Recenze (112)
Partička (2011) (pořad)
Umírám smíchy u každého dílu :-)
Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna (2011)
Kde je ten příběh plný zvratů. Kde jsou nechutnosti jako ulomení vlastního zmrzlého prstu nebo olíznutí mozku. Kde jsou Will a Elizabeth. Noví piráti mě moc nepotěšili. Výrazně tomu pomohl úbytek základních postav které táhly piráty kupředu. Z vinikajícího obsazení tady zbyl je samotný Johnny který to sám nemůže utáhnout. McShane jako hlavní záporák celkem dobrý ale Bill Nighty nemůže být nikým nahrazen a Davy Jones tu dost chybí. Zkrátka a dobře, tvůrci zpoléhali na to že pitvořící se Jack bude stačit ale nestačil. Propracovanější příběh a více postav by neuškodilo.
Podraz (1973)
Když někdo řekne zloděj představím si chlápka s kuklou a samopalem. Když někdo řekne chytrý zloděj představím si Newmana a Redforda.
Nezvratný osud (2000)
Už jsme tu měli horrory kde zabíjí zabijáci, zombíci, kletby... Ale až teprve teď někoho napadlo proč by nemohla zabíjet sama smrt ? A způsob podání jakým zabíjí je originální a hrůzostrašný.
Králova řeč (2010)
Snímek vás nejen že pobaví ale zároveň se dozvíte mnoho nového o tom co všechno obnáší koktavost a jak se kdysi léčila.
Johnny English (2003)
Hodně podobné jako Růžový panter. Komedie která se dá sledovat vždycky.
Růžový panter 2 (2009)
Pro mě sice ne lepší než jednička ale pořád dobrá komedie na odreagování.
Proroctví (2009)
Čekáte film podobný filmu 2012 ? Chyba, protože tenhle snímek se od katastrofických jen odráži a na konci nabídne vlastní vyústění které je podle mě strhující. Nehody jsou realistické zvlášť ta s letadlem díky roztřepané kameře a hudba dá správnou atmosféru.
Wrestler (2008)
A všichni sledují Rourkeho jak šplhá a skáče. Letí mimo záběr a všichni napjatě čekají co bude dál...... Já Aronofskyho žeru. Díky němu bych v životě nechtěl fetovat, dělat wrestling a tančit balet. Opravdu dobře umí nahlédnout do pocitů a přenést je na plátno tak, že si člověk okamžitě udělá představu jak se daný člověk cítí.
Já, padouch (2010)
Animák se drží zavedených pravidel moderních animáků které zavedlo Toy story: místy srandovní, místní dojemné, některé gagy jsou určené jen dospělým některé jen dětem, roztomilé potvůrky doplňují atmosféru a hlavní padouch skončí špatně ale nezemře. I když je to pravidlo staré je pořád stejně pevně platné a já se celkem bavil.