místo navazování na Snyderova Muže z Oceli, což mi přijde jako hodně promarněná šance, zvlášť s přihlédnutím k tomu jak úspěšně svůj filmovo-seriálový universe propojuje Marvel. Po třech epizodách 50%

plakát

Star Wars: Síla se probouzí (2015) 

Následují lehké spoilery! Abrams sliboval film pro milovníky klasických Star Wars, a slib rozhodně dodržel...možná až příliš. Epizoda VII nejenže přímo navazuje na původní trilogii, ale takřka ve všech ohledech se na ní odkazuje nebo jí dokonce kopíruje. Kdo viděl Epizody III-VI, určitě pozná strukturu a motivy příbehu, budou mu povědomé staré i nové postavy, a dočká se samozřejmě i několika doslovných citací a ikonických scén. *** Z filmařského hlediska ale není co vytknout. Scénografie a efekty jsou přehledné a technicky precizní, a všechno je podbarvené krásnou Williamsovou hudbou. Kostýmy a výprava zase úspěšně emulují původní Epizody, ale zároveň působí svěže a nápaditě. Vracející se postavy jsou důmyslně zapracované a ty nové výborně obsazené i zahrané - včetně originálně pojatého záporáka, který není jen další "temný badass". *** To však nic nemění na tom, že původní Star Wars (a v některých ohledech i prequelová trilogie) byly technologicky a narativně přelomové filmy, kdežto Force Awakens až na pár výjimek nabízí "pouze" špičkovou hru na nostalgickou strunu a masivní fan service. Při prvním shlédnutí mi také vadila až trochu frustrující absence vysvětlení, co se vlastně všechno událo mezi koncem Ep.VI a začátkem Ep.VII. Doufejme tedy, že si je tvůrci nechávají pro další epizody, a ne pro všemožné tie-iny a spin-offy. *** Pro skalní fanoušky Star Wars (a především první trilogie) 95%, pro ostatní 85%.