Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Horor
  • Animovaný
  • Komedie

Recenze (540)

plakát

Batman Rok jedna (2011) 

Jasná pětka, protože je to téměř doslovné přepsání Roku jedna od Franka Millera bez nějakých výraznějších změn a je to taky i velmi "dospělé" na poměry animovaných filmů o superhrdinech, ale to byl vlastně Batman vždycky :). A protože je to prakticky okopírované stránku po stránce z původní předlohy tak to pěkně šlape dopředu, je v tom i trocha docela překvapivě násilných scén na poměry animáků a hlavně je tam uvěřitelný batman, na kterém je znova vidět co všechno si z roku jedna vypujčil i chris nolan. Animace velmi pěkná, barevnost slušivě tlumená a "vyblitá" a vůbec celé je to velmi pěkné a vytknout se tomu dá snad jen hlas batmana, který není špatný výkonem jeho představitele, ale neseděla mi tam barva jeho hlasu, ale na druhou stranu jsem si pak po chvíli zvykla a už mi to nepřišlo :). Jinak je to prostě super a ještě navíc bonusech byla showcase s catwoman, která měla i otočení náklaďáku :).

plakát

Karisuma (1999) 

Komentář píšu skoro dva týdny po kouknutí na Charisma, ale prostě ani po té době, jsem se nějak nedobrala jasného výsledku, co že to vlastně bylo za poselství, které tentokrát Kiyoshi Kurosawa předvedl :). Protože mám ráda filmy Kiyoshiho Kurosawy, tak mě nepřekvapila velká podobnost ve stylu natáčení například s jinými jeho filmy jako Kyua nebo Loft a podobně, prostě je tu ta tichá a tíživá atmosféra a na postavách je vidět taková rezignovanost ve světě, který se velmi kradmě a potichu řítí do záhuby, prostě typicky Kiyoshikurosawovské :). Ve všech ostatních jeho filmech je taky zamaskovaná nějaká aktuální myšlenka týkající se úplně reálného světa mimo tuhle jeho fikci, ale tady jsem ji prostě nedokázala rozluštit, a proto mu nechávám zatím jen tři hvězdičky. Film to totiž je velmi zvláštní a ani moc není jasné o co v něm ze začátku jde, když hlavní hrdina v podání tradičního kurosawovského herce Koji Yakusha totiž dokonce i ze začátku vypadá, že tohle bude film o poldovi, kterýmu prostě přeskočilo ze stresu a nedávného velmi nevydařeného policejního zásahu, ale nakonec jde prostě o něco jiného týkající se jednoho lesa a jednoho podivného stromu a tří pohledů na to, jak s tímto stromem naložit a náš hlavní policista se dostane přímo doprostřed tohoto sváru a musí to pořešit a zároveň divákovi odhalit to mnou nepochopené tajemství a myšlenku filmu :). Vážně mi to není tak úplně jasné o co nakonec šlo a to především díky velmi působivé závěrečné scéně těsně před titulkami, protože mi prostě není jasné jak se k ní děj vlastně dostal stejně jako k té scéně obsahující velké palice na rozbíjení kamenů :). Tentokrát se prostě svět znovu, jako obvykle u Kiyoshiho Kurosawy, zbláznil, ale možná trošku nepřístupným způsobem pro diváka :).

plakát

Kindred: The Embraced (1996) (seriál) 

Vzhledem k mé oblibě World of darkness jsem se pochopitelně nemohla vyhýbat ani tomuhle seriálu a nečekala jsem, že to bude nějaká extra pecka, ale je na tom znát zaprvé rozpočet tak nízký, že snad i ti herci museli hrát zadarmo, aby se mohly postavit aspoň nějaké kulisy nebo něco, což by se dalo odpustit ve většině "problémů", které s tím souvisí, a za druhé je tu dost znát, že tvůrci zjevně vůbec nepobrali s čím pracujou a to se odrazilo hlavně ve velmi podivných změnách pravidel fungování světa upírů a taky v některých úplně nesmyslných scénáristických úletech. Zarazilo mě, že hlavní nosferatu v tomhle seriálu prakticky vypadá jako člověk, jen má maličko divný uši :) a taky schopnost upírů chodit ve dne (???). Absence sabbatu a vůbec jakéhokoli "protivníka" jen umocňuje bezcílné potácení podivnými scénáři v epizodách tohoto seriálu. Ale aby to nevypadalo, že tenhle seriál je úplně trapnej, tak pozdější epizody jsou i přes svoje nesmysly docela zábavné a na hlavu jsou především první tři nebo čtyři epizody a dalším kladem je sympatické obsazení především ženských postav a z mužských snad akorát Julian a ten novej brujah z posledního dílu. Nebylo to sice tak úplně špatné ve výsledku, ale prvních pár dílů a některé hrozné nesmysly spolu s absencí nějakého směru to dost kazí, tak to asi necháme normálně na dvou hvězdičkách.

plakát

Daria (1997) (seriál) 

Ze vzpomínek na koukání na mtv někdy v dobách, kdy začali Dariu vysílat jsem vytáhla čtyřhvězdičkové hodnocení, ale teď po letech, kdy jsem se koukla na všechny díly včetně těch, které jsem neviděla předtím vůbec a speciálních dlouhých dílů Is it fall yet? a Is it college yet? musím zvednout hodnocení na jasnou pětku :). Dokonce možná to člověk docení víc až teprv, když je starší než středoškoláci :) a hlavně pokud si prožil 90. roky :), protože Daria je dost osobitý seriál těžící z celé populární kultury 90. let a člověku asi plno detailů může utéct, pokud to nezná :). Třeba už jen ten fakt, že Daria využívá možností MTV naplno a v každém díle je na pozadí několik známých songů z devadesátek. A v každém díle je taky pochopitelně krom těch běžných dariovských vtipů taky nějaký ten vtípek týkající se populární kultury a často třeba hudby, viz "poor guy formerly known as prince" :). První dvě série jsou úplně nepřekonatelné a úžasně vtipné a zbývající už spíš jen těží z toho, že je tam prostě Daria, ale jinak to není špatné, jen to nemá takovou sílu jak v těch prvních dílech. Každopádně ale tenhle seriál přinejmenším přinesl úžasnou postavu Darii se všema těma jejíma hláškama a taky se za celou tou sarkastickou fasádou skrývá i plno docela reálných životních situací ve vztazích mezi lidmi a seriál je tím do určité míry i "výchovný", protože ani Daria není jenom chodící stroj na suše sarkastické hlášky, ale má nějakou svou lidskou stránku. Dneska po víc než deseti letech od vzniku Darii by to možná na středoškoláky nemělo takový dopad, přinejmenším na ty "populárnější" :), ale snad by se na dnešních středních školách ještě našli nějací lidi schopní docenit Dariu a celý ten její svět v městečku Lawndale. Tehdy to prostě bylo něco nevídaného a dneska je to úžasný nostalgický a vtipný pohled do dob minulých, takže pecka za ***** :). A ke všemu ještě SICK SAD WORLD! :)

plakát

Dětská hra (1984) (TV film) 

Na hodinu a půl roztažená epizoda Twilight zone. To jsem si myslela nejdřív ze všeho, protože jsem nestihla, že jde o s tímto seriálem nesouvisející film :). Dokonce to mělo i úvodní scénu před úvodními titulkami, kde název filmu vypadal stejně stroze jako každý nápis s názvem seriálových epizod. Taky když jsem v programu koukla, že Dětská hra, tak jsem myslela že dávají Chuckyho :). Každopádně ta "seriálovost" je zároveň klad i zápor filmu. Twilight zonovský námět je pochopitelně zajímavě zvláštní a záhadný a napíná diváka, který nemůže čekat o co jde (pokud se nepodívá do galerie a nepřečte si obsah filmu tady na csfd :)) a s tímhle jednoduchým mystery námětem se dá vytřískat spousta zábavy. Tím záporem ale je, že to mělo zůstat u maximálně hodinové seriálové epizody, protože to s přibývajícími minutami prostě ztrácí spád a omezuje se to vesměs už jen na všemožné pokusy jak prorazit zeď obklopující dům hlavních postav. Pokusy to jsou sice docela logické vzhledem k situaci, ve které se ústřední rodinka nachází, ale prostě mělo se to spíš zaměřit na rozvíjení záhady děje než na opakování nějakých marných snah hlavních hrdinů, protože takhle je to jen uměle natažené. Znalci Twilight zonu taky asi nakonec vytuší o co ve finále jde, protože i tento starý seriál obsahoval nejmíň jednu epizodu s téměř totožným námětem, takže je to zajímavé a pro diváka neznalého bizarních mystery seriálů jako je Twilight zone to asi bude i příjemně překvapivé, ale určitě tomu škodí přílišné natahování a opakování se, což trochu zabíjí zajímavou atmosféru a námět filmu.

plakát

Pohraniční pásmo (2000) 

Čekala jsem něco výborného a stylového jako obvykle od Chan-wook Parka a hlavně jsem čekala nějakou hustou detektivku s propletenou a chytrou zápletkou, ale dostalo se mi úplně jiné rozsekávky, než jaká by se dala tušit z popisu úvodního děje, že se v JSA stala vražda severokorejských důstojníků rukou jihokorejského důstojníka, kterou přijíždí vyšetřit nezávislý tým vedený ženou :). Ano, ví se kde se střílelo, kdo střílel, ale neví se proč se něco takového vůbec stalo na místě jedněch z nejnapjatějších politických vztahů na světě. Vůbec jsem netušila kam mě tenhle příběh může zavést a nečekala jsem něco takového co nakonec přišlo. Vyšetřovatelka se snaží přijít na odpověď "proč?", ale s tím hlavním dějovým zvratem filmu je tahle otázka ještě o to důležitější a o to usilovněji se divák snaží dovědět proč se něco takového vůbec mohlo stát, když je všechno trošku jinak než jak to vypadalo na začátku. Svým hlavním dějem a pozadím celé vyšetřované události mě JSA úplně dostalo, protože řeší snad ještě hlubší problém než jakým by byl možný mezinárodní incident s vyhrocenými vztahy mezi severní a jižní koreou. Nevím jak pořádně to popsat, protože tohle je další z filmů, kde je lepší, pokud divák vůbec neví, co je opravdovým námětem filmu. Je to prostě hodně osobní a velmi osobní v otázkách, které film divákovi předkládá, stejně jako v závěrečném vyznění filmu, které je prostě husté a velmi tragické. Chan-wook Park je prostě mistr vyhroceně tragických příběhů, jejichž neštěstí divákovi opravdu dojde v celé své síle až nějakou chvíli zpětně po kouknutí na film. K tomu výborní herci, našlápnutý scénář a dialogy a i v tak komorním příběhu velmi osobitý vizuál. Prostě za málo peněz velmi mnoho muziky a silný filmový zážitek, který se divákovi dostane hluboko pod kůži a jeho dopad přetrvá ještě dlouho potom, což se určitě cení :).

plakát

Zrození Planety opic (2011) 

Pokud se do konce roku neukáže něco lepšího, tak tu nejspíš máme nejlepší film roku, protože ikdyž to asi nikdo nečekal, tak Zrození planety opic je prostě úplně ultimátní pecka. Má to hrozný spád a velmi svižně to kombinuje rodinné drama, vězeňský film i film o bojovnících za svobodu a všechny tyto části mají to potřebné, co tyhle žánry mají mít :). Je tu starost o nemocného otce ze strany jeho syna i opičáka Caesara, je tu domlouvání se s ostatními vězni a rozdávání cigaret, teda vlastně sušenek :) a pochopitelně je tu vzpoura proti útlaku sadistických věznitelů a nerovnoprávnosti mezi stejně inteligentními druhy v překvapivě našlápnutém a dynamickém souboji, takže chybí snad už jen házení míčkem o zeď na samotce :). Tohle všechno samo o sobě stačí na úplně vynikající film, protože děj je dynamický, postavy sympatické, hlavní role teda mají opičáci, občas sice jejich animace působí pořád trochu počítačově, ale především v obličejových výrazech ukazuje velmi sympatické a působivé emoce v němých rozhovorech mezi opičáky, které říkají všechno i když nezazní ani slovo a hlavně je to taky chytré a bez nějaké vaty. Co ale z filmu dělá ještě něco víc je velký respekt a um při odkazování k původní planetě opic, kdy to nepůsobí trapně nebo uměle nastrčeně a krásně to doplňuje celý zbytek filmu včetně náznaku pokračování :). Jsou tu pochopitelně nějaké ty obrazové odkazy a detaily, kterých si fanoušek planety opic určitě všimne a pak tu jsou taky mezi replikami jednotlivých postav zapracované dokonce i doslovné citáty z původní planety opic + i některé scény typu chytání opic nebo stříkání z hadice. Ve výsledku je to film tak na *****, ale pro fanoušky planety opic, které tak moc potěší spousta výborného ohlédnutí se za starou planetou je to asi tak na ****** :). Doufám, že pokračování tohohle restartu planety opic přijde :).

plakát

Dívka, která kopla do vosího hnízda (2009) 

Děj posledního dílu trilogie Milénium navazuje bezprostředně na konec předchozího dílu, takže nevím co si asi lidi představovali, že bude hlavní náplní, pokud by to nemělo být nějak podivně přestřelené a absurdní. To kde se film odehrává a o čem je potěší hlavně lidi, které spíš zajímá odhalení nějakých tajemství než nějaké naháněčky s vrahounama, protože tahle poslední část a dojezd předchozího dílu je docela poklidná, ale zároveň atmosferická a napínavá, i když se všechno řeší spíš nenásilným konverzačním způsobem :). Mě osobně se líbilo jak se příběh uzavřel a co tomu předcházelo a jak probíhal ten samotný proces, takže jsem byla úplně spokojená a to obzvlášť, když i při takovéhle situaci se našlo místo pro různé zvraty a kličky a hlavně napětí. Pochopitelně samozřejmě největší plus jsou Lisbeth a Mikael a taky další podstatné postavy, co jsou taky výborně zahrané jako třeba Mikaelova sestra Annika, která v tomhle díle hraje taky podstatnou roli. Ale hlavně, krom toho, že to teda bylo zábavné a pěkně zakončené a všechno, tak Lisbeth tu předvedla z celé série svou nejúžasnější módní kreaci, takže přinejmenším za to si to zaslouží čtyři hvězdičky i kdyby mě film nebavil ani trošku :).

plakát

Dívka, která si hrála s ohněm (2009) 

Nevěděla jsem proč hodnocení pokračování výborného Muži kteří nenávidí ženy najednou tak klesá, i když tam je pořád Lisbeth a tak :). A nevím to doteď, protože sice to není taková pecka jako první díl, ale nový případ pro Lisbeth a Mikaela Blomkvista je pořád slušně napínavý, i když je maličko podivně zamotaný, což se nedá popisovat, protože by to nešlo bez spoilerů :). Každopádně atmosféra tu pořád je a pořád tu jsou i nápady jak udělat výborný thriller bez toho, aby musel být nějak až příliš explicitní nebo využíval násilí nějak účelově. Je to přímočařejší a už to není tak pěkně rozvrstvené jako v prvním díle ale každopádně je tu Lisbeth :), která to může vytáhnout vysoko i bez extravagantního účesu nebo image, je tu Mikael Blomkvist a je to navíc ještě ke všemu zábavné, takže i když to není taková pecka, tak přinejmenším na ty čtyři hvězdičky se to vytáhne úplně v klidu. Navíc ve všech dílech téhle série je taky svěží skandinávské prostředí se starými městy i novou zástavbou a taky krásnou přírodou, ale přitom bez nějakého příliš sluníčkového počasí nebo podobně, takové evropské prostě a to je dobře, protože zas tak často se ke mě nedostanou thrillery takhle dobré, ale přitom z evropy :).

plakát

Muži, kteří nenávidí ženy (2009) 

Ke knižní předloze jsem se nedostala, ale každopádně z tohoto filmu jsem byla nadšená i tak, protože to bylo úplně moc napínavé a s výbornou atmosférou a taky pochopitelně s nějakým tím překvapením, protože v příběhu o řešení čtyřicet let staré vraždy je toho spousta k objevování. Navíc oddělené děje obou hlavních postav z první poloviny filmu by v klidu mohly mít i samostatný film, protože obě jsou dostatečně zábavné a k tomu každá docela odlišná od té druhé, kdy Mikael Blomkvist pátrá na ostrově po stopách zatímco Lisbeth Salanderová někde ve městě řeší dost odlišné problémy vlastního života, které přinesou navíc jedny z nejhustějších scén celého filmu. No a ta Lisbeth je prostě úžasná celou svou image a tím co dělá a jak se vyjadřuje atd. prostě perfektně udělaná postava a výborně zahraná, že rozhodně nemá Fincher s Rooney Marou šanci přebít Noomi Rapace :). a Michael Nyqvist je ve své roli taky výbornej i když se chvílema tváří jak Pavel Kříž a nejlepší na tom je ten kontrast obou postav, protože Mikael a Lisbeth jsou něco úplně opačného, ale zároveň trochu stejného. Takže prostě jako pecka s výbornou atmosférou, spoustou vynikajících napínavých scén v pěkně vrstveném ději, hustým závěrem a hlavně s Lisbeth :).